Pocházel z rodiny průvodčího; absolvoval obchodní akademii v Berouně (1942), pak pracoval jako účetní na Obecním úřadě v Novém Kníně. V květnu 1945 se zúčastnil povstání (a brzy vstoupil do KSČ), zahájená studia VŠ obchodní (1946-49) nedokončil ze zdravotních důvodů. Po vojenské službě pracoval jako soustružník v Avii v Čakovicích, kde později působil jako překladatel. K 17. 8. 1955 přešel na MZV. Třicet let trvající diplomatickou kariéru začínal na asijském (později 8.) odboru, od dubna 1959 byl půl druhého roku přidělen jako sekretář čs. delegace v Dozorčí komisi neutrálních států v Koreji. Od října 1960 působil jako II., později (duben 1964) I. tajemník na ambasádě v Djakartě, kterou také vedl jako chargé d’affaires. Po návratu do Prahy byl zařazen na 8., dálněvýchodní odbor, kde se stal vedoucím pracovní skupiny (oddělení) pro Indonésii a jihovýchodní Asii. V srpnu 1968 údajně podpořil sovětskou invazi, od srpna 1969 pak působil nejprve jako gen. konzul v Bombaji a později, od listopadu 1971, jako legační tajemník na ambasádě v New Delhi, kterou také po odvolání velvyslance  R. Dvořáka (viz) řídil jako chargé d’affaires. Po návratu do Prahy v září 1972 působil opět na 7., asijském odboru, k 1. 1. 1973 byl jmenován zástupcem vedoucího, r. 1975 mj. doprovázel ministra B. Chňoupka (viz) při jeho první návštěvě Indie a Nepálu. K 1. 6. 1977 byl povýšen na radu II. tř. a od prosince 1978 do prosince 1982 zastával funkci velvyslance na Srí Lance, akreditovaného současně na Maledivách. Po návratu z Kolomba pracoval opět v asijském odboru, od září 1983 až do penzionování k 15. 2. 1985 byl zástupcem vedoucího odboru.

 

 

 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 295