KOVÁŘ Stanislav

 

(22. 4. 1889, Lužná, okr. Rakovník – 14. 1. 1960 Praha)
 
 

Po absolvování reálky (1907) studoval kurs pro učitelské kandidáty pro obchodní školy na Českém vysokém učení technickém (absolutorium 1910), poté působil v soukromé sféře. V l. 1914-16 musel sloužit v rakousko-uherské armádě, od března 1917 působil v čs. legiích a později v čs. armádě. K 1. 6. 1920 byl přijat do národohospodářské sekce MZV (vicekonzul, od r. 1921 konzul), v l. 1923-24 byl přidělen jako konzul II. třídy na legaci v Londýně. V březnu 1925 byl přeložen ke generálnímu konzulátu v Marseilles a od května téhož roku vedl nově založený konzulát v tehdejším francouzském Alžíru, kde působil až do března 1931. Po návratu pracoval opět v národohospodářské sekci, od 1. 7. 1933 byl několik měsíců přidělen jako legační tajemník I. třídy na vyslanectví v Káhiře a od dubna 1934 působil jako konzul v nedaleké Alexandrii, kde pak vedl tamní úřad až do jeho zrušení koncem r. 1938. Po okupaci ČSR a likvidaci čs. zahraniční služby byl přidělen do Orientálního ústavu, v září 1941 byl pak jako někdejší legionář předčasně penzionován. Na jaře 1945 byl reaktivován a od října t. r. vedl jako první generální konzul úřad v tureckém Istanbulu. Již v dubnu 1946 byl ale odvolán do Prahy a brzy poté převeden do služeb pražské Národní knihovny.  

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 121    

Odkazy v článcích mohou vést na plnou verzi webu mzv.cz

plná verze

.