Počet krajanů je cca 500 osob, z toho v hlavním městě a jeho okolí žije cca 120 až 150 krajanů. Krajanskou komunitu většinou tvoří mladí lidé. Do spolkových aktivit se zapojuje vzhledem k velikosti země pouze několik desítek.

První Češi se do Mexika dostali před více než 300 lety jako jezuitští misionáři. Další známou skupinou byli botanici, jedním z prvních byl Tadeáš Haenke (1761–1817), jehož mexická sbírka je uložena v Národním muzeu v Praze. Benedikt Roezl (1824–1885) se v Mexiku zasloužil o rozvoj rostlinářství a parkové úpravy. Silné kulturní stopy zanechalo v Mexiku několik set dobrovolníků ve vojsku Maxmiliána Habsburského, přestože se po císařově porážce a popravě 19. června 1867 vrátili domů. Archeologicky bohaté Mexiko přilákalo v průběhu 19. století řadu českých badatelů – Emanuela rytíře z Friedrichsthalu, Fredericka de Waldeck, Bohumila Kropudu a Aleše Hrdličku. Proslulý etnograf Alberto Vojtěch Frič se v Mexiku věnoval sběru kaktusů.

Generace z roku 1948 nebo 1968 je dnes již početně velmi malá. Její zástupci byli soustředěni v hlavním městě a částečně v dalších velkých městech země (Morélia, Guadalajara, Monterrey, Cuernavaca, Puebla). V posledních letech narůstá počet českých dívek sezdaných s Mexičany. Jejich děti jsou občany Mexika i ČR. Mladí Češi přichází za pracovní zkušeností také do měst Toluca a Puebla (výrobní provozy zahraničních a nadnárodních firem jako Bosch nebo Volkswagen). Nová neformální mladá komunita vzniká v posledních deseti letech v jižní části země (Yucatán), kde se věnuje podnikání v turistických službách, případně jako zaměstnanci v těchto službách. Krajani v této části však zatím netíhnou k organizované činnosti. MZV eviduje 1 krajanský spolek „Sdružení T. G. Masaryka“, který se nachází v hlavním městě.