Pocházel z rodiny významného právníka, absolvoval obchodní akademii, později vystudoval PrF české univerzity (JUDr.). Před vznikem republiky pracoval v soukromé sféře, do služeb MZV vstoupil k 1. 3. 1920 a již v listopadu t. r. byl vyslán jako první čs. konzul (a současně první čs. diplomat) do Buenos Aires. V Argentině působil do poč. r. 1926 (jeho nástupcem se tu stal V. Lejhanec /viz/), poté byl zařazen jako odborový rada do administrativní sekce, kde později vedl první, „všeobecné“ odd. (V/1). V lednu 1934 byl povýšen na vrchného odborového radu, později byl jmenován legačním radou a vyslán jako zástupce tituláře na čs. zastupitelský úřad do Číny. Po spádu událostí r. 1938 se do svého působiště, Šanghaje, již nevrátil (a tento ZÚ tak zůstal bez druhého vyššího diplomatického úředníka); po německé okupaci byl ještě koncem března 1939 převeden do působnosti ministerstva školství a národní osvěty. Většinu války pracoval jako vrchní rada knihovní služby v Národní a univerzitní knihovně, po květnu 1945 již nebyl reaktivován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 160