Ottokar hrabě Czernin z Chudenic
22. 12. 1916–14. 4. 1918 – 15. ministr zahraničí Rakouska-Uherska. Pocházel z rodu, který v Čechách sídlil už ve 12. stol. Patřil do něj i Diviš Černín z Chudenic, jeden z 27 představitelů protihabsburské opozice popravených roku 1621 na Staroměstském nám. Jeho bratr Heřman byl významným diplomatem, který vedl rakouská mírová jednání s Tureckem v 17. století. V dipl. službách působil i Heřmanův prasynovec Humprecht Jan, který v 17. stol. vystavěl Černínský palác, dnes sídlo MZV ČR.
Hrabě Czernin se narodil 26. 9. 1872 v Dymokurech v okrese Nymburk a zemřel 14. 4. 1932 ve Vídni.
Pocházel z významného původního českého šlechtického rodu, který v Čechách sídlil už ve 12. století. Mezi příslušníky rodu patřil Diviš Černín z Chudenic, jeden z 27 představitelů české protihabsburské opozice popravených po bitvě na Bílé hoře roku 1621 na Staroměstském náměstí. Divišův bratr Heřman Černín z Chudenic byl významným diplomatem, který vedl rakouská mírová jednání s Tureckem v polovině 17. století. V habsburských diplomatických službách působil i Humprecht Jan Černín z Chudenic, který v 2. polovině 17. století začal na Hradčanech stavět Černínský palác, dnešní sídlo Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Ottokar Czernin vystudoval gymnázium v Chomutově. Absolvoval několik semestrů na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Roku 1897 vstoupil do rakousko-uherských diplomatických služeb. Poté, co mu bylo nabídnuto místo na ambasádě v Paříži, ze státních služeb odešel. Přijal až opakovanou nabídku a na rakouském velvyslanectví v Paříži působil v letech 1898–1899 jako attaché. Po skončení mise se věnoval správě rodového majetku. V roce 1902 působil na ambasádě v Haagu v hodnosti legačního tajemníka. Po návratu z Nizozemí opustil profesi kariérního diplomata a vydal se na politickou dráhu.
Roku 1903 byl zvolen za Stranu ústavověrného velkostatku do Českého zemského sněmu. Hlásil se k německé části české šlechty. Patřil k okruhu poradců arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, s jehož podporou se roku 1912 stal členem Panské sněmovny, horní komory rakouského parlamentu. Celý život patřil k zastáncům jednotné habsburské monarchie. Razantně se stavěl proti všem separatistickým tendencím, a proto se snažil omezit vliv Maďarů i německých nacionalistů. Nebezpečí viděl v rakousko-uherském dualismu a patřil přívržencům přeměny rakouské monarchie na federaci jednotlivých národů. Vzhledem k zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda v Sarajevu se plán nepodařilo zrealizovat.
Roku 1913 byl Czernin jmenován vyslancem v Bukurešti, kde působil až do roku 1916. Po smrti císaře Františka Josefa I. se nový panovník Karel I. rozhodl obměnit přestárlý vládní aparát a obklopil se řadou bývalých spolupracovníků z okruhu arcivévody Františka Ferdinanda. V nové vládě Jindřicha Clama-Martinice se Czernin 22. 12. 1916 stal ministrem zahraničních věcí. Významně se podílel na uzavření Brestlitevského míru s Ruskem roku 1918. Jako zastánce jednotné habsburské monarchie aktivně vystupoval proti snahám o československou samostatnost. Zapojil se do úsilí habsburského dvora vyjednat bez vědomí Německa separátní mír se západními mocnostmi. Poté, co jeho diplomatické aktivity vyšly najevo, byl donucen podat 14. 4. 1918 demisi. Po jeho odstoupení se ve funkci ministra zahraničí do rozpadu monarchie ještě v rychlém sledu vystřídali uherští šlechtici István Burián a Gyula Andrássy.
I po první světové válce patřil Czernin k obhájcům habsburské monarchie. Jeho majetek v Československu byl zkonfiskován. Czernin se usadil v Rakousku, kde až do roku 1924 působil jako poslanec parlamentu. Poté odešel do politického ústraní.
Projekt
Historie Ministerstva zahraničních věcí
www.mzv.cz/historie
Koordinátor projektu: Jan Vytopil
Text: Robert Janás, Ph.D.
Publikováno: 2005
Zdroje:
Singer, Ladislaus, Ottokar Graf Czernin. Graz-Wien-Köln 1965.
Fotografie:
Ministr zahraničí Ottokar Czernin z Chudenic
Ministr zahraničí Ottokar Czernin von Chudenic (vlevo) a německý maršál Paul von Hindenburg roku 1917 v Berlíně