Vystudoval plzeňskou reálku a následně VŠ obchodní v Praze (ing. 1933). Po studiích pracoval krátce jako korespondent u Světozoru, poté vyučoval jako profesor na obchodní akademii nejprve v Užhorodě, pak v Plzni, již v té doby sympatizoval s levicí. V letech 1943-45 byl vězněn nacisty v Terezíně a Buchenwaldu, po osvobození pracoval v l. 1945-53 opět jako profesor v Plzni, mj. i jako ředitel tamní dělnické „přípravky“ (1951-53). V l. 1953-54 byl ústředním inspektorem na ministerstvu školství, od 1. dubna 1954 pak působil na MZV. Nastoupil jako referent na americkém oddělení ABO, už od září 1954 do léta 1958 vedl jako chargé d’affaires vyslanectví v Bolívii, formálně vedené velvyslancem v Argentině. Po návratu z La Pazu byl v srpnu 1958 ustaven – již jako rada – zástupcem ředitele ABO (do května 1959). V srpnu 1959 byl jmenován velvyslancem v Mexiku, pověřeným současně i na Kubě, po zřízení efektivního ZÚ v Havaně již v létě příštího roku však jeho mise zůstala „omezena“ jen na první ze zemí, kde vedl ambasádu do října 1962. Po návratu byl jako velvyslanec zařazen do amerického (6., po reorganizaci r. 1966 7.) odboru, kde pracoval jako specialista na Latinskou Ameriku dalších sedm let, později jako zástupce vedoucího (R. Ježka /viz/). V době Pražského jara se angažoval v rehabilitační komisi MZV, což přispělo hned v následujícím roce k rozhodnutí o jeho penzionování. Do penze odešel k 31. 3. 1970.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s.  357 - 358