Po absolvování gymnázia (1932) vystudoval PrF MU (JUDr 1938), poté pracoval jako koncipient u soukromé právnické firmy J. Černého v Praze. Od listopadu 1941 působil jako referent v právním oddělení Národní odborové ústředny zaměstnanecké (NOÚZ), současně se zapojil do odboje v okruhu Rady tří, fungoval i jako spojka mezi odbojem a protektorátními odbory. Po osvobození pracoval nadále v Ústřední radě odborů (hned r.1945 také vstoupil do KSČ), jako delegát ÚRO se zúčastnil řady kongresů Světové odborové federace. K 1.7.1950 byl přijat do právního odboru MZV a ještě toho roku se zúčastnil po boku V. Širokého (viz) 5. VS OSN v New Yorku, v dalším období vedl např. české delegace na zasedání Mezinárodní konference práce do Ženevy atd. Ještě roku 1951 byl jmenován vedoucím nově zřízeného mezinárodního odboru MZV a v následujících letech byl pak opakovaně začleňován do čs. delegací na VS OSN v New Yorku. K 1. 5. 1955 byl převeden na Úřad předsednictva vlády, kde se záhy stal vedoucím právního odboru. Ve službách ÚPV zůstal až do své náhlé smrti, třebaže byl na konci roku 1967 ještě navrhován na funkci vyslance při čs. vojenské misi v Západním Berlíně.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 645