HUSÁK Ján
(8. 7. 1946, Bratislava, Slovensko – 24. 6. 2004, Bratislava, Slovensko)
Pocházel z komunistické rodiny, jeho otec Gustáv Husák (1913-1991) byl dlouholetý lídr slovenských a československých komunistů a později prezident ČSSR. Po střední škole byl r. 1964 přijat na VŠ v Bratislavě, v následujícím roce byl vybraný mezinárodním oddělením SNR jako stipendista a budoucí diplomat ke studiu na MGIMO. Od r. 1967 pokračoval ve studiu na VŠE (ing. 1970), poté působil v různých vedoucích funkcích SSM. Od r. 1974 byl tajemníkem ÚV SSM, zodpovídajícím za mezinárodní vztahy, od r. 1977 pak studoval postgraduálně na VŠ politické při ÚV KSČ. V říjnu 1979 byl přijat do diplomatických služeb, jeho prvním zahraničním působištěm byla funkce velvyslaneckého rady na čs. ambasádě v SSSR. Od r. 1980 působil téměř šest roků jako velvyslanec ve Finsku, v červenci 1986 byl pak jmenován posledním komunistickým velvyslancem v Jugoslávii. V tomto období byl už kritizován za nadměrné užívání alkoholu, což přispělo k tomu, že byl vzápětí po sametové revoluci 1989 z Bělehradu odvolán a v červnu 1990 (jistě i pro své rodinné vazby) z FMZV propuštěn. Po odchodu z diplomacie pracoval u různých soukromých firem.
S. Mk.
Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník česko slovenských diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 375