Hlavním přínosem letošního  ATCM bylo zahájení prací na ustavení komplexního rámce pro regulaci dopadu rostoucího počtu turistů navštěvujících Antarktidu a nevládních aktivit v Antarktidě.

V průběhu zasedání proběhly také diskuze o klimatické změně a odpovědnosti za škody způsobené na životním prostředí, či k otázkám týkajících se námořní a letecké bezpečnosti v oblasti Antarktidy. Česká republika při této příležitosti informovala shromáždění o ratifikaci změny Přílohy II (o ochraně původní fauny a flóry) a nové Přílohy VI (o opatřeních a odpovědnost za mimořádné události v Antarktidě) Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě.

Delegace dále informovaly o svých výzkumných programech, vzdělávacích možnostech, výsledcích výzkumů a možnostech vědecké a technické spolupráce při výzkumu antarktického kontinentu.

V rámci zasedání CEP patřila mezi hlavní témata diskuse o rozšíření seznamu zvláště chráněných antarktických druhů (zařazení tučňáka císařského), na němž bohužel opět nebylo doraženo shody a  rozvoj mezinárodního rámce pro monitorování životního prostředí v Antarktidě. Mezi další diskutované oblasti patřil také management změn mořského ledu či zlepšení hodnocení dopadů hlavních aktivit na životní prostředí.

Česká republika patří mezi 29 států s kvalifikovaným členstvím v systému Smlouvy o Antarktidě. Tento konzultativní status umožňuje českým delegátům aktivně vstupovat do diskuze na poradním shromáždění a plně se podílet na přijímaných rozhodnutích. Velkým úkolem zůstává vynucení dodržování mezinárodních pravidel, které mají zajistit zachování Antarktidy jako přírodní rezervace zasvěcené vědě.

Konzultativní shromáždění letos opět projednalo také žádost Kanady a Běloruska o konzultativní status, bohužel opět bez dosažení konsensu potřebného pro schválení uvedených žádostí. Kanada i Bělorusko tak nadále zůstávají členy antarktického smluvního systému bez konzultativního statusu. Česká republika je prozatím posledním státem, kterému se podařilo tento privilegovaný status získat v roce 2014.

Vedoucím české delegace byl JUDr. Emil Ruffer, Ph.D., ředitel mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí, jeho zástupkyní byla Mgr. Tereza Janáková. Mezi další delegáty ČR na 46. poradním shromáždění ke Smlouvě o Antarktidě patřili pracovníci Ministerstva životního prostředí, Mgr. Eva Šalplachtová, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, JUDr. Jan Buránek a České geologické služby, Mgr. Zdeněk Venera, Ph.D. Český antarktický výzkumný program byl zastoupen vědci z Masarykovy univerzity, kteří se podílejí na provozu České antarktické stanice Johana Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, Mgr. Daniel Nývlt, Ph.D. doc. a Ing. Pavel Kapler, Ph.D.

46. konzultativní zasedání Smlouvy o Antarktidě

46. konzultativní zasedání Smlouvy o Antarktidě