Po absolvování reálného gymnázia (maturita 1936) začal studovat ČVUT v Praze, po uzavření českých vysokých škol nacisty se vrátil na Slovensko, ale studia již nedokončil. Od r. 1940 byl až do konce války zaměstnán na státní stavební správě pro stavbu hydrocentrál v Bratislavě; hned r. 1945 vstoupil do KSS a od té doby působil ve slov. stranickém aparátu. V l. 1945-48 byl členem OV KSS v Ilavě, poté vedoucím oddělení pro průmysl a obchod na KV KSS v Žilině, v l. 1951-52 byl náměstkem pověřence pro obchod. Od r. 1952 zastával funkci jednoho z tajemníků ÚV KSS, který byl zodpovědný za průmysl a později za zemědělství, lesní a vodní hospodářství. V r. 1964 byl „zvolen“ poslancem SNR a vzápětí i jedním z jejích místopředsedů, kterým zůstal až do federalizace ČSSR; 10. 6. 1969 pak přešel s několika dalšími slov. aparátčíky na FMZV. Jako předurčený nový velvyslanec byl zařazen na tehd. 4. odbor a již v prosinci téhož roku vyslán jako nový ambasador do Norska, akreditovaný současně na Islandu. V dubnu 1973 byl předčasně odvolán (jedním z důvodů byla zřejmě i emigrace jeho dcery), byl zařazen na 5., západoevropský odbor FMZV, k 25. 9. 1974 však na základě dohody (i ze zdravotních důvodů) z ministerstva odešel. Vrátil se do Bratislavy a r. 1978 mu byl přiznán i osobní důchod.   

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 446 - 447