Pocházel z česko-německé rodiny, jeho otec byl úředníkem. Po maturitě pracoval krátce v Čs. rozhlase, poté odešel do „výroby“ jako soustružník do ČKD, teprve po vojně mohl vystudovat na FF UK (absolutorium 1963). Od r. 1958 pracoval opět v Čs. rozhlase, kde se stal redaktorem jeho německého vysílání, r. 1970 byl ale nucen z pracoviště odejít a pak vyučoval němčinu na jazykové škole. V 80. letech se zúčastňoval aktivit protikomunistické opozice, mj. byl spoluzakladatelem tzv. Unie pro dobré sousedství česky a německy mluvících zemí. V červenci 1990 byl přijat na 2., středoevropský odbor FMZV a připravoval se jako nový rada-vyslanec k výjezdu na ambasádu do Bonnu. Díky spádu událostí, vyústivších do sjednocení Německa, byl ale k 1. 12. 1990 jmenován vyslancem na ZÚ v Berlíně, tehdy již nové metropoli sjednocené SRN. Jako vedoucí legace v Berlíně působil až do července 1995, poté byl zařazen opět nejprve na středoevropský (tehdy již 1.) odbor českého MZV a pak na odbor AP a koncem r. 1996 byl penzionován. K 1. 2. 1998 byl však na MZV znovu přijat a ještě v únoru 1998 byl na návrh prezidenta V. Havla jmenován vládou V. Tošovského druhým českým velvyslancem ve Spolkové republice Německo. Úřad zastával do dubna 2001, poté odešel definitivně do výslužby. O tématech moderních česko-německých vztahů také opakovaně vystupoval na různých fórech. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 686