Pocházel z rodiny policisty, část dětství prožil v pohraničí. Po měšťance pracoval jako obchodní příručí, pak absolvoval obchodní akademii (1949), poté vystudoval práva nejprve na MU a poté UK (JUDr. 1953). Od srpna 1953 pracoval jako soudní čekatel u Krajského soudu v Uherském Hradišti, od března do listopadu 1955 byl přidělen k čs. misi u Dozorčí komise neutrálních států v Koreji. Od března 1956 pracoval jako právník v mezinárodním odboru MZV, kde měl v referátu ILO, UNESCO a WHO, od r. 1958 se také zúčastňoval po boku ministra V. Davida (viz) VS OSN. Od listopadu 1964 byl jako III. (později II. tajemník) přidělen ke Stálé misi u OSN v New Yorku, od února 1960 pracoval v odboru pro mezinárodní ekonomické organizace. V l. 1969-71 se opět zúčastňoval v týmu ministra J. Marka (viz) VS OSN, v květnu 1972 byl pak pověřen řízením nově vytvořeného Ústředí politických informací (ÚPI). Od dubna 1973 vedl sekretariát ministra B. Chloupka (viz), od 1. 8. 1974 byl vedoucím útvaru Základních politických otázek (ZPO). K 1. 11. 1977 byl (už s titulem velvyslance) jmenován vedoucím OMO, uvažovaná nominace na funkci stálého zástupce ČSSR u OSN v New Yorku ale nebyla r. 1983 realizována. Od června 1984 do prosince 1988 působil jako velvyslanec u Stálé mise ČSSR u organizací OSN ve Vídni a vedl tu mj. čs. delegaci při rozhovorech o snížení konvenčních ozbrojených sil ve střední Evropě, současně byl předsedou jednoho z podvýborů Výboru pro mírové využití atomové energie. Po návratu byl v lednu 1989 jmenován zástupcem ředitele ÚMV, v srpnu t. r. ale odešel do předčasného invalidního důchodu.

 

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 345