Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   english                        česky           

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo

1968: Okupace a jednání v Radě bezpečnosti OSN

 

V srpnu 2003 spatřila česká veřejnost poprvé po 35 letech záběry z mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN o invazi do Československa v srpnu 1968. Z jednání RB OSN, které se uskutečnilo od 21. do 24. srpna, zůstaly v archivech OSN přibližně tři hodiny filmového pásu.

Projev sovětského velvyslance Jakova Malika v OSN v srpnu 1968 s oddůvodněním invaze.
Videozáznam – archiv Jana Vytopila. Celkem 15 minut z dochované tříhodinové nahrávky jednání RB OSN bylo v roce 2003 poskytnuto k vysílání v České televizi.

Záběry z RB OSN, která se na žádost demokratických zemí sešla k prvnímu zasedání okamžitě po invazi vojsk pěti členských států Varšavské smlouvy, obsahují vystoupení sovětského velvyslance Jakova Malika a amerického velvyslance George Balla, projev československého zástupce u OSN Jana Mužíka a vystoupení tehdejšího československého ministra zahraničí Jiřího Hájka, který přicestoval na jednání z Jugoslávie.



Sovětský velvyslanec tehdy zdůrazňoval, že invazní vojska zakročila na žádost československé vlády a kvůli údajnému nebezpečí napadení země ze Západu. V projevech většiny členů RB OSN, především zástupců Spojených států, Velké Británie, Kanady, Dánska nebo Paraguaye, zaznívala slova o agresi, invazi a cizí okupaci. Postoje západních zemí se v RB OSN střetly s postoji Maďarska a Sovětského svazu, jehož veto jakožto stálého člena RB OSN znemožnilo přijetí dvou rezolucí odsuzujících okupaci.

Americký velvyslanec po vetu pronesl slova, která se zdají prorocká. „Aby nebyly pochyby, velvyslanče Maliku, to, co vůdci SSSR provedli, to, co vaše vláda udělala, vás zničí ...,“ řekl tehdy Ball.

K dispozici jsou vůbec jediné a historicky velmi cenné záběry z posledního jednání RB OSN ze soboty 24. srpna 1968. Během zasedání tehdy poprvé a naposledy promluvil šéf československé diplomacie Jiří Hájek. V projevu zaznělo jasné odsouzení okupace, kterou nelze ničím ospravedlnit, a popřel také existenci jakéhokoliv pozvání, jimiž SSSR zdůvodňoval invazi („...žádná taková žádost nebyla nikdy vydána). Svou cestu do New Yorku Hájek zaplatil rychlou ztrátou funkce.

Ministr zahraničí Jiří Hájek popírá tvrzení sovětského velvyslance Jakova Malika o pozvání pro okupační vojska – záběr ze zasedání Rady bezpečnosti ze dne 23. 8. 1968 k situaci v Československu. Cesta do New Yorku stála Hájka post krátce po návratu, a to jako prvního člena vlády.

V odpovědi na Hájkův projev Malik přečetl do kamery výzvu vlád pěti tehdejších socialistických států občanům Československa a sdělil, že mezitím v Moskvě nadále pokračují v přátelské a soudružské atmosféře rozhovory sovětských představitelů s československou delegací. Československá delegace byla ve skutečnosti internována. Jakov Malik je znám jako velvyslanec, který svým protestním odchodem ze zasedání RB umožnil odhlasovat rezoluci o vyslání vojsk OSN do Koreje. Výsledkem bylo i rozdělení Koreje na současné dva státy.

Postoj představitelů Československa se v následujících dnech po výhrůžkách v Moskvě „změnil“ a 27. srpna 1968 československá stálá mise při OSN požádala, aby Rada bezpečnosti projednávání tzv. československé otázky stáhla.

Po sovětské invazi byl ministr zahraničí Jiří Hájek odvolán jako první člen vlády. Ministerstvo tak zůstalo až do konce roku bez svého nejvyšího představitele. Jeho vedením byl proto od 19. 9. 1968 pověřen premiér Oldřich Černík (narozen v Ostravě 27. 10. 1921), který také podepsal smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk. Po něm ministerstvo vedl od 1. 10. do 29. 12. 1968 státní tajemník Václav Pleskot (narozen v Melostíně 1. 1. 1921).

Podpis smlouvy o dočasném pobytu vojsk SSSR. Kosygin-Černík v Černínském paláci 16.10.1968. V pozadí stojí Svoboda, Smrkovský, Husák, Dubček aj. foto: ČTK

Fotografie ČTK

Prvním posrpnovým ministrem zahraničí Československé socialistické republiky se tak stal až Ján Marko. Funkci vykonával od 2. 1. 1969 do 31. 12. 1971.

.