V doprovodu velvyslance Litevské republiky Rolandase Kačinskase v ČR se delegace vedená Linou Žukauskaité, ředitelkou Odboru Globální Litvy Ministerstva zahraničních věcí Litevské republiky spolu s Agné Gurevičiené, vedoucí oddělení koordinace politiky diaspory Odboru Globální Litvy, setkala celkem čtyřikrát se zvláštním zmocněncem pro krajanské záležitosti Jiřím Krátkým. První setkání proběhlo na okraj Mezirezortní komise pro krajanské záležitosti konané 12. prosince v Černínském paláci. Meziresortní komise pozvala paní Linu Žukauskaité v bodu věnovaném mezinárodním zkušenostem pohovořit o vládním krajanském programu „Globální Litva“ a krocích litevské vlády v oblastech návratové krajanské politiky a komunikace s diasporou.

Delegace se téhož dne následně zúčastnila odpolední krajanské vánoční číše vína s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským v předsálí Masarykova bytu Černínského paláce, organizované krajanským oddělením pro partnery MZV v oblasti krajanské politiky. Během obou akcí se seznámili členové litevské delegace se spolupracujícími organizacemi v krajanské politice. Následovala pracovní večeře dávaná velvyslancem Rolandasem Kačinskasem v širším okruhu pozvaných odborníků na krajanskou politiku z české i litevské strany za účasti Martina Smolka, vrchního ředitele sekce právní a konzulární, Dalii Henke, předsedkyně světové komunity Litevců (Hamburg), Tomase Krasauskase, předsedy Komunity Litevců v České republice, Evy Janské z Karlovy univerzity a Pavla Dymeše z MV ČR.

Bilaterálního setkání zvláštního zmocněnce Jiřího Krátkého a Liny Žukauskaité se v pátek dne 13. prosince t.r. v Černínském paláci účastnil velvyslanec Rolandas Kačinskas, Agné Gurevičiené a Alice Mžyková z oddělení krajanských záležitostí MZV ČR. Hlavními tématy jednání z litevské strany byly modely obou zemí v krajanské politice. Jednalo se zejména o otázkách mezivládní koordinace, struktury jednotlivých programů, nástrojů, komunikační strategie, zapojení diaspory a efektivní komunikace, zejména s mládeží, či ozpětné migrace: Statistiky, pobídky a reintegrace a fondy pro diasporu a diasporou.

Pro obě strany bylo zajímavé srovnání hlavních výzev a národních priorit v krajanské politice. Ty jsou si velmi podobné např. zaměřením se především na moderní migrační vlnu obou zemí. Podobné jsou si v tomto směru i cíle, strategie a používané nástroje.  Mezi politikami obou zemí jsou však i některé rozdíly. Vzhledem k tomu, že Litva trpí dlouhodobým zásadním demografickým poklesem svého obyvatelstva a v zahraničí přitom žije celá jedna třetina Litevců, má pro Litvu doslova existenční význam přímá návratová politika, cílená především na podporu návratu u mladých generací Litevců. Tomu odpovídají nejen incentiva a konkrétní nástroje, ale i výše a šíře podpory. Litevská vláda vyčlenila na krajanskou podporu 9,6 mil. eur ročně (cca 244, 8 mil. Kč, tj. cca 2krát více než ČR). Na správě tohoto objemu financí se v Litvě kromě exekutivy (pro klíčové vládní resorty) podílejí i instituce místní samosprávy. Litva nepočítá však s okamžitým návratem Litevců, věnuje jim proto dlouhodobou pozornost na dálku a snaží se podchytit i samotný potenciál litevské diaspory v zahraničí. Usiluje o upevnění vazby mezi státem a diasporou pro posílení jména státu a jeho propagaci po celém světě. S tímto cílem byl v roce 2012 navržen Program pro vytvoření „Globální Litvy“ – zapojení litevských emigrantů do života státu. Jeho platnost vypršela sice již na konci roku 2021, nicméně program měl velký pozitivní dopad na posílení vazby mezi státem a diasporou. Do implementace programu se zapojilo více než 20 vládních institucí a agentur, přičemž k tomuto úsilí aktivně přispěly stejně aktivně také organizace Litevců žijících v zahraničí a litevské nevládní organizace. Nyní jsou naplňovány strategické směrnice pro tuto politiku litevské diaspory na období 2022–2030. Hlavním cílem strategických směrnic je posílit a rozšířit vazby, dialog a partnerství mezi státem a diasporou s cílem podpořit ochranu a podporu litevské národní identity a pocit sounáležitosti a vytvořit tak i podmínky pro aktivnější zapojení diaspory při vytváření blahobytu a bezpečnosti v Litvě. Přirozeně se jedná o vytvoření podmínek pro návrat zahraničních Litevců do Litvy. 

Implementaci strategických obecných zásad „Globální Litva“ na období 2022–2030 koordinuje Ministerstvo zahraničních věcí Litvy. Opatření kompetentních veřejných institucí a agentur pověřených implementací Strategických obecných zásad „Globální Litva“ jsou v současné době stanoveny v Akčním plánu pro implementaci strategických obecných zásad na období 2022-2030.

„Globali Lietuva – Global Lithuania“, facebookový účet vytvořený oddělením Global Lithuania Department, slouží jako informační a komunikační prostor pro litevskou diasporu a všechny, kdo se zajímají o život Litevců ve světě. Jsou zde příspěvky s informacemi od jednotlivých litevských institucí (podobně jako české „užitečné informace pro Čechy žijící v zahraničí“), které provádějí politiku diaspory, se zprávami z organizací diaspory a dalších zdrojů. Součástí je i kalendář akcí.

 

Shrnutí:

Pro českou stranu byla výměna zkušeností zajímavá nejenom pro vnímání rostoucí důležitosti „národního lidského kapitálu v zahraniční politice“, ale také např. pro výši rozpočtu, s jakým litevská strana v oblasti krajanské podpory operuje a odpovídá tak na identifikovanou potřebu státu přilákat zpět do vlasti své krajany. Další zajímavostí pro českou stranu je překvapivě i vysoký počet litevských škol v zahraničí (268) vzhledem k „jen“ třetinové velikosti komunity ve srovnání s českou. I tato informace byla pro zmocněnce nicméně jen potvrzením správnosti hypotézy dalšího rostoucího trendu v případě české diaspory, tj. že počet českých škol bude v budoucnu dále růst, než dojde k uspokojení poptávky. Ukazují na to dlouhodobě ostatně nejen závěry českého výzkumu, ale odpovídají tomu i jiná zahraniční srovnání, např. v případě Finska. Dalším společným moderním trendem v krajanské politice obou zemí je zapojování do spolupráce s krajanskou diasporou samosprávy českých měst, obcí a krajů. Litevská strana se velmi zajímala o výsledky českého krajanského aplikovaného výzkumu, jehož myšlenku i existenci obdivovala. Částečně se s výsledky mohli členové litevské delegace seznámit při pracovní večeři, které se účastnila rovněž doc. Eva Janská z Karlovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu. Členy mezinárodní litevské krajanské zastřešující organizace zajímaly praktické otázky kontaktů české vlády s českou krajanskou komunitou ve světě.

Od Liny Žukauskaité se dostalo české straně pozvání k návštěvě Vilniusu.