?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />
Tuniská republika
Souhrnná teritoriální informace
vypracovaná a aktualizovaná
Zastupitelským úřadem ČR v Tunisu
ke dni 1. října 2008
1. Základní informace o teritoriu 5
1.1 Oficiální název státu 5
1.2 Rozloha 5
1.3 Počet obyvatel, hustota na km², podíl ek. činného obyvatelstva 5
1.4 Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení 5
1.5 Národnostní složení 5
1.6 Náboženské složení 5
1.7 Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky 5
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 5
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn 6
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 6
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty 7
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU 8
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria 9
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem
na politickou či jinou situaci v zemi 11
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně honorárních
konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města 12
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí 13
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu 13
1.18. Internetové informační zdroje 13
1.19. Adresy významných institucí 14
2. Vnitropolitická charakteristika 15
2.1. Stručná charakteristika politického systému 15
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) 18
2.3. Složení vlády 19
3. Zahraničně-politická orientace 22
3.1. Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních 24
uskupeních
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách 25
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu v platnost) 26
4. Ekonomická charakteristika země 27
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok,
předpověď dalšího vývoje 30
4.2. Základní makroekonom. ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv.,
vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,
míra nezaměstnanosti) 32
4.3. Průmysl-struktura, tempo růstu, nosné obory 34
4.4. Stavebnictví 34
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura 35 34
4.6. Služby 36
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika) 37
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc 40
5. Finanční a daňový sektor 40
5.1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 40
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy
(za posledních 5 let) 40
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 41
5.4. Bankovní soustava (hlavní banky a pojišťovny) 41
5.5. Daňový systém 44
6. Zahraniční obchod 45
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo - tabulka 45
6.2. Teritoriální struktura – postavení k EU 46
6.3. Komoditní struktura 48
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu 49
6.5. Ochrana domácího trhu 50
6.6. Zóny volného obchodu 50
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 50
7.1. Smluvní základna 50
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let - tabulka 51
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu 54
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí
výroby a dovozu) 56
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájem. obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 57
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní
kooperaci 58
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce 59
7.8 Vzájemná výměna v oblasti služeb 59
7.8.1. Bilance vzájemné výměny služeb 59
7.8.2. Struktura vzájemné výměny služeb 59
7.8.3. České firmy působící v oblasti služeb a vyhodnocení jejich zájmu
o Tunisko 60
7.8.4. Vyhodnocení poptávky po českých službách 60
7.8.5. Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout
na trh 60
7.8.6. Perspektivy českých firem v oblasti služeb 60
7.9. Podmínky pro zaměstnávání očanů z ČR 61
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 61
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,
další faktory ovlivňující prodej 61
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 62
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 62
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) 62
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů 62
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek 63
8.7. Problémy a rizika místního trhu 63
8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka 64
8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi 64
9. Investiční klima 64
9.1. Podmínky vstupu zahran. kapitálu (omezení, pobídky pro investory) 64
9.2. Přímé zahraniční investice (odvětvová a teritoriální struktura) 65
9.3. České investice v teritoriu 67
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice,
privatizační a rozvojové projekty 67
9.5. Rizika investování v teritoriu 70
10. Očekávaný vývoj v teritoriu 71
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na
ekonomickou sféru země 71
10.2. Trendy, vstup země do mezinár.uskupení, přijetí nových zákonů,
daní apod. 71
10.3. Nové možnosti pro český vývoz či jinou ekonom. spolupráci s ČR 72
PŘÍLOHA
Seznam významných zákonů
1. Základní informace o teritoriu
1.1. Oficiální název státu Tuniská republika
Al Džumhúrija At Tunisia
La République Tunisienne
1.2. Rozloha 162.155 km² (z toho 25.000 km² poušť)
1.3. Počet obyvatelstva 10.320 tis. (r. 2006)
Hustota na 1 km² 63,8 obyv. (r. 2005)
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva 46,4 %
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva, 0,99 % (r. 2005)
demografické složení obyvatelstva 0 - 14 let 24,6 %
15 - 64 let 68,6 %
65 let a více 6,7 %
(r. 2005)
1.5. Národnostní složení Arabové 97 %, Berbeři 1 %, Evropané 1 %, Židé 1 %
1.6. Náboženské složení 98 % muslimové (islám sunnitského ritu), křesťané 1 %, židé a ostatní 1%
1.7. Úřední jazyk arabština
ostatní nejčastěji používané jazyky francouzština, méně angličtina, italština a němčina
1.8. Administrativní správní členění země 24 guvernorátů :
(Tunis, Ariana, Ben Arous, Manouba, Nabeul, Zaghouan, Bizerte, Béja, Jendouba, Le Kef, Siliana, Kairouan, Kasserine, Sidi Bouzid, Sousse, Monastir, Mahdia, Sfax, Gafsa, Tozeur, Kébili, Gabès, Médenine, Tataouine.
Hlavní město Tunis (992 tis. obyv. v r. 2006),
tzv. velký Tunis (2,2 mil. v r. 2005)
a další velká města Sfax (260 tis.), Sousse (147 tis.), Kairouan (114 tis.), Bizerte (110 tis.), Gabès (110 tis.), Gafsa (79 tis.), Monastir (57 tis.), Nabeul (56 tis.) a Mahdia (43 tis.)
1.9. Peněžní jednotka, její členění tuniský dinár (TND) = l.000 millimů
Používání jiných cizích měn zákon nedovoluje
1.10 Státní svátky
a) hlavní státní svátky:
1. leden Nový rok
20. březen Svátek nezávislosti (státní svátek)
21. březen Den mládeže
9. duben Den mučedníků
1. květen Svátek práce
25. červenec Den republiky
13. srpen Den žen (rodiny)
7. listopad Den změny (nástup prezidenta Ben Aliho k moci)
b) náboženské svátky:
Kromě státních svátků jsou v Tuniské republice volnými dny i 4 muslimské pohyblivé svátky, závislé na lunárním kalendáři:
Aid Esseghir (El- Fitr) 2 dny
Aid El Kebir (El-Idha) 2 dny
Ras El Am El Hijri 1 den
Mouled l den
Pozn.: Doporučuje se, zejména před první návštěvou teritoria, se informovat buď na Velvyslanectví Tuniska v Praze nebo u svého tuniského partnera, zda v termínu předpokládané cesty nejsou v Tunisku dny pracovního klidu (svátky státní nebo náboženské), příp. jiná omezení pracovní aktivity (např.Ramadán).
Obvyklá pracovní doba a prodejní doba
Instituce, (jako) např. ministerstva, banky apod. mají v pondělí až pátek pracovní dobu podobnou pracovní době v České republice, tzn. v pondělí až čtvrtek od 8.00 do 12.00 hod. a odpoledne od 14.00 do 18.00 hod. V pátek pracovní doba začíná v 8.00 a končí ve 14.00 hod. Některé instituce i v pátek pracují až do 18 hod. V sobotu je pracovní doba stanovena od 9.00 hod. do 13.00 hod. Sobota je také dnem školní docházky.
V letních měsících (červenec a srpen) je z důvodu extrémně vysokých teplot (40 až 50 stupňů Celsia) a také v průběhu postního měsíce Ramadánu (z důvodu celodenního půstu) zkrácena pracovní doba do 13.00 hodin.
Prodejní doba ve většině obchodů je do 19.00 hod, a to i v sobotu. V některých prodejních střediscích probíhá prodej i v neděli, avšak pouze do 13.00 hod.. V supermarketech (Carrefour) a hypermarketech (Geant) je prodejní doba srovnatelná s Evropou, tj. po celý týden od 9.00 hod. do 22.00 hod. (v postním měsíci Ramadánu je prodejní doba upravována, většinou od 9.00 nebo 10.00 hod. do západu slunce a pak, po hodinové přestávce, až do 23.00 nebo 24.00 hodin).
1.11 Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Geografická poloha v blízkosti Evropy a bohatá historie řadí Tunisko mezi země, které byly po staletí ovlivňovány různými civilizačními proudy. Etnický základ dnešních Tunisanů tvoří Berbeři, kteří se během staletí mísili s Féničany, Římany, Byzantinci, Araby, Španěly, Turky, Italy a Francouzi. Ti všichni zde zanechali své stopy a více či méně ovlivnili následný vývoj.
K vyhlášení samostatné Tuniské republiky došlo v roce 1957 poté, co byl ukončen francouzský protektorát (1881 – 1956). Samostatná tuniská společnost je proto mladá, ale platí, že tuniská klasická i moderní společnost lpí na rodinných tradicích a společenské hierarchii, v níž dominuje nejstarší člen rodiny. Na druhé straně nelze přehlédnout emancipovanost tuniských žen. Ty se dnes již na veřejnosti pohybují volně, běžně jsou uzavírána smíšená manželství. Tuniské ženy dnes mají volný přístup ke vzdělání a zastávají vysoké funkce v hospodářském i politickém životě. Je třeba k nim přistupovat s náležitým respektem a projevit jim minimálně tolik úcty jako mužům ve srovnatelném postavení.
Co do postavení žen ve společnosti a jejich uplatnění ve veřejném a profesním životě zaujímá Tunisko první místo nejen v Africe, ale i v celém arabském světě. Tuniské ženy jsou zastoupeny 72 % ve farmacii, 42 % v lékařských profesích, 40 % ve vysokém školství, 35 % ve vědě a výzkumu, 32 % v advokacii a 27 % v justici. V poslanecké sněmovně je 12 % žen, ve vládě jsou ženy zastoupeny 14 %.
V poslední době lze zaznamenat projevy zvýšené náboženské radikalizace, pro niž je charakteristická stoupající účast na modlitbách v průběhu dne, zejména v pátek odpoledne. Návrat k muslimským tradicím dokresluje i masovější nošení šátků, zakrývajících hlavy žen. Vzhledem k těmto zkušenostem je velmi těžké stanovit specifika platná pouze pro Tunisko, půjde spíše o specifika platná v arabském světě. Současně lze konstatovat, že Tunisko má nejstabilnější politický systém v zemích severní Afriky.
Obchodní jednání
Český obchodní partner by měl především vědět, že:
▪ profesní jednání a chování tuniského partnera vychází z tradic a je determinováno arabskou kulturou a muslimským náboženstvím.
▪ česká strana musí být při jednání vyzbrojena trpělivostí, adaptabilitou k prostředí, v kritických okamžicích musí ovládat své reakce a zvládat psychologii tuniské společnosti a arabské mentality
▪ před zahájením jednání je vhodné získat (z věrohodných zdrojů místních či zahraničních) dostatek informací o svém protějšku, o jeho solventnosti a obchodních praktikách
▪ nejvyšší tuniské obchodní kruhy vznikaly po staletí, proto je třeba počítat s tím, že mnohé rodiny obchodníků jsou v rámci zemí Maghrebu často propojené a vzájemně spřízněné. Není proto vhodné poukazovat na negativní rysy, resp. problémy v jednáních s těmito národnostmi
▪ při sjednávání obchodních schůzek a jejich průběhu je třeba počítat ze strany tuniského partnera s velkým smyslem pro improvizaci a se změnou plánů a dohod na poslední chvíli
▪ tuniský obchodní partner rád vede dlouhé rozhovory, během nichž si prověřuje kvality svého protějšku, připravenost na jednání a postupně si tvoří celkový úsudek
▪ česká strana musí tolerovat náboženské vyznání partnera a jím dodržované zvyklosti, tj. návštěvu mešity v určeném čase, páteční účast na polední velké modlitbě a pracovní omezení v době Ramadánu, která bývají důvodem k přerušení obchodního jednání
▪ velká část jednání se odehrává v restauracích během oběda či večeře. Při konverzaci se lze dotázat na rodinu, děti, nevhodné jsou dotazy na životní partnery (manželku, manžela). Největším oceněním důvěry je pozvání k návštěvě tuniské rodiny. V tomto případě je třeba vědět, že:
- tuniská obchodní rodina je uzavřená a jednotliví členové dbají na její dobrou pověst. Proto jakákoliv (i objektivní) kritika některého člena rodiny je považována za krajně nezdvořilou, útočící na čest rodiny.
- při návštěvě tuniské rodiny nelze podcenit svůj reprezentativní vzhled. Samozřejmostí je čistota oděvu a obuvi, neopominutelný je i reprezentativní dar pro hostitele (není vhodné předávat alkoholické nápoje, byť luxusních značek).
- tuniské společenské styky vyžadují od evropských partnerů náležitou pozornost už při navazování kontaktů. Základní zdvořilost, obřadnější pozdravy a podání ruky jsou pro Tunisana základem dojmu, který si vytváří o svém protějšku.
- oběd, zejména večeře (z náboženských důvodů neobsahuje vepřové maso), se skládají z vícero chodů a jsou zakončeny podáváním kávy nebo čaje. Poté je vhodné, aby se host taktně rozloučil a poděkoval za pohostinnost a to i v případě, že bude přemlouván, aby se ještě zdržel. Při loučení nesmí být opomenut žádný člen rodiny, větší pozornost je třeba věnovat starším rodinným příslušníkům.
1.12 Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
Mezi Českou republikou a Tuniskou republikou existuje dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví. Nicméně je rozdílně vykládána jak českou, tak tuniskou stranou.
Tuniská strana odmítá výklad, podle kterého by měla poskytovat bezplatnou zdravotní péči pro občany České republiky v případě jejich onemocnění nebo úrazu. Proto je pro české občany cestující do Tuniské republiky nutné být vybaven zdravotním připojištěním pro pobyt v zahraničí. Na druhé straně lze konstatovat, že lékařská péče v Tuniské republice je na dobré úrovni a poměrně dobře organizována, zvláště v soukromých klinikách.V případě hledání lékařské pomoci je nejvhodnější obrátit se na příslušný personál hotelu, který zajistí převoz do zdravotnického zařízení.
1.13 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Adresa Velvyslanectví Tuniské republiky v Praze:
Nad kostelem 8,
147 00 Praha 4-Braník
Tel.: 244.460.652-3, fax: 244.460.852
Konzulární oddělení Velvyslanectví Tuniské republiky v Praze je otevřeno v pondělí-pátek od 9.00 do 12.00 hod. Pro individuální turistiku jsou povinná víza; pro pobyt organizovaný cestovními kancelářemi vízová povinnost odpadá. Vízum se vydává maximálně na 3 měsíce a vyřízení trvá zpravidla méně než jeden týden. K vystavení víza jsou nutné 2 fotografie; poplatek pro jednorázové turistické vízum v roce 2007 činil 800,- Kč a pro více vstupů 3000,- Kč. Pozn.: Přesná výše poplatku za vízum závisí na kurzu koruny vůči dolaru.
K l. lednu 2000 vstoupila v platnost dohoda mezi vládou ČR a vládou Tuniské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů ČR a pro držitele diplomatických a zvláštních pasů Tuniské republiky.
Doklady potřebné pro vstup občanů ČR na území Tuniské republiky
- cestovní pas, jehož platnost přesahuje 3 měsíce od data plánovaného ukončení pobytu,
- vízum
- vyplněná hraniční průvodka, jejíž 1. část se odevzdává pohraniční kontrole při příjezdu do země, 2. část při odjezdu ze země (hraniční průvodky distribuuje letecká společnost před přistáním nebo lodní společnost po vstupu na loď)
Bližší informace jsou uvedeny na webové stránce www.mzv.cz/tunis
Celní a devizové předpisy
Dovoz
1) dovoz alkoholu:
Bezcelně je možné dovézt alkoholické nápoje:
a) 2 litry na osobu při obsahu max. 25 % alkoholu,
b) 1 litr na osobu při obsahu více než 25 % alkoholu
2) dovoz tabákových výrobků je povolen osobám starším 17 let,
bezcelně je povolen dovoz 400 ks cigaret, 100 ks doutníků nebo 250g tabáku na osobu
3) ostatní předměty:
bezcelně je možné dovézt 1/4 litru parfému a 1 litr toaletní vody na osobu,
dále jednotlivé dárky, jejichž hodnota nepřesahuje 220 Kč za kus
4) dočasný dovoz:
dočasně lze dovézt a poté vyvézt bezcelně - osobní automobil, karavan, soukromé letadlo, motocykl, motorový člun, z osobních věcí max. 2 fotoaparáty, 20 filmů pro vlastní potřebu, 1 kameru s max. 20 filmy, 1 přenosné rádio, sportovní potřeby, campingové vybavení, hudební nástroje, 1 dalekohled, 1 přenosný psací stroj, 1 přenosný přehrávač, 2 dětské kočárky, 1 jízdní kolo a 1 osobní počítač
Zákaz dovozu:
zbraně, kromě řádně registrovaných loveckých, explozivní materiál, omamné a psychotropní látky, pornografii a jiné předměty ohrožující bezpečnost, zdraví a morálku
5) finance :
Je povolen dovoz veškerých cizích deviz, cestovních šeků, platebních i kreditních karet, existuje však limitní částka dovozu hotovosti, která odpovídá cca 22 000 Kč, v případě částky převyšující uvedenou hodnotu, je třeba o tom informovat při celním a devizovém odbavení při příjezdu, případný vývoz nedeklarované částky deviz je sankcionován odebráním peněz a pokutou ve výši odebrané částky, případně dalšími úředními průtahy.
Výměnu volně směnitelných měn na místní měnu se doporučuje uskutečnit buď v letištních směnárnách po příletu, nebo v hotelové směnárně v místě ubytování. Pro případ neutracení veškerých dinárů před odletem se jeví jako užitečné uschování dokladu o provedené směně, na jehož základě lze před opuštěním země provést směnu z místní měny na volně směnitelnou měnu zpět. Výše zpětné výměny by neměla překročit částku odpovídající 100 TND.
Směnný kurz 26.září 2008:
1 EUR = 1,782 TND
1 USD = 1,215 TND
6) Vývoz
K vývozu místní flóry a fauny je zapotřebí potvrzení ministerstva zemědělství, vývoz antických starožitností je možný pouze se souhlasem ministerstva kultury, které vydá k tomuto účelu povolení.
Z Tuniska není povolen vývoz deviz v hodnotě přesahující 22 000 Kč, stejně tak není povolen jakýkoliv vývoz tuniských dinárů. V případě zůstatku peněžní hotovosti v TND je možné za podmínky předložení dokladu o nákupu TND provést směnu. Kontrolu vývozu deviz a dinárů pravidelně provádí celní kontroloři po pasovém odbavení na mezinárodních letištích.
Zdravotnická péče
Do Tuniska je třeba cestovat s řádným zdravotním a cestovním pojištěním. Tunisko disponuje státními i soukromými zdravotnickými zařízeními. V případě zdravotních obtíží se doporučuje žádat o radu a eventuální přivolání lékařské pomoci ubytovací zařízení (zprostředkuje zpravidla recepce v hotelu). Pokud dochází k hospitalizaci, občané ČR mívají problémy v komunikaci s místním personálem z důvodu jazykové bariéry. Partneři asistenčních služeb, kteří vyřizují pojistnou událost většinou nejednají dostatečně operativně. Lékařský personál je zpravidla na dobré profesionální úrovni, soukromá i státní zařízení obvykle disponují moderními zdravotnickými přístroji. V obou sektorech však zaostává péče středního zdravotnického a administrativního personálu.
Povinné očkování neexistuje, pouze se doporučuje očkování proti hepatitidě A a hepatitidě B.
Řidič motorového vozidla musí při vstupu do Tuniska předložit potvrzení o vlastnictví motorového vozidla (příp. zmocnění od majitele vozidla), platný řidičský průkaz a doklad o mezinárodním pojištění.
Pro turisty, ubytované v hotelech, není povinnost se na policii přihlašovat; turisté ubytovaní v soukromí jsou povinni tak učinit do tří dnů.
1.14 Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Specifika země
Tunisko je hospodářsky značně závislé na turistice, z čehož plyne i zájem oficiálních míst zajistit maximální bezpečnost zahraničním návštěvníkům na většině svého území. Současný politický režim praktikuje maximální možnou policejní kontrolu celého území se zvláštním zaměřením na turistické oblasti. Turisté se mohou většinou obrátit na místní policii a při řešení např. krádeží mohou požádat o součinnost vedení hotelu, které vyhodnotí, které policejní složce je třeba případ oznámit a pomůže i v komunikaci (policejní zaměstnanec má většinou jen omezenou znalost cizích jazyků). Na policii je třeba si vyžádat doklad o oznámení krádeže či ztráty.
Vzhledem k charakteru politického režimu, je třeba striktně respektovat zákaz fotografování vojenských a policejních objektů, nádraží, letišť a dalších budov (označených tuniskou vlajkou), což rovněž platí pro prezidentský palác a hlavní sídla místních HSP, sídlo národní televizní stanice nevyjímaje. Od roku 1980 je přísně zakázáno fotografovat židovské objekty, které jsou přísně střeženy policií (k dalšímu posílení ostrahy židovských objektů došlo naposledy na jaře 2004). Je třeba respektovat zákaz vstupu k okolí těchto objektů, pokud je vyčleněn kolem nich prostor s policejní hlídkou.
Je žádoucí vzít na vědomí muslimský charakter země a přísnost náboženského směru, který zapovídá vstup nemuslimů do mešity. Během modlitby je zakázáno fotografovat věřící, i když svůj rituál provádějí mimo mešitu. Fotografování běžných občanů ve starobylých částech měst může způsobit konflikt, proto je zapotřebí žádat osobně o svolení fotografovaného.
Přestože Tunisko patří mezi muslimské země liberálního typu, je třeba přizpůsobit chování a oblékání zvykům této země (to platí zejména pro konzumaci alkoholu mimo místa k tomu určená).
V místě ubytování je třeba při registraci upřesnit dobu odjezdu a termín opuštění pokoje. Doporučuje se také ověřit předem, které služby jsou či nejsou zahrnuty v ceně ubytování. Při příjezdu a odjezdu je třeba pamatovat na spropitné jak pro nosiče (cca 2 TND), tak pro pokojskou (cca 3 TND).
Hotely v Tunisku sice bývají dle úrovně služeb označeny příslušným počtem hvězdiček, toto označení však zpravidla neodpovídá evropskému standardu hodnocení.
Místní obyvatelstvo hovoří tuniskou hovorovou arabštinou, avšak úředníci, pedagogové, či duchovní komunikují i spisovnou arabštinou. V turistických zónách a kongresových centrech se cizinec běžně dorozumí francouzsky. Dalším jazykem, který však nedosahuje míry rozšířenosti srovnatelné s francouzštinou, je angličtina, popř. italština a němčina.
1.15 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
Adresa ZÚ ČR Tunis: Ambassade de la République Tchèque
98, rue de Palestine, 1002 Tunis-Belvédère
tel.: 00 216/ 71.780.456; 71.781.916
fax: 00 216/ 71.793.228
E-mail : tunis1@centrum.cz
Velvyslanec: Ing. Jaromír Přívratský
Konzulární odd.: Mgr. Jana Zelingerová
tel.: 00 216/ 71.780.456; 71.781.916
fax: 00 216.71.802.090
Obch.-ek. úsek: Ing. Pavel Bursa
tel.: 00 216/71.286.827
fax: 00 216/71.285.452
E-mail: oeu.tunis@gnet.tn
Pracovní doba pondělí - pátek 7.45-16.15 hod.
Spojení z letiště na zastupitelský úřad
Po příletu na mezinárodní letiště Tunis-Carthage je jedinou možností pro přesun do hotelu nebo na ZÚ ČR použití místních taxíků. Na letišti není zastávka městské hromadné dopravy, ani kyvadlové přepravy do centra. Cesta jízdného taxíkem je 7 až 8,- TND. Doporučuje se zeptat se předem na cenu, protože někteří taxikáři argumentují tím, že jim nefunguje taxametr a cenu jízdného upravují směrem nahoru.
Z centra města (z Avenue Bourguiba) vede nejkratší trasa na ZÚ ČR takto: u hodin na kruhovém objezdu na konci Avenue Bourguiba odbočit vlevo na Avenue Mohamed V. a pokračovat přímo směrem na Place Pasteur. Na 6. semafóru (u benzinové pumpy) odbočit vlevo a dále pokračovat přímo až k 2. semafóru. U něj odbočit vpravo do rue de Palestine a pokračovat po ní až na Place d´Afrique, naproti němuž leží ZÚ.
1.16 Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
V současné době nemá žádná z výše uvedených českých institucí v Tunisku své zastoupení.
1.17 Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranná služba, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.
Hl. městoTunis:
- policie 197
- dopravní policie 71. 281 577 ; 71. 284 420
- odtahová služba SOS Remorque 71.801 211, 71.255 024
- ambulance (SAMU) 190
- letiště Tunis-Carthage 71. 754 000; 71. 755 000
- informace 1200
- požárníci 198
- lékařská pohotovost 24 hod. Clinique de la Liberté 134, Avenue de la Liberté, 1002 Tunis tel. : 71. 800 288
1.18. Internetové informační zdroje
vláda: www.ministeres.tn
všeobecná stránka: www.infotunisie.com
www.tunisiaonline.com/neros (angl.)
www.ati.tn (Agence tunisienne d´Internet)
hlavní stránka: www.tunisie.com
ekonomická: www.investintunisia.com
www.tunisiaonline.com
www.cepex.nat.tn
www.tunisiaindustry.nat.tn.
www.tunisieinfo.com
www.tunisieinfo.com/privatisation
statistiky: www.ins.nat.tn
centrální banka (BCT) www.bct.gov.tn
turistika: www.tourismtunisia.com
pošta a telekomunikace: www.annuaires.tn
1.19. Adresy významných institucí
Chambre de Commerce et d’Industrie de Tunis
1, Rue des entrepreneurs, 1000 Tunis
Tél : +216 71 350 300
Fax : +216 71 354 744/ 71 332 968
e-mail : ccitunis@planet.tn
web : www.ccitunis.org.tn
Chambre de Commerce et d’Industrie du Nord-Est
46, Rue Ibn Kaldoun, 7000 Bizerte
Tél : +216 72 432 445/ 72 431 044
Fax : +216 72 432 379
Chambre de Commerce et d’Industrie du Nord-Ouest
Rue Hédi Chaker, 9000 Béja
Tél : +216 78 456 261/ 78 455 789
Fax : +216 78 455 789
Chambre de Commerce et d’Industrie du Centre
13, Rue Casa Blanca, 4000 Sousse
Tél : +216 73 226 405/ 73 226 407
Fax : +216 226 198/ 73 228 944
Chambre de Commerce et d’Industrie de Sfax
10, Rue Taher Sfar, 3000 Sfax
Tél : +216 74 296 120
Fax : +216 74 296 121
Chambre de Commerce et d’Industrie du Sud-Est
202, Av Farhat Hached, 6000 Gabès
Tél : +216 75 274 900
Fax: +216 75 274 688
Chambre de Commerce et d’Industrie du Sud-Ouest
Rue El Wouroud, 2100 Gafsa
Tél : +216 76 226 650
Fax : +216 76 224 150
UTICA, Union Tunisienne de l’Industrie, du Commerce et de l’Artisanat
Sdružení podniků a podnikatelů s celostátní působností
103, Av de la Liberté, 1002 Tunis-Belvédère
Tél : +216 71 780 366
Fax : +216 71 780 143
web : www.utica.org.tn
API – Agence de Promotion de l’Industrie
Vládní agentura sloužící k realizaci cílů stání strukturální politiky
63, Rue de Syrie, 1002 Tunis-Belvédère
Tél : +216 71 792 144/ 71 847 600
Fax : +216 71 782 482
web : www.tunisieindustrie.nat.tn
e-mail : api@api.com.tn
APIE (anglicky FIPA) – Agence de Promotion des Investissements Exterieurs
Agentura pro podporu zahraničních investic
63, Rue de Syrie, 1002 Tunis-Belvédère
Tél : +216 71 792 144
Fax : +216 71 782 971
e-mail : fipa.tunisia@amci.gou.tn
web : www.investintunisia.tn
CEPEX – Centre de Promotion des Exportations
Vládní organizace na podporu exportu
Centre Urbain Nord, 1080 Tunis
Tél : +216 71 234 200
Fax : +216 71 237 325
e-mail : info@cepex.nat.tn
web : www.cepex.nat.tn
2. Vnitropolitická charakteristika
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Tunisko je republikou prezidentského typu, kde prezident disponuje silnými osobními pravomocemi.
Národně osvobozenecký boj Tuniska s koloniální velmocí Francií, který začal koncem 30. let minulého století, skončil 20. března 1956, kdy Tunisko získalo
úplnou nezávislost. Poté nastalo krátké období vlády tuniského beje (vládce), které skončilo 25. července 1957, kdy Tunisko bylo vyhlášeno republikou. Prezidentem se stal Habib Bourguiba, dlouholetý bojovník a vůdce za nezávislost Tuniska. V čele státu stál plných 30 let.
Zhoršující se zdravotní stav H. Bourguiby, “nečitelnost” některých jeho rozhodnutí v posledním období jeho vlády a obava z oslabení vnitropolitické scény (možnost vypuknutí nepokojů a mocenského boje mezi jednotlivými vnitřními znesvářenými mocenskými skupinami) vedly tehdejšího předsedu tuniské vlády Zine El Abidine Ben Aliho 7. listopadu 1987 k provedení nekrvavého palácového převratu. Tento den byl později oficiálně pojmenován dnem "Změny" a 7.listopad byl vyhlášen státním svátkem.
Nově nastupující prezident Ben Ali se na arabské poměry zachoval k odstoupivšímu prezidentovi H. Bourguibovi velkoryse a ponechal jej, i když v politické izolaci, důstojně dožít. Habib Bourguiba zemřel 7.dubna 2000 ve věku 97 let.
Zákonodárná moc náleží dvoukomorovému parlamentu - Poslanecké sněmovně Parlamentu (Chambre des Députés, předseda Fouad M´Bazaa) a Sněmovně poradců (Chambre des Conseillers). Parlament má v současné době 189 poslanců. Drtivou většinu křesel (152, tj. 80%) má v parlamentu RCD (Rassemblement Constitutionel Démocratique - Demokratické ústavní sdružení). Poslanecký mandát je pětiletý.
Hlavou exekutivy je prezident, volený v přímých volbách, s mandátem na 5 let.
Tunisko má pluralitní politický systém. Na vnitropolitické scéně dlouhodobě dominuje strana RCD současného prezidenta Ben Aliho. Ostatní politické strany, formálně řazené k tzv. opozici, mají zanedbatelný vliv na politický život země. Registrované opoziční strany mají od r. 1998 ústavně zaručeno minimálně 20 % křesel bez ohledu na volební výsledky.
Na tuniské vnitropolitické scéně v současné době dominuje stávající prezident Zine El Abdine Ben Ali jako jediná výrazná osobnost.
Poslední parlamentní volby v Tunisku se konaly 24. října 2004. Do Parlamentu kandidovalo celkem 7 politických stran a 7 nezávislých uskupení. Podle očekávání zvítězila vládnoucí strana RCD, která získala 152 křesel z celkového počtu 189 křesel.
Z nevládních politických stran získaly na základě volebních výsledků zastoupení v Parlamentu:
- Hnutí socialistických demokratů (MDS) 14 křesel
- Strana lidové jednoty (PUP) 11 křesel
- Unionistický demokratický svaz (UDU) 7 křesel
- Ettajdid Al-tadždíd – Demokratická iniciativa) 3 křesla
- Liberálně sociální strana (PSL) 2 křesla
S parlamentními volbami probíhaly současně i druhé pluralitní volby hlavy státu
v historii Tuniské republiky. Dle očekávání ve volbách zvítězil s drtivou převahou a na čtvrté pětileté funkční období byl opětovně zvolen Zine El Abidine Ben Ali, který získal 94,48 % hlasů. Prezidentských voleb se zúčastnili i Tunisané žijící v zahraničí.
Hlavní politické strany
* Rassemblement Constitutionnel Démocratique (RCD) - Demokratické ústavní sdružení
Založeno v roce 1920 pod názvem Parti Libéral Constitutionnaliste Tunisie (Destour). V roce 1934 sdružení přijalo název Neo-Destour. Rozhodnutím kongresu, konaném v Bizertě v říjnu 1964, změnilo název na Parti Socialiste Destourien (PSD) - Destúrovskou socialistickou stranou. Současný název Rassemblement Constitutionnel Démocratique přijal ústřední výbor PSD dne 27. 2.1988. Vůdčí postavou a předsedou RCD, která je v současné době vládní stranou, je nynější prezident Ben Ali.
Deníky politických stran:
„Al Hourriya (La Liberté)“ - v arabském jazyce a ve francouzštině „Le Renouveau“.
* Le Mouvement des Démocrates Socialistes (MDS) - Hnutí socialistických demokratů.
Legálně uznané l9. listopadu 1983. Stranický deník – „Al Moustakbal“.
* Le Parti de l´Unité Populaire (PUP) - Strana lidové jednoty
Legálně uznaná 19. listopadu 1983. Stranický deník „Al Wahda“.
* Le Parti Social Libéral (PSL) - Liberálně sociální strana.
Legálně uznaná 12. září 1988. Stranický deník „Al Ofok“.
* Parti Démocratique Progressiste (PDP) - Lidová demokratická strana (bývalé Rassemblement Socialiste Progressiste - Pokrokové socialistické sdružení).
Legálně uznaná 12. září 1988. Stranický deník „Al Mawqif“.
* Union Démocratique Unioniste (UDU) - Unionistický demokratický svaz.
Legálně uznaný 30. listopadu 1988. Stranický deník „Al Watan“.
* Le Mouvement „At-tajdid“ - Hnutí Obnova.
Založeno 23. dubna 1993. Nahradilo Parti Communiste Tunisien. Stranický deník „At-tariq Al Jadid“.
* Le Forum Démocratique pour le Travail et les Libertés (FDTL) - Demokratické fórum práce a svobod. Legálně bylo uznáno 25. 02. 2002
Vedle výše uvedených politických stran existují v Tunisku také 3 asociace na obranu lidských práv: La ligue Tunisienne de Défense des Droits de l´Homme (ustavena 7.5.1977), L´Association Tunisienne de Défense des Droits de l´Homme et des Libertés Publiques (5.5.1987) a Section tunisienne d´Amnesty International (12.4.1988).
2.2. Hlava státu
Zine El Abidine Ben Ali – prezident
Moci se ujal dne 7. listopadu 1987 nekrvavým palácovým převratem (oficiálně označovaným „Le Changement“ – Změna) po sesazení prvního (dle tehdejší ústavy doživotního) prezidenta, zakladatele tuniského státu, Habiba Bourguiby. Jako prezident republiky byl Ben Ali prvně legislativně zvolen ve volbách dne 2.4.1989, následně 20.4.1994 a 24.10.1999. Zvítězil i v posledních prezidentských volbách, které se konaly 24.10.2004.
Prezident je dominantní postavou vnitropolitického života země. Legislativně je vybaven rozsáhlými osobními pravomocemi, které mu dávají možnost rozhodovat o všech zásadních otázkách týkajících se života země. Oporou jsou přitom početné a dobře organizované bezpečnostní složky a jeho vládnoucí strana RCD. Členové této strany tvoří asi 60 % registrovaných voličů.
Kompetence prezidenta:
a) je hlavou exekutivy za asistence vlády, vedené jejím předsedou; je vrchním velitelem ozbrojených sil
b) akredituje tuniské velvyslance v zahraničí a přijímá akreditace cizích velvyslanců v Tuniské republice
c) vyhlašuje výjimečný stav při ohrožení republiky
d) schvaluje mezistátní smlouvy
e) vyhlašuje válku a sjednává mír se souhlasem Parlamentu
f) má právo udělovat milosti
g) má právo referenda k důležitým projektům zákonů
h) jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh další členy vládního kabinetu
i) předsedá zasedání vládního kabinetu
j) odvolává vládu nebo některého z členů vládního kabinetu a to buď z vlastní iniciativy, nebo na návrh předsedy vlády
k) schvaluje ústavní zákony
l) má právo vracet návrhy zákonů zpět do Parlamentu k dalšímu projednání. V případě, že Parlament opětovně schválí takovýto zákon 2/3 většinou, zákon je vyhlášen ve Sbírce zákonů (Journal Officiel de la République Tunisienne)
2.3. Složení vlády
Vládní kabinet, jmenovaný dne 10.11.2004 (po parlamentních volbách 24.10.2004)
a po změnách provedených 17. srpna 2005 a 3. září 2007 :
předseda vlády: Mohamed GHANNOUCHI
(Premier ministre)
ministr, zmocněnec předsedy vlády, pověřený
stykem s veřejností a administrativním rozvojem Zouheir M´ DHAFFAR
(ministr délégué auprès du Premier ministr chargé de la
Fonction publique et du Développement administratif)
generální tajemník vlády Abdelhakim BOURAOUI
(Secrétaire Général du Gouvernement)
státní tajemník u předsedy vlády, pověřený
privatizací Moncef HERGLI
(Secrétaire d´Etat auprès du Premier ministre chargé
de la privatisation)
státní ministr, zvláštní poradce prezidenta Abdelaziz BEN DHIA
republiky a oficiální mluvčí kanceláře prezidenta
(Ministre d´Etat, conseiller spécial auprès du Président de la
République et Porte-parole officiel de la Présidence de la République)
ministr, ředitel prezidentské kanceláře Ahmed Iyadh OUEDERNI
(Ministre Directeur du Cabinet présidentiel)
ministr národní obrany Kamel MORJANE
(Ministre de la Défense nationale)
ministr dopravy Abderrahim ZOUARI
(Ministre du Transport)
ministr obchodu a řemesel Ridha TOUITI
(Ministre du Commerce et de l´Artisanat)
státní tajemník pověřený řemesly Chookri MAMOGHLI
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre du Commerce chargé
du commerce extérieur)
ministr pro náboženské záležitosti Boubaker EL AKHZOURI
(Ministre des Affaires religieuses)
ministr zahraničních věcí Abdelwaheb ABDALLAH
(Ministre des Affaires Etrangères)
státní tajemník zahraničních věcí Hatem BEN SALEM
pověřený evropskými záležitostmi
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires Etrangères
chargé des Affaires européennes)
státní tajemnice zahraničních věcí pověřená
americkými a asijskými záležitostmi pí Saïda CHTIOUI
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires
Etrangères chargé des Affaires européennes)
státní tajemník zahraničních věcí pověřený Abdelhafidh Harguem
maghrebskými,arabskými a africkými záležitostmi
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires Etrangères
chargé des Affaires maghrébines, arabes et africaines)
ministr spravedlnosti a lidských práv Béchir TEKKARI
(Ministre de la Justice et des Droits l´homme)
ministr vnitra a oblastního rozvoje Rafik Belhaj KACEM
(Ministre de l´Intérieur et du Développement local
státní tajemník Mongi CHOUCHENE
pověřený regionálními záležitostmi a obcemi
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Intérieur et du Développement
local chargé des Affaires régionales et des collectivités locales)
ministr státního majetku a pozemkových záležitostí: Ridha GRIRA
(Ministre des domaines de l´Etat et des Affaires foncières)
ministr školství a výchovy kádrů Hatem Ben Salem
(Ministre de l´Education et de la Formation)
státní tajemník Ahmed DHOUIB
pověřený odborným vzděláváním
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Education
et de la Formation chargé de la Formation professionnelle)
ministr zaměstnanosti a pracovního Slim Tlatli
zařazování mládeže
(Ministre de l´Emploi et de l´Insertion professionnelle
de la jeunesse)
ministr rozvoje a mezinárodní spolupráce Mohamed Nouri JOUINI
(Ministre du Développement et de la Coopération internationale)
státní tajemník Abdelhamid TRIKI
pověřený mezinárodní spoluprácí a zahraničními investicemi
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre du Développement
et de la Coopération internationale chargé de la Coopération
internationale et de l´Investissement extérieur)
ministr pověřený rezortem komunikací a stykem Rafaâ DEKHIL
s Sněmovnou poslanců a Sněmovnou poradců
(Ministre chargé des Communications et des Relations avec
la Chambre des Députés et la Chambre des Conseilllers)
ministr mládeže, sportu a tělovýchovy Samir Labidi
(Ministre de la Jeunesse, des Sports et de l´Education physique)
státní tajemník pověřený mládeží Kamel Haj SASSI
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre de la Jeunesse,
des Sports et de l´Education physique chargé de la Jeunesse)
ministr zemědělství a vodních zdrojů Abdessalem Mansour
(Ministre de l´Agriculture et des Ressources hydrauliques)
státní tajemník pověřený vodními zdroji a rybolovem Abdelrrazak DAÂLOUL
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Agriculture et
des Ressources hydrauliques, chargé de la Pêche)
ministr financí: Mohamed Rachid KCHICH
(Ministre des Finances)
státní tajemník pověřený daněmi Moncef BOUDEN
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Finances
chargé de la Fiscalité)
ministr komunikačních technologií Haj KLAI
(Ministre des Technologies de la Communication)
státní tajemnice pověřená informatikou, internetem pí Lamia Chaffaï Sghaïer
a softwarem
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Technologies
de la communication chargée de l´Informatique, de
l´Internet et des Logiciels libres)
ministryně výstavby, bydlení a územního plánování: Slaheddine Malouche
(Ministre de l´Equipement, de l´Habitat et de l´Aménagement
du territoire)
státní tajemnik Mohamed Néjib Erriche
(Secrétaire d´Etat auprès de la ministre de l´Equipement,
de l´Habitat et de l´Aménagement du territoire)
ministryně pro záležitosti žen, rodiny, dětí pí Sarra Kamnoun JARRAYA
a starých osob
(Ministre des Affaires de la femme, de la famille,
de l´enfance et des personnes âgées)
státní tajemnice pověřená záležitostmi dětí a důchodců pí Saloua Tarzi Ben Attia
(Secrétaire d´Etat auprès de la Ministre des Affaires
de la femme, de la famille, de l´enfance et des personnes
âgées, chargée de l´enfence et des personnes âgées)
ministr vědeckého výzkumu, technologií Taїeb HADHRI
a rozvoje kompetencí
(Ministre de la Recherche scientifique, de la Technologie
et du développement des compétences)
ministr životního prostředí a trvalého rozvoje Nadhir HAMADA
(Ministre de l´Environnement et du développement durable)
ministr sociálních věcí a solidarity a Tunisanů Ali CHAOUCH
v zahraničí
(Ministre des Affaires sociales, de la Solidarité et des
Ttunisiens à l´etranger)
státní tajemnice pověřená sociální podporou pí. Najah Belkhiria KAROUI
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires sociales,
de la solidarité et des Tunisiens à l´étranger, chargé de la
Promotion sociale)
ministr kultury a ochrany národního dědictví Abderraouf El Basti
(Ministre de la Culture et de la Sauvegarde du patriomoine)
ministr turistiky Khélil LAAJIMI
(Ministre du tourisme)
státní tajemník pověřený zvýšením úrovně turistiky Slim TLATLI
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre du Tourisme,
chargé de la Mise à niveau touristique)
ministr zdravotnictví Mondher ZENAIDI
(Ministre de la Santé Publique)
státní tajemnice pro nemocniční zařízení pí Najoua MILADI
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre de la Santé Publique,
chargée des Institutions hospitalières)
ministr vysokého školství Lazhar BOUOUNI
(Ministre de l´Enseignement supérieur)
ministr průmyslu, energie a malých Afif CHELBI
a středních podniků
(Ministre de l´Industrie, de l´Energie et des Petites
et Moyennes entreprises)
státní tajemník pověřený obnovitelnými zdroji Ridha BEN MOSBAH
energie a potravinářským průmyslem
(Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Industrie, de
l´Energie et des Petites et moyennes entreprises, chargé
de l´Energie renouvelable et des Industries alimentaires)
Post guvernéra Centrální banky Tuniska (Banque Centrale de Tunisie - BCT) zastává Taufik BACCAR, bývalý ministr financí.
3. Zahraničně - politická orientace
Tuniská republika se v mezinárodních vztazích snaží hrát významnější roli než odpovídá jejímu reálnému potenciálu, jak politickému, tak ekonomickému. V oblasti zahraniční politiky jsou pro Tunisko prioritami:
* partnerství s EU a jeho maximální využití ve prospěch vlastního rozvoje
* snaha o získávání zahraničních investic a nových trhů pro odbyt tuniských výrobků
* snaha o soustavné vytváření pozitivního obrazu země v zahraničí
* oživení UMA (Svaz arabského Maghrebu) a dobré vztahy s jeho členskými zeměmi
* snaha o vlastní přínos k politickému řešení palestinské otázky
* posilování ekonomické a politické pozice Tuniska v zahraničí a v mezinárodních
organizacích.
* spolupráce s tuniskou diasporou v zahraničí (více než 700.000 Tunisanů)
V zahraniční obchodně-politické oblasti je pro Tunisko příznačná silná orientace na západoevropské země, zejména na Evropskou unii, se kterou 17. července 1995 uzavřelo, jako první země Maghrebu a arabských zemí vůbec, Asociační dohodu o partnerství s EU. Dohoda byla parafována 12.dubna 1995 v Bruselu a oficiálně vstoupila v platnost 1.března 1998.
Asociační dohoda stanoví:
- postupné odstraňování cel a tax, uplatňovaných Tuniskem na unijní výrobky, a to podle dohodnutého kalendáře
- ve vzájemných vztazích nebude zavedeno žádné nové dovozní clo nebo ekvivalentní taxa a žádné dovozní kvantitativní restrikce nebo jejich ekvivalent
- postupné odstraňování všech kvantitativních restrikcí v dovozu výrobků původem jedné ze smluvních stran
- úplné odstranění veškerých celních tarifů pro vstup průmyslových výrobků tuniské provenience do unijních států
S účinností od 1. ledna 2008 je mezi Tuniskem a Evropskou unií plně liberalizován pohyb průmyslového zboží uvedeného ve čtyřech seznamech Asociační dohody z roku 1995. Volný pohyb zboží se netýká zemědělských a potravinářských výrobků, které jsou zatím chráněny celními bariérami. Jednání o volném obchodu se zemědělskými výrobky a službami budou pokračovat tak, aby do roku 2012 bylo dosaženo úplné liberalizace obchodu mezi Tuniskem a Evropskou unií.
V oblasti bilaterálních obchodních vztahů zůstává pro Tunisko nadále nejvýznamnějším partnerem Francie, se kterou v roce 2007 dosáhla rekordního obratu 11,472 mld. TND (7 mld. eur, meziroční nárůst 14 %). Tuniské vývozy do tohoto teritoria dosáhly 5,233 mld. TND (3,8 mld. eur, meziroční nárůst 16 %), tuniské dovozy z Francie činily 6,239 mld. TND (3,2 mld. eur, meziroční nárůst 12 %). Vzájemná obchodní bilance skončila přebytkem ve prospěch Francie ve výši 1,006 mld. eur (asi 0,6 mld. eur).
Francie s 92 mil. eur v roce 2007 patří také mezi hlavní zahraniční investory v Tunisku. Objem vzájemné výměny je úzce svázán s přítomností francouzského kapitálu. V současné době působí v zemi 1.150 francouzských nebo smíšených podniků, které zaměstnávají více než 100 tisíc pracovníků. Přibližně 50 % francouzských společností vyvíjí svou podnikatelskou činnost v odvětví “textil a oblečení”, označovaném za “rodinné stříbro” tuniského průmyslu.
Podle obchodního obratu je mezi zeměmi EU na druhém místě Itálie (9,2 mld.TND), dále Německo (3,5 mld. TND), Španělsko (2,1 mld. TND) a Belgie (1,1 mld. TND). Mezi důležité obchodní partnery Tuniska se v roce 2007 zařadila i V.Británie (1,3 mld. TND). Z arabských zemí byla nejvýznamnějším obchodním partnerem Libye (obrat 1,7 mld. TND) a Alžírsko (obrat 0,8 mld. TND).
Významnou roli v tuniské zahraničně obchodní politice hrají USA, které poskytují rovněž významnou vojensko-materiální a technickou pomoc. USA v relaci s Tuniskem úspěšně usilují o to, aby Tuniská republika vystupovala v rámci arabských zemí z umírněných pozic, zejména pokud jde o mírový proces na Blízkém východě a vztahy s Izraelem a vytvářela tak protiváhu radikálním režimům.
Po ekonomické stránce nepředstavovalo Tunisko pro USA nikterak významného partnera. Také pro Tunisko byly hlavní partnerem evropské státy, zejména členské země Evropské unie. Od roku 2006 však došlo k výrazné změně v obchodních vztazích poté, co vzájemná obchodní výměna se zvýšila trojnásobně. USA se tak zařadily mezi 8 nejvýznamnějších obchodních partnerů Tuniska.
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
Tuniská republika je členem řady mezinárodních organizací, především Organizace spojených národů (aktivně se podílí na činnosti prakticky všech specializovaných organizací OSN). Na mezinárodním politickém poli se snaží hrát aktivní roli.
Tunisko se mj. aktivně zapojilo do operací OSN na udržení míru v Bosně a Hercegovině, Somálsku, Kambodži a na Západní Sahaře. Je také aktivním členem Ligy arabských států (LAS), Organizace africké jednoty (OAJ) a Organizace islámské konference (OIK). V roce 2001 bylo Tunisko nestálým členem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Podporuje program reforem OSN. Prosazuje větší efektivnost a transparentnost RB OSN a její větší reprezentativnost s ohledem na zájmy rozvojových zemí.
V rámci Ligy arabských států přistoupilo Tunisko k dohodě o vytvoření panarabské zóny volného obchodu s cílem vytvořit arabský ekonomický blok, který by byl silným partnerem dalším regionálním celkům.
Ve vztahu k NATO dospělo Tunisko nejdále z arabských států Maghrebu a ve vzájemných vztazích neexistují žádné výraznější „třecí“ plochy. Potenciál k rozvoji a posílení vzájemné spolupráce existuje, určitou brzdou je pouze neexistence bezpečnostní dohody mezi NATO a Tuniskou republikou. Tunisko se také nepodílí na aktivitách, jichž se účastní Izrael. Jazyková, odborná a organizační připravenost tuniské armády je ze strany NATO vysoce hodnocena (v regionu 2. místo za izraelskou armádou, daleko před egyptskou).
Ze strany Evropské unie je Tunisko hodnoceno pozitivně pro svou konstruktivní zahraniční politiku, politickou stabilitu a pro příznivé výsledky v sociálně-ekonomické oblasti. Tunisko je zakládajícím účastníkem tzv. „Barcelonského procesu“ z roku 1995. Jeho hlavním zájmem je vytěžit maximum v oblasti ekonomické a finanční spolupráce. Tunisko patří mezi nejvýznamnější příjemce z fondu MEDA (finanční instrument Evropské unie k provádění euro-středomořského partnerství) v přepočtu na jednoho obyvatele.Ve dnech 5.-6.prosince 2003 bylo Tunisko v rámci Barcelonského procesu hostitelskou zemí historicky prvního euro-maghrebského summitu „5+5“ za účasti členských zemí Svazu arabského Maghrebu (Union du Maghreb Arabe – UMA. I když summit opětovně potvrdil „tradiční“ neshody v rámci Maghrebu, lze jej považovat za úspěch tuniské diplomacie. Činnost unie je v posledních letech paralyzována zejména sporem Alžírska a Maroka o budoucnost Západní Sahary.
Tunisko je jednou ze zemí, která je přesvědčena o nutnosti rekonstrukce LAS
(Liga arabských států) a k provedení nutných reforem, které by odpovídaly současným poměrům. V roce 2004 se Tunisko stalo předsednickou zemí LAS. V tomto duchu hostilo v květnu 2004 17. summit Ligy arabských států za účasti hlav a představitelů 22 členských zemí Ligy. Na závěr summitu jeho účastníci parafovali tzv. Tuniskou deklaraci a Pakt svornosti a arabské solidarity.
Obava o osud a budoucnost textilního průmyslu v prostoru euro-středomořských států a možná ztráta pozice tradičních evropských trhů po vypršení Dohody o textilu a vláknech (Accords multifibres) k datu 1.1.2005 a tím zrušení dovozních kvót pro textilní výrobky (obava z expanze laciných textilních výrobků z jihoasijských států, zejména z Číny), vedla Tunisko k uspořádání mezinárodní konference ministrů v září 2004 v Tunisu. Účastníci konference přijali tzv. Tuniskou deklaraci, v níž jsou stanoveny zásady solidarity v boji s levným asijským textilním zbožím, a především výzva sdružovat středomořské země k evropským iniciativám pro stimulaci konkurenceschopnosti v sektoru textil a odívání. Současně byl dohodnut systém pro sledování vývoje dovozů třetích zemí mimo zónu Euromed.
Tunisko je rovněž členem Agadirské dohody o volném obchodu (Tunisko, Egypt, Jordánsko a Maroko). V červnu 2007 byl otevřen technický sekretariát této organizace, který jako první výkonný ředitel povede Tunisan.
3.2. Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách
BEDA (Arab Bank bor Economic Development in Africa), ACCT (Agency for Cultural and Technical Cooperation - agency for the French-Speaking Community), AfDB (African Development Bank), AFESD (Arab Fund for Economic and Social Development), AL (Arab League), AMF (Arab Monetary Fund), AMU (Arab Maghreb Union), BSEC (Black Sea Economic Cooperation Zone -pozorovatel), CCC - (Customs Cooperation Council), ECE (Economic Commission for Europe), FAO (Food and Agriculture Organization), G-77 (Group of 77), IAEA (International Atomic Energy Agency), IBRD (International Bank for Reconstruction and Development), ICAO (International Civil Aviation Organization), ICC (International Chamber of Commerce), ICFTU (International Confederation of Free Trade Unions), ICRM (International Red Cross and Red Crescent Movement), IDA (International Development Association), IDB (Islamic Development Bank), IFAD (International Fund for Agricultural Development), IFC (International Finance Corporation), IFRCS (International Federation of Read Cross and Red Crescent Societies), IHO (International Hydrographic Organization), ILO (International Labour Organization), IMF (International Monetary Fund), IMO (International Maritime Organization), INMARSAT (International Mobile Satellite Organization), INTELSAT (International Telecommunication Satellite Organization), INTERPOL (International Criminal Police Organization), IOC (International Olympic Committee), IOM (International Organization for Migration - pozorovatel) ISO (International Organization for Standardization), ITU (International Telecommunication Union), LDCs (Less developed countries), NAM (Nonaligned Movement), OAS (Organisation of American states - pozorovatel), OAU (Organisation of African Unity), OIC (Organisation of the Islamic Conference), OPCW (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons), OSCE (Organisation for Security and Cooperation in Europe - partner), UN (United Nations), UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development), UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees), UNIDO (United Nations Industrial Development Organization), UNITAR (United Nations Institute for Training and Research), UPU (Universal Postal Union), WFTU (World Federation of Trade Unions), WHO (World Health Organization), WIPO (World Intellectual Property Organization), WMO (World Meteorological Organization), WToO (World Tourism Organization), WTrO (World Trade Organization).
3.3 Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap. 7.1.
Vybrané smluvně právní dokumenty
1) Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Tuniské republiky (Tunis, dne 18. 4.1963);
2) Dohoda mezi ČSSR a Tuniskou republikou o letecké dopravě (Tunis, dne 1. 2.1963);
3) Dohoda o kulturní spolupráci mezi ČSSR a Tuniskou republikou (Tunis, dne 6. 4.1963);
4) Dohoda o spolupráci na úseku zdravotnictví mezi vládou ČSSR a vládou Tuniské republiky (Praha, dne 29. 5.1964);
5) Protokol mezi ČSSR a Tuniskou republikou o úpravě platů mezi oběma zeměmi (Praha, dne 3. 10.1973);
6) Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Tuniské republiky (Praha, dne 2.9.1976);
7) Konzulární úmluva mezi ČSSR a Tuniskou republikou (Tunis, dne 12. 4.1979);
8) Smlouva mezi ČSSR a Tuniskou republikou o právní pomoci ve věcech občansko-právních a trestních, o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a Dodatkový protokol (Tunis, dne 12. 4.1979);
9) Dodatkový protokol k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Tuniské republiky z 2.9.1976 (Tunis, dne 20. 2.1983);
10) Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi vládou ČSFR a vládou Tuniské republiky (Tunis, dne 4. 12.1990);
11) Dohoda o spolupráci mezi MO ČR a MNO Tuniské republiky (Tunis dne 11. 5.2000). Dohodu podepsali ministři obrany Vetchý a Jegham.
Smlouvy v jednání
V únoru 2003 v Praze a následně koncem dubna a začátkem května 2003 v Tunisu proběhla expertní jednání o uzavření Smlouvy o sociálním zabezpečení.
Vzhledem k tomu, že jde pro českou stranu o první modelovou dohodu tohoto typu s arabskou zemí, stejně tak pro Tuniskou republiku se zemí střední a východní Evropy, jsou jednání komplikovaná.
Smlouvy pro podporu exportu
K podpoře vzájemné obchodní výměny, kvalitativně lepší výměně informací a tím posílení styků mezi českou a tuniskou podnikatelskou veřejností byly 8. března 2001 v Praze podepsány na úrovni agentur pro podporu exportu dvě dohody, a to:
a) Protokol o spolupráci mezi SPD ČR (Svaz průmyslu a dopravy České republiky) a tuniským svazem UTICA (Union tunisienne de l´Industrie, du Commerce et de
l´Artisanat;
b) Dohoda o spolupráci mezi agenturou CzechTrade a tuniskou agenturou CEPEX (Centre pour Promotion de l´Exportation).
V průběhu pracovní návštěvy ministra průmyslu a obchodu České republiky Milana Urbana v Tunisu podepsal prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek dne 7.12.2004 následující dohody o spolupráci:
a) Dohodu o spolupráci mezi Hospodářskou komorou ČR a Obchodní a průmyslovou
komorou Tunisu s prezidentem Obchodní a průmyslové komory Tunisu (Agreement on Cooperation between the Economic Chamber of the Czech Republic and the Tunis Chamber of Commerce and Industry);
b) Dohodu o zřízení „Podnikatelské rady“ mezi Hospodářskou komorou ČR a tuniským
svazem UTICA (Agreement Protocol establishing a Joint Business Council between the Tunisian Employers Association for Industry, Trade and Handcrafts and the Economic Chamber of Czech Republic).
4. Ekonomická charakteristika země
Tuniská republika, ač patřící mezi země třetího světa, bez význačnějších přírodních zdrojů a surovinové základny ( pouze fosfáty – zásoby odhadované na 30 let, těžba cca 6,5 mil. tun ročně; ropa – kvalitní lehký typ, odhad zásob 150 mil. tun, těžba cca 4,5 mil. tun ročně; zemní plyn – z 80 % kryje domácí spotřebu; železo a barevné kovy – malé objemy zásob) dosahuje dlouhodobě pozoruhodných výsledků na ekonomickém i sociálním poli. Díky těmto výsledkům se Tunisko stalo v očích zahraničních partnerů cílem investičního a finančního zájmu. Země čerpá řadu půjček mezinárodních finančních organizací, které investuje především do rozvoje sociální sféry, infrastruktury země a restrukturalizace svého průmyslu.
Tuniská republika je jedinou zemí regionu, která svým ekonomickým rozvojem patří mezi „vynořující se země“, které je tzv. vidět. Tunisko za posledních deset let zaznamenává konstantní růst, který byl potvrzen i v roce 2007. Vývoj tuniské ekonomiky v roce 2007 byl celkově příznivý, a to i přes potíže způsobené růstem cen ropy na světových trzích. Tempo hospodářského růstu, které v roce 2006 vzrostlo na 5,3 %, se dále zvyšovalo a v roce 2007 dosáhlo 6,3 %. Na jeho zrychlení se podílely především vysoké zahraniční investice, rychlý růst tuniského exportu a zvýšené příjmy v sektoru turistiky. Vládě se také podařilo snížit míru inflace ze 4,5 % v roce 2006 na 3,1 % v roce 2007. Hrubý domácí produkt v roce 2007 dosáhl 44,861 mld. TND (v běžných cenách) a v přepočtu na 1 obyvatele činil 4.389 TND (3.394 USD).
Tuniská turistika zaznamenala v roce 2007 další příznivý růst. Počet zahraničních turistů dosáhl rekordní hranice 6,8 milionu a devizové příjmy, generované tímto sektorem, se zvýšily z 2,825 mld. TND v roce 2006 na 3,050 mld. TND (asi 1,7 mld.eur) v roce 2007, které představují nárůst o 8 %. Transfery úspor tuniských občanů, žijících v zahraničí (cca 700.000), reprezentovaly cca 5 % HDP.
Tuniský dinár se v roce 2007 vůči euru znehodnotil o 3,8 % a vůči dolaru posílil o 5 %. Úroková sazba pro půjčky bankám zůstala oproti roku 2006 nezměněna a činila 5,25 %. Centrální banka nařídila tuniským bankám zvýšit povinné rezervy ze 3,5 % na 5 %, aby snížením jejich likvidity bojovala proti inflaci.
Pro rok 2008 počítá Centrální banka s hospodářským růstem ve výši 6,1 % a s 3% inflací. Rovněž Světová banka vidí vyhlídky hospodářského růstu Tuniska v roce 2008 jako velmi nadějné, především z následujících důvodů:
- Tunisko těží z masivního přílivu přímých zahraničních investic
- má schopnost diversifikovat své vývozy a dosahovat dvouciferného růstu
zahraničního obchodu
- je schopné rychle zavádět nové technologie, zejména v oblasti informační a
sdělovací techniky. Dostává se nejen do čela afrických zemí, ale i v celosvětovém
měřítku
- očekává se, že Agadirská dohoda o volném obchodu mezi Tuniskem, Marokem,
Egyptem a Jordánskem, která vstoupila v platnost 1. 1.2008, bude impulsem k
dalšímu rozvoji obchodu mezi Tuniskem a těmito zeměmi.
Makro-ekonomické indexy jsou v posledních deseti letech uspokojivé, výjimku tvoří míra nezaměstnanosti, která v roce 2007 činila 14,2 % a ve srovnání s rokem 2006 se nezměnila. Připravované stavební projekty a rozsáhlé zahraniční investice naznačují, že nezaměstnanost by se mohla od roku 2008 mírně snižovat. S tím je spojeno zvyšování odbornosti a kvalifikace odborných kádrů formou výstavby školicích středisek, a to jak z vlastních finančních prostředků, tak za finanční pomoci Evropské unie.
Tuniská republika je hodnocena jako rozvojová země s rozvíjejícím se zpracovatelským průmyslem; někteří ekonomičtí experti ji řadí do kategorie nově se rozvíjejících zemí. Světovou bankou je řazena mezi země se středními příjmy. Tuniská ekonomika si sice udržuje poměrně dobrou výkonnost, nyní se však nachází v citlivé fázi, kdy vzhledem k odbourání cel (v kategorii průmyslových výrobků) v souladu s Asociační dohodou a nabíháním vyššího objemu splátek z minulých půjček hrozí prohloubení deficitu veřejných financí. Tuniská diplomacie se snaží pragmaticky využít současné situace a poukazujíc na rizika nestability dosáhnout zintenzivnění finančních toků od evropských partnerů.
Tunisko – Evropská unie
Rok 2007 byl dalším rokem intenzivních jednání Tuniska s Evropskou unií. Jednání v ekonomickém sektoru se vyvíjela poměrně příznivě, a to i přes určitá zpoždění v oblasti zemědělství a služeb. Desetiletá bilance vzájemných vztahů v rámci Asociační dohody ukazuje, že objem vzájemné obchodní výměny se v tomto období zdvojnásobil a dosáhl téměř 15 miliard eur.
V rámci programu MEDA se Evropská unie v Tunisku podílí na modernizaci infrastruktury, zejména přístavů (Program PMI), na modernizaci zemědělství (DRI – GRN), vodního hospodářství, na reformě bankovnictví, odborného vzdělávání (MANFORME), celní služby a privatizačního procesu. V letech 1995 - 2006 získalo Tunisko od Evropské unie celkem 946 milionů eur ve formě subvencí, tj. v průměru 90 milionů eur ročně. Země tak patří k nejúspěšnějším příjemcům finančních prostředků z různých programů MEDA, ale i z Evropské investiční banky, vzhledem k fungující ekonomice a schopnosti předkládat a následně realizovat příslušné projekty. Objem finančních prostředků na podporu těchto projektů dosáhl v letech 2002 - 2006 celkem 405 milionů eur.
Před ukončením programu MEDA (1995 - 2006) byl na 99. zasedání výboru MED 14. 7.2006 v Bruselu schválen Národní finanční plán 2007 pro Tunisko. Tento plán určil Tunisku podpořit investice, snížit státní intervenci v určitých sektorech a omezit ekonomickou závislost na sektoru turismu a textilním sektoru. Dalším úkolem bylo restrukturalizovat státní sektor a snížit zátěž na veřejných financích. Vláda nyní klade na Asociační dohodu s EU velký důraz, současně však vyslovuje obavy nad rozšířením EU o některé východoevropské země, které by mohlo snížit význam euro-středomořské spolupráce. Na druhé straně EU poukazuje na dosud slabé výsledky jednání o snižování cel u zpracovaných zemědělských výrobků a služeb.
Akční plány na léta 2006 a 2007 vycházely z potřeb, které si tuniská strana sama navrhla. V oblasti ekonomické se prioritami staly: zóna volného obchodu, liberalizace a modernizace ekonomiky, ekonomická konvergence s EU a reforma veřejných financí. Od roku 2007 to je „Politika evropského sousedství“, která převzala „štafetu“ a s ní i nový finanční instrument, nahrazující program MEDA. Nová politika se v roce 2007 odvíjela podle „Plánu činnosti v rámci politiky sousedství“, sjednaného mezi vládou Tuniské republiky a Evropskou komisí v listopadu 2006.
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Podle výroční zprávy britské ekonomické nadace Oxford Business Group byly za hlavní ekonomické události v roce 2007 v Tunisku označeny:
- prudce stoupající příliv investic ze zemí Zálivu
- schválení ambiciózního XI. pětiletého plánu rozvoje
- založení mohutné průmyslové zóny v oblasti města Enfidha a s ní spojené výstavby nového mezinárodního letiště s kapacitou 7 milionů cestujících
- založení burzy pro malé a střední podniky
Rok 2007 byl prvním rokem XI. rozvojového plánu Tuniské republiky na léta 2007 až 2011. Dosažené hospodářské výsledky lze i přes vnější ekonomické vlivy, způsobené růstem cen ropy na světových trzích, hodnotit jako příznivé. HDP v prvním roce pětiletého plánu vzrostl o 6,3%. Podíl HDP na jednoho obyvatele se v roce 2007 zvýšil o 591 TND a dosáhl 4.389 TND (3.394 USD). Na tomto příznivém výsledku se podílel především:
- rekordní růst přímých zahraničních investic o 45 %
- růst vývozu o 24,8 %
- růst příjmů z cestovního ruchu o 8 %
- vyšší tempo produkce zpracovatelského průmyslu
Přímé zahraniční investice dosáhly v roce 2007 rekordní výše 2 miliardy dinárů (asi 1,64 mld. USD). Největšími investory v Tunisku jsou v současné době země Perského zálivu, avšak Tunisko očekává, že se zapojením země do volného obchodu průmyslovými výrobky s EU výrazně vzroste i příliv investic z Evropy. Povzbudivé jsou i výsledky tuniského exportu, kde v roce 2007 poprvé v historii hodnota vývozu strojírenských a elektrotechnických výrobků převýšila hodnotu vývozu textilu, který byl tradičně největší položkou tuniského vývozu.
Míra zadluženosti se snížila ze 47,2 % v roce 2006 na 45,2 % HDP v roce 2007, tj. o 2 procentní body. Rozpočtový deficit se zvýšil z 2,9 % v roce 2006 na 3,0 % HDP v roce 2007, běžný deficit se meziročně zvýšil z 2,0 % na 2,2 % HDP. Během roku 2007 bylo vytvořeno více než 40.000 nových pracovních míst, nezaměstnanost se však snížit nepodařilo.
Přímé zahraniční investice v roce 2007, původně odhadované na 1,315 mld TND (1,012 mld. USD), dosáhly rekordní výše 2,07 mld. TND (1,64 mld. USD). Ve srovnání s rokem 2006, kdy činily1,431 mld. TND (1,17 mld. USD), zaznamenaly nárůst o 45 % a vytvořily více než 12.000 nových pracovních míst. Portfólio se snížilo ze 116,0 mil. TND (89,2 mil. USD) na 87,1 mil. TND (71,4 mil. USD).
Rating Tuniska
V rámci každoroční revize uděleného ratingu navštívila v červnu 2007 Tunisko delegace ratingové agentury Fitch. Ta v současné době přiznává Tunisku rating BBB se stabilním výhledem.
Japonská ageantura “Rating and Investment Information Inc“ (R&I), která v březnu 2008 navštívila Tunisko a hodnotila jeho ekonomickou situaci, zejména finanční a bankovní sektor, rozhodla udělit Tunisku rizikový stupeň A pro emise státních obligací v zahraničních měnách.
Rating evropské agentury IBCA BBB
Rating japonské agentury R& I A
Rating americké agentury Standard & Poor´s BBB
Rating mezin. agentury Fitch z června 2007 BBB
Vedle hodnocení “BBB” pro dlouhodobé období vyhlásila v roce 2007 agentura Standard & Poor’s hodnocení
pro krátkodobé dluhy v místní měně A-1
pro dlouhodobé dluhy v místní měně A
pro dluhy v devizách A-3
Významnou součástí zprávy americké agentury S&P je informace uvádějící, že perspektiva uvedeného hodnocení je stabilní. Investiční rating vychází z přijatých závazků Tuniska k provádění prozíravé makroekonomické politiky a k pokračování strukturálních reforem.
Podle výroční zprávy o celkové konkurenceschopnosti pro léta 2006-2007, vypracované světovým ekonomickým fórem v Davosu, je Tunisko řazeno na 1. místo v Africe i mezi arabskými zeměmi a na 30. místo ve světě mezi 125 hodnocenými zeměmi. Oproti předchozímu roku se Tunisko zlepšilo o 7 míst a předstihlo např. Portugalsko (34.), Slovensko (37.), Maltu (39.), Itálii (42.), Řecko (47.), Maroko (70.), Alžírsko (76.), Egypt (82.), SAE (32.), Katar (38.), Kuvajt (44.) a Bahrajn (49.). Daleko lépe se také umístilo před významnými asijskými zeměmi jako je Čína (54.), Rusko (52.) nebo Indie (43.)
V publikaci MENA (Middle Est and North Africa) Report zaujímá Tunisko v žebříčku nejnižší rizikovosti 2. místo (za Spojenými arabskými emiráty) v rámci 19 zemí regionu, a to před Marokem, Egyptem, Jordánskem, Alžírskem a dalšími zeměmi.
Odhad vývoje pro rok 2008
Výsledky tuniské ekonomiky v roce 2008 budou závislé na vývoji mezinárodní ekonomiky, především v prostoru Evropské unie, kde Tunisko v uplynulém roce realizovalo 83,5 % svých vývozů a 65,6 % svých dovozů. Tuniská vláda je, co se týče odhadů vývoje národní ekonomiky pro rok 2008, optimistická. Opírá se přitom o dlouhodobě dobré ekonomické výsledky, zejména tempo hospodářského růstu, které se v posledních 10 letech zvyšovalo v průměru o 5%, o růst exportu (24,2 % v r. 2007), růst devizových příjmů z cestovního ruchu (rekordní příjmy ve výši 3,050 mld. TND (2,5 mld. USD) v roce 2007, které představují nárůst o 8 % a snižující se zadluženost (ze 47,2 % na 45,2 % HDP). Také tuniská turistika zaznamenala v roce 2007 příznivý růst. Počet zahraničních turistů dosáhl rekordní hranice 6,762 milionu a devizové příjmy, generované tímto sektorem, vzrostly v roce 2007 na 2,5 mld. USD.
Pro rok 2008 tuniská vláda předpokládá:
- hospodářský růst 6,1 %
- investice 1.800 mil. TND
- růst exportu výrobků a služeb 10 - 15 %
- běžný deficit z HDP 2,5 %
- inflace 3,0 %
- zahraniční zadluženost 42,4 % HDP
- HDP na 1 obyvatele 4.457 TND (3.650,-USD
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
v mil. TND (USD)
Rok |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
HDP v mil.TND/USD - stálé ceny 1990 |
19.334 (14.500) |
20.517 (16.476) |
21.384 (16.837) |
22.509 (16.897) |
23.813 (19.519) |
Přírůstek HDP v % |
5,5 |
5,8 |
4,2 |
5,3 |
6,3 |
HND/1ob.v TND/ USD |
3.125,3 (2.421) |
3.380,2 (2.714) |
3.603,0 (2.837) |
3.798,0 (2.922) |
4.160,0 (3.407) |
Míra inflace % |
2,6 |
3,6 |
2,7 |
4.5 |
3,0 |
Průměrný kurz TND/USD |
1,287 |
1,245 |
1,280 |
1,332 |
1,221 |
Zdroj: Národní statistický úřad
Rok |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007* |
Přírůstek HDP v % |
5,6 |
6,0 |
4,0 |
5,3 |
6,3 |
Bez zemĕdĕlství |
3,6 |
5,5 |
5,6 |
5,7 |
6,9 |
Bez zemĕdĕlství a agropotravinářství |
3,7 |
5,2 |
5,9 |
5,7 |
6,6 |
Bez zemĕdĕlství, agro- potrav., tĕžby a energie |
4,0 |
5,3 |
6,0 |
6,0 |
6,8 |
Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce
* Odhad
Struktura HDP v roce 2007 - podíl jednotlivých sektorů (běžné ceny r. 2007 ) v %
Sektor |
Podíl v % |
Zemědělství a rybolov |
11,5 % |
Zpracovatelský průmysl |
19,2 % |
Ostatní průmyslová odvětví |
14,0 % |
Služby |
43,2 % |
Ostatní sektory |
12,1 % |
Celkem |
100 % |
Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce
Růst HDP
Rok |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
v % |
5,5 |
5,8 |
4,2 |
5,3 |
6,3 |
Zdroj: Státní statistický úřad
Přehled vývoje rozpočtového deficitu:
Rok |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
v % |
3,2 |
2,6 |
3,5 |
2,9 |
3,0 |
Zdroj: Státní statistický úřad
Přehled vývoje míry nezaměstnanosti
Rok |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
v % |
14,5 |
14,2 |
14,2 |
14,2 |
14,2 |
Zdroj: Státní statistický úřad
Míru nezaměstnanosti se ani v roce 2007 nepodařilo snížit a zůstává na 14,2 %. U kategorie mladých lidí, dále pak ve vnitrozemí a v jižní saharské oblasti však nezaměstnanost dosahuje 20 až 25 %.
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Přes zpomalení růstu světové ekonomiky v roce 2007, které zasáhlo i Tunisko, a přes výrazné zvýšení cen energie, odolával tuniský průmysl v roce 2007 specifickým potížím tuniské ekonomiky, a to díky mimořádným opatřením, zavedeným tuniskou vládou. K hospodářskému růstu výrazně přispěla vysoká dynamika některých odvětví zpracovatelského průmyslu, jejichž výrobky jsou určeny převážně na export.
V průmyslové výrobě, jejíž objem se meziročně zvýšil o 4,1 %, zaznamenaly v roce 2007 nejvýraznější růst sektor strojírenský a elektrický, v nichž se produkce zvýšila o 29,2 %, dále pak energetika, kde objem výroby vzrostl o 16,1 %. Produkce zpracovatelského průmyslu se v roce 2007 oproti roku 2006 zvýšila o 8,2 %. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo rovněž v průmyslu stavebním (+6,8%), v průmyslu chemickém, zejména v produkci kyseliny fosforečné (+6,5%) a v produkci a distribuci vody (+3,7%). Textilní průmysl a kožedělný, které v tuniské ekonomice hrají významnou roli, zaznamenaly v roce 2007 růst o 5,6 %. Průmysl potravinářský, sklářský a keramický zvýšily svou produkci o 1,2 %.
Pozn.: Jedná se o předběžné výsledky; konečné výsledky budou zveřejněny až ve výroční zprávě Centrální banky Tuniska v září/říjnu 2008.
4.4. Stavebnictví
Stavební průmysl, zvláště výroba stavebních materiálů, keramiky a skla, zaznamenává v posledních letech trvalý růst, a to díky zvýšeným investicím do cementárenských výrobních jednotek ve městě Enfidha. Mimořádné investice umožnily zvýšení výrobní kapacity, ale i vývozů v tomto sektoru (u bílého cementu zvýšení v roce 2007 o více než 15 %). Produkce ostatního cementu se zvýšila na více než 8 mil. tun, a to v přímé závislosti na domácí i zahraniční poptávce. Vývoz této komodity vzrostl v roce 2007 o 39 %.
Vzhledem k probíhajícímu stavebnímu boomu v Tunisku a projektům, které by se měly v Tunisku v příštích letech realizovat, tj. např.
- výstavba ultramoderního města, tzv. Malé Dubaje, investice 15 miliard USD
- výstavba Města sportu na ploše 255 ha, investice 5 miliard USD
- výstavba mezinárodního letiště Enfidha
- výstavba nové rafinérie ve Skhiře
- turisticko-lázeňský komplex na severu země,
lze očekávat prudce rostoucí poptávku zejména po stavebních materiálech.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
V prvním roce XI. hospodářského plánu na léta 2007-2011 kladla tuniská vláda mimořádný důraz na rozvoj agropotravinářského průmyslu s cílem zabezpečit v základních produktech dostatečné uspokojování domácí potřeby. I přes optimistický výhled ze začátku roku 2007 se však u některých základních zemědělských produktů nepodařilo dosáhnout potřebnou výši produkce a dovozy těchto komodit, spojené s prudkým jejich růstem cen (zejména obilí), silně zatížily státní rozpočet.
Podle zprávy Světové banky je relativní úspěšnost zemědělství zajišťována prostředky, které jdou na úkor celé společnosti: subvence, vysoké ceny potravin, nízká úroveň růstu. Podle této analýzy jsou 2/5 růstu zemědělského sektoru pro národní hospodářství ztrátou, protože jsou realizovány v komoditách, které je výhodnější dovážet (chov hovězího dobytka a produkce mléka). V komoditách, kde by mohlo být Tunisko konkurenceschopné (ovoce, zelenina) naopak země zaostává. V současné době není Tunisko schopné ani plně využít kvóty na dovoz těchto produktů, které mu poskytuje EU v rámci asociační dohody.
Tuniské zemědělství zaměstnává 21 % práceschopného obyvatelstva a spolu s rybolovem se podílí více než 12 % na tvorbě HDP. Tunisko má 10 milionů ha zemědělské půdy, z toho 5 milionů ha orné půdy. Uměle zavlažovány jsou pouze 4 % zemědělské a 8 % orné půdy. 75 % zemědělců obdělává plochy menší než 10 ha.
Zemědělská sezóna 2006/2007 byla v důsledku nižších srážek ve srovnání s předchozí sezónou slabá. Produkce oliv klesla o 30 tis. tun (-16 %), agrumů o 15 tis. tun (- 5 %), rajčat o 285 tis. tun (-25 %) a produkce vajec o 62 mil. tun (-5 %).
Vývoz zemědělské produkce:
Ve vývozu olivového oleje, který je jednou z hlavních vývozních komodit, se nepodařilo zopakovat výsledky dosažené v roce 2006. V roce 2007 byl zaznamenán vývoz v hodnotě necelých 700 mil. TND (570 mil. USD), který představuje meziroční pokles o 17 %. S plochou 1,6 milionu hektarů (cca 30% celkové zemědělské půdy) patří Tunisko (spolu se Španělskem, Itálií a Řeckem) k největším producentům olivového oleje na světě.
Lepších výsledků dosáhlo Tunisko ve vývozu ryb a krevet, jichž vyvezlo 21,4 tis. tun v hodnotě 232,8 mil. TND (191 mil. USD), tedy o 5,5 % váhově a 3,3 % hodnotově více. Na tomto příznivém výsledku se podílelo především zvýšení prodejů do Itálie.
Rovněž další významná vývozní komodita, datle, jejímž odběratelem je především Francie, Německo a Maroko, zaznamenala v roce 2007 velmi příznivý nárůst o 80 %, poté co se jejich vývoz zvýšil ze 117 mil. TND v roce 2006 na 211 mil. TND (173 mil. USD) v roce 2007.
Vývoz agrumů zaznamenal v roce 2007 pokles. Zatímco v roce 2006 činil 16,1 mil. TND, v roce 2007 klesl na 13,6 mil. TND (11,1mil. USD), což představuje propad o 16,0 %. Hlavními odběrateli agrumů byla Francie a Španělsko.
4.6. Služby
Sektor turistiky patří k odvětvím, jimž tuniská vláda věnuje stále větší pozornost. Díky ní se turistika stala rychle se rozvíjejícím odvětvím tuniské ekonomiky. S příjmy 3,05 miliardy TND (asi 1,7 milionů eur) v roce 2007, které proti roku 2006 představují nárůst o 8 %, se toto odvětví řadí k nejvýznamnějším zdrojům deviz do státního rozpočtu.
V roce 2007 zaznamenala tuniská turistika další příznivý růst. Počet zahraničních turistů dosáhl rekordní hranice 6,762 milionu a devizové příjmy, generované tímto sektorem, se zvýšily z 2,825 mld. TND v roce 2006 na 3,050 mld. TND (asi 1,7 mld. eur) v roce 2007, které představují nárůst o 8 %.
.
Příjmy z turistického sektoru
v mld. TND
Rok |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
Příjmy |
1,902 |
2,290 |
2,587 |
2,825 |
3,050 |
Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce
Postavení Tuniska v oblasti turistiky
Podle indexu konkurenceschopnosti v oblasti turistiky zaujímá Tunisko 1. místo mezi africkými zeměmi a 2. místo v arabském světě – za Spojenými arabskými emiráty. V celosvětovém měřítku je postavení Tuniska následující:
Země |
Postavení |
Spojené arabské emiráty |
18. |
Tunisko |
34. |
Katar |
36. |
Jordánsko |
46. |
Bahrajn |
47. |
Maroko |
52. |
Egypt |
58. |
Kuvajt |
67. |
Mauretánie |
92. |
Alžírsko |
93. |
Na příznivých výsledcích v roce 2007 se podílela zejména hlavní turistická letoviska Djerba, Hammamet, Sousse, Monastir, Mahdia, Nabeul a Tabarka, která zaznamenala nejvíce zahraničních návštěvníků, dále pak města Tunis, Kairouan, Tozeur a další.
Z arabských zemí přijelo do Tuniska nejvíce turistů z Libye (1.545 tis., jejich počet meziročně vzrostl o 4,9 %), dále z Alžírska (981 tis., +9,9 %), na třetím místě se umístili návštěvníci z Maroka (29 tis., -9,9 %) a na čtvrtém místě Mauretánci (10 tis., +16,6 %). Z evropských zemí pocházelo nejvíce turistů z Francie (1.335 tis., +8,2 %), Německa (514 tis., -4,4 %), Itálie (444 tis., -4,3 %) a Velké Británie (313 tis., -10,8 %).
Z České republiky přijelo v roce 2007 do Tuniska 153 tis. turistů (-0,4 %), ze Slovenska 42 tis. (+17,1 %), z Polska 149 tis. (+9,8 %) a z Ruska 141 tis. (+ 26,0 %). Z evropských zemí přicestovalo do Tuniska 4 048 429 turistů, kteří se na celkovém počtu turistů podíleli 59,9 %.
V roce 2007 Tunisko disponovalo hotelovou kapacitou 199 tisíc lůžek. V hotelích zahraniční hosté strávili 37 371 572 nocí, což ve srovnání s rokem 2006 představuje růst o 1,4 %. Průměrná obsazenost hotelů se meziročně zvýšila z 51,5 na 51,6 %. Největší obsazenost zaznamenala zóna Mahdia (65,1 %), následována zónami Djerba - Zarzis (61,4 %), Yasmine - Hammamat (59,9 %) a Sousse (59,5 %).
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Silniční síť
Silniční síť tvoří 19.000 km asfaltových silnic vyhovující kvality, na hlavních tazích je však značně přetížená. Tunisko disponuje 240 km dálnic (sever - jih) ve směru Tunis-Sfax, končící ve městě M´Saken a dálničním úsekem (jih-sever) v délce 63 km ve směru Tunis-Bizerta. V současné době buduje Tunisko 2 hlavní dálniční úseky:
- ve směru jih: mezi městy Msaken a El Jem (47,2 km)
mezi městy El Jem a Sfaxem (50,3 km)
Oba úseky mají být dokončeny v prosinci 2008.
- ve směru západ: mezi městy Tunis – Medjez El Bab-Oued Zarga (67 km)
Mezi největší tuniské stavební projekty patří výstavba dálnice, která by měla spojit tuniské město Sfax s libyjským hlavním městem Tripolis. Přípravné práce měly být zahájeny v roce 2006 a podle původního projektu měla být dálnice uvedena do provozu v roce 2013.
Pro rok 2008 tuniská vláda uvolnila 69 milionů eur na rozvoj a údržbu dálnic.
Díky těmto prostředkům bude v říjnu 2008 zahájena dlouho očekávaná výstavba dálnice Sfax-Gabès. Jde o prodloužení stávající dálnice A1 z Bizerty (na severu země) do Gabès a dále až na tunisko-libyjskou hranici. Očekává se, že tento významný dopravní úsek, který si vyžádá celkové náklady 400 milionů dinárů (asi 340 mil. US D), bude uveden do provozu v červnu 2011. Výstavba nového úseku dálnice zkrátí dopravu zboží a osob z dosavadních 6 hodin na 3,5 hodiny a urychlí dopravu nejen mezi severem a jihem země, ale přispěje i ke zlepšení obchodní výměny mezi Tuniskem a Libyí.
Souběžně s výstavbou dálnice se připravuje budování železničního spojení mezi oběma zeměmi.
Železniční síť
V současné době disponuje Tunisko 2.256 km železniční sítě. V roce 2004 byla zahájena rekonstrukce železniční sítě formou modernizace tratí, při níž bude několik hlavních tahů zdvojeno. V letech 2008 - 2009 bude nákladem 38 mil. TND probíhat rekonstrukce 130 km železničních tratí Tunis-Kasserine a Tunis-Ghar Dimaou. Současně byla zahájena i rekonstrukce bezpečnostně-technického zabezpečení. Z hlediska využívání je železniční síť málo významná, větší využití má pouze na tahu Tunis - Sfax a Tunis - Bizerte.
Příjmy za přepravu osob činily za rok 2007 47,6 mil. TND (39 mil. USD) a ve srovnání s předchozím rokem se zvýšily o 9,9 %. Příjmy za přepravu zboží dosály v roce 2007 60 mil. TND (49,2 mil. USD) a oproti roku 2006 vzrostly o 4,3 %.
Mezinárodní letiště
Tunisko disponuje 7 mezinárodními letišti: Tunis-Cartage, Sfax-Thyna, Monastir Habib Bourguiba, Jerba-Zarzis, Tozeur-Nefta, 7 Novembre Tabarka a Gafsa-Ksar. Současná kapacita letišť je 10,5 mil. pasažérů. Přibližně 112 leteckých společností z 28 zemí zabezpečuje 170 letů týdně.
V září 2007 byly započaty přípravné práce k zahájení výstavby mezinárodního letiště ve městě Enfida (jih Tuniska) s počáteční kapacitou 5 mil. cestujících ročně a s cílovou kapacitou 30 mil. pasažérů ročně. Zakázku na výstavbu a provozování letiště, které je jednou z nejvýznamnějších staveb XI. rozvojového plánu (2007 - 2011), získala turecká společnost TAV.
Obchodní přístavy
Tunisko disponuje 7 obchodními námořními přístavy: Tunis- La Goulette a Radès, Bizerte-Menzel Bourguiba, Sousse, Sfax-Sidi Youssef, Gabès a Zarzis. V průměru přístavy ročně přijmou cca 6.000 námořních lodí a vyloží a naloží cca 29 mil. tun (v r. 2007 celkem 30,5 mil. tun) zboží. Přístavy hrají významnou roli v zahraničním obchodě Tuniska, neboť jimi prochází 97 % vyváženého a dováženého zboží.
Telekomunikace
Tunisko má nejrozvinutější telekomunikační infrastrukturu v zemích severní Afriky.
V zemi působí 2 operátoři :
- státní společnost Telecom: v r. 2007 měla 1,268 mil. pevných tel. linek, tj. 12,5 telefonních linek na 100 obyvatel, a více než 4 miliony abonentů mobilní sítě. V 1.čtvrtletí 2006 získalo dubajské konsorcium Tecom-Dig (Dubai Investment Group) za 1,893 miliardy eur 35% akcií Telecomu. Šlo o nejvýznamnější finanční operaci v rámci privatizace tuniských společností;
- soukromá společnost Tunisiana: v r. 2006 měla tato společnost 3 mil. abonentů mobilní sítě. Očekává se, že jejich počet dále výrazně poroste;
Energetika
Elektrifikace v tzv. zastavěných oblastech, tj. v městských aglomeracích a vesnicích, dosahuje v současné době 96%.
Výroba elektřiny: 2.890 MW, plánována je výstavba elektrárny s kapacitou 350 až 500 MW. 96% z celkové produkce elektřiny připadá na paroplynové elektrárny, 2% na vodní elektrárny a 2% na větrné elektrárny. Naprostá většina elektráren je na zemní plyn nebo v kombinaci topný olej/plyn. 70% potřeby je kryto domácí produkcí, zbývajících 30% tvoří alžírský plyn. Již v roce 2005 se mělo realizovat propojení el. sítí 400 KW Tunisko-Libye, výstavba sítě však zatím nebyla zahájena.
Ve stádiu politického rozhodování je v současné době návrh na výstavbu jaderné elektrárny v Tunisku. V listopadu 2006 pověřil tuniský prezident Ben Ali Tuniskou energetickou a plynárenskou společnost (STEG) vypracováním studie „Rozvoj elektrické energie na základě jaderné energie“. Bližší údaje o projektu jaderné elektrárny zatím nebyly zveřejněny, pouze její výkon - 900 MW a předpokládaný termín jejího dokončení - rok 2020.
Distribuční síť přírodního plynu
Na tuniském území je celkem 790 km vysokotlakového potrubí. Zhruba 3/4 domácí spotřeby plynu jsou kryty tranzitními poplatky z plynovodu Alžírsko-Evropa. V prosinci 2007 vláda schválila další etapu přechodu podniků a domácností na přírodní plyn.
Ropa a její deriváty
Těžba ropy stagnuje, nicméně z větší části pokrývá domácí spotřebu. Současný odhad ropných rezerv činí 425 milionů tun. Těžba ropy se v současné době pohybuje kolem 70 000 barelů denně. Americké ropné firmy ovládají 38 % tuniského trhu v oblasti průzkumu i zpracování ropy, v zemi dále působí evropské, kanadské a arabské společnosti. Většina kvalitní ropy je vyvážena do zemí EU, zatímco méně kvalitní je využívána k pokrytí potřeby topných mazutů. V letech 2007 - 2011 tuniská vláda předpokládá otevřít 75 nových naftových vrtů a udělit 44 licencí na naftový průzkum.
V lednu 2008 udělila tuniská vláda australské společnosti Oil Search Limited 4-letou koncesi na ropný průzkum na ploše 4.852 km² mezi regiony Kef (severozápad země) a Siliana (středozápad země). Tento průzkum bude australská společnost provádět ve spolupráci s tuniskou státní společností ETAP (Entreprise Publique d´Activités Pétrolières). Financování ve výši 8 milionů dolarů bude zajištěno ze strany australské společnosti.
V únoru 2008 udělila tuniská vláda dvěma vietnamským společnostem (Petrovietnam Exploration Production Corporation LTD a Vistsoupetro Joint Venture) koncese na ropný průzkum v oblasti Gabèského zálivu. Průzkum na ploše 2436 km² v prvním případě a 1540 km² v druhém je podmíněn spoluúčastí tuniské státní společnosti ETAP (Entreprise Tunisienne d´Activités Pétrolières). Očekává se, obě vietnamské společnosti budou do průzkumu investovat minimálně 14 milionů dolarů.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
V oblasti rozvojové pomoci zůstává Tunisko nadále pouze příjemcem. Ta přichází z větší části formou darů (cca 80%) ze zemí EU, zbytek rozvojové pomoci pochází především z Japonska a jen malá část z bohatších arabských zemí.
Významnou pomoc tuniské ekonomice představují nadále zvýhodněné úvěry Evropské investiční banky a ostatních regionálních rozvojových bank. Běžné je rovněž poskytování tzv. měkkých úvěrů na jednotlivé obchodní případy.
5. Finanční a daňový sektor
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
v mil. TND/USD
R o k |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
2008* |
Příjmy TND (USD) |
12.740,7 (10.233,5) |
12.299,8 (9.761,7) |
14.210,0 (10.930,8) |
14.460,0 (11.123,0) |
15.342,0 (13.340,0) |
Výdaje TND (USD) |
12.995,9 (10.438,5) |
12.952,9 (10.280,0) |
14.210,0 (10.930,8) |
14.460,0 (11.123,0) |
15.342,0 (13.340,0) |
Saldo TND (USD) |
-255,2 (-205,0) |
-653,1 (-518,3) |
0 0 |
0 0 |
0 0 |
Zdroj: Ministerstvo financí, Tunis
* odhad. Při přepočtech pro rok 2008 byl použit průměrný kurz 1USD = 1,15TND
Státní rozpočet pro rok 2008 byl vypracován jako vyrovnaný a počítá s příjmovou stránkou ve výši 15.342 mil. TND (13.340 mil. USD)
5.2 Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních
5 let)
Rok |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
Bĕžný účet TND (USD) |
-1.060,0 (-795,0) |
-941,0 (-705,7) |
-690,6 (-543,8) |
-405,2 (-311,7) |
-824,4 (-633,8) |
Kapitálový účet TND (USD) |
+1.307,0 (+980,2) |
+1.477,0 (+1.107,7) |
+1.951,6 (+1.536,7) |
+1.639,5 (+1.261,2) |
+3.647,8 (+2.806,0) |
Vyrov.operace TND (USD) |
-48,0 (-36,6) |
-43,0 (-32,2) |
-31,4 (-24,2) |
-18,4 (-14.2) |
-50,1 (-38,5) |
Bilance TND (USD) |
+199,0 (+149,2) |
+493,0 (+369,7) |
+1.212,9 (+933,0) |
+1.215,9 (+935,3) |
+2.779 (+2.137,7) |
Deviz. rezervy TND (čisté) (USD) |
3.002 (2.116) |
3.503 (2.627) |
4.733 (3.800) |
5.872 (4.372) |
8.625 (+2.137,7) |
Krytí dovozu devizovými rezervami |
80 dnů |
91 dnů |
107 dnů |
124 dnů |
148 dnů |
Pozn.: Oficiální údaje za rok 2007 nebyly dosud zveřejněny. Publikovány budou ve výroční zprávě Tuniské centrální banky v září/říjnu 2008.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
R o k |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
Zahr. zadluženost TND (USD) |
16.660 (12.495) |
17.520 (14.018) |
18.073 (14.010) |
19.876 (15.289) |
19.381 (15.886) |
Zahr. zadluž. (% z HDP) |
50,3% |
49,3% |
47,3% |
49,1% |
47,2% |
Dluhová služba TND (USD) |
2.460 (1.845) |
2.620 (2.103) |
2.670 (2.069) |
2.690 (2.069) |
3.229 (2.647) |
Dluh. služba z běž. příjmů |
14,5% |
14,4% |
14,9 |
17,1 |
11,8% |
Zdroj: Státní statistický úřad
5.4. Bankovní systém - hlavní banky a pojišťovny
Bankovní soustavu tvoří Tuniská centrální banka, Profesionální asociace tuniských bank, 14 depozitních bank, 8 investičních bank, 2 obchodní banky, 7 leasingových společností, 8 nerezidentních (off-shore) bank, 4 státní pojišťovny, 8 soukromých pojišťoven, 3 vzájemné pojišťovny a 6 nerezidentních (off-shore) pojišťoven.
Bankovní soustava Tuniské republiky - seznam institucí:
La Banque Centrale de Tunisie (BCT) - Cedulová banka:
25, rue Hédi Nouira, 1001 Tunis; tél. 00 216.71.340.588, 254.000; fax: 216.71.340.615, 354.214;
e-mail: bct@bct.gov.tn; webové stránky: www.bct@gov.tn.
L´Association Professionnelle des Banques de Tunisie
L´Avenue Kheireddine Pacha, Cité Ennasim-Bourgel- BP 45, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie
Tél.: 00 216.71.840.422, 840.876; fax: 00 216.71.845.844; e-mail: apbt@apbt.org.tn
Depozitní banky:
L´Arab Tunisian Bank (ATB)
9, rue Hédi Nouira, 1001 Tunis; Tunisie; Tél.: 00 216.71.351.155; Fax: 00 216.71.342.852, 348.150;
E-mail: atbbank@atb.com.tn; webové stránky: www.atb.com.tn
100% vlastníkem je Arab Bank plc (Jordánsko).
L´Amen Banque (ex-CFCT)
Av. Mohamed V, 1002 Tunis-Belvédère; Tunisie; Tél.: 00 216.71.835.500; Fax: 00 216.71.833.517
E-mail: amenbank@planet.tn; webové stránky: www.amenbank.com.tn
Banka je ve 100% vlastnictví tuniských soukromých akcionářů.
La Banque Franco-Tunisienne (BFT)
Rue 8600 Montplaisir, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.890.355; Fax: 00 216.71.890.624
Tato banka je ze 78,18 % vlastněna bankou STB. Zbytek drží tuniský stát.
La Banque Nationale Agricole (BNA)
Rue Hédi Nouira, 1001 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.831.200, 831.000; Fax: 00 216.71.831.205, 830.765; e-mail: hosneloujoud.Benachour@bna.com.tn
Tuniský stát, veřejnoprávní a poloveřejnoprávní instituce drží 67,43 % kapitálu, zbývajících 32,57 % je
v soukromých rukou.
Attijari Bank (AB)
95, Av. de la Liberté, 1002 Tunis-Belvédere; Tél.: 00 216.71.849.400, 792.400; Fax: 71847.352
54,57 % kapitálu drží konsorcium složené ze španělské Banco Santander central Hispano SA a marocká Attijari Wafa Bank. Zbytek kapitálu je v držení soukromých tuniských akcionářů.
La Banque de Tunisie (BT)
2, rue de Turquie, Place du 7 Novembre, 1001 Tunis, Tunisie;
Tél.: 00 216.71.332.188; Fax: 00 216.71.349.401, 347.704; E-mail: finance@bt.com.tn
73,03 % kapitálu je v rukou soukromých tuniských akcionářů (fyzické i právnické osoby), 26,92 % patří zahraničním akcionářům. Hlavním z nich je Crédit industriel et commercial (CIC) de Paris s 20% účastí.
La Banque Internationale Arabe de Tunisie (BIAT)
70-72, Av. Habib Bourguiba, A.P. 620, Tunis, Tunisie
Tél.: 00 216.71.340.733; Fax: 00 216.71.340.680; webové stránky: www.biat.com.tn
99,84 % kapitálu je v soukromých rukou, z toho 71,93 % tvoří podíl tuniských akcionářů (fyzické i právní osoby), 27,91 % činí zahraniční účast. 0,16 % akcií drží veřejnoprávní instituce
La Banque de l´Habitat (BH)
21, Avenue Kheireddine Pacha, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie
Tél.: 00 216.71.785.277; Fax: 00 216.71.788.181; E-mail: banquehabitat@bh.fin.tn
54 % kapitálu drží tuniský stát a veřejnoprávní instituce, 46 % je v soukromých rukou.
La Société Tunisienne de Banque (STB)
Rue Hédi Nouira, 1001 Tunis, Tunisie; tél.: 00 216.71.340.477; Fax: 00 216.71.340.009
webové stránky: www.stb.com.tn.
52,5 % kapitálu drží veřejnoprávní a poloveřejnoprávní instituce, 36,2 % kapitálu má v rukou soukromý sektor a 11,3 % akcií drží zahraniční investoři.
L´Union Bancaire pour le Commerce et l´Industrie (UBCI)
139, Avenue de la Liberté, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.842.000; Fax: 00 216.71.849.312
webové stránky: www.ubci.com.tn
50 % kapitálu drží francouzská skupina BNP Paribas, která má 60 % hlasovacích práv v bance. 50% drží různí tuniští soukromí akcionáři.
L´Union Internationale des Banques (UIB)
65, Avenue Habib Bourguiba, 1001 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.347 000, 340.763;
Fax: 00 216.71.352.193, 340.763; e-mail: mahdi.akrout@uib.fin.tn
Od privatizace v r. 2002 je majoritním akcionářem (52,34 %) francouzská Société Générale. V r. 2008 se zvažuje fúze s BNP Paris.
La Banque Tunisienne de Solidarité (BTS)
56, Av. Mohamed V, 1002 Tunis-Belvédère; Tél.: 00 216.71.844.040; Fax: 00 216.71.845.537
e-mail: bts@email.ati.tn
Založena v r. 1997 především pro poskytování mikroúvěrů.
La CitiBank
55, Av. Jugurtha, 1002 Tunis-Belvédère; tél.: 00 216.1.790.066-791.714; fax: 785.556
Je ve 100% vlastnictví americké skupiny Citigroup. Funguje jak na bázi on-shore tak i off-shore
L´Arab Banking Corporation (ABC) (on shore)
ABC Building-les Berges du Lac, 2045 Tunis, Tunisie
Tél.: 00 216.71.861.861; Fax: 00 216.71.860.921; e-mail: abctunis@arabbanking.com
Je ve 100% vlastnictví Arab Banking Corporation. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore
Investiční banky:
La Banque de Tunisie-Émirats d´Investissement (BTEI)
5-bis, Rue Mohamed Badra, 1002 Tunis, Tunisie
Tél.: 00 216.71.783.600; Fax: 00 216.71.783.756; e-mal: btei.dg@planet.tn
La Banque Tuniso-Quatari d´Investissement (BTQI)
Centre urbain Nord, BP 320, 1080 Tunis Cedex, Tunisie
Tél.: 00 216.71.713.555; Fax:00 216.71.713.111; e-mail: btqi.dergen@planet.tn
La Banque Arabe Tuniso-Libyenne de Développement et du Commerce Extérieur (BTLD)
25, Avenue Kheireddine Pacha, BP.1002, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie
Tél.: 00 216.71.781.500; Fax: 00 216.71.782.818
La Société Tuniso-Saoudienne d´Investissement et de Développement (STUSID)
32, Rue Hédi Karray, BP 20, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie
Tél.: 00 216.71. 718.233, 717.968; Fax: 00 216.71.719.233; e-mail: stusid@gnet.tn
50% kapitálu patří Tunisku, 50% Saudské Arábii
La Banque Tuniso-Koweitienne de Développement (BTKD)
10 bis, Avenue Mohamed V, BP 149, 1001 Tunis-Belvédère, Tunisie
Tél.: 00 216.71.340.000; Fax: 00 216.71.343.106; webové stránky: www.btkd.bank.com
La Banque de Développement Economique de Tunisie (BDET)
34, rue Hédi Karray, El-Menzah IV, BP 48, 1080 Tunis-Cedex, Tunisie
Tél.: 00 216.71.718.000, 719.999; Fax: 00 216.71.713.744
La Banque Nationale du Développement Touristique (BNDT)
Avenue Mohamed V, Montplaisir, 1002 Tunis, Tunisie
Tél.: 00 216.71.785.322; Fax: 00 216.71.784.778; e-mail: bndt@planet.tn
La Banque de Coopération du Maghreb Arabe (BCMA)
Imm. BNDT, Avenue Mohamed V, Montplaisir, BP 46, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie
Tél.: 00 216.71.780.311; Fax: 00 216.71.781.056
AL BARAKA Groupe „DALLA AL BARAKA” d´Investissement et de Développement
Immeuble Best-Re, Zone Nord, Les Berges du Lac, BP 484, 1080 Tunis-Cedex
Tél.: 00 216.71.860.355; Fax: 00 216.71.861.011 - 014; e-mail: zk.albaraka@planet.tn
Nerezidentní banky
Beit Ettamouil Saoudi Tounsi (BEST Bank)
98, Avenue Hédi Chaker, 1002 Tunis, Tunisie; tél.: 00 216.71.790.000, fax: 00 216.71.780.235
e-mail: bestbank@planet.tn
North Africa International Bank (NAIB)
Avenue Kheireddine Pacha-Lot Ennassim Bourjel, 1002 Tunis, Tunisie
Tél.: 00 216.71.950.800, Fax: 00 216.71.950.840; e-mail: naib@planet.tn
AL-Ubaf International Bank (AIB)
Rue 8807 Montplaisir, 1002-Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.783.500, Fax: 00 216.71.793.905
e-mal: alub.tn.@gnet.tn
L´Union Tunisienne de Banques (UTB)
Rue 8011 Espace Tunis Bloc 4-eme étage, Montplaisir 1002, Tunisie
Tél.: 00 216.71.950.100; Fax: 00 216.71.950.016; e-mal: utn-tunis@yahoo.fr
Tunis International Bank (TIB)
18, Avenue des États Unis- BP. 81, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie
Tél.: 00 216.71.782.411; Fax:00 216.71.782.479; e-mail: tibl.tib@planet.tn
Loan and Investment Company (LINC)
Complex Mechtel, Avenue Ouled Haffouz, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie
Tél.: 00 216.71.847.459; Fax: 00 216.71.847.459
CitiBank (of shore)
53, Avenue Jugurtha, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.790.066; Fax: 00 216.71.785.556
Je ve 100% vlastnictví americké skupiny Citigroup. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore.
Arab Banking Corporation (ABC) (off shore)
ABC Building-les Berges du Lac, 2045 Tunis, Tunisie
Tél.: 00 216.71.861.861; Fax: 00 216.71.860.921; e-mail: abctunis@arabbanking.com
Je ve 100% vlastnictví Arab Banking Corporation. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore
Zastoupení zahraničních bank:
Bankers Trust Company
The Arab Investment Company
Credit Lyonnais
Credit Bank
Société Générale
Hlavní státní pojišťovny:
La Societé Tunisienne d´Assurance et de Reassurance (STAR)
Square avenue de Paris, Tunis, Tunisie;
Tél.: 00 216.71.256.800, 333.248; Fax: 00 216.71.340.835, 341.932
La Compagnie Tunisienne d´Assurance du Commerce Exterieur (COTUNACE)
Rue 8006, Cité Monplaisir, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.783.000; Fax: 00 216.71.782.539
E-mail: cotunace2@email.ati.tn; webové stránky: www.cotumace.com.tn
Hlavní soukromé pojišťovny:
Le Groupement des Assurances de Tunisie (GAT)
La Societe Tunisienne d´Assurance et de Reassurance (ASTREE)
45, Avenue Kheireddine Pacha, BP 780, 1080 Tunis-Cedex, Tunisie
Tél.: 00 216.71.792.211; Fax: 00 216.71.794.723
La Compagnie Mediterranéenne d´Assurance et de Reassurance (COMAR)
26, Avenue Habib Bourguiba, 1001 Tunis; Tunisie
Tél.: 00 216.71.340.899; Fax: 0 216.71.344.778; E-mail: dir.comar@planet.tn
5.5. Daňový systém
Během minulých deseti let byla v Tunisku uskutečněna řada reforem s cílem postupně zavést daňový systém, obvyklý ve vyspělých zemích. Výsledkem reforem je nynější jednotný systém zdanění příjmů fyzických osob, zjednodušení systému zdanění rozděleného zisku a kapitálových výnosů, zavedení daně z přidané hodnoty namísto daně z obratu. Proces reforem daní je nyní v zásadě ukončen. Míra otevřenosti tuniského trhu je v současné době odhadována na 94 %.
Daňový systém rozlišuje rovnou daň pro příjmy fyzických osob a odvody ze zisků pro společnosti a podniky. Daň pro společnosti je všeobecně ve výši 30 % a 10 % pro zemědělské podniky, řemeslnou výrobu a drobná řemesla. Daň z přidané hodnoty (TVA – Taxe sur la valeur ajoutée) je aplikována ve výši 18% všeobecně s dvěma výjimkami: 6% na tzv. citlivé produkty (především základní potravinářské výrobky) a 10 % pro některá zařízení a služby. Luxusní zboží, jehož seznam je limitován (v roce 2006 byl zredukován), podléhá 29 % dani.
Ke zlepšení situace v oblasti daní došlo v roce 2007, kdy na základě opatření vyhlášených 21. listopadu 2006 prezidentem Ben Alim byla daň ze zisku společností snížena z 35 na 30%. Další změny daňového systému, které mají vést k větší liberalizaci tuniské ekonomiky, se očekávají v průběhu roku 2008.
6. Zahraniční obchod země
Zahraniční obchod Tuniské republiky v roce 2007 navázal na dobré výsledky z roku 2006, především na zvýšenou poptávku po některých druzích tuniských výrobků, zejména elektrotechnických a elektronických. Oproti roku 2006 se tuniský vývoz zvýšil o 24,8 % a dosáhl hodnoty 19.409,6,3 mil. TND (15.910 mil. USD) při přepočítacím kurzu 1 USD = 1,22 TND. Dovozy dosáhly 24.438,7 mil. TND (20.032 mil. USD) a ve srovnání s rokem 2006 vzrostly o 22 %.
Na růstu tuniských exportů v roce 2007 se podílela většina výrobních sektorů, především však elektrotechnický, strojírenský, sektor energie a paliv a ostatní zpracovatelská odvětví. Růst zaznamenal zejména vývoz strojů a elektropřístrojů (+38%), vývoz elektrických kabelů (+30 %), textilu a oblečení (+16 %) dále vývoz stavebních materiálů vč. keramiky a skla (+32 %), ropy a jejích derivátů (+56 %), fosfátů (+99 %), obuvi a kožených výrobků (+23 %).
U sektoru agropotravinářského došlo k poklesu vývozu o 3 %, na němž se podílel především propad ve vývozu olivového oleje (o více než 20%). Pokles zaznamenal rovněž vývoz agrumů, který se v roce 2007 meziročně snížil o 16 %. Jejich hlavními odběrateli byla v roce 2007 Francie a Španělsko. Další významná vývozní komodita - datle, jejímž odběratelem je především Francie, Německo a Maroko, zaznamenala v roce 2007 vysoký nárůst (o 80 %), kdy vývoz stoupl ze 117 mil. TND v roce 2006 na 211 mil. TND (173 mil. USD) v roce 2007.
V roce 2007 vyvezlo Tunisko zboží do 159 zemí světa a dovezlo ze 173 zemí. Vývoz do zemí Evropské unie se zvýšil o 28 %, vývoz do zemí Svazu arabského Magrebu o 22 %.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
v mil. USD (TND)
Rok |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
Dovoz USD (TND) |
10.529,1 (14.038,9) |
12.738,9 (15.864,2) |
13.155,0 (17.101,5) |
15.387,3 (20.003,5) |
20.031,7 (24.438,7) |
Vývoz USD
(TND) |
7.756,9 (10.342,6) |
9.680,0 (12.054,9) |
10.467,5 (13.607,7) |
11.967,8 (15.558,1) |
15.909,5 (19.409,6) |
Obrat USD (TND) |
18.286,0 (24.381,5) |
22.418,9 (27.919,1) |
23.622,5 (30.709,2) |
27.355,1 (35.561,6) |
32.541,1 (43.848,3) |
Saldo USD (TND) |
-2.772,2 (-3.696,9) |
-3.058,9 (3.809,3) |
-2.687,5 (-3.493,8) |
-3.419,5 (-4.445,4) |
-4.122,2 (-5.029,1) |
Pokrytí dovozu vývozem |
73,7% |
76,0% |
79,7% |
77,8% |
79,4 % |
Pasivní saldo obchodní bilance dosáhlo v roce 2007 5.029,1 mil.TND (4.122,2 mil.USD) a proti roku 2006 se zvýšilo o 13 %.
Při přepočtech TND na USD byl pro rok 2007 použit průměrný statistický kurz
1 USD = 1,22 TND
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
a) přehled dle geografických zón a jednotlivých zemí
(v tis. TND)
Z e m ě |
2006 |
2007 |
2007/06 export (%) |
2007/06 import (%) | ||||
export |
import |
saldo |
export |
import |
saldo | |||
Belgie Dánsko Francie Německo Řecko Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Portugalsko Španělsko V.Británie Rakousko Finsko Švédsko Česká republika Maďarsko Malta Polsko Slovensko Slovinsko Lotyšsko Litva Estonsko Kypr Bulharsko Rumunsko EU celkem |
367 592 4 944 5 020 752 1 220 280 30 995 15 931 3 436 967 5 439 310 441 43 611 995 427 452 378 15 813 1 858 29 004 10 312 5 038 6 500 25 439 1 493 3 223 281 565 2 329 620 3 694 12010926 |
454 769 40 818 4 525 869 1 573 652 79 643 54 533 3 857 833 7 188 308 988 93 484 929 647 347 903 88 743 110 279 201 890 66 321 89 520 13 802 63 077 10 280 26 522 15 632 2 662 4 495 1 489 88 373 65 074 13122486 |
-87 177 -35 874 494 883 -353 372 -48 648 -38 602 -420 866 -1 749 1 453 -49 873 65 780 104 475 -72 930 -108 421 -172 886 -56 009 -84 482 -7 302 -37 638 -8 787 -23 299 -15 632 -2 381 -3 930 840 -87 753 -61 380 -1111560 |
458 359 7 474 6 239 199 1 596 679 36 658 22 667 4 519 167 7 241 458 891 62 325 1 002 762 835 463 22 813 1 220 28 221 6 156 3 670 8 506 46 106 1 511 1 401 95 483 2 800 2 360 3 950 10 542 15386720 |
611 568 60 611 5 232 581 1 596 679 59 581 92 234 4 710 170 7 820 358 186 124 625 1 143 015 459 860 148 939 160 403 185 237 51 303 97 643 56 752 56 973 13 672 17 174 18 392 17 347 613 1 360 76 585 67 634 15760735 |
-153 209 -53 137 1 006 618 -333 778 -22 923 -69 567 -191 003 -579 100 705 -62 300 -140 253 375 603 -126 126 -159 183 -157 016 -45 147 -93 973 -48 246 -10 867 -12 161 -15 773 -18 297 -16 864 2 187 1 000 -72 635 -57 092 -374 015 |
+24.7 +51.2 +24.3 +30.8 +18.3 +42.3 +31.5 +33.1 +47.8 +42.9 +0.7 +84.7 +44.3 -34.3 -2.7 +40.3 -27.2 +30.9 +81.2 +1.2 -56.5 +95 +71.9 +395.6 +1.3 +537.1 +185.4 +28.1 |
+34.5 +48.5 +15.6 +1.5 -25.2 +69.1 +22.1 +8.8 +15.9 +33.3 +23.0 +32.2 +67.8 +45.5 -8.2 -22.6 +9.1 +311.2 -9.7 +33.0 -35.2 +17.7 +551.7 -86.4 -8.7 -13.3 +3.9 +20.1 |
Island Norsko Švýcarsko Turecko Rusko Srbsko a ČH Ost.evr. země Evropa celkem |
596 5 005 343 779 161 400 7 114 852 10 771 12540443 |
220 10 062 227 438 422 374 755 476 508 435 145 14973709 |
376 -5 057 116 341 -260 974 -748 362 344 -424 374 -2433266 |
13 433 9 158 336 427 231 371 31 583 79 8 259 16017030 |
301 14 635 208 693 640 625 1 003 042 1 812 506 552 18136393 |
13 132 -5 477 127 734 -409 254 -971 459 -1 733 -498 293 -2119365 |
+2153.9 +83.0 -2.1 +43.4 +344.0 -90.7 -23.3 +27.7 |
+36.8 +45.4 -8.2 +51.7 +32.8 +256.7 +16.4 +21.1 |
Alžírsko Libye Maroko Mauritanie SAM celkem |
250 184 825 777 144 568 11 279 1231808 |
259 066 965 910 94 335 641 1319952 |
-8 882 -140 133 50 233 10 638 -88 144 |
367 293 892 702 221 309 19 533 1500837 |
383 546 826 704 96 907 2 243 1309400 |
-16 253 65 998 124 402 17 290 191 437 |
+46.8 +8.1 +53.1 +73.2 +21.8 |
+48.0 -14.4 +2.7 +249.9 -0.8 |
Kamerun Ghana Pobř.slonoviny Senegal Zimbabwe Súdán Egypt Tanzánie Ost. afr. země Afrika celkem |
5 428 7 290 22 197 43 210 3 4 907 66 327 3 003 133 827 1518000 |
11 048 712 32 488 2 225 10 288 141 462 23 26 358 1544556 |
-5 620 6 578 -10 291 40 985 3 -5 381 -75 135 2 980 107 469 -26 556 |
7 163 9 518 23 384 52 181 1 3 443 111 431 41 184 951 1892950 |
14 705 287 38 546 749 2 958 12 837 261 394 212 70 726 1711814 |
-7 542 9 231 -15 162 51 432 -2 957 -9 394 -149 963 -171 114 225 181 136 |
+32.0 +30.6 +5.3 +20.8 -66.7 -29.8 +68.0 -98.6 +38.2 +24.7 |
+33.1 -59.7 +18.6 -66.3 +2958.0 +24.8 +84.8 +821.7 +168.3 +10.8 |
Kanada USA Argentina Brazílie Chile Mexiko Uruguay Venezuela Kuba Ost. amer. země Amer. kontinent celkem |
15 358 204 051 17 092 94 185 23 3 672 13 473 791 21 151 599 500 265 |
114 230 567 799 161 178 280 316 1 570 18 012 6 069 6 306 378 19 173 1175031 |
-98 872 -363 748 -144 086 -186 131 -1 547 -14 340 7 404 -5 515 -357 132 426 -674 766 |
17 547 214 038 20 643 144 838 200 5 337 24 845 1 190 6508 435 146 |
136 694 722 845 266 301 284 274 1 256 34 217 9 838 6 077 184 30 123 1491809 |
-119 147 -508 807 -245 658 -139 436 -1 056 -28 880 15 007 -4 887 -184 -23 615 -1056663 |
+14.3 +4.9 +20.8 +53.8 +769.6 +45.3 +84.4 +50.4 -100.0 -95.7 -13.0 |
+19.7 +27.3 +65.2 +1.4 -20.0 +90.0 +62.1 -3.6 -51.3 +57.1 +27.0 |
Bahrain Irák Jordánsko Kuvajt Libanon Omán Katar Saudská Arábie Jemen Sýrie S.A.E. Země BV |
17 773 2 372 7 651 10 396 9 615 443 4 040 55 053 2 721 10 520 22 272 142 855 |
15 252 1 11 623 52 318 12 393 6 064 11 182 162 305 1 294 34 614 53 605 360 650 |
2 521 2 371 -3 972 -41 922 -2 778 -5 621 -7 142 -107 252 1 427 -24 094 -31 333 -217 795 |
21 946 1 550 7 703 1 805 8 198 468 3 131 41 468 2 641 8 435 45 457 142 801 |
22 373 20 843 16 685 19 760 4 272 21 916 184 463 1 840 63 122 46 612 401 887 |
-427 1 550 -13 140 -14 880 -11 562 -3 804 -18 785 -142 995 801 -54 687 -1 155 -259 086 |
+23.5 -34.7 +0.7 -82.6 -14.7 +5.6 -22.5 -24.7 -2.9 -19.8 +104.1 0 |
+46.7 -100.0 +79.3 -68.1 +59.4 -29.6 +96.0 +13.7 +42.2 +82.4 -13.0 +11.4 |
Bangladéš Čína Taiwan Hong Kong Indie Indonésie Irán Japonsko KLDR Korea Malajsie Singapur Thajsko Ost. asij. Země Asie celkem |
17 526 56 547 2 255 6 475 174 418 15 732 81 213 35 609 7 1 965 8 119 2 234 358 25 407 570 723 |
4 099 654 643 90 068 28 784 147 317 57 762 3 512 332 509 6 205 157 138 49 027 32 747 115 035 74 129 2 113 625 |
13 427 -598 096 -87 813 -22 309 27 101 -42 030 77 701 -296 900 -6 198 -155 173 -40 908 -30 513 -114 677 -48 722 -1542902 |
23 055 23 138 851 9 441 180 517 12 463 85 556 48 946 319 4 533 11 736 2 526 364 57 139 603 385 |
5 678 836 559 120 098 53 055 207 962 79 707 51 073 370 484 1 318 147 797 68 487 41 697 127 883 66 698 2 580 383 |
17 377 -813 421 -119 247 -43 614 -27 447 -67 244 34 483 -321 538 -999 -143 264 -56 751 -39 171 -127 519 -9 559 -1976998 |
+31.5 -59.1 -62.3 +45.8 +3.5 -20.8 +5.3 +37.5 +4457.1 +130.7 +44.5 +13.1 +1.7 +124.9 +5.7 |
+38.5 +27.8 +33.3 +84.3 +41.2 +38.0 +1354.2 +11.4 -78.8 -5.9 +39.7 +27.3 +11.2 -10.0 +22.1 |
Austrálie Nový Zéland Ostatní země Oceánie Oceánie celkem |
4 740 9 434 2 319 16 493 |
11 220 7 850 32 19 102 |
-6 480 1 584 2 287 -2 609 |
4 115 4 584 767 9 466 |
25 573 9 049 412 35 034 |
-21 458 -4 465 355 -25 568 |
-13.2 -51.4 -66.9 -42.6 |
+127.9 +15.3 +1187.5 +83.4 |
Nerozliš.země |
412 176 |
177 477 |
234 699 |
451 623 |
483 265 |
-31 642 |
+9.6 |
+172.3 |
CELKEM |
15558100 |
20003500 |
-4445400 |
19409600 |
24438700 |
-5029100 |
+24.8 |
12117.2 |
Zdroj: Institut National de la Statistique
6.3 Komoditní struktura
(v mil.TND)
|
2006 |
2007 |
2007/2006 v % |
AGRO-POTRAVINÁŔSKÉ VÝROBKY Olivový olej Ryby, krevety apod. Datle Agrumy |
834.9 225.4 117.0 16.1 |
696.0 232.8 211.0 13.6 |
-16.64 +3.28 +80.34 -15.53 |
ENERGIE A PALIVA Ropa Ropné výrobky |
1563.8 453.8 |
2631.8 506.0 |
+68.30 +11.50 |
SUROVINY, FOSFÁTY, DERIVÁTY Surové fosfáty Kyselina fosforečná Deriváty kys. fosforečné Superfosfát Ostatní fosfátové produkty Soli Zinek |
35.6 317.4 389.3 200.8 6.4 17.2 |
71.0 343.9 508.6 324.9 11.9 13.8 0.1 |
+99.44 +8.35 +30.64 +61.80 +85.94 -19.77 - |
TEXTIL, ODĚVY A KŮŽE Pletařské výrobky Konfekce Tkaniny Orient. koberce Vysoké boty a holínky Obuv nízká Výrobky z kůže |
903.4 3069.0 349.8 1.8 208.1 411.9 79.6 |
1061.3 3461.4 505.4 2.4 225.2 505.5 100.5 |
+17.48 +12.79 +44.48 +33.33 +8.22 +22.72 +26.26 |
PRODUKTY STROJÍREN. ODVĚTVÍ, ELEKTRO- A OSTATNÍCH PRŮMYSL. SEKTORŮ Cement Papírenská surovina Oleje pro kosmetický průmysl Farmaceutické výrobky Výrobky z plastu Pneumatiky a výrobky z kaučuku Keramické výrobky Dráty a elektr. kabely Transformátory Chladicí zařízení Podvozky a náhradní díly |
108.4 18.1 66.0 18.5 170.4 102.7 99.1 772.7 178.9 14.1 298.4 |
151.7 17.3 78.8 26.1 292.3 64.9 94.4 1003.1 188.3 18.1 337.3 |
39.94 -4.42 +19.39 +41.08 +71.54 -36.81 -4.74 +29.82 +5.25 +28.37 +13.04 |
Zdroj: Institut National de la Statistique
6.4. Dovoz. podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Tuniský celní systém je poznamenán určitou neprůhledností a zůstává terčem kritiky zahraničních vývozců a tuniských dovozců. Také z tohoto důvodu se doporučuje vstupovat na tuniský trh ve spolupráci s místním partnerem.
Koncem roku 2001, v rámci adaptace tuniské legislativy v duchu dohody s WTO, kterou tuniská strana ratifikovala, byla zavedena nová metoda oceňování dovážených výrobků, tzv. taxace, za účelem stanovení celních poplatků, a to na základě reálné hodnoty zboží, uváděné na fakturách při dovozu zboží do Tuniska. Před zavedením této metody určovaly tuniské celnice paušální poplatky na dovozy podle své vlastní moci, což bylo opakovaně kritizováno. V rámci nového režimu je částka za celní odbavení na dovážené zboží určována z kontraktační hodnoty, tedy z ceny, která je uvedena na faktuře.
V rámci opatření pro posílení tuniské ekonomiky vydal prezident Ben Ali 21. listopadu 2006 rozhodnutí, podle něhož bude zkrácena doba pro odbavení zboží v přístavech a na letištích na nezbytné minimum, dojde ke zkrácení lhůt pro proclení zboží na maximálně 24 hodin (od doby předložení celní deklarace) a ke snížení cel při dovozech zboží ze zemí mimo EU
Tuniská strana často uplatňuje tzv. technické kontroly, analýzy jakosti výrobků, složení materiálů ap. Kontrolami se mj. snaží docílit, aby dovozy do Tuniska byly realizovány prostřednictvím tuniských dovozců, případně společnostmi s minoritní zahraniční účastí. Praxe kompenzačních vývozů zůstává nadále aktuální v oborech strojírenství, elektrotechniky, oděvního průmyslu a v oboru dopravních prostředků.
S účinností od 1. ledna 2008 je mezi Tuniskem a Evropskou unií plně liberalizován pohyb průmyslového zboží uvedeného ve čtyřech seznamech Asociační dohody z roku 1995. Volný pohyb zboží se netýká zemědělských a potravinářských výrobků, které jsou zatím chráněny celními bariérami. Jednání o volném obchodu se zemědělskými výrobky a službami budou pokračovat tak, aby do roku 2012 bylo dosaženo úplné liberalizace obchodu mezi Tuniskem a Evropskou unií.
6.5. Ochrana domácího trhu
Domácí trh je deklarován jako otevřený, dovoz více než 90% výrobků je liberalizovaný a je nepochybné, že otevírání bude dále pokračovat. To se týká především ve vztahu k zemím EU, kde se předpokládá odbourání naprosté většiny cel do roku 2008.
Vzhledem k nevyvážené struktuře zahraničního obchodu a zatím nedostatečné výkonnosti domácí ekonomiky je tuniská ekonomika stále zranitelná. Stát proto sleduje a reguluje vstup nových dovozců na tuniský trh a snaží se vyvažovat případná rizika. Tyto zásahy se projevují zejména snahou spojovat perspektivu zvýšených dovozů s perspektivou přímých zahraničních investic nebo s jinými mimoobchodními výhodami.
6.6. Zóny volného obchodu
V Tunisku jsou v současné době dvě zóny volného obchodu, a to ve městě Bizerte pro sever (se směrováním na Alžírsko) a v Zarzis pro jih (v relaci na Libyi).
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Tuniská republika se svým současným liberálním trhem (proces liberalizace tuniského trhu pokračuje v souladu se závazky plynoucími z Asociační dohody uzavřené mezi Tuniskem a EU), který v zásadě respektuje závěry uruguayského kola GATT a následně zásady WTO, představuje v regionu arabských států Maghrebu pro Českou republiku tradičního a spolehlivého obchodního partnera. Platí to o to víc v posledním období, kdy je prostřednictvím své Asociační dohody v trvalém ekonomickém a obchodním styku s vyspělým trhem většiny západoevropských zemí.
7.1. Smluvní základna
Tuniská strana přijala rozdělení bývalé ČSFR a nástupnictví České republiky bylo bez průtahů sukcedováno do všech smluvních dokumentů. Od počátku 90. let byly uzavírány především prakticky orientované smluvní dokumenty.
V ekonomické oblasti byly uzavřeny následující bilaterální dohody:
- Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a odstranění daňových úniků v oblasti daní z příjmu a z majetku ze 14.3.1990, v platnosti od r. 1992
- Obchodní dohodu ze 16.4.1994, v platnosti od r. 1995 (včetně doložky nejvyšších výhod)
- Dohoda o podpoře a ochraně investic z 6.1.1997, v platnosti od r. 1997.
V průběhu 90. let minulého století tak byla vytvořena dostatečná kompletní základna pro rozvoj vztahů v obchodní a ekonomické oblasti.
Ve dnech 3. a 4. prosince 2004 proběhlo v Tunisu první kolo expertních jednání o textu Dohody o ekonomické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Tuniské republiky. Dohoda by měla nahradit v oblasti ekonomické spolupráci Obchodní dohodu
z r. 1994, která byla po vzájemné dohodě zrušena a přestala platit dnem vstupu České republiky do Evropské unie, tj. k 1. 5.2004. Očekává se, že dohoda by mohla být podepsána při návštěvě tuniského ministra obchodu a řemesel Ridhy Touiti v Praze. Její termín nebyl zatím tuniskou stranou navržen.
Vzájemný platební styk ve volné měně je upraven mezivládní platební dohodou (Protokol mezi ČSSR a Tuniskou republikou o úpravě platů mezi oběma zeměmi, podepsaný v Praze dne 3. 10.1973). Dohoda je platná od roku l976. Platební styk ve smyslu této dohody vyhovuje oběma stranám.
Pojišťovací společností EGAP je Tunisko zařazováno do 3. kategorie rizikovosti pojišťování úvěrů. V rámci arabských zemí se tak řadí ve spolehlivosti za země Zálivu a Maroko.
Tuniská republika patří mezi země s dobrou platební morálkou. Z české strany neexistují žádné nedobytné pohledávky. Poskytnutý úvěr z roku 1976 (75 mil. švýc. franků) byl tuniskou stranou v roce 1995 plně uhrazen, včetně úroků.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
Obchodní výměna mezi ČR a Tuniskem
(v mil. USD)
R o k |
Vývoz |
Dovoz |
Obrat |
Bilance |
2003 |
20,752 |
21,915 |
42,667 |
-1,163 |
2004 |
23,564 |
22,812 |
46,376 |
+ 0,752 |
2005 |
30,247 |
34,205 |
64,452 |
-3,958 |
2006 |
40,312 |
52,290 |
92,602 |
-11,978 |
2007 |
39,515 |
41,836 |
81,351 |
-2,321 |
Zdroj: Český statistický úřad, výsledky aktualizovány k 15.3.2008
Po rozdělení Československa došlo v relaci Česká republika – Tuniská republika k přechodném poklesu obchodní výměny, který se však podařilo zastavit již v roce 1994 a najít postupně nové možnosti odbytu běžného zboží.
Rekordní výše vývozu do Tuniska bylo dosaženo v roce 1995, kdy český vývoz dosáhl hodnoty 42,640 mil. USD. Obchodní bilance skončila přebytkem ve prospěch ČR ve výši 41,6 mil. USD. Ještě v následujícím roce 1996 byl český export do Tuniska na vysoké úrovni a dosáhl hodnoty 37,442 mil. USD. I v tomto roce obchodní bilance skončila aktivním saldem ve prospěch ČR ve výši 33,1 mil. USD. (Pozn.: za těmito vysokými exporty byl kontrakt na dodávku letounů a nákladních vozidel Tatra pro tuniskou armádu ve výši cca 67 mil. USD).
Počátkem 90. let minulého století došlo k poklesu, resp. stagnaci dovozu, k níž došlo výpadkem dodávek surových fosfátů, které pro vysoký obsah těžkých kovů přestaly být odebírány. V 80. letech přitom byly rozhodující položkou dovozu. Navíc zpracovatelské kapacity po rozdělení ČSFR zůstaly na Slovensku. Je však třeba poznamenat, že od roku 1996 objem dovozů z Tuniska trvale stoupá.
Vzhledem k tomu, že se nepodařilo nahradit hodnotově v jiných komoditách výše uvedený kontrakt, dochází od roku 1997 k výraznému každoročnímu poklesu v českém vývozu, který trval až do roku 2001, kdy se český vývoz do Tuniska, ve srovnání s rokem 2000, zvýšil o 22 %, dovoz o 13,7 % a obrat o necelých 18 %. Obchodní bilance r. 2001 skončila mírným deficitem v neprospěch České republiky ( o 343 tis. USD).
Výsledky roku 2002 tento trend potvrdily, když český vývoz do Tuniské republiky dosáhl hodnoty 10,733 mil. USD; růst proti r. 2001 o 23,5 %. Naproti tomu tuniský vývoz do ČR dosáhl překvapivých 20,287 mil. USD a oproti roku 2001 dosáhl zvýšení o více než 224 %; vzájemný obrat se zvýšil o 175 %.
V roce 2003 byl potvrzen stoupající trend vzájemné výměny, zejména na straně českého vývozu, kdy jeho celková hodnota dosáhla 20,8 mil. USD a byla téměř 2x vyšší než skutečnost roku 2002. Tuniského zboží se dovezlo za 21,9 mil. USD a v porovnání s rokem 2002 došlo k nárůstu o 5,6 %. Vzájemný obrat dosáhl hodnoty 42,667 mil. USD.
Výsledky vzájemné obchodní výměny v roce 2004 opětovně potvrdily vzestupný trend. České vývozy do tuniského teritoria dosáhly hodnoty 23,564 mil. USD a dovozy dosáhly výše 22,812 mil. USD. Celkový obrat se zvýšil proti roku 2003 o 8,% ; z toho vývozy o 13,6 % a dovozy o 8,0 %. Obchodní bilance skončila s aktivem v prospěch České republiky o 752 tis. USD.
V roce 2005 vzájemná obchodní výměna pokračovala ve vysoce vzestupném trendu. Vývoz ČR do Tuniska dosáhl 30,247 mil. USD, dovoz 34,245 mil. USD. Celkový obrat činil 64,452 mil. USD a oproti roku 2004 se zvýšil o 36,5%, z toho vývoz o 27,5% a dovoz o 46,5%. Obchodní bilance skončila pro ČR pasívem ve výši 3,950 mil. USD.
V roce 2006 byl potvrzen vzestupný trend vzájemné obchodní výměny. Vývoz ČR do Tuniska dosáhl 40,312 mil. USD, zatímco dovoz do ČR zaznamenal překvapivých 52,290 mil. USD. Celkový obrat činil 92,602 mil. USD a oproti roku 2005 se zvýšil o 38,3%, z toho vývoz o 28,8% a dovoz o 46,7%. Obchodní bilance skončila pro ČR pasívem ve výši 11,978 mil. USD.
V roce 2007 došlo k mírnému (-2 %) snížení vývozu z ČR ze 40,312 mil. USD
na 39,515 mil. USD. Současně došlo i k poklesu (-25 %) tuniského vývozu z 52,290 mil. USD na 41,836 mil. USD a tím k výraznému snížení pasivní bilance z 11,978 mil. USD na 2,321 mil. USD.
Položky českého vývozu do Tuniska v roce 2007
První místo v českém vývozu, dle nomenklatury SITC, zaujaly stroje a dopravní prostředky (třída 7) v hodnotě 18,412 mil. USD, jejichž podíl na celkovém vývozu se meziročně zvýšil z 51,1 % na 56,9 %. Dále následovaly tržní výrobky tříděné podle materiálu (třída 6) v hodnotě 7,596 mil. USD s podílem na celkovém vývozu 19,22 %. Třetí místo zaujala minerální paliva a maziva (třída 3) v celkové hodnotě 6,059 mil.USD a s podílem 15,33 %.
Z jednotlivých komodit to byla zejména dopravní a přepravní prostředky (díly letadel), letecký petrolej (kerosen), silniční vibrační válce, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, železo a ocel, kabely, rozvaděče, elektrické kondenzátory, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, tkaniny a výrobky z nich, textilní, tiskařské a šicí stroje, vědecké přístroje a zařízení, zdravotnické výrobky, léky, pneumatiky, papír a lepenka, výrobky ze skla, nepravé šperky, svítidla, plastické hmoty, nábytek a další.
Položky českého dovozu v roce 2007
V dovozu z Tuniska byla rozhodující třída 8 (průmyslové spotřební výrobky) v celkové hodnotě 18,939 mil. USD a s podílem na celkovém českém dovozu 55,23%. Dále následovala třída 7 (stroje a dopravní prostředky) s podílem 39,98 % (13,710 mil. USD) a třída 5 (chemikálie a příbuzné výrobky) v celkové hodnotě 0,989 mil. USD a s podílem na celkovém dovozu 2,36 %.
Z jednotlivých komodit to byly: oděvní výrobky a doplňky, obuv, elektrická zařízení, soupravy zapalovacích kabelů, přístroje a spotřebiče, obuv, strojní zařízení, ovoce (datle čerstvé a sušené, grapefruity), zelenina, induktory, spínače, výrobky k fotografickým účelům, přístroje k ochraně elektrických obvodů, měřicí a kontrolní zařízení, fosforečnany vápníku a další.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu (nomenklatura SITC):
V ý v o z ( dle nomenklatury SITC )
Kód zboží |
Název zboží |
Hodnota v tis.USD |
Ostatní dopravní a přepravní prostředky |
10 519 | |
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. |
7 311 | |
Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály |
6 059 | |
Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n. |
2 148 | |
Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat |
1 847 | |
Výrobky z nekovových nerostů, j.n. |
1 803 | |
Výrobky z pryže, j.n. |
1 452 | |
Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu |
1 388 | |
Různé výrobky, j.n. |
1 094 | |
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. |
1 006 | |
Kovové výrobky, j.n. |
940 | |
Léčiva a farmaceutické výrobky |
727 | |
Prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické, instalační |
662 | |
Železo a ocel |
578 | |
Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku) |
333 | |
Papír, lepenka a výrobky z nich |
314 | |
Stroje a zařízení k výrobě energie |
252 | |
Plasty v prvotní formě |
226 | |
Textilní vlákna a jejich odpad |
212 | |
Odborné, vědecké a řídicí přístroje a zařízení, j.n. |
190 | |
Plastické hmoty v neprvotních formách |
87 | |
Zařízení k telekomunikace a záznamu a reprodukci zvuku |
65 | |
Silniční vozidla |
59 | |
Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny |
39 | |
Silice a vonné látky; lešticí a čisticí přípravky |
37 | |
Neželezné kovy |
27 | |
Cestovní galanterie, kabelky a podobné výrobky |
27 | |
Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich |
22 | |
Hnojiva umělá |
22 | |
Kovozpracující stroje |
17 | |
Nábytek a jeho díly |
12 | |
Nápoje |
11 | |
Barviva, třísloviny a pigmenty |
8 | |
Oděvní výrobky a doplňky |
8 | |
Chemické prostředky a výrobky, j.n. |
5 | |
Různé jedlé výrobky a přípravky |
3 | |
Suroviny živočišného a rostlinného původu, j.n. |
2 | |
52 |
Anorganické chemikálie |
1 |
61 |
Kůže, kožené výrobky, j.n. a vydělané kožky |
1 |
00 |
Živá zvířata |
0 |
|
Součet: |
39 515 |
D o v o z ( dle nomenklatury SITC )
Kód zboží |
Název zboží |
Hodnota v tis. USD |
Oděvní výrobky a doplňky |
15 768 | |
Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. |
10 275 | |
Obuv |
5 997 | |
Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku |
2 248 | |
Stroje a zařízení k výrobě energie |
1 869 | |
Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat |
1 045 | |
Anorganické chemikálie |
982 | |
Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu |
893 | |
Cestovní galanterie, kabelky a podobné výrobky |
788 | |
Zelenina a ovoce |
673 | |
Různé výrobky, j.n. |
393 | |
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. |
239 | |
Kovové výrobky, j.n. |
179 | |
Silniční vozidla |
148 | |
Prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické, instalační |
121 | |
Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n. |
97 | |
Odborné, vědecké a řídicí přístroje a zařízení, j.n. |
35 | |
Papír, lepenka a výrobky z nich |
21 | |
Výrobky z nekovových nerostů, j.n. |
11 | |
Ostatní dopravní a přepravní prostředky |
9 | |
Suroviny živočišného a rostlinného původu, j.n. |
8 | |
Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku) |
6 | |
Ryby, korýši a měkkýši |
5 | |
Výrobky z pryže, j.n. |
5 | |
Silice a vonné látky; lešticí a čisticí přípravky |
5 | |
Olejnatá semena a olejnaté plody |
4 | |
Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich |
3 | |
Nábytek a jeho díly |
2 | |
Obiloviny a obilné výrobky |
1 | |
Různé jedlé výrobky a přípravky |
1 | |
Chemické prostředky a výrobky, j.n. |
1 | |
Léčiva a farmaceutické výrobky |
1 | |
Nápoje |
0 | |
Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny |
0 | |
Kovozpracující stroje |
0 | |
Neželezné kovy |
0 | |
Ostatní výrobky |
0 | |
|
Součet: |
41 836 |
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
V posledním období klade tuniská vláda důraz na rozvoj nejmodernější telekomunikační techniky, především sítě mobilní a telekomunikací vůbec. Vzhledem k blížícímu se datu otevření se a liberalizaci trhu je v návaznosti na Asociační dohodu s EU stále více na pořadu dne zvyšování konkurenceschopnosti podniků (tzv. „mise en niveau“) a v té souvislosti i požadavek na vybavení školicích sektorových středisek v rámci programu zvyšování úrovně odborných kádrů.
Z tradičních komodit přetrvává z tuniské strany zájem o dovozy především oceli, výrobků ze železa a oceli, dále o lisy, tiskařské a textilní stroje, obráběcí stroje a nástroje, formy, chemické výrobky, strojírenská zařízení včetně náhradních dílů, přízi, textil, stavební stroje, zdravotnická zařízení a materiál, ploché sklo pro stavebnictví, progresivní stavební technologii a materiály, pneumatiky a ze zemědělského sektoru o zemědělskou techniku (zejména celá škála traktorů od velkých až po malé s rozšířeným příslušenstvím – klade se zejména požadavek na spolehlivost a dlouhou životnost v těžkých podmínkách), o nábytek, bižutérii a o sušené mléko. Z investičních dodávek je stále nejperspektivnější strojírenství pro ekologii a vše, co souvisí se sběrem, tříděním, zpracováním a ekologickou likvidací pevného komunálního a průmyslového odpadu. Jako první pilotní projekt byla vybudována na okraji velkého Tunisu spalovna s nákladem cca 100 mil. USD s následným využitím odpadového tepla pro výrobu elektrické energie.
V popředí zůstává také vodní hospodářství, zejména otázka výroby, přepravy a úpravy pitné vody pro velké aglomerace, odsolování mořské vody k výrobě pitné a užitkové vody, dále čisticích stanic (včetně průmyslových odpadních vod), výstavba údolních přehrad na zachycování dešťové vody a její následné využívání na zavlažování zemědělské půdy, zavlažovací systémy a budování silniční a železniční infrastruktury.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Ve vývozu v roce 2007 byly na tuniském trhu aktivní zejména tyto české firmy:
MITAS a.s., Praha, ŽDB, a.s. Bohumín, MORAVIA STEEL a.s., Třinec, AERO VODOCHODY, a.s., Odolena Voda, SHELL CZ, a.s., Praha, ESSO s.r.o., Praha, TYCO ELECTRONICS CZECH, Kuřim, ASBICS, ORG.SL., Česlice, PAMCO, a.s., Praha, BARUM CONT. s.r.o., Otrokovice, REHAU, s.r.o., Čestlice, BOHEMIA CRYSTALEX TRADING, a.s., Liberec, TECHNOEXPORT, a.s., Praha, RAVAK, a.s., Příbram, AMMANN CZECH REPUBLIC, N. Město n/M, MINERVA, a.s., Boskovice, ROYAL CRYSTAL, s.r.o., Brno, SECHERON TCHEQUE, s.r.o., Praha, IVAX PHARMACEUTICALS, Opava.
V dovozu byly v roce 2007 aktivní tyto české firmy:
AERO VODOCHODY, a.s., Odolena Voda, C&A MÓDA, v.o.s., Brno, BLUE BOX, s.r.o., Praha, VALEO AUTOKLIM, s.r.o., Rakovník, BATA, a.s., Zlín, BELLINDA, s.r.o., D.Řečice, SIEMENS AUT. SYSTÉMY, s.r.o., Frenštát p.R., LINASET, a.s., Budišov, PROVIT, a.s., Praha, ŠKODA AUTO, a.s., M. Boleslav, LOANA, a.s., Rožnov p.R., KE OSTROV-EL., s.r.o., Ostrov, LA TORRE, s.r.o., Praha, WELLHOF, s.r.o., Praha, DRE, s.r.o., M.Boleslav, ITV PRONOVIA, s.r.o., V.Bíteš, BULL, s.r.o., Praha, RIEKER BOHEMIA, s.r.o., Praha, J.MULLER-TRATEC, Vilémov.
Do roku 2000 nepůsobily v Tuniské republice žádné společné česko –tuniské podniky, pouze Škoda Plzeň vedla v roce 1996 jednání s tuniským partnerem o založení společného podniku Škoda Maghreb Trading, zaměřeného na obchod. Vzhledem k neserióznímu přístupu tuniského partnera a nemožnosti volného transferu zisku bylo od tohoto záměru v roce 1997 upuštěno.
V průběhu roku 2001 krátkodobě vyvíjela činnost smíšená česko-tuniská firma SAPS Tunisie, s.r.o., podnikající v oblasti stavebnictví (česká účast 50 %). Své aktivity však v průběhu roku 2002 ukončila.
V současné době vyvíjejí v Tunisku činnost 5 smíšených česko-tuniských podniků, a to PLAZMA-GLASS Tunisie (úpravy tabulového skla dováženého z ČR), ALUPLAST GLASS Tunisie (výroba a montáž aluminiových okenních a dveřních rámů), GEOSAN Tunisie (stavební práce), RAVAK Tunisie (distribuce akrylátových van a sprchových koutů) a PINELLI Tunisie (distribuce energetických nápojů). V rovině zakládání a schvalování je další smíšený podnik: Tunisia Tchèque Float SA (výstavba závodu na výrobu plochého skla v hodnotě cca 100 mil. USD)
Společnost GEOSAN GROUP, Kolín zvítězila v lednu 2006 ve výběrovém řízení na výstavbu paláce „Cité de la Culture“ v Tunisu v hodnotě 50 mil. eur. V březnu 2006 byla v centru hlavního města zahájena první etapa stavebních prací tohoto prezidentského projektu a v prosinci 2007 již byly dokončeny zhruba dvě třetiny prací. Předání objektu tuniskému ministerstvu kultury se předpokládá v červnu 2009.
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
V roce 2007 vyřizoval OEÚ-ZÚ více než 200 obchodních poptávek (vč. telefonických dotazů). Z řad tuniských obchodníků směřovaly dotazy a poptávky ke komoditám: broušené sklo, porcelán, keramické výrobky, vodovodní kohouty, koupelnové vany a sprchy, nargile (pro vodní dýmky), poptávka na odborníky v lázeňství, technologie na zpracovávání sklářských písků, elektromotory, šamot a vyzdívka, elektromateriál, osvětlovací přístroje, dieselové motory, koupelnové doplňky, zařízení na přenos el. energie vysokého napětí, pozinkovaný plech, kancelářský papír, novinový papír, stavební sklo, skleněné růžence, radiátory a chladicí zařízení, ocelové a železné roury, trubky, ruční nářadí, dále různé produkty chemického průmyslu, stroje pro zpracovatelský průmysl, dřevoobráběcí stroje, textilní příze a vlákna a dopravní prostředky (zájem o zastoupení automobilů Škoda).
Z řad českých podniků a podnikatelů se na OEÚ ZÚ obrátily: Macco Organiques, Bruntál, ELTODO EG, a.s., Praha, OMNIPOL, a.s., Praha, CZECHTRADE, Praha, S.W.E. Technologies, a.s., Plzeň, TRITON Pardubice spol. s.r.o., Praha, Moravia Propag, s.r.o., Brno, Menton, s.r.o., Rakovice, FRESENIUS MEDICAL CARE, Praha, AŽD Praha, s.r.o., Praha, Ego Zlín spol, s.r.o., Zlín-Štípa, Balkon system, s.r.o., Žihle, Madi Travel Market, Praha, TECHNOEXPORT, Praha, Balkon systém, s.r.o., Karlovy Vary, BABYLON, Praha, Andĕl Media Centrum, Praha, PSJ holding, a.s., Jihlava, IMES, Vilice, Firma roku & Živnostník roku, Praha, SUNLAMP, s.r.o., Praha, ŠKODA TRANSPORTATION, s.r.o., Plzeň, Mc TREE, a.s., Láznĕ Toušeň, NELUMBO spol, s.r.o., Chomutov, EUTIT Slévárny taveného čediče, ČKD Blansko Strojírny, a.s., Blansko, STROJEXPORT, Praha. Mobitel CZ, Praha, Strojimport, Praha, AMF REECE CR, Prostějov, ZPA, Trutnov, AeroVodochody, Odolena Voda, JAWA, Týnec, Mašek Holding, Vlašim, ZVP Rožnov, Ravak, a.s., Příbram, Lignit, Hodonín, Linet, Slaný, Inkos, Brno a další společnosti.
V roce 2007 OEÚ ZÚ zaslal CzechTradu a Svazu průmyslu a dopravy ČR pro české podniky a podnikatele základní informace o 283 mezinárodních tendrech vypsaných tuniskými ministerstvy a státními organizacemi.
Co se týče výrobní kooperace, je obvyklé, že takové nabídky bývají tuniskou stranou vyslovovány již během úvodních kontaktů. Zdrženlivost českých firem je však pochopitelná vzhledem k tomu, že nemívají praktické zkušenosti s vyššími formami spolupráce na tuniském trhu a významným faktorem je i disponibilita potřebného finančního kapitálu.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Neprobíhá.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
7.8.1. Bilance vzájemné výměny služeb
Statistické údaje ČNB v odvětví služeb mezi Českou republikou a Tuniskem v letech 2001 až 2007 ukazují trvale vysokou pasivní bilanci České republiky. S výjimkou roku 2004 dosahuje pasivní saldo v průměru téměř 1 miliardy Kč. Vzhledem k tomu, že na výdajích se podílejí téměř výhradně služby spojené se zájezdy českých turistů do tuniských letovisek, nelze ani v roce 2007 očekávat v této oblasti výraznou změnu.
7.8.2. Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
Hlavní příjmy sektoru služeb jsou spojeny s leteckou dopravou, která se na nich podílí téměř 50%. Mezi další poskytované služby v této oblasti patří silniční nákladní doprava, podílející se na příjmech 31% a také služby v oblasti spojů, zejména poštovní, kurýrní a telekomunikační.
Na výdajích v sektoru služeb mají dominantní podíl (84%) cesty českých turistů do Tuniska v rámci zájezdů českých cestovních kanceláří. Zbývajících 16% tvoří služby v oblasti spojů (služby poštovní, kurýrní a telekomunikační, franšízy a služby související s obchodem, částečně i služby technické a kulturní. Pozn.: Aktuální údaje za rok 2007 budou k dispozici v květnu 2007.
7.8.3. České firmy působící v oblasti služeb a vyhodnocení jejich zájmu o Tunisko
V oblasti služeb provozovaných v relaci ČR – Tunisko působilo v roce 2006 několik desítek českých cestovních kanceláří zajišťujících především rekreační pobyty turistům z ČR na pobřeží Středozemního moře v oblíbených tuniských letoviscích Hammamet, Sousse, Monastir, Mahdia, Djerba či Tabarka. K hlavním cestovním kancelářím, nabízejícím destinaci Tunisko, patřila v minulém roce CK Čedok, Fischer, Exim -Tour, Sunny Days, Hammamet Travel Service, Blue Style, Megapolis, Net Travel, Ulysses, New Travel, Redo, Invia, Kovotour, A-Tour, I´m travelling, Profi, AGM-Travel, NTC-Travel a mnoho dalších. Podle údajů Ministerstva turistiky přicestovalo v roce 2007 do Tuniska 153 tisíc českých turistů.
7.8.4 Vyhodnocení poptávky po českých službách
Jak dokládají statistické údaje ČNB v odvětví služeb, má Česká republika s Tuniskem vysoce pasivní bilanci. Tento výsledek odráží reálný stav, kdy poptávka po službách poskytovaných tuniskou stranou ve spojitosti se zájezdy českých turistů do Tuniska každoročně stoupá, zatímco podobné služby poskytované tuniským občanům při cestách do České republiky nezaznamenaly dosud větší rozvoj a jejich rozsah je velmi malý. Vzhledem k nízkému počtu tuniských turistů cestujících do České republiky nejsou v tomto směru vedeny žádné statistiky. Poptávka po jiných typech služeb nebyla v roce 2007 na ZÚ Tunis zaznamenána.
7.8.5. Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelů služeb proniknout na trh
Mezi hlavní překážky, bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na tuniský trh, patří vedle geografické vzdálenosti jazyková a kulturní bariéra, které zvyšují náklady poskytovatelů služeb. Dalšími bariérami jsou do určité míry i doznívající ochranářská politika státu, deficitní obchodní bilance, vysoká zahraniční zadluženost, ale i neexistence stálého zastoupení velké české společnosti. Citelně také chybí smíšená česko-tuniská obchodní komora, která by byla zdrojem aktuálních informací a pomáhala oběma stranám při řešení případných sporů.
7.8.6. Perspektivy českých firem v oblasti služeb
Pro uplatnění českých firem v oblasti služeb existuje v relaci Tunisko dostatečný prostor. Výhodou teritoria je poměrně dobrá infrastruktura, která se v poslední době rozvíjí a kvalitativně zlepšuje. Na základĕ opatření vyhlášených tuniským prezidentem v listopadu 2006 se v roce 2007 mírnĕ zlepšily podmínky pro zahraniční investory a tím i prostředí v oblasti služeb. Jako perspektivní se ukazuje sektor letecké dopravy, silniční nákladní dopravy a spojů.
7.9. Podmínky zaměstnávání občanů z ČR
Podmínky pro zaměstnávání cizinců (včetně občanů ČR) stanoví tuniský Zákoník práce v knize VII., kapitole II, čl. 258 a 259. Podle tohoto zákona musí každý cizinec, který chce vykonávat placenou práci v Tunisku, mít uzavřenou pracovní smlouvu (Contract de travail) a vlastnit pobytovou kartu (Carte de séjour), na níž je uvedeno: „oprávněn k výkonu placené práce v Tunisku“ („autorisé à exercer un travail salarié en Tunisie“).
Pracovní smlouvu lze uzavřít na dobu maximálně 1 rok s možností obnovení (prodloužení) o 1 rok. O další roky lze smlouvu prodloužit v případě, že se jedná o zaměstnance zahraniční firmy, která v Tunisku realizuje rozvojový projekt schválený kompetentními tuniskými orgány. Takováto pracovní smlouva a její prodloužení musí být vidováno ministrem zaměstnanosti. Tuniská strana současně upozorňuje, že zaměstnání zahraničního pracovníka není možné v případech, které jsou ve výlučné kompetenci tuniských orgánů. (Pozn. ZÚ: s cílem udržet pracovní místa pro tuniské občany.) Platí, že každý zahraniční pracovník se musí do 48 hodin od zahájení práce v Tunisku zaregistrovat prostřednictvím svého zaměstnavatele v pracovním registru. Zahraniční pracovník také nesmí uzavřít novou pracovní smlouvu, pokud nebyla ukončena předchozí pracovní smlouva. Všeobecně platí, že zaměstnaný cizinec má stejná práva a povinnosti (podle tuniského zákoníku práce) jako tuniský zaměstnanec.
Do budoucna lze očekávat, že vzhledem ke snaze tuniské vlády řešit vysokou nezaměstnanost se bude zvyšovat tlak na často umělé zaměstnávání místních sil zahraničními společnostmi.
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory, ovlivňující prodej
Nejvýznamnější společnosti zabývající se obchodem, distribucí a reprezentací:
SOMATRA stavebnictví
DALMAS strojírenství a stavebnictví
SAM dopravní technika, silniční stroje a traktory
SCIT obchod všeobecně, zprostředkování vazeb na Afriku, Blízký a Střední východ
SOTRADIES náhradní díly a příslušenství k dopravním prostředkům
MONOPRIX maloobchodní prodej - supermarkety
ULYSSE NEGOCE dovoz a distribuce různého zboží
CARREFOUR maloobchodní prodej - hypermarkety
GEANT maloobchodní prodej - hypermarkety
Vzhledem ke komplikovanosti vnitřních legislativních předpisů a následných administrativních kroků je pro zájemce o vstup na tuniský trh nezbytné, aby se nejprve osobně dobře seznámil s místními podmínkami. Spolupráce s místním zástupcem je v tomto případě více než nutná. Současně se doporučuje diskrétní, avšak důkladné, prověření více možností uplatnění. Zahraniční konkurenční firmy, zvláště ze zemí EU, vedle dosavadních tradičních vazeb, řeší tuto problematiku zakládáním smíšených společností. Tato forma podnikání je navíc podporována tuniským státem.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Stát v praxi upřednostňuje zaměstnávání místních sil, přímé institucionální překážky zaměstnávání cizinců však neklade.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Přistoupit k založení společného podniku bez předchozích bohatých zkušeností z obchodování na tuniském trhu se nedoporučuje. I když tuniská legislativa zakotvuje přítomnost podniku se 100 % zahraničním kapitálem, prozatím se stále prosazuje minimálně 50% účast tuniského partnera. V roce 2006 došlo k určitému „zmírnění“ podmínek pro založení podnikatelského subjektu v Tunisku, podle něhož by podmínky měly být stejné jak pro tuniského, tak pro zahraničního podnikatele.
Spojení se správně zvoleným místním partnerem je nezbytné, neboť při pokusu o zcela samostatný a nezávislý postup může český podnikatel narazit na zcela nečekané obtíže, a to i v případech, které se zdají být právně jednoznačně ošetřeny. V případech, kdy se uvažuje o exportu nebo reexportu, je vhodné uvažovat o zřízení nerezidentní společnosti (off-shore), které však je spojeno se značnými investičními náklady.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Průnik na místní trh vyžaduje nemalé investice, z nichž podstatná část musí směřovat do propagace. Zkušenost ukazuje, že získání velkých, hlavně státních zakázek, vyžaduje stálé zastoupení v zemi. Vzhledem k nákladnosti reprezentace se jako teoreticky nejvýhodnější jeví možnost zastupování zájmů více partnerů jednou nebo několika firmami na smluvním základě.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Tuniský obchodně-právní systém se v hrubých rysech zásadně neliší od evropských standardů - obecným problémem je však malá efektivnost obchodního soudnictví. Ve významných obchodních případech je proto výhodné přímo do smlouvy zakotvit instanci, příslušnou pro řešení případných sporů, nejlépe evropskou. Vzhledem k jazykové bariéře a odlišnosti právního systému je řešení sporů právní cestou velmi obtížné, zdlouhavé a neefektivní. Proto, aby se případ před soud vůbec nedostal, se doporučuje od samého počátku spolupracovat s místní advokátní anebo konzultační kanceláří.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Státní sektor hraje v Tunisku stále velice významnou roli a podle zákona 89/442 z 22. dubna 1989 jsou veřejné zakázky zadávány formou výběrového řízení. Oznámení o vypsání mezinárodního výběrového řízení je publikováno v celostátním tisku a od března 2007 i na webových stránkách. Lhůty pro předložení nabídky bývají pro českého dodavatele velice krátké, zpravidla kratší než 1 měsíc. Nedodržení termínu uzávěrky vede automaticky k vyloučení z mezinárodní soutěže. Podmínkou účasti ve výběrovém řízení bývá bankovní záruka, vystavovaná výhradně tuniskou bankou na základě protizáruky některé české banky, a to až na 6 měsíců. Výše záruky činí 1 – 3 % hodnoty nabízeného zboží. Výběrové řízení probíhá výhradně v arabském a francouzském jazyce, pouze u technických částí se v ojedinělých případech připouští zpracování v angličtině.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Geografická vzdálenost, ale i jazyková a kulturní bariéra zvyšují transakční a marketingové náklady českých exportérů při přímých vztazích. Vzhledem k často nízké kapitálové vybavenosti a mnohdy také nezkušenosti v mezinárodněobchodních operacích zatím jen malý počet českých výrobců zpracovává tuniský trh přímo a aktivně. Systematická marketingová činnost českých firem nebyla v teritoriu zaznamenána. Zboží z České republiky je zpravidla nabízeno a propagováno pouze místním zástupcem.
K problémům tuniského trhu v současné době patří:
- trh je relativně malý, obchod se sousedními zeměmi podléhá politickým vlivům;
- obchodní a politické kruhy jsou propojeny;
- doznívající ochranářská politika státu v období otevírání se Evropské unii;
- deficitní obchodní a napjatá platební bilance, vysoká zahraniční zadluženost;
- neexistence stálého zastoupení velké české společnosti;
- tuniští dovozci jsou navyklí na praxi preferenčních cen; české ceny jsou často vysoké;
- citelně chybí smíšená česko-tuniská obchodní komora, která by byla po praktické stránce důvěryhodným zdrojem pro aktuální informace obchodního charakteru a současně by byla nápomocna oběma stranám při řešení specifických problémů teritoria;
8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
I když platební morálka tuniských zákazníků je v zásadě dobrá, doporučuje se, zejména při prvním kontraktu, potvrzený a neodvolatelný akreditiv. Tuniské zákony nedovolují platbu předem.
8.9. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu v roce 2008
Termín |
Název veletrhu |
Město |
Organizátor |
12.-16.2. |
SIHER – Hotelová a restaurační zařízení |
Tunis |
SOGEFOIRES |
5.-8.3. |
PETROSERV – Služby pro petrolejářský průmysl a energetiku |
Sfax |
FIS |
12.-15.3. |
INPACK – Balicí, konzervační a manipulační technika |
Tunis |
SOGEFOIRES |
4.-8.4. |
ENERGIE – Energie a životní prostředí |
Tunis |
SOGEFOIRES |
8.-12.4. |
SIB SFAX – Informační technologie a komunikační technika |
Sfax |
FIS |
25.4.-4.5. |
LIVRE 2008 – Mezinárodní knižní veletrh |
Tunis |
MIN. DE LA C. |
8.-10.5. |
PROMOCUIR – Kožené zboží |
Tunis |
FNCC |
14.-18.5. |
AUTO 2008 – Autodoplňky a náhradní díly |
Tunis |
SOGEFOIRES |
21.-25.5. |
CARTHAGE – Stavební veletrh |
Tunis |
FNB |
21.-25.5. |
SIAG - Potravinářský veletrh |
Tunis |
FNB |
22.-25.10. |
TELECOM–Veletrh telekomunikací |
Tunis |
SOGEFOIRES |
24.10.-2.11. |
FIT – Všeobecný veletrh |
Tunis |
FOIRE DE TUN |
4.-7.11. |
BANQUEXPO – Bankovní a peněžní služby, leasing |
Tunis |
SOGEFOIRES |
25.-30.11. |
CUISINE – Veletrh kuchyňského zařízení |
Tunis |
SOGEFOIRES |
3.-8.12. |
SIAT – Nábytek, dům, vnější dekorace |
Tunis |
IFE |
9. Investiční klima
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Zvláštní výhody jsou přiznávány výrobním exportujícím podnikům a podnikům zemědělským. V prvé řadě se jedná o desetileté daňové prázdniny a o preferenční cla na dovoz surovin a polotovarů.
Vstup zahraničního kapitálu do výroby nepodléhá schvalování. Omezující je poměrně vysoká cena pozemků a slabší pracovní morálka u dělnických profesí.
Výhodou pro zahraniční investory je relativně kvalitní, disponibilní a nikoli drahá pracovní síla a poměrně dobrá infrastruktura, která se v poslední době rozvíjí a kvalitativně zlepšuje.
Podle opatření, vyhlášených v listopadu 2006 tuniským prezidentem, došlo v roce 2007 k mírnému zlepšení podmínek pro zahraniční investory. V platnost vstoupila následující rozhodnutí:
- zahraničním investorům budou nabídnuty širší možnosti pro investování ve formě koncesí
- zahraničním akcionářům, jejichž kapitálový podíl ve smíšených společnostech činí více než 50%, je umožněno spravovat účty těchto společností, a to včetně poskytování krátkodobých půjček z těchto účtů
- snížení daně ze zisku společností z 35 na 30%
- byla přijata nová opatření pro zjednodušení přístupu nových společností na Tuniskou burzu
V červenci 2007 tuniský parlament schválil dodatek k zákonu o ochranných známkách a vzorech z roku 2001 a zvýšil minimální pokuty za padělky a napodobeniny ze současných 5 000 dinárů na dvojnásobek (asi 6 000 eur) a podstatně rozšířil pravomoci celních orgánů pro odhalování a zabavování padělků na hraničních přechodech.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Příliv přímých zahraničních investic do Tuniska zaznamenal v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 růst o 45 %. Přímé zahraniční investice (PZI) dosáhly rekordní výše 2,07 mld. TND, tj. 1,64 mld. mil. USD a proti roku 2006 se zvýšily o 639 mil. TND, tj. o 523,8 mil. USD.
Příliv přímých zahraničních investic (PZI) dle sektorů
(v mil. TND)
Sektor |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
Zpracovatelský průmysl |
282,6 |
311,8 |
374,9 |
347,4 |
485,7 |
Energie |
315,9 |
274,1 |
385,8 |
540,3 |
1 359 |
Turistika |
18,8 |
22,1 |
16,8 |
18,3 |
72,0 |
Zemědělství |
4,0 |
10,0 |
6,9 |
14,1 |
7,7 |
Služby a ostatní |
130,6 |
177,9 |
231,3 |
511,3 |
146,4 |
PZI celkem |
751,9 |
795,9 |
1015,7 |
1 431,0 |
2 070,9 |
Zdroj : Agentura pro podporu zahraničních investic
Odvětví zpracovatelského průmyslu |
Výše investic v mil.TND |
Elektromechanická a elektronická zařízení |
148,6 |
Textil a oděvy |
90,3 |
Kůže a obuv |
26,2 |
Stavební materiál |
40,2 |
Chemie a kaučuk |
124,3 |
Zemědělsko-potravinářské odvětví |
39,4 |
Ostatní odvětví |
16,6 |
Odvětví zpracovatelského průmyslu celkem |
485,7 |
Zdroj: Agentura pro podporu zahraničních investic
Podíl investic na HDP
Rok |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007* |
Podíl v % |
23,4 |
22,6 |
22,6 |
23,1 |
24,6 |
Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce
*) odhad, oficiální výsledky budou zveřejněny v červnu 2008
Země |
Počet zahr. podniků |
počet zaměstnanců |
Země EU, z nichž |
2 511 |
245 620 |
Francie |
1 180 |
106 067 |
Itálie |
653 |
52 734 |
Německo |
256 |
34 515 |
Belgie |
207 |
22 980 |
Malta |
15 |
688 |
Lucembursko |
53 |
14 240 |
V.Británie |
82 |
10 644 |
Nizozemsko |
74 |
11 894 |
Španělsko |
52 |
3 829 |
Portugalsko |
46 |
3 669 |
Arabské země, z nichž |
203 |
24 846 |
Saudská Arábie |
40 |
6 228 |
Kuvajt |
19 |
4 592 |
Libye |
46 |
4 403 |
Alžírsko |
38 |
1 628 |
Spoj. arabské emiráty |
13 |
5 426 |
Ostatní země, z nichž |
238 |
17 269 |
USA |
68 |
10 987 |
Kanada |
11 |
807 |
Švýcarsko |
80 |
11 933 |
Zdroj : Agentura pro podporu zahraničních investic
Hlavní zahraniční investoři v Tunisku (v abecedním pořadí)
Autoliv
Benetton
British Gas
Danone-STIAL
Era
Fuba Printed Circuits
Gardeur
Gruner AG
Kaschke-ZKE
Leoni AG
Philips
Pirelli-STIP
Société Générale-UIB
Sedium Bag Technology
Téléperformance
Unilever
Van de Velde
Van Laack
Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce
V průběhu roku 2007 vzniklo v Tunisku více než 150 nových firem se zahraniční účastí. Založením těchto podniků se na vnitřním trhu vytvořilo celkem 12 tisíc nových pracovních míst. Na konci roku 2007 působilo v Tunisku celkem 2.748 zahraničních nebo smíšených firem, z toho 2.511 ze zemí Evropské unie. Francie již překročila „magickou hranici“ 1 tisíce podniků a s počtem 1.180 smíšených podniků se 106.067 zaměstnanci zaujímá suverénně 1. místo před Itálií, Německem a Belgií. Zahraniční a smíšené podniky zaměstnávaly v Tunisku ke konci roku 2007 více než 270 tisíc pracovníků.
Rozlišení zahraničních podniků podle kapitálu
Kapitál |
Počet podniků |
Počet zaměstnanců |
100% zahraniční |
1.428 |
162.610 |
Smíšený |
1.320 |
107.709 |
Celkem |
2.748 |
270.319 |
9.3. České investice v teritoriu
Žádné.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Jako nejperspektivnější se jeví investice do oborů souvisejících s ekologií (strojírenská zařízení pro ekologii), tzn.:
a) odsolování spodní (sladké) vody a mořské vody za účelem výroby pitné vody
b) výroba a přeprava pitné vody, úprava použité vody v průmyslu na další použití
c) čisticí stanice pro průmyslové podniky, velká města a města do 15.000 obyvatel, hotelové komplexy a hotely všeobecně
d) v zemědělství zavlažovací zařízení
e) výstavba údolních přehrad na zachycování dešťových vod
Tuniská vláda klade důraz na rozvoj nejmodernější telekomunikační techniky (mobilní síť a telekomunikace všeobecně) a na pořadu dne je otázka komunálního a průmyslového odpadu, jeho bezpečné a ekologické skladování a výstavba spaloven komunálního a průmyslového odpadu.
Přehled projektů, jejichž zahájení nebo pokračování se předpokládá v roce 2008:
- výstavba společenského, komerčního, sportovního a bankovního centra Tuniska,
tzv. „malá Dubai“, na jižním okraji Tunisu, na ploše 830 ha, nákladem 14 miliard
USD
- výstavba Města sportu na ploše 255 ha, investice 5 miliard USD
- výstavba mezinárodního letiště v Enfidhe
- výstavba nové rafinérie ve Skhiře
- turisticko-lázeňský komplex na severu země
* rekonstrukce přístavu Enfidha pro lodě s hlubokým ponorem (401,5 mil. USD);
* rozšíření tramvajové sítě v hlavním městě Tunis o nové linky ( Manouba - 44,2 mil. USD; El Mourouj – 67,5 mil. USD);
* elektrifikace železniční tratě Tunis – Borj Cédria (151,7 mil. USD);
* posílení přívodního vodovodního potrubí (trojnásobné zvýšení kapacity) mezi městy Sejnane-Joumine-Medjerda (104,39 mil. USD).
* výstavba přehrady Sarrat (67,4 mil. USD)
* výstavba čisticí stanice El Attar (56,2 mil. USD);
* projekt na zvýšení distribuce plynu;
* výstavba nových úseků dálnice, mostů, okresních cest a zemědělských přístupových komunikací;
Přehled projektů, které budou realizovány soukromým společnostmi formou koncesí:
* výstavba terminálu pro námořní lodě v přístavu La Goulette ( 9,636 mil. USD); délka trvání koncese: 20 roků
* výstavba terminálu pro námořní kontejnerovu dopravu v přístavu Radès (183,8 mil. USD); délka trvání koncese: 30 roků
* výstavba mezinárodního letiště ve městě Enfidha (469,7 mil. USD); délka koncese: 40 roků; v mezinárodním výběrovém řízení zvítězilo turecké konsorcium.
Privatizační program
Od zahájení privatizačního programu v roce 1987 bylo do prosince 2007 zprivatizováno v Tunisku více než 220 státních nebo polostátních podniků. Do státní pokladny privatizace přinesla částku téměř 6 mld. tuniských dinárů (4,9 mld. USD), z toho 2 mld. TND (1,64 mld. USD) byly zahraniční investice. Nejvíce podniků bylo zprivatizováno v sektoru služby (50% z celkového počtu zprivatizovaných podniků), dále následoval průmysl, zemědělství, rybolov a agro-potravinářský průmysl. Finanční sektor a doprava jsou oblasti, kde vláda privatizační proces spíše přibržďuje.
Bilance privatizačního procesu
Způsob privatizace / restrukturalizace |
Počet společností |
% z celku |
Úplná privatizace |
112 |
51 |
Dílčí privatizace |
44 |
20 |
Kapitálový vstup |
12 |
5 |
Koncese |
7 |
3 |
Likvidace |
40 |
18 |
Ostatní |
6 |
3 |
Celkem |
221 |
100 |
V roce 2007 byly zahájena nebo probíhala privatizace společností:
- Société de Ciment de Bizerte (SCB) - cementárny
- Société de Transport de Hydrocarbures par Pipelines (SOTRAPIL) – přeprava paliv
- Société SOTACIB - cementárny
Sektor služeb
- Banque de Tunisie et des Emirates (BTE)
- Banque Franco-Tunisienne (BFT)
- Banque Tuniso-Koweitienne (BTK)
- Banque de Tunisie et des Emirates (BTE)
- Banque du Sud (BS)
- Hôtel Skanès Palace International (SSPI)
- Hôtel Résidence Club Skanès (Société EDDEKHILA)
- Hôtel Boujaâfer, Sousse (Sousede Center)
Zemědělství
- Société de Développement Agricole Lakhmès : SODAL
- Société Sidi Saad: SODASS – dvě farmy – guvernorát Kairouan
- Société Mateur-Jalta d´Elevage: MAJAL v guvernorátu Bizerte
Formou koncese
- Société Nationale d´Exploitation et de Distribution des eaux – koncese na odsolovací stanici na ostrově Djerba
- Sportovní zařízení pro Cité olympique ve městě Radès
- Výstavba letiště Enfidha - koncese
Pro rok 2007 byl sekretariátem pro privatizaci při úřadu premiéra schválen seznam následujících státních podniků určených pro privatizaci:
- Société Nationale de Distribution des Pétroles (SNDP) – prodej ropných produktů
- Société Tunisienne des Industries de Pneumatiques (STIP) – výroba pneumatik
- Société Tunisienne d´Industrie Automobiles (STIA) – montáž a výroba autobusů a užitkových vozů
- Société Tunisienne d´Assurances et Réassurances (STAR) – pojišťovna
- Société Anonyme de Constructions Electro-Mécaniques (SACEM) –
výroba transformátorů a elektrických bojlerů
- Magasin Général – supermarket
- Ateliers Mécaniques du Sahel (AMS) – nerezové výrobky pro kuchyně, ventily
- Société Tunisienne de Sucre (STS) – cukrovary
I když tuniská vláda vyvíjí v otázce privatizace zvýšenou aktivitu, je mezinárodními finančními institucemi kritizována za pomalý postup a bylo jí doporučeno zrychlení tempa s odkazem, že tato se musí dotknout zejména strategických sektorů, tzn. především finančního sektoru, dopravy, telekomunikací, ale i sektoru služeb a provozu přístavů.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Dle platných zákonů jsou podmínky pro tuniského i zahraničního investora stejné. Pro vstup zahraničního kapitálu do země poskytuje tuniská vláda některá zvýhodnění, zejména zohledňuje produkci, která je určena ze 60% a více na export. V těchto případech poskytuje výhody v oblasti daní a celních poplatků.
Mezi největší rizika investování patří nadále neprůhlednost tuniského administrativního aparátu, celního a daňového systému a také jiné než evropské chápání pracovní morálky a v neposlední řadě i to, že tuniské pracovně-právní zákony straní zaměstnancům.
10. Očekávaný vývoj – rekapitulace
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
V ekonomické sféře bude v roce 2008 pokračovat restrukturalizace tuniské ekonomiky s cílem připravit celé hospodářství na výraznou změnu konkurenčního prostředí po otevření se tuniského trhu, i když zatím jen v sektoru průmyslových výrobků. Na jedné straně se očekává finanční podpora prostřednictvím fondů Evropské unie, na druhé straně je kladen požadavek na zvyšování konkurenceschopnosti podniků, zejména společností vyvážejících své produkty na zahraniční trhy. Zvláště sledovanou oblastí bude i nadále export tuniských textilních výrobků na evropské trhy. Textilní průmysl je pro tuniskou ekonomiku mimořádně významný vzhledem k tomu, že zaměstnává více než 250.000 pracovníků a do nedávné doby byl pro vládu rozhodujícím odvětvím pro získávání deviz (jeho podíl v minulých letech činil více než 50 %).
Rok 2008 je druhým rokem XI. rozvojového plánu na léta 2007-2011, pro který si vláda stanovila velmi náročné cíle. Mezi ně patří udržení vysokého tempa (6,1%) hospodářského růstu (oproti průměru 4,5% v předchozích 5 letech), udržení inflace na 3% hranici, snížení nezaměstnanosti pod 14%, zvýšení podílu sektoru služeb na tvorbě HDP z dosavadních 47,1% o 1% ročně a podpora růstu zahraničních investic tak, aby během plánovaného období (2007 - 2011) dosáhl 8 miliard TND (asi 6,15 mld. USD) oproti 5,1 mld. TND (3,92 mld. USD) během období 2002-2006. Pro rok 2008 si tuniská vláda klade za cíl dosáhnout přílivu zahraničních investic ve výši 1,8 mld. TND a HDP na 1 obyvatele 4.457 TND (3.650 USD).
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
V říjnu 2005 schválila Rada ministrů zemí EU návrh na vytvoření Pan-euro-středozemní zóny, v níž bude aplikován zákon o kumulaci původu zboží. Podle nového zákona vznikne nová zóna volného obchodu mezi EU a 16 obchodními partnery (Alžírsko, Bulharsko, Předjordánsko, pásmo Gazy, Egypt, Faerské ostrovy, Island, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Norsko, Rumunsko, Švýcarsko, Sýrie, Tunisko a Turecko). Zóna umožní výrobcům a obchodníkům členských zemí snadnější využívání celních preferencí. Tzv. kumulace původu zboží je instrument, díky němuž určité zboží může být vyráběno (nebo získáváno) v určitém počtu zemí a jako finální výrobek toto zboží neztrácí preferenční tarif při dovozu do zemí EU. Tento systém je úspěšně aplikován mezi zeměmi EU, zeměmi střední a východní Evropy a od roku 1999 také s Tureckem.
V září 2005 přijal tuniský parlament nový zákon, podle něhož je nákup, nájem či převod pozemků a prostor v průmyslových a turistických zónách Tuniska osvobozen od tzv. předběžných povolení (autorisations préalables). Tento zákon, který ruší starý zákon ze 4. června 1957, je jedním z opatření tuniské vlády, kterým chce povzbudit zahraniční investory ke zvýšení zahraničních investic do Tuniska. Zákon ruší několik administrativních překážek, kterým dosud musely zahraniční firmy v Tunisku čelit.
Kromě změn, uvedených v předchozích kapitolách, nebyly v posledních dvou letech další zásadní změny v legislativě, týkající se ekonomické oblasti, zaznamenány. Na druhé straně se očekává korekce stávajících zákonů a předpisů, zejména v celní oblasti, vzhledem k otevření se tuniského trhu vůči EU v souvislosti s vytvořením zóny volného obchodu. Předpokládá se pokračování pragmatické zahraniční politiky zaměřené především na ekonomický rozvoj země a z něj plynoucí stability.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Cíle ekonomického rozvoje Tuniska jsou nastíněny v ambiciózním XI. rozvojovém plánu na léta 2007 - 2011. Současně s rozvojovým plánem probíhá privatizační program k odstátnění stávajících podniků. V rozvojovém plánu jsou určeny priority ekonomické politiky státu, zejména rozvoje infrastruktury a rozvoje v oblasti ekologie. V tomto rozsáhlém programu je i dostatek prostoru pro uplatnění českých podnikatelských subjektů, a to jak v rozvojových projektech (např. formou subdodávek hlavního investora), tak i v privatizačním procesu. V letech 2007 - 2011 má být realizováno několik velkých projektů, mezi nimiž jsou mj.:
V oblasti výroby a distribuce pitné vody:
Projekt na vybudování 5 zařízení na odsolování mořské vody s celkovou kapacitou 250 000 m3/den. Hodnota této investice bude činit 180 milionů eur. Práce mají začít koncem roku 2008. Zařízení budou umístěna na ostrově Djerba, v Zaaratu a ve Sfaxu.
Projekt na zvýšení vodních zdrojů a zlepšení distribuční sítě vody pro 110.000 obyvatel města Gabès; hodnota projektu 18 mil. USD
Projekt zlepšení a rozvoje infrastruktury výroby vody pro region velkého Tunisu; hodnota projektu 13 mil. USD.
V oblasti infrastruktury vč. výstavby dálniční sítě (celk. hodnota 1,2 mld. USD):
Výstavba 44 mostů a silničních staveb
Výstavba pěti úseků dálnic (v celkové délce 390 km)
Rekonstrukce hlavní silniční sítě ve velkých městech (37 projektů)
Vyasfaltování 2.200 km zemědělských cestních komunikací.
V oblasti výroby a distribuce elektřiny a plynu:
Připraveno (v některých případech zahájeno) 10 projektů v hodnotě 850 mil USD, mezi nimi mj.:
Výstavba tunisko-libyjského plynovodu; tuniský investiční podíl ve výši 286 mil. USD;
Asanace a modernizace distribuční elektr. sítě, investiční náklady 225 mil. USD;
Asanace rozvodní el. sítě; hodnota projektu 168 mil. USD;
Program rozvoje využití přírodního plynu a zásobování plynem průmyslových a turistických zón; hodnota projektu cca 93 mil. USD.
Vytvoření sítě specializovaných technologických parků:
Předpokládá se s výstavbou jednoho technologického parku ročně
Realizace dalších velkých, již schválených investičních projektů:
Výstavba letiště Enfidha s počáteční roční kapacitou 5 milionů cestujících a cílem 30 miliónů cestujících/rok.Hodnota první fáze projektu je 321 mil. USD;
Výstavba mola a skladovací zóny pro kontejnerovou přepravu v přístavu Radês na celkové ploše 40 ha. Hodnota projektu je 72 mil. USD;
Výstavba elektrárny o kapacitě 350-500 MW v režimu BOO. Cena projektu odhadována na 250 mil. USD
Výstavba čisticí stanice použité vody západně od hlavního města Tunis. Investice odhadována na 155 mil. USD.
Nutno upozornit, že úspěšnost v mezinárodních tendrech, které jsou na jednotlivé projekty vypisovány, je přímo závislá na spolupráci s tuniským partnerem. O možnostech účasti v mezinárodních tendrech a v privatizačních projektech je česká podnikatelská sféra prostřednictvím OEÚ ZÚ ČR v Tunisu ihned po vyhlášení tendru informována.
V oblasti zemědělství:
Tuniské Ministerstvo zemědělství a vodních zdrojů společně s Ministerstvem obchodu a řemesel vydalo 19. srpna 2008 společné tiskové prohlášení, podle něhož dnem 20. srpna 2008 je plně liberalizován dovoz ječmene a krmného obilí do Tuniska. Podle komuniké mohou firmy, zajímající se o tyto dodávky, kontaktovat Úřad pro obilniny (Office des Céréales), kde se seznámí s dovozními podmínkami pro import zmíněných komodit. Adresa Úřadu pro obilniny (Office des Céréales):
30, rue Alain Savary, 1002 – Tunis, Tunisie. Telefon: 00216/71.780.550
Fax: 00216/71.794.152, E-mail: office.cereales@email.ati.tn
PŘÍLOHA
Seznam významných zákonů
* Zákon č. 89/442 ze dne 22.04.1989 - veřejné zakázky (appels d´offres);
* Code des douanes - upravující celní odbavení (poslední modifikace ze dne
23.01.1995);
* Zákon o investicích č. 93 120 ze dne 27.12.1993 - Code d´Investissement
* Privatizační zákon č. 89-9 ze dne 01.02.1989, doplněný zákonem č. 94-102
z 01.08.1994 a zákonem č. 96-74 z 29.07.1996.