Po absolvování českého gymnázia v Brně (1903) vystudoval PrF na české univerzitě v Praze (JUDr. 1911), již v době studií byl činný i jako novinář v národně orientovaných periodicích (Den, Moravská orlice). Od r. 1911 působil jako advokátní praktikant a pak koncipient u známé brněnské advokátní firmy Hynka Bulína, od léta 1914 musel sloužit v rakousko-uherské armádě. Brzy po svém zajetí vstoupil v srpnu 1917 do čs. legií (8. slezský pluk, naposledy jako kpt.), od poč. r. 1919 pak pracoval v Kanceláři plnomocníka čs. vlády pro Rusko B. Pavlů (viz), kde měl na starosti rozsáhlou konzulární agendu. S úřadem přesídlil ještě r. 1919 do Vladivostoku, kde se posléze stal zástupcem tamního generálního konzula V. Gebauera (jenž vedl úřad po odjezdu „plnomocníka“ V. Girsy /viz/ do vlasti v dubnu 1920). Po brzkém odchodu V. Gebauera ze státních služeb (březen 1921) se EP stal přednostou úřadu ve Vladivostoku, který řídil (jako konzulát v tzv. Dálněvýchodní republice) až do jeho nuceného uzavření po začlenění Přímořského teritoria do SSSR v listopadu 1923. EP se vrátil do Prahy, již k 1. 8. 1924 ale ze státní služby vystoupil a přešel do privátní sféry. Od r. 1924 vedl vlastní advokátní kancelář v Brně.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 187 - 188