Vystudoval gymnázium (maturita 1902) a po přerušení studií medicíny také PrF české univerzity v Praze (JUDr. 1908), poté pracoval v advokátní kanceláři známého sokolského předáka J. Scheinera. Po jeho zatčení krátkou dobu kancelář vedl, ještě r. 1915 byl však jako politicky „nespolehlivý“ odveden do rakousko-uherské armády, s níž sloužil převážně v okupovaném Srbsku. Krátce po vzniku ČSR byl jmenován nejprve „zmocněným jednatelem“ čs. vlády v Rijece, v dubnu 1920 se pak tamtéž stal na půl roku konzulem, a v konzulární, respektive v diplomatické službě již zůstal. Od listopadu 1920 do května 1927 působil jako konzul v rumunské Galaci, v květnu 1927 pak byl jmenován konzulem v Lisabonu a tam se také o dva měsíce později, po přeměně konzulátu na vyslanectví, stal prvním čs. diplomatickým zástupcem v Portugalsku, kde pak reprezentoval ČSR až do ledna 1930. Od ledna 1930 do dubna 1935 pracoval nejprve jako vrchní odborový rada a posléze ministerský rada v MZV, kde vedl oddělení pro země jihovýchodní Evropy národohospodářské sekce (odd. IV/3B). Od května 1935 zastával úřad řádného vyslance v Argentině, jenž současně zastupoval Československo od r. 1936 i v Bolivii a od r. 1937 i v Paraguaji a Uruguaji a krátce též v Peru, kde tehdy neexistovaly zastupitelské úřady. V březnu 1939 vydal úřad i s částí fondů Němcům, zůstal však v Argentině, zpočátku jako soukromník a později, od r. 1942, jako delegát čs. vlády v exilu. V průběhu r. 1942 se mu podařilo navázat jménem exilové čs. vlády i nové oficiální styky v Chile a v Uruguaji a v dubnu 1945 byl znovu akreditován i u vlády v Buenos Aires, kde zastupoval ČSR až do r. 1946 a zůstal zde i po svém odvolání. Přes nesporný přínos čs. odboji s ním bylo v únoru 1947 pro předání úřadu zahájeno disciplinární řízení a jeho případ byl posléze předán národnímu soudu, po nástupu komunistů byl pak (mimo jiné s odkazem na svůj krok r. 1939) zbaven penze. Zemřel zřejmě v Argentině.

 

Lit.: Vladimír NÁLEVKA, Československo a Latinská Amerika v letech druhé světové války. Praha UK 1972; Jan NĚMEČEK, Soumrak a úsvit československé diplomacie. 15. březen a československé zastupitelské úřady. Praha 2008.

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 197