Absolvoval gymnázium v Havlíčkově Brodě (maturita 1925), poté vystudoval fyziku a chemii na přírodovědecké fakultě MU (RNDr. 1929), kde také jistou dobu působil jako odborný asistent. Od r. 1931 vyučoval jako prof. na gymnáziu v Pelhřimově a po jeho uzavření Němci (1941) na gymnáziu v Kladně. Po osvobození se vrátil do Pelhřimova, již jako člen KSČ se v r. 1946 stal předsedou tamního ONV a na jaře 1948 byl zvolen do Ústavodárného NS. V l. 1950-52 byl jedním z náměstků ministra školství, poté přešel na ministerstvo chemického průmyslu, kde nejprve vedl kabinet ministra, později zastával krátkou dobu funkci jeho náměstka. V říjnu 1955 byl povolán do čs. diplomacie a po přípravě (částečně trávené v propůjčené funkci rady na čs. ambasádě v Londýně) byl v listopadu 1956 jmenován velvyslancem v Íránu, kde působil do dubna 1959. Po revoluci v sousedním Iráku v r. 1958 byl uvažován za prvního „rezidentního“ velvyslance do Bagdádu, to však nebylo realizováno, stejně jako návrh na jeho možnou nominaci ambasadorem do Washingtonu. Po návratu z Teheránu působil na 8., blízkovýchodním odboru MZV, od listopadu 1959 byl krátce zástupcem jeho vedoucího, k 30. 6. 1960 však přešel opět na ministerstvo školství a později byl penzionován.

 Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 609