Paní Věra Kunderová žila v Paříži spolu se svým manželem od roku 1975. Do posledních dní udržovala zaběhlý společenský život v kontaktu s lidmi z okruhu dlouholetých přátel svých a svého muže. Věra Kunderová se po smrti manžela v loňském roce stala nositelkou jeho odkazu, kustodem jeho díla. Pomáhala s českými překlady Kunderových knih napsaných již ve francouzštině. Svou radou a doporučením byla ochotna vždy pomoci české věci. Byla v pravidelném kontaktu i s některými českými diplomaty v Paříži.

Domácí a zahraniční úhel pohledu na pařížský život věhlasného českého umělce se může lišit. Česko si asi dodnes plně neuvědomilo, o jaké osobnosti a jaký vlivný pár jejich odchodem krátce po sobě přišlo. Manželé Kunderovi žili v Paříži v jimi úzce nastaveném, bedlivě střeženém soukromí. Jejich život nebyl nikdy tématem francouzských bulvárních médií a probíhal zdánlivě v ústraní, bez účasti na velkých společenských akcích. Přesto řada významných francouzských osobností z  akademického, uměleckého a filozofického okruhu měla ke Kunderovým přístup. Díky životu a dílu M. Kundery tak nemohly být Česko a jeho novodobá historie ve Francii nikdy zapomenuty. Kundera byl „velkým francouzským českým spisovatelem“.

Milan Kundera dokázal snad všem lidem v cizině poutavě přiblížit český svět. Každý vydaný román, každá kniha připomínala čtenářům po celém světě, že někde uprostřed Evropy existuje země, která je domovem jeho hrdinů. Z krajanského pohledu lze Kunderu označit za výjimečného „ambasadora českého národa a kultury“.  Jméno Kundera zaručovalo Čechům příznivé přijetí mezi lidmi v kulturním prostředí po celém světě. Málokdo jeho jméno neznal.

Je nepochybné, že s odchodem Věry Kunderové nyní mizí osobní most se světem Milana Kundery, o který věrně od smrti manžela pečovala. Ještě v loňském roce zařídila převoz osobní knihovny Milana Kundery do Moravské zemské knihovny v rodném Brně.

Oběma patří veliké poděkování za aktivní naplnění role krajana při propagaci dobrého jména své vlasti ve světě. Děkujeme a nezapomeneme.