Absolvoval pražské ruské gymnázium (maturita 1953), v l. 1954-50 vystudoval tzv. historickou fakultu Moskevské státní univerzity. Po studiích pracoval krátce ve Státním ústředním archivu, poté vyučoval na Ústřední škole ROH, v l. 1962-69 pak působil v tzv. městské poradně marxismu při pražském Městském výboru KSČ jako lektor mezinárodních vztahů. V srpnu 1968 se aktivně podílel na přípravě protiokupačního „vysočanského“ sjezdu KSČ, ve spolupráci s tehdejším ředitelem ADO MZV J. Vlčkem (viz) také připravil k tisku sborník dokumentů o Pražském jaru, který ovšem již nesměl vyjít. Od května 1969 působil dva roky jako lektor mezinárodních vztahů v OMP ÚV KSČ, kde se měl zabývat kořeny čínsko-sovětské roztržky, na jaře 1971 byl však vyhozen a následně pracoval jako sklenář v nakladatelství Svoboda. Od r. 1979 byl nejprve bibliografem a později vedoucím útvaru výpočetní techniky Poštovní novinové služby, byl zapojen i do aktivit levicové opozice v okruhu tzv. Obrody. V květnu 1990 byl přijat z iniciativy R. Slánského (viz) na FMZV, k 1. 7. t. r. jmenován zástupcem ředitele 1. (východoevropského) odboru, od února 1991 pak odbor řídil. V lednu 1992 byl jmenován (posledním) generálním konzulem v Sankt-Petěrburgu (střídal zde J. Reka /viz/), po rozdělení federace zde zůstal až do května 1996 i jako český generální konzul. Po návratu pracoval ještě krátce v tehdejším 3., východoevropském odboru, k 31. 7. 1996 odešel do penze.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 751