Pocházel z rodiny s karpatoněmeckými kořeny; v r.1954-59 vystudoval inženýrské stavitelství na VŠ technické v Bratislavě (ing.), a po krátkém působení v Krajském projektovém ústavu v Košicích se stal asistentem v Ústavu hydrologie a hydrauliky SAV. V l. 1962-70 pracoval jako referent ve Východoslovenských železárnách v Košicích, kde byl v následujícím období náměstkem podnikového ředitele, od r. 1974 pak pracoval na Národním výboru města Košic, kde se také v l. 1983-86 stal poprvé primátorem. V l. 1986-89 byl předsedou KNV v Košicích, po převratu v listopadu 1989 se stal předsedou SNR. Po volbách v létě 1990 vstoupil do čs. diplomacie a zastával funkci posledního federálního velvyslance v Kanadě, po rozdělení federace zůstal dočasně ve slovenské diplomacii. V l. 1994-99 byl znovu primátorem Košic, v r. 1998 byl zvolen poslancem a v květnu 1999 byl v přímých volbách zvolen druhým prezidentem Slovenské republiky. Od konce 80. let psal cestopisy a prózu, v prvním díle svých memoárů Ultimatum (1996, čes. překlad 1998) zachytil podrobně i své působení v Ottavě. Další svazek jeho pamětí, zachycující mj. jeho pohled na rozdělení federace, je dostupný pouze částečně v elektronické podobě.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 752