Vážený pane řediteli Dostále,

dámy a pánové,

srdečně Vám děkuji za pozvání na již tradiční konferenci k České východní politice.

Nacházíme se uprostřed volební kampaně do poslanecké sněmovny a já většinu těchto dnů trávím na ulici rozdáváním předvolebních novin a letáčků. Přesto jsem považoval i v této době za velmi důležité přijmout pozvání na tuto velmi důležitou konferenci.

Své dnešní vystoupení vnímám jako výjimečnou příležitost, abych nastínil vlastní pohled na to, proč je důležité, aby česká východní politika byla především orientována hodnotově a to s důrazem na vytlačování ruského vlivu z regionu. Ale zároveň to vnímám jako moment, kdy může v ucelené formě zaznít, jakým způsobem Česko pod vedením končící vlády prakticky proměnilo českou východní politiku v éře obnoveného ruského imperialismu. A vrhnout tak světlo na důležité české aktivity, které pomáhají posilovat odolnost zemí ve východní Evropě, a zároveň utvářet Prahu jako centrum pomoci opozičním silám z nedemokratických režimů.

Východní partnerství

V minulých letech bychom asi mohli hovořit o tom, že česká východní politika je do velké míry rámována velmi inkluzivním konceptem “východního partnerství Evropské unie.” A bylo to právě české předsednictví v roce 2009, které tento koncept v rámci Evropské unie prosadilo. A dlouhou dobu platilo, že aktivity v rámci Východního partnerství byly komplementární s rozšiřovacím procesem tak, že dnes Ukrajina a Moldavsko na cestě do Evropské unie čerpají výhody ze všeho, co se v rámci východního partnerství udělalo.

Dnes, když v Evropě zuří plnohodnotná válka a Rusko se snaží o destrukci Ukrajiny, již vidíme, že tento koncept je do velké míry překonaný a nenabízí praktické odpovědi na to, co musíme ve východní Evropě prosazovat.

Tento koncept měl dvě omezení. Zaprvé, Východní partnerství bylo ekonomické, nikoli politické. To znamenalo, že předpokládalo mírové začlenění Ukrajiny do sféry ekonomického blahobytu Evropské unie, přičemž Rusko mělo zůstat pouze pozorovatelem. Zadruhé, závislost EU na ruské ropě a plynu ji činila závislou na ruské dobré vůli. Až do vypuknutí války v roce 2022 proto někteří z našich vlivných západoevropských spojenců věřili, že je možné Rusko zvládnout a zároveň podporovat Ukrajinu. A to byla chyba.

Ruský imperialismus

Je to právě ruská válka proti Ukrajině, která má za cíl zabránit Ukrajině stát se členem EU, ale také NATO. Zároveň tato válka slouží jako jasné varování pro ostatní země v regionu, aby své evropské ambice přehodnotily. Švédsko a Finsko pochopily nejrychleji, že koncept neutrality již neplatí a vstoupily do NATO. Ukrajina svádí válku právě s cílem se stát členem EU a NATO. Moldavsko také usiluje o vstup do EU. Ostatní země v regionu své cíle výrazně přehodnocují, což třeba v případě Arménie a Ázerbájdžánu znamená, že také usilují o to se vymanit co nejvíce z ruského orbitu. V tomto orbitu naopak zůstalo pevně připoutáno Bělorusko coby spojenec Ruska a bohužel se zpátky do něho propadá také hodnotově dezorientovaná Gruzie. Rozdílný vývoj šestice zemí východního partnerství dobře ilustruje skutečnost, že tento koncept dosloužil.

Žijeme v éře ruského imperialismu a tomu musí odpovídat i hodnotové nastavení naší východní politiky. Nemůže se jednat o bezbarvý geografický koncept, tzv. politiky orientované na všechny 4 světové strany.  Hodnotová otázka je mimo jiné i důvod, proč se v krizi ocitly i všechny hlavní regionální formáty ve střední Evropě, jmenovitě pak V4, kde tváří v tvář ruské hrozbě nedokážeme nalézt společný pohled na geopolitický vývoj našeho regionu a vzájemné debaty se omezily na udržování sousedských vztahů.

Česká východní politika

Co tedy má být cílem české východní politiky?

Nabízím jasnou odpověď.

Cílem naší východní politiky je podpora hodnot demokracie, svobody, přibližování Evropské unii a NATO, s vizí plnohodnotného členství pro ty země, jejichž národy mají evropskou aspiraci. A stejně tak cílem naší východní politiky má být budování hráze proti ruskému imperialismu. Zadržování ruského vlivu a posilování odolnosti těchto zemí.

Putin se bojí NATO a EU nejen kvůli našim společným vojenským a ekonomickým schopnostem. Především se obává, že naše hodnoty, prosperita a způsob života jsou natolik atraktivní, že Ukrajinci by neměli mít svobodu žít tak, jak si sami zvolí. Také mnoho vzdělaných Rusů a Bělorusů by si v případě svobody vybralo Západ před ruským autoritářstvím. Putin se obává, že jeho režim by se zhroutil, kdyby Ukrajina byla svobodným a prosperujícím státem na hranicích Ruska. Takové srovnání by pro něj bylo fatální.

A co můžeme jako Česko pro naplňování těchto cílů udělat?

V případě Ukrajiny a Moldavska je klíčový rozšiřovací proces Evropské unie. Česko sehrává konstruktivní roli jako advokát této agendy na půdě Evropské unie. Kromě toho aktivně pomáháme našim partnerům prostřednictvím výměny zkušeností, zejména v oblastech, jako je reforma státní správy, boj proti korupci a budování právního státu.

Zároveň je důležité, že v regionu podporujeme hodnoty svobody, demokracie a lidských práv. Tam, kde je to možné pomáháme utvářet nezávislou žurnalistiku, podporovat instituce občanské společnosti nebo posilovat opatření v boji proti korupci. Tam, kde to možné není se uchylujeme k nástrojům podpory obránců lidských práv. I díky tomu se Praha stává jedním z center ruské, běloruské či gruzínské opozice. Klíčovou roli v tom hrají programy jako TRANS, nebo Občanská společnost.

Dalším důležitým kritériem při tvorbě zahraniční politiky je pro mě bezpečnost. Za naprosto zásadní příspěvek této vlády považuji přijetí sankčního zákona. Společně s neziskovým sektorem ty, kteří stojí za flagrantním porušováním lidských práv - soudce, státní zástupce, mlátičky bezpečnostních složek či např. ředitele věznic. A to včetně Ruska anebo aktuálně Gruzie. Další desítky našich návrhů získaly širokou podporu v Evropské unii. Diverzifikovali jsme energetické zdroje a aktivně se chránili před vnějšími tlaky, včetně ruské energetické šikany.

Dnes již nejsme vydíratelní. To nám umožňuje soustředit se více na pozitivní aspekty naší východní politiky a na podporu stabilizačních, transformačních a demokratických procesů v regionu.

Ukrajina

Na závěr mi dovolte pohovořit ještě trochu více o Ukrajině, která v současné české východní politice zaujímá výjimečné postavení.

Ukrajina má ve svém odporu proti ruské agresi českou podporu. Humanitární, politickou, vojenskou. Bylo by chybné hovořit o podpoře Ukrajiny jen jako o jednostranných výdajích. Je to náš kapitál, investice, která se nám mnohokrát navrátí. Bezpečnostně, reputačně, politicky a ekonomicky.

Vývoz na Ukrajinu od roku 2022 strmě roste.  Jeho celková hodnota v roce 2024 dosáhla 45 miliard korun, což z ní učinilo 18. největší exportní trh pro české zboží. V absolutních číslech dosáhl vývoz na Ukrajinu v roce 2024 trojnásobku hodnoty vývozu do Ruska, který činil 14,8 miliard Kč. 

Tato stále rostoucí obchodní výměna mezi Českem a Ukrajinou je dobrým základem pro české firmy a investory do budoucna, kdy se díky evropské integraci znásobí možnosti potenciálu české přítomnosti na tomto trhu. Díky naší celkové podpoře Ukrajiny zde máme dobrý zvuk a reputaci, na kterých mohou české firmy, exportéři a investoři stavět. K tomu by jim měla aktivně pomáhat i naše diplomacie.

Členství Ukrajiny v EU je v bytostném strategickém zájmu Česka. Kromě ekonomických a obchodních výhod posílí členství Ukrajiny v EU stabilitu východní Evropy, poskytne zemi jisté bezpečnostní záruky, umožní plnou integraci jednoho z největších trhů v Evropě. Z těchto důvodů naše diplomacie na evropské úrovni apeluje na co nejrychlejší posun v přístupových jednáních, samozřejmě se zachováním důrazu na plnění příslušných podmínek ze strany Ukrajiny.

Důležité je nové příležitosti nepromarnit. A my je nepromarňujeme. Od roku 2023 běží rekonstrukční program pro Ukrajinu, který umožňuje výrazné zapojení českých expertů, neziskových organizací, univerzit a firem do stabilizace a obnovy země. Připravili jsme i návrh na pokračování programu na roky 2026-2030. Česko dále uspělo se dvěma žádostmi o financování z investičního pilíře Nástroje Evropské unie pro Ukrajinu a může otevřít dva programy na podporu českých firem, které se chtějí zapojit do rekonstrukce nemocnic a kritické infrastruktury na Ukrajině. Důležitým krokem vpřed je také nedávné otevření naší nové kanceláře v Dnipru.

Perspektivní partnerství se nabízí i v bezpečnostní spolupráci. Ukrajina má dnes nejzkušenější a nejakceschopnější armádu v Evropě.  Má bojovou zkušenost s Ruskem. Sdílení těchto zkušeností je přínosem pro naši kolektivní bezpečnost. I proto podporujeme začlenění Ukrajiny do euro-atlantických struktur, jakmile budou splněna potřebná kritéria a situace to umožní.

Jedno je už dnes jasné. Plánem na zničení Ukrajiny ruské ambice v Evropě začínají, ale nekončí. Bez ohledu na to, kdy a za jakých okolností bude dosaženo míru na Ukrajině, putinismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. To je realita, se kterou musíme pracovat dnes i v budoucnu.

závěr

Poprvé po rozpadu východní bloku se Česko nachází v situaci, kdy naše ekonomické zájmy, geopolitické i hodnotové zájmy jsou v tomto prostoru plně v souladu.  Co

V době geopolitického soupeření definovaného ruským imperialismem tedy česká východní politika musí stavět na demokratických hodnotách, myslet na bezpečnost a otevírat náruč evropským aspiracím pro lidi, kteří chtějí žít ve svobodě, demokracii a míru.

To je a má být naše východní politika.