Vyrůstal v neúplné rodině pod silným vlivem děda, předválečného člena KSČ; vychodil sklářskou školu, vyučil se pasířem a od r. 1945 pracoval v soukromé bižutérské firmě v Trutnově a současně řídil, jako národní správce pasířství v Kokoníně u Jablonce nad Nisou. R. 1946 vstoupil do KSČ a po komunistickém převratu se stal nakrátko předsedou MNV v Kokoníně a současně vedoucím malého podniku  Kovová bižuterie v Jablonci. V letech 1949-52 vystudoval diplomatickou fakultu VŠPHV a v srpnu 1952 nastoupil do asijského odboru MZV. V letech 1953-56 byl jako III. tajemník přidělen na čs. velvyslanectví do Indie, které pak (po smrti velvyslance Durdila, viz) vedl jako chargé d’affaires, brzy po návratu do Prahy v březnu 1957 přešel dočasně do MO ÚV KSČ, kde měl v referátu problematiku Asie a Afriky. V této době také napsal (pod pseudonymem J. Brusák) několik článků o Indii a o Pákistánu a druhé z těchto zemí věnoval nevelkou knihu. V listopadu 1959 se vrátil na MZV a od dubna 1960 do září 1962 vedl jako první čs. velvyslanec zastupitelský úřad v Ghaně. V následujícím období pracoval nejprve v 10., africkém a později 9., blízkovýchodním odboru MZV, od srpna 1965 do března 1969 zastával funkci velvyslance v Maroku. Po návratu do Prahy se stal vedoucím tzv. subsaharského oddělení v 8., africkém a blízkovýchodním odboru ministerstva, díky postojům jeho úřadu po sovětské invazi r. 1968 byl však zbaven členství v KSČ a nakonec v prosinci 1971 z MZV vyhozen, i když právě specialistů na Asii a Afriku byl v té době na ministerstvu kritický nedostatek. Poté pracoval jako úředník v pražském obchodním domě PRIOR.

Jindřich DEJMEK, Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 273