Absolvoval gymnázium, poté vystudoval PrF (JUDr. 1913) a nadto Wertheimerovu soukromou obchodní školu. Od r. 1913 pracoval v rakouské státní službě, od května 1915 sloužil v rakousko-uherské armádě. V květnu 1919 byl přijat na formující se čs. MZV, v únoru 1920 jmenován vicekonzulem a později jmenován vicekonzulem na konzulátu ve Splitu, odkud byl později (1921) přeložen do Opolí a po zrušení tohoto konzulátu na konzulát do Breslau (dnes Wrocław). Od prosince 1927 působil jako legační tajemník II. třídy na čs. vyslanectví v Bukurešti, po návratu (1925) působil v oddělení sociální péče administrativní sekce MZV (odd. V/3). V listopadu 1935, poté, co polské úřady odňaly exequatur konzulu J. Doležalovi (viz) byl pověřen vedením čs. konzulátu v Poznani až do jeho uzavření v březnu 1936. Od počátku srpna 1937 vedl jako konzul konzulát ČSR ve Lvově. Po okupaci českých zemí Německem předal 22. března 1939 svůj úřad do rukou Němců a koncem dubna t. r. se vrátil do Prahy. Po návratu do protektorátu byl v polovině srpna 1939 po likvidaci ministerstva zahraničních věcí přidělen jako zástupce rozpočtového referenta do ministerstva veřejných prací. Po válce přešel do služeb ministerstva dopravy, v r. 1947 byl vyšetřován za předání svého úřadu do rukou Němců. Do služeb ministerstva zahraničních věcí se již nevrátil.

 

Lit.: Jan NĚMEČEK, 15. březen a čs. zastupitelské úřady v Polsku. Historie a vojenství, 1994, č. 6, s. 22–41.

J.Nk.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 150 - 151