Izrael je jednou ze zemí s největším procentem obyvatel s historickými českými kořeny. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 udává narození v ČR 50.220 osob, podle jiných odhadů izraelského statistického úřadu má české kořeny dokonce až 90 tis. osob. V každém případě je Česká republika v celém Izraeli přijímána obecně velmi pozitivně nejen jako země otců, ale země – přítel, který vždy pomáhal budovat izraelský stát, chápal stejně sdílené hodnoty (T.G.M.) a poskytl pomoc i zbraně pro jeho obranu v klíčovém momentu (1948-49) a který se svým silným racionálním přístupem brání Izrael i v rámci EU. Československo je dodnes vnímáno jako pojem.

První přistěhovalci z Československa se začali na území dnešního Státu Izrael stěhovat již ve 30. letech 20. století v rámci nadšení pro myšlenku budování budoucí vlasti. Jejich počet se začal zvyšovat v době těsně před nacistickou okupací a druhou světovou válkou. V tehdejší Palestině zakládali kibucy (jako byly Bejt Alfa a Deganija) a aktivně se podíleli na veřejném životě. K nejznámějším osobnostem této éry patřili Max Brod, Hugo Bergmann, Jiří Langer a další. V roce 1927 navštívil prezident T. G. Masaryk jako první hlava státu tehdejší mandatorní Palestinu. Žel naprostá většina Židů nestihla do začátku éry holocaustu z Československa do Palestiny či jiné země odejít a více než 380.000 československých občanů židovského původu bylo zavražděno. Další vlna přistěhovalců z tehdejšího Československa přišla do Izraele po II. světové válce. Katalyzátorem k jejich odchodu byl rok 1948, kdy převzali vládu v Československu komunisté a kdy vznikl samostatný stát Izrael. Dle některých neověřených odhadů odešlo do Izraele po II. světové válce kolem 50.000 lidí. V současné době žije v Izraeli několik set občanů českého původu. Část z nich je organizována ve dvou hlavních krajanských organizacích: Sdružením občanů pocházejících z Československa (Hitachdut Jocé Čechoslovakia) a v Izraelské společnosti přátel České republiky. Mezi nejznámější krajanské osobnosti patří spisovatel Viktor Fischl (Avigdor Dagan), spisovatelka Ruth Bondyová, honorární konzul Chanan Rozen, profesor historie Yehuda Bauer, letci Hugo Marom a Avraham Haršalom, mechanik Nori Harel a další. Počet českých krajanů v Izraeli se nedá přesně určit. Některé údaje hovořili o tom, že kolem roku 1948 odešlo do Izraele kolem 50 tis. osob.

Aktivity krajanské komunity se liší podle jednotlivých skupin: V zemi působí krajanský spolek vystěhovalců z ČR (Sdružení Židů pocházejících z Československa), Izraelská společnost přátel ČR, specializovaná instituce Beit Terezín (muzeum holokaustu) a Česká škola v Tel Avivu pod patronací Izraelské společnosti přátel a Velvyslanectví ČR.

Generace osob, které přežily Holocaust, se orientuje zejména na akce spojené s připomínáním si výročí a památky obětí z Osvětimi a dalších památných míst, výstavy atd. Muzeum Beit Terezín je velmi důstojná instituce, na jejímž financování se ČR prostřednictvím krajanských darů významně podílí a ZÚ s ní intenzivně spolupracuje.  

Do spolkového života se začínají zapojovat i mladí přistěhovalci ze současné ČR a jejich rodiny, čehož výsledkem je Česká škola v Tel Avivu. Na základě iniciativy ZÚ a ve spolupráci se Sdružením Židů pocházejících z Československa byl v roce 2023 zahájen online konverzační kurz pod názvem „Hezky česky“, který je určen pro partnery Čechů a pro druhou a třetí generaci krajanů.

Kromě výuky českého jazyka a reálií se dále jedná většinou o moderní a sekulární kulturní aktivity. Připomínání si tradic obou kultur tak má především edukační, moderní ráz. V tomto smyslu ZÚ organizuje mikulášskou nadílku, velikonoční setkání či masopustní karneval.

Přehled krajanských spolků je k dispozici zde.