Absolvoval gymnázium v Sušici (maturita 1936), pak začal studovat dálkově PrF UK, současně od r. 1937 pracoval nejprve na Zemském ústředí péče o mládež v Praze, od r. 1937 pak (až do r. 1949) jako tajemník Okresní péče o mládež v Domažlicích. Od r. 1938 byl členem sociální demokracie, resp. národní strany práce, v r. 1940 byl zatčen jako rukojmí v důsledku tzv. Smudkova případu a až do r. 1945 byl vězněn, mj. v KT a věznicích (Flossenbürg, Waldheim, Osvětim a Buchenwald). Po válce vstoupil do KSČ, načas se stal sekretářem ONV v Domažlicích, r. 1949 dokončil studia práv (JUDr.) a od r. 1949 pracoval jako vedoucí úředník na KNV v Plzni, nejprve jako šéf správního a trestního oddělení, později jako vedoucí tzv. kontrolní a inspekční skupiny. K 1. 4. 1957 byl přijat na MZV, absolvoval roční kurs na Odborné škole a od července 1958 pracoval ve skupině (oddělení) pro mezinárodní právo soukromé na právním odboru ministerstva (PO/2). Poč. r. 1961 o něm bylo uvažováno jako o možném prvním vyslanci do afrického Toga, mise ale nebyla vzhledem k převratu v Lómé realizována; JN byl přeložen na 2., východoevropský odbor a od července 1962 do srpna 1965 byl přidělen jako velvyslanecký rada (a zástupce tituláře) na ambasádu do Budapešti. Po návratu do Prahy působil v téže hodnosti opět v právním oboru, od května 1967 byl zástupcem vedoucího a od října 1970, po vynuceném odchodu J. Šmejkala (viz), byl ustanoven zatímním vedoucím právního odboru. K 9. 7. 1971 byl jmenován zástupcem vedoucího sekretariátu ministra, od listopadu 1974 pak ředitelem GS FMZV, pro zdravotní problémy však byl posléze, k 1. 8. 1976, přesunut do sekretariátu ministra. K 30. 6. 1977 byl penzionován, ještě v l. 1978-79 však pracoval v právním odboru FMZV jako důchodce.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 506