Mezinárodní komunita již všeobecně přijala skutečnost, že změna klimatu násobí existující napětí ve společnosti, která mohou za určitých podmínek přerůst až v konflikt. Nejvíce zranitelné jsou přitom nejchudší země, země s historií konfliktu a skupiny na okraji společnosti. Sociální a bezpečnostní tenze pak dále zhoršují dopady změn klimatu na zasažené společnosti. Existenciálně jsou změnou klimatu ohroženy  malé ostrovní státy. Klimatická bezpečnostní rizika mají nicméně i schopnost se řetězit a prostupovat hranicemi, a to i na velké vzdálenosti. Jako takové pak mohou představovat i globální nebezpečí.

I přes mnoho nejistot ohledně dalšího vývoje změny klimatu vychází politika klimatické bezpečnosti z předpokladu, že změna klimatu je  dynamickým procesem a je zapotřebí přijímat opatření k prevenci a reakci vůči jejím dopadům na mezinárodní bezpečnost. Cílem klimatické bezpečnostní politiky je budování a posilování odolnosti vůči změně klimatu a jejím následkům na různých úrovních řízení, od lokální, přes národní a regionální až po globální úroveň.

Je přitom nutné zohledňovat nejen bezprostřední klimatická rizika, k nimž patří zejména přírodní katastrofy, ale i plíživá, dlouhodobá rizika, jako jsou např. vzestup hladin moří a oceánů, degradace půdy, přeshraniční spory o vodu, zvýšené riziko pandemií, proměna geopolitiky nebo nezamýšlené  dopady klimatických politik. Důležité je  přihlížet i ke zmíněnému  řetězení dopadů klimatických rizik napříč kontinenty a jejich vztahu k migraci, násilnému extremismu, organizovanému zločinu, potravinové, hospodářské nebo finanční bezpečnosti.

Klimatická bezpečnostní politika se  zabývá i dopady změny klimatu a klimatických politik na samotné bezpečnostní a obranné systémy, bezpečnostní infrastrukturu a vojenské a operační schopnosti,  přičemž jejím cílem je i přijímání opatření k posilování odolnosti těchto systémů.

Politika klimatické bezpečnosti je ve fázi utváření a významnou měrou se opírá o práci expertů a výzkumných institucí. Jejím významným prosazovatelem na mezinárodní úrovni je EU. I když sama přijímá v rámci svých politik řadu opatření k posilování odolnosti vůči změně klimatu v mezinárodních vztazích, uznává, že nezastupitelnou roli v tomto úsilí sehrává multilaterální systém  OSN,  zejména pak Rada bezpečnosti OSN.  EU rovněž zastává pozici, že k úspěšnému budování odolnosti vůči změně klimatu je zapotřebí propojovat bezpečnostní, rozvojové a klimatické politiky.

Česko se doposud soustředilo zejména na rozvojovou a humanitární dimenzi klimatické bezpečnosti. Nezastupitelnou roli při budování odolnosti vůči změně klimatu přikládá ČR i existenci silných inkluzivních institucí na různých úrovních vládnutí. V roce 2020 přistoupila ke Skupině přátel OSN pro klima a bezpečnost. Změnu klimatu vnímá jako netradiční hrozbu a jako takové jí věnuje  pozornost i v rámci struktury NATO, zejména pak podporuje spolupráci mezi EU, NATO a OSN v této oblasti. Především v sousedství EU  Česko přikládá význam i aktivitám OBSE v oblasti klimatu a bezpečnosti. V roce 2022 Česko přistoupilo ke globální iniciativě Klima pro mír.

V zájmu integrovaného přístupu při utváření a prosazování politiky klimatické bezpečnosti ustavilo MZV v roce 2020 vnitrorezortní Task Force pro klima a bezpečnost.