Vystudoval obchodní akademii v Hradci Králové (1912), poté exportní akademii ve Vídni, v l. 1913-14 vykonával odbornou praxi v Hamburku, Terstu a v Moskvě. Od srpna 1914 sloužil jako dobrovolník v tzv. české družině v rámci ruské armády, v jejíchž službách pak (po absolvování vyšší vojenské školy) pokračoval až do konce 1917. Později se stal členem tzv. dobrovolnické armády, v březnu 1919 byl evakuován do vlasti a následně sloužil v armádě čs. (npor.). Od listopadu 1920 pak pracoval pro čs. diplomacii, nejprve jako smluvní a později řádný úředník, a to jak v ústředí, tak v zahraničí. R. 1922 byl přidělen konzulátu v Norimberku, pak pracoval v politické sekci (odd. II/2), v l. 1926-29 působil u generálního konzulátu v New Yorku, poté v odd. „B“ (1930-32). Prožitky z jeho (i pozdější) kariéry mu přitom už tehdy posloužily jako inspirace k řadě literárních děl, např. Západoindický deník /1929/; New York – zamlženo /1932/, Vějíř z poledníků /1937/; atd.). V l. 1932-37 byl přidělen jako vicekonzul, resp. konzul ke generálnímu konzulátu v Marseilles, následně byl jmenován legačním tajemníkem vyslanectví ve Španělsku, kde také posléze, po odjezdu vyslance R. Fliedera (viz), vedl ZÚ v Madridu až do února 1939 jako chargé d’affaires (a zážitky z tamní občanské války zpracoval v nejúspěšnějším románu Ďábel mluví španělsky /1939/). Po okupaci ČSR byl přeložen do Národní knihovny a posléze (jako legionář) k 30. 6. 1941 předčasně penzionován. JN se ovšem zapojil do odbojové skupiny Parsifal, rekrutující se převážně z řad bývalých diplomatů, a koncem války byl také vězněn. Hned v květnu 1945 se vrátil do služeb MZV a od srpna 1945 působil jako první poválečný vyslanec v Dánsku. Misi vykonával až do října 1948, kdy na funkci rezignoval a odjel nejprve do Kanady a brzy do USA. Zde pracoval v newyorské redakci stanice Svobodná Evropa, i nadále však zůstal literárně činný až do své náhlé smrti (prózy Tvrdá země, Bloudění v exilu aj.).

 

 

Lit.: Olga MERTLÍKOVÁ (red.), Legionář, diplomat a spisovatel Zdeněk Němeček. Jaroměř 2004 (zde mj. vzpomínky Němečkovy dcery Olgy Brzorádové-Němečkové); Vladimír PAPOUŠEK, Horizonty: život a dílo Zdeňka Němečka. 2002; Jindřich POKORNÝ, Parsifal. Praha 2008.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 169 - 170