V roce 1917 maturoval na reálném gymnáziu v Hradci Králové, další studium mu znemožnil nedostatek prostředků. Poté pracoval jako novinář (mj. v píseckém Jihočechu) a funkcionář sociálnědemokratické strany a odborů, ve 30. letech pak jako generální tajemník Unie železničních zaměstnanců; v l. 1933-38 byl členem ústředního výkonného výboru, 1937-38 členem představenstva sociálně-demokratické strany, v l. 1935–1939 byl také poslancem NS, krátkou dobu bojoval jako dobrovolník i na straně republikánů ve Španělsku. Po okupaci českých zemí se zapojil do aktivit ilegální organizace Politické ústředí, na jaře 1940 uprchl do Francie a po její porážce v červnu 1940 do Velké Británie, kde se stal 21. 7. 1940 ministrem sociální péče v čs. exilové vládě. Při reorganizaci vlády 12. 11. 1942 byl jmenován ministrem pro hospodářskou obnovu, pověřeným též správou ministerstva obchodu, průmyslu a živností, 3. 8. 1944 byl pak jmenován vládním delegátem pro osvobozené území ČSR. Po komplikované cestě přes Moskvu přesídlil 28. 10. 1944 s vládní delegací na území Podkarpatské Rusi, odkud však musel v důsledku prudké, Sověty řízené protičeskoslovenské agitace odjet 11. 12. 1944 s delegací nejprve zpět do Moskvy a 1. 2. 1945 pak na Slovensko do Košic. Po osvobození byl nejprve jmenován vedoucím Československého úřadu pro hospodářskou pomoc a obnovu (UNRRA), k 1. 9. 1946 pak vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí. Už v listopadu t. r. byl vládou schválen jako první poválečný velvyslanec v Kanadě, úřad tituláře v Ottavě vedl reálně od února 1947 do počátku března 1948, kdy na protest proti komunistickému převratu v Praze rezignoval a zůstal v Kanadě. Zapojil  se do aktivit exilu, později se stal mj. členem výboru Rady svobodného Československa, v anglicky vydaných memoárech také podrobně vylíčil sovětskou anexi Podkarpatska (Vladimír MOUDRÝ, František NĚMEC, The Soviet Seizure of Subcarpathian Ruthenia, Toronto 1955). Celá jeho rodina (manželka, dcera, matka a bratr) byla v letech druhé světové války vyvražděna nacisty v Osvětimi.

A: Archiv MZV, Praha, pozůstalost Fr. Němce,.

Lit.: Zpráva vládního delegáta Františka Němce o vývoji na Podkarpatské Rusi 1944. Eds. J. Němeček, H. Nováčková, M. Sedláková, SAP 50, 2000, s. 121–203; Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně I. (1940–1941), Praha 2008, s. 66–67.

J. Nk. – J.D.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 168