Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda

Dámy a pánové, naše setkání bylo velmi užitečné. Ocenil jsem roli OECD v souvislosti s naším vývojem po roce 1990, protože také toto členství pomohlo ČR k předpokládanému vstupu do EU. Považujeme OECD za univerzální a velmi důležitou organizaci. Podporujeme její myšlenku rozšíření a její reformy. V této otázce zdůrazňujeme, aby o základních otázkách bylo nepochybně rozhodováno na základě konsensu a aby jen v některých otázkách reforma vedla k většinovému rozhodování.
Podporujeme myšlenku vztahu s velkými zeměmi jako je Rusko a další země, nicméně jsme zastánci toho, že by se i tyto vztahy měly řídit standardním režimem. To znamená, že nepovažujeme za úplně ideální vytvářet speciální standard nebo pravidla vztahů například pro vztahy mezi OECD a Ruskou federací.
Naše členství bereme velmi vážně. Vláda ČR podporuje jak reformu OECD, tak proces rozšíření. Oceňujeme globální roli, kterou OECD hraje, byť je to organizace s omezeným členstvím. S tím souvisí poslední otázka, o níž jsme hovořili, tedy že vstupem do EU v květnu 2004 se šest nových zemí EU stane jejími členy, aniž by byli členy OECD. V tomto ohledu tedy vznikne problém, který je třeba řešit. Samozřejmě nejlepším řešením je, aby se těchto šest zemí, myslím tím pobaltské státy, Kypr, Maltu a Slovinsko, stalo dalšími členy OECD a nedošlo tak k tomuto dvojímu standardu.

Generální tajemník OECD Donald J. Johnston

Děkuji pane ministře, pro mě je především velkým potěšením být opět v Praze. Při mnoha příležitostech jsem se zájmem sledoval postup ČR i její příspěvek k rozvoji OECD. Myslím, že k tomuto procesu lze poznamenat, že čtyři země, které byly původně státy tranzitivními neboli ve stádiu ekonomických proměn - ČR, Maďarsko, Polsko a později Slovensko, označují jakýsi počátek globalizace OECD.
Na OECD se v minulosti často pohlíželo jako na klub rozvinutých zemí. OECD však ve skutečnosti stále více usilovala o to, aby zapojila do své práce další příslušníky světového společenství. Myslím si, že OECD dnes patří k nejvýznamnějším mezinárodním organizacím, které jsou povolány k tomu, aby jednak utvářely proces globalizace a jednak nám pomohly vyrovnávat se s riziky, která nás čekají v 21. století.
Ne všichni si uvědomují šířku a hloubku záběru této organizace, která se zabývá všemi oblastmi státní politiky členských zemích, s výjimkou otázek obrany. V období, kdy probíhá rychlá liberalizace obchodu a mezinárodního podnikání, tedy proces kterému jsme si zvykli říkat globalizace, je nezbytné, aby existovala organizace, která bude pomáhat stanovovat jakási pravidla hry v záležitostech, jakými jsou například elektronický obchod, geneticky modifikované potraviny, eventuelně další sporné záležitosti a mnoho dalších věcí, jimiž se právě OECD zabývá.
Jak už jsem naznačil, OECD není žádným akademickým nebo teoretickým mozkovým trustem, ale je to orgán či nástroj řešení praktických záležitostí. Už jsem se zmínil, že se zabýváme řešením takových mezinárodně sporných otázek jako jsou biotechnologie nebo geneticky modifikované potraviny, ale stejně tak se například zabýváme problémy ve světovém ocelářství a jeho utvářením. To je jedna z mnoha otázek, které OECD zastřešuje. Jsem v Praze, abych se setkal s vedoucími státními činiteli, předsedou vlády, ministry, s guvernérem ČNB, ale také se zástupci podnikatelského sektoru, tedy s představiteli jak státních, tak soukromých podniků. OECD samozřejmě pracuje s vládními úřady a agenturami, ale stejně tak aktivně spolupracuje s představiteli soukromého podnikání a nevládních organizací. Aktivizujeme také svou spolupráci s parlamentními zástupci, a proto mě čeká setkání se členy výborů zákonodárného sboru. Je velmi důležité, aby si také poslanci uvědomovali šíři působení OECD a jak může případně OECD zemi prospět. Těším se tedy i na toto setkání.

Dotaz ČTK

OECD v poslední době několikrát varovala před vývojem veřejných financí v ČR, rád bych se tedy zeptal, jak hodnotíte připravovanou reformu veřejných financí? Považujete ji za dostatečnou nebo by měla být více razantní? Jaké kroky ještě ČR chybí?

Generální tajemník OECD Donald J. Johnston

Ekonomové, tedy ekonomičtí odborníci a národohospodáři, samozřejmě navrhují řešení, která jsou z ekonomického hlediska správná, ovšem tato rozhodnutí mají také své politické aspekty. Politici proto musejí vyslechnout tyto rady, ale také je zvážit vzhledem k politickému prostředí, v němž se nacházejí a podle toho se teprve rozhodovat.
O situaci ve veřejných financích jsem dnes hovořil s předsedou vlády a ministrem financí. Sdělili mi, že našli cestu, která by měla vést ke snížení schodku veřejných financí na 4% v roce 2006, na 3% v roce 2007 a pod 3% v roce 2008. Považují to za rozumné a přijatelné řešení ve zmíněných politických mantinelech.