Nikomu není třeba připomínat, že když se jedná o penězích, má navrch ten, kdo je přesvědčivější. Přesvědčivost podněcuje i soutěživost. Platí to dvojnásob, když jde o jednání nejvyšších představitelů členských států Evropské unie a jejich odborných týmů. Bez odborného zázemí, kvalitních expertů a jejich zaujetí pro věc nelze v Unii žádný souboj přesvědčivě završit a vyhrát. A právě to se delegaci České republiky na Evropské radě jako celku nad očekávání dobře podařilo.

Ohleduplná Británie

Za povšimnutí stojí i vlastnost, která k jednáním o penězích obvykle nepatří. Mám na mysli ohleduplnost. Británie, předsedající jednání Evropské rady, vyslyšela přání a požadavky všech členských států, jak těch naléhajících, tak těch méně aktivních. Díky její ohleduplnosti, v níž ji vydatně podpořilo i Německo, se mohlo stát, že svého dosáhli nejen čistí přispěvatelé, ale i čistí příjemci z evropského rozpočtu, tedy nejen členské státy staré, ale i nové.
Díky přesvědčivé ohleduplnosti se podařilo, že čistým plátcům, mezi které se počítají Nizozemsko, Švédsko a Rakousko, se sníží jejich odvody do rozpočtu. Státy, které významně přispívají na hrazení nákladů spojených s britskou slevou, především Itálie a Španělsko, zase získaly kompenzace, které budou proudit na podporu rozvoje jejich regionů.
Británie, která se jako výrazný zastánce rozšiřování Unie bude stále více podílet na krytí nákladů s ním spojených, projevila i jistou velkorysost. Přestože Německo trvalo na úsporném financování společných integračních politik, Británie svou dobrou vůlí a i finančním vkladem přispěla k tomu, že velký unijní rozpočet na příštích sedm let bude nejen úsporný (o devět miliard eur menší, než jak navrhovalo Lucembursko předsedající Unii před Británií), ale že bude také výrazně solidární, a to ve prospěch nových členských států.
Pouze z kombinace těchto politických přístupů mohlo vzejít to, že například Česká republika odjela z Bruselu s 800 miliony eur navíc, Polsko se dvěma miliardami, Maďarsko s jednou miliardou a Slovensko se 300 miliony.

Můžeme chystat projekty

Velký rozpočet Evropské unie je cenný hlavně tím, že umožňuje začít připravovat projekty. Přestože ujednání z Bruselu předpokládá jistou revizi priorit využití unijních financí, úsilím Francie se podařilo dosáhnout, že reforma financování půjde ruku v ruce s reformou globálního zemědělského obchodu, jak nás o tom přesvědčují zprávy z Hongkongu. Nelze zapomínat, že rozpočet musí posvětit ještě společná dohoda, a to nejen členských států, ale i Evropské komise a Evropského parlamentu. A zde jistě nemalý díl práce opět čeká na českou diplomacii, která v předchozím období všechny finanční odhady a kalkulace dovedla promptně a předvídavě zasazovat do politických souvislostí.
Takže když doma budeme s přibývajícím časem hodnotit přínosy, bude jen ku prospěchu, pokud výsledky Evropské rady dokážeme zúročit v duchu přesvědčivé ohleduplnosti, a nikoli soutěžit v přesvědčování, kdo z nás k výsledku aktivněji přispěl.