Po absolvování gymnázia (1900) vystudoval PrF české univerzity (JUDr. 1905) poté působil jako právní praktikant, později koncipient a od r. 1914 jako samostatný advokát. Od srpna 1914 byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě, v červnu 1916 byl zajat v Rusku a vzápětí vstoupil do tamních čs. legií, v jejichž řadách sloužil až do února 1920. Po návratu do ČSR se stal úředníkem (1921 odborovým radou) v Úřadu pro zahraniční obchod, odkud po jeho likvidaci přešel do služeb MZV. Od r. 1922 vedl tzv. osobní oddělení pro zahraničí v administrativní sekci, navrhující mj. rozmisťování diplomatů na ZÚ (odd. V/2), po smrti J. Bačkovského (viz) vedl dočasně několik měsíců celou sekci.(V.). K 1. 9. 1925 (po odchodu B. Štréra do Paříže, viz) se stal na necelé dva roky přednostou prezídia MZV, v červnu 1927 byl ovšem v rámci personálních změn MZV nahrazen V. Radimským (viz) a jmenován generálním konzulem v Drážďanech, kde působil do r. 1932. Poté pracoval opět v ústředí, kde vedl 2. oddělení politické sekce, mající v kompetenci záležitosti východní Evropy, Ruska a nezávislých států v Asii, k 1. 7. 1935 byl pak ustanoven generálním konzulem ve Vídni. V rakouské metropoli zůstal v této hodnosti i po anšlusu a vedl úřad (jako zástupce ČSR v okupovaném Rakousku) až do jeho likvidace koncem r. 1938. Brzy po německé okupaci českých zemí byl penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 231