Pocházel z dělnické rodiny, jeho otec byl aktivistou sociální demokracie. Absolvoval gymnázium, (1935), poté studoval filologii (francouzština – němčina) na FF brněnské MU, studia mohl dokončit až r. 1945. Po uzavření VŠ působil nejprve jako pomocný učitel na gymnasiu v Jevíčku, později jako zatímní prof. na gymnáziu ve Zlíně, v l. 1944-45 byl „totálně“ nasazen u Baťů. Od r. 1945 byl státním profesorem na gymnáziu v Uherském Brodě, 1946 studoval na pařížské École libre des Science Politiques a současně působil jako dopisovatel Mladé fronty, již od r. 1945 byl také členem KSČ. V únoru 1949 byl pak přijat na MZV, kde pracoval až do penzionování. Již v listopadu 1949 byl vyslán jako II. tajemník na nově zřízené vyslanectví do Tel Avivu, které později (po odvolání vyslance E. Göldstückera /viz/) vedl do června 1953 více než dva roky jako chargé d’affaires. Od srpna 1953 do března 1954 byl přidělen jako sekretář k čs. misi u repatriační komise v Koreji, po návratu byl zařazen na asijský odbor MZV a již v listopadu t. r. vyslán jako I. tajemník do Kábulu. Od května 1955 pracoval opět v AO a v březnu 1956 byl jmenován prvním čs. vyslancem v Barmě, kde se mj. podílel na přípravě tamní návštěvy ministerského předsedy V. Širokého (viz). Po návratu z Rangúnu se v září 1959 stal zástupcem vedoucího 9., blízkovýchodního odboru a v lednu 1961 byl nominován velvyslancem v Tunisku. Jeho působení zatížily konflikty s podřízenými a byl předčasně odvolán, poté pracoval znovu na blízkovýchodním odboru MZV, kde měl na starosti kulturní vztahy s arabskými zeměmi. R. 1970 sice prošel stranickou prověrkou, navrhovanou nominaci na funkci velvyslance na Srí Lance ale stranické „orgány“ stornovaly a AB působil dalších deset let jako rada v odboru mezinárodních organizací. K 30. 4. 1981 byl penzionován.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 279