Pocházel ze středostavovské, levicově orientované rodiny s aristokratickými kořeny, jeho otec byl členem orchestru Národního divadla. Absolvoval pražské arcibiskupské gymnázium, v letech 1945-49 pak vystudoval VŠ politickou a sociální (JUDr. 1953), hned od r. 1945 se také angažoval v KSČ a v únoru 1948 stál dokonce v čele AV NF ve svém bydlišti, Kunraticích. Po studiích působil jako asistent na nově vytvořené Fakultě mezinárodních vztahů tehdejší VŠPHV, kde se mj. podílel pod vedením J. S. Hájka na výzkumu dějin zahraniční politiky meziválečného Československa. Po zrušení fakulty přešel na PrF UK, kde vyučoval mezinárodní vztahy a od r. 1956 pracoval jako konzultant pro mezinárodní otázky na ÚV KSČ, kde byl mj. asistentem („pomocníkem“) tajemníka a příštího velvyslance V. Kouckého a později vedoucím sekretariátu prvního tajemníka ÚV (a prezidenta) A. Novotného. R. 1965 se stal vedoucím ideologického oddělení ÚV KSČ a brzy poté i kandidátem ÚV, podílel se údajně i na přípravě tzv. Akčního programu KSČ z jara 1968. Později se však postavil proti reformnímu procesu a po sovětské invazi v srpnu 1968 působil jako redaktor českého vysílání prookupačního rozhlasového vysílání z Drážďan. V r. 1969 se stal nejprve vedoucím odboru a pak šéfem celého reorganizovaného Oddělení mezinárodní politiky (OMP) ÚV KSČ, v jehož čele stál do r. 1974 (kdy ho vystřídal A. Vavruš /viz/). PA poté až do léta 1986 zastupoval KSČ v mezinárodním sekretariátu a redakční radě „internacionálního“ časopisu Otázky míru a socialismu. V srpnu 1986 byl jmenován velvyslancem v Nizozemí, již po osmi měsících však zemřel.

Lit.: F. AUGUST a J. BENEŠ, Ve znamení temna. Sovětská špionáž a podvratná činnost v Československu. Praha 2001; D. HAVLÍČEK, Jaro na krku. Zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968. Praha 1998. 

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 275