Pocházel z rodiny úředníka; po absolvování gymnázia v Plzni začal v r. 1950 studovat VŠPHV, brzy však přestoupil na studium japanistiky a dějin Dálného východu na FF UK (PhDr. 1955). Od ledna 1955 působil (jako jeden z nemnoha nestraníků) na MZV; začínal v oddělení jihovýchodní Asie asijského odboru (AO/3), v l. 1957-62 byl jako referent a tlumočník poprvé přidělen na čs. velvyslanectví v Japonsku. Po návratu pracoval v 7., AO a od března 1964 do srpna 1968 byl opět atašé na ambasádě v Tokiu. Ačkoliv byl ještě r. 1969 povýšen na I. tajemníka, díky odmítavému postoji k sovětské okupaci byl k 15. 2. 1971 nucen z diplomacie odejít. V l. 1969-89 se živil jako překladatel a novinář (s manželkou, Vlastou (nar. 1932), rovněž japanistkou, mj. sepsal monografii Sto pohledů na Japonsko, poprvé vyd. 1963 a pak znovu 1970, resp. 1973), na FMZV se mohl vrátit až v r. 1990. Od srpna 1990 zastával funkci posledního čs. velvyslance v Japonsku, v Tokiu pak zůstal do ledna 1996 i jako první titulář ČR. Po návratu byl penzionován. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 766 -  767