Ačkoliv se narodil na Moravě, vyrůstal na Slovensku (otec byl Slovák), kde také absolvoval obchodní akademii. Od r. 1948 žil s rodiči v Praze, kde začal pracovat jako úředník podniku Vertex a později v Instalatérských závodech. V l. 1952-55 byl téměř tři roky vězněn na Pankráci, poté absolvoval vojenskou službu v rámci pomocných technických praporů jako pomocný stavební dělník. Od r. 1957 byl zaměstnán jako řidič sanitky pražské Všeobecné nemocnice, v té době již zřejmě pracoval pro vojenskou rozvědku a jako její spolupracovník také odešel r. 1963 do Rakouska s cílem infiltrovat se do Rádia Svobodná Evropa (RFE). Začal pracovat ve vídeňské pobočce RFE, r. 1968 se dokonce stal jejím ředitelem; později se osamostatnil a začal působit jako nezávislý novinář pro rakouský rozhlas a televizi. Od r. 1980 působil v zemích Latinské Ameriky, r. 1987 založil v Rakousku humanitární organizaci Amazonshilfe, která pomáhala zásobovat lékařské a sanitární stanice v pralesních oblastech Amazonky. V létě 1991 se sám přihlásil do čs. diplomacie a posléze, v září t. r., byl jmenován prvním postkomunistickým velvyslancem v Argentině se současnou akreditací pro Paraguay. V dubnu 1992 byl z Buenos Aires (na základě zákona 451/91) odvolán, tamní ZÚ pak vedl až do konce federace jen chargé dʼaffaires Ladislav Koláčkovský (a první český velvyslanec, Jan Kopecký, byl nominován až r. 1994).

S.Mk.

 Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 768 - 769