Materiál spadající do této spisové rozluky a přináležející Československu, však nebyl uložen v Archivu MZV. Fondy Archivu MZV se rozrůstaly po 1. sv. válce také pořizováním opisů těch listin z vídeňských archivů, které nepatřily do spisové rozluky, ale měly přitom vztah k politickému životu ČSR. Po roku 1926 byl převzat mj. Pařížský archiv. Přechodně byl v péči Archivu MZV také Archiv správy Pražského hradu. Archiv pracoval pod označením oddělení I/5 archiv. V jeho čele stál Dr. Jan Opočenský.

Od samého počátku si archiv vedl odbornou příruční knihovnu (v roce 1947 měla 8000 svazků a byla včleněna do ústřední knihovny MZV). Roku 1934 byl archiv přestěhován z Toskánského paláce do nově zrekonstruovaného Černínského paláce.

Okupace

Nacistické správě byl archiv MZV vydán 16. března 1939. Nadále, do konce 2. sv. války spadal archiv pod pravomoc říšského protektora.

Během likvidace MZV (1939 - 1940) byly dány do archivu veškeré registratury ministerstva a zastupitelských úřadů, pokud byly předány nacistům. Dělo se tak překotně a na úkor evidence. V době okupace byly některé části archivu převezeny do Berlína a po prozkoumání navráceny zpět. Některé fondy pocházející ze spisové rozluky z Rakouskem byly předány do st. archivu ve Vídni. Po vzniku Slovenského štátu byla provedena spisová rozluka se Slovenskem. Od roku 1942 byly pořizovány překlady některých důvěrných a tajných dokumentů, jež zajímaly okupanty. Z materiálů začalo být také publikováno, jak v novinách (Der Neue Tag, Böhmen und Mähren), tak v monografiích (Tajné fondy III. sekce).

Po druhé světové válce byly archivní fondy převzaty bez výraznějších ztrát, až na fondy z rakouské spisové rozluky a z rozluky se Slovenským státem. Byl převzat také fond londýnské exilové vlády.

Poválečné období

Poválečné období je charakteristické zmenšováním počtu personálu a jeho častou fluktuací. Zároveň jsou zpracovávány především prvorepublikové fondy a fond londýnské exilové vlády.

Dělení republiky

V době dělení republiky v roce 1993 nebyl archiv rozdělen a dochoval se proto ve své ucelené unikátní podobě. Aktuálně je jedním z pouhých 3 archivů ministerstev (vnitro, obrana a zahraniční věci) a přebírá i písemnosti vzniklé z činnosti MZV a českých diplomatických misí.

Současnost

Archiv uchovává i současné písemnosti vzniklé z činnosti MZV a českých diplomatických misí.

 

*) viz Opočenský, Jan: Archivní úmluva republiky československé s republikou rakouskou. Praha 1923