Co je primární právo Evropské unie

 

Primární právo Evropské unie tvoří:

  • Smlouva o Evropské unii, Smlouva o fungování Evropské unie a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, včetně protokolů, a příloh, které jsou jejich nedílnou součástí, jakož i další mezinárodní smlouvy a jiné akty, které tyto smlouvy novelizují. Zjednodušeně jsou všechny tyto akty označovány jako „zakládací smlouvy EU“ či jen „Smlouvy“. Postup pro jejich změnu je stanoven v čl. 48 odst. 2-5 Smlouvy o EU. Ustanovení části třetí Smlouvy o fungování EU, která se týkají vnitřních politik a činností Unie, mohou být nicméně měněna i tzv. „zjednodušeným postupem“ popsaným v čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU.
  • Listina základních práv EU. Od vstupu v platnost Lisabonské smlouvy má dle čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU Listina EU „stejnou právní sílu jako Smlouvy.“
  • Smlouvy o přistoupení nových členských států k EU, jež jsou sjednávány v souladu s čl. 49 Smlouvy o EU.

Akty tvořící primární právo EU stojí v hierarchii předpisů práva EU nejvýše. Dohled nad jeho prováděním a nad souladem právních předpisů přijímaných institucemi EU na jeho základě a v jeho mezích (tedy tzv. „sekundárního práva“) s primárním právem vykonává Soudní dvůr EU. Pod kontrolou Soudního dvora EU dohlíží na uplatňování práva Unie též Evropská komise.

Znění Smlouvy o EU, Smlouvy o fungování EU, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, Listiny základních práv EU, jakož i smluv o přistoupení nových členských států k EU, je možné nalézt v databázi EUR-Lex.

Odkazy v článcích mohou vést na plnou verzi webu mzv.cz

plná verze

.