Poslanec Bílek na úvod informoval o aktuálním dění v komunitě a vyjmenoval projekty, na kterých nyní Svaz Čechů v Chorvatsku (SČCH) pracuje. Dále seznámil zvláštního zmocněnce s principy financování národnostních menšin v Chorvatsku místní vládou. Vyzdvihl úspěšnost SČCH při čerpání státních dotací s tím, že jejich výše je přímo úměrná podpoře, kterou do diaspory směřují mateřské země a závroveň ovlivněná principem reciprocity. V této souvislosti zmínil návrh Memoranda mezi Českem a Chorvatskem, k němuž by se nyní měla vyjádřit chorvatská strana, a zvláštní zájem o ustavení smíšené komise.

Následně velvyslankyně Pancirov informovala o situaci chorvatské komunity v Česku, kde je jejich historickým centrem Jevišovka na jižní Moravě. Chorvatská komunita na Moravě (s přesahem na území Slovenska) v posledních letech výrazně ožila a počet osob hlásících se k chorvatské národnosti se zvýšil na cca dva tisíce.

Poslanec Bílek doplnil, že obě komunity, jak česká v Chorvatsku tak chorvatská v Česku, spolupracují a rozvíjejí společné projekty. K nim patří mj. výměnné pobyty dětí umožňující nejmladší generaci kontakt s vlastí svých předků a živým jazykem.

Zvláštní zmocněnec Krátký poděkoval za tento zevrubný přehled aktivit a vyjádřil potěšení nad rozvojem české komunity v Chorvatsku i jejích kontaktů s Chorvaty v Česku. Současně informoval o rozpočtové situaci ovlivňující financování krajanských spolků, a to jak v rámci Programu podpory Čechů a češtiny v zahraničí tak prostřednictvím dalších subjektů zabývajících se podporou krajanských komunit, k nimž patří např. Československý úřad zahraniční. Zatímco si Program podpory Čechů a češtiny v zahraničí zachoval rozpočet na stejné úrovni jako v minulých 5 letech, dotační tituly nevládním organizacím nejsou v tomto roce pokryty.

Česká diaspora v Chorvatsku je jedna z nejstarších a nejlépe institucionalizovaných českých krajanských komunit v Evropě a její kořeny sahají do 19. století. Vyznačuje se bohatým a pravidelný kulturním životem s důrazem na výuku českého jazyka.