Tisková konference ministra Svobody a francouzské ministryně Lenoir
30.04.2003 / 13:31 | Aktualizováno:
Přepis tiskové konference ministra zahraničních věcí ČR C. Svobody a francouzské ministryně pověřené evropskými záležitostmi Noëlle Lenoir dne 24.3.2003.(26.3.2003)
Ministr zahraničních věcí C. Svoboda:
Návštěva ministryně Francouzské republiky paní
Lenoir prokázala, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na velmi dobré
úrovni. Na bilaterální úrovni neexistují žádné vážné problémy,
takže jsme se této otázce věnovali pouze velmi okrajově.
Diskutovali jsme o multilaterálních zahraničně-politických
otázkách. Máme společný názor na to, že je třeba najít shodu mezi
členy RB OSN a EU v otázce aktivit po ukončení konfliktu v Iráku.
ČR podporuje prohlášení Evropské rady, žádající shodu členů RB v
této otázce. Demokratické země mají být připraveny poskytnout
veškerou humanitární a jinou potřebnou pomoc. Věnovali jsme se také
budoucnosti EU, kde bych chtěl zdůraznit dva momenty. První moment
je společná bezpečnostní a zahraniční politika, která má být
posílená, aby byla Evropa schopná v této dimenzi hrát důležitou
roli. Zkušenost, kterou jsme prošli v době irácké krize, je
zkušenost, která má vést Evropu k větší schopnosti najít shodu. V
neposlední řadě jsem též zopakoval názor vlády ČR na to, že bychom
chtěli, aby mezivládní konference uzavírající výsledky Konventu a
rozhodující o budoucnosti Evropy nebyla uzavřena dříve, než se
staneme členy EU. My víme, že budeme mít hlasovací právo na této
konferenci, ale jsme přesvědčeni, že případné členství či
nečlenství bude hrát roli.
Francouzská ministryně pověřená evropskými záležitostmi N.
Lenoir (překlad):
Nejprve bych jménem Francie chtěla zopakovat, že
velice obdivujeme ČR a český lid. Dále musím potvrdit vynikající
úroveň našich vzájemných vztahů. Na bilaterální úrovni neexistuje
žádná neshoda a já s potěšením kvituji naši spolupráci kulturní,
jazykovou i ekonomickou. Hovořili jsme o procesu rozšiřování a
konstatovali jsme, že tento proces proběhl uspokojivě pro všechny,
a to i s vědomím toho, že zde EU ukládá určitá omezení novým
členům. Francie si přeje, aby proces tzv. nového sjednocení Evropy
bylo završeno podepsáním smlouvy 16. dubna v Athénách s tím, že ke
vstupu nových členských států dojde 1. května 2004. Pokud jde o
podmínky nutné k úspěšné renesanci "budoucí evropské ústavy",
přáním Francie je, aby stávající Konvent vypracoval unikátní text,
který příznivě ovlivní činnost mezivládní konference. V podstatě je
to poprvé, kdy Evropa přijímá svoji ústavu. Je to poprvé, kdy se
Evropa vrhá do dobrodružství, protože zcela od základu reformuje
své smlouvy. Transparentní a demokratický proces, který představuje
činnost Konventu, by měl být užitečný a měl by připravit efektivní
shodu, ke které dojde na mezivládní konferenci.
Pokud jde o budoucnost Evropy a o to, co jí ještě čeká a co
by měla vyřešit: za prvé vybudování společného prostoru
spravedlnosti a za druhé společná zahraniční a bezpečnostní
politika. Chtěla bych jen potvrdit závěry jednání s vaším premiérem
a ministrem spravedlnosti, a to že se společně začneme zamýšlet
právě nad budováním prostoru justice. Poněvadž Evropa byla vždy
založena na právu. Bez jednotné aplikace evropského práva nebude
moci uspokojivě fungovat společný trh. Kromě toho jsme v dnešní
době vystaveni nárůstu organizovaného zločinu a teroristickým
hrozbám a občané Evropy právem požadují, aby Evropa posílila svoji
bezpečnost v tomto stále méně stabilním světě. Odtud vzešla
myšlenka společné spolupráce ČR a Francie při posilování právních
principů a soudnictví v Evropě.
Pokud jde o iráckou krizi, nebudu komentovat poslední vývoj.
Jak řekl náš prezident, přejeme si, aby tato válka byla co možná
nejkratší a přinesla co možná nejméně obětí. Francie, stejně jako
její partneři, ať už staří nebo noví, přikládá velkou důležitost
euroatlantické alianci. Jsme velice rádi, že v Bruselu na zasedání
Evropské rady 20. března došlo ke konsensu mezi všemi členskými
státy EU a kandidátskými zeměmi. Vždy jsme sdíleli stejné cíle,
vyjádřené v rezoluci 1441 a nadále se domníváme, že je to právě
mezinárodní společenství (tedy OSN), které by mělo plnit svoje
úkoly a nést svou zodpovědnost. Také jsme si plně vědomi
odpovědnosti, kterou nesou evropské státy v této situaci, a to
především pokud jde o humanitární pomoc.
Pokud jde o ostatní, tak Evropa se nadále vyvíjí a společně s
ČR i vašim ministrem zahraničních věcí sdílíme názor, že Evropa
potřebuje posílit svoji zahraniční a bezpečnostní politiku.
Dotaz:
Mezivládní konference má skončit až poté, kdy budeme plnými
členy EU. Sdílí tento názor plně i Francie?
Ministr zahraničních věcí C. Svoboda
O tomto návrhu komunikujeme se všemi členskými
státy. Je potřeba říci, že je několik států EU, které chtějí, aby
mezivládní konference skončila co nejdříve. Jako příklad můžu uvést
Španělsko nebo některé jiné země, ale je zřejmé, že výsledky
Konventu ještě nejsou hotovy. Je tady velmi mnoho pozměňovacích
návrhů k základnímu textu. Je tedy otázkou, zda Konvent stihne
ukončit svoji práci v červnu tohoto roku. Budeme jistě moudřejší v
průběhu roku, nicméně znovu opakuji, náš postoj v této věci je
dlouhodobý a neměnný.
Francouzská ministryně pověřená evropskými záležitostmi N.
Lenoir (překlad):
Jak říkal pan ministr Svoboda, jsou země, které chtějí jít
rychleji a které pomaleji. Francie je v tomto ohledu neutrální.
Prozatím konstatujeme, že Evropská rada považuje za datum ukončení
činnosti Konventu červen. V každém případě si přejeme, aby Konvent
skončil úspěšně a přejeme si, aby to, co se teď jeví jako zaručený
výstup Konventu, nebyl přehodnocován na mezivládní konferenci.
Veřejné mínění má velká očekávání. Já si myslím, že čekat příliš
dlouho by znamenalo udělat krok zpět, abychom se potom mohli lépe
odrazit. Samozřejmě, rozhodovací procesy v Evropě vždy vycházely z
principu ústupků mezi zeměmi s tím, že veškerá evropská rozhodnutí
vlastně reflektují ten nejnižší stupeň nespokojenosti. Tudíž ta
budoucí evropská ústava musí reflektovat kompromisy, ústupky a
rovnováhu mezi členskými státy, poněvadž to nebude česká, německá,
francouzská, nebo britská ústava, ale bude to ústava společná pro
všechny státy.