Vystudoval obchodní akademii, posléze si doplňoval vzdělání dalším studiem ekonomie v Anglii a v Rusku. Od r. 1911 pracoval jako úředník u fy Harverster Company v Rusku, kde ho zastihla první světová válka. Již v srpnu 1914 vstoupil dobrovolně do formující se České družiny, v čs. legiích sloužil až do září 1917, naposledy jako velitel praporu ve 4. střeleckém pluku. V říjnu 1917 byl velením legií odeslán jako styčný důstojník do USA, od dubna 1918 pak působil u ČsNR v Paříži, kde se stal vedoucím její vojenské kanceláře a po vzniku republiky (již jako plukovník) de facto prvním čs. voj. přidělencem ve Francii. Koncem r. 1918 byl ještě v Paříži přijat do rodící se diplomacie; nejprve napomáhal organizovat repatriaci legií, jako odborový rada se také o málo později významně podílel na budování národohospodářské sekce MZV. Vlastní diplomatickou dráhu, trvající přes třicet let, zahájil v květnu 1921, kdy byl jmenován vyslancem v Nizozemí, kde působil do léta 1924. Od října 1924 vedl rok čs. vyslanectví v Rumunsku, od října 1925 do konce října 1928 pak zastával úřad vyslance v USA, kde se mj. podílel na řadě obchodně-politických jednání. V listopadu 1928 byl pověřen funkcí vyslance ve Švýcarsku a současně jmenován stálým zástupcem ČSR u Společnosti národů, kde setrval do léta 1932. Od září 1932 působil jako vyslanec v Rakousku, kde mj. diskrétně podporoval tamní socialisty a po únoru 1934 napomáhal v jejich odchodu do exilu do ČSR. Po návratu do Prahy v dubnu 1936 se stal vedoucím oddělení v politické sekci MZV, v kteréžto funkci mj. přispěl k znemožnění vývozu čs. zbraní do Portugalska. Po celou dobu působení v diplomacii byl aktivní i publicisticky, vydal několik větších politických spisů (Demokracie a otázka národnostní /1931/; Sovětské Rusko na nové dráze /1932/), soustavně se také věnoval studiu moderních ekonomických teorií; politicky se angažoval od r. 1924 v sociální demokracii. Od října 1937 působil jako vyslanec v SSSR, kde zažil vyvrcholení stalinských procesů, krizi v září 1938 a také německé okupaci ČSR v březnu 1939. Po 15. 3. t. r. zůstal v Moskvě, již v prosinci 1939 byl však vypovězen, poté se zapojil do aktivit čs. odboje na Západě. Po obnovení čs.-sovětských diplomatických vztahů v červenci 1941 byl znovu vyslán do Moskvy jako titulář (od prosince 1942 jako velvyslanec) čs. exilové vlády, ve svých postojích se však stále více přikláněl spíše než k prosazování zájmů čs. k obhajobě politiky sovětské. Po rozhovorech čs. politiků v Moskvě v březnu 1945 byl jmenován premiérem první poválečné vlády, jímž zůstal do června 1946, v té době byl také (do října 1947) předsedou sociální demokracie, v níž prosazoval úzkou spolupráci s KSČ. Po komunistickém převratu byl dočasně znovu dosazen do čela Čs. sociálně demokratické strany a po jejím pohlcení KSČ byl také kooptován do předsednictva strany, kde zůstal až do r. 1971. Od června 1948 byl jedním z místopředsedů vlády A. Zápotockého, v l. 1954-64 byl pak předsedou NS, což mu po jistém uvolnění poměrů umožnilo realizovat řadu návštěv čs. parlamentních delegací na Západ a do „třetího“ světa. Jeho mnohaletá ambice stanout v čele čs. diplomacie zůstala nicméně nenaplněna a později jeho vliv zcela upadl. Po srpnu 1968 zaujal negativní postoj k sovětské okupaci ČSSR, po r. 1971 již nebyl „zvolen“ ani členem FS a dožil jako odborný „konzultant“ Ústavu čs. a světových dějin. Již po válce vydal obsáhlé memoáry Ve službách ČSR (1946-47), obsahující i část jeho diplomatické korespondence z let 1938-45; jejich volné pokračování o období 1945-48, sepsané v 60. letech (Porážky a vítězství, rkp. v ANM v Praze), však již vyjít nemohlo.

 

A.: Archiv Národního Muzea, Praha, pozůstalost Z. Fierlingera.

 

Lit.: Josef DAVID a kol., Od Mnichova po Košice. Výbor z rozhlasových projevů Zdeňka Fierlingera, velvyslance v SSSR. Praha 1945; Zdeněk KOJECKÝ, Zdeněk Firelinger a naše revoluce. Praha1947; Karel KAPLAN, První poválečná vláda. Komentované dokumenty. v: Sešity ÚSD, č. 5/1993; Jan NĚMEČEK, Československá diplomatická mise v Moskvě (březen – prosinec 1939). Moderní dějiny 4, 1996, s. 222–278; Dušen TOMÁŠEK, Vláda emigrantů. Duben-listopad 1945. Praha 2009.    

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 062