STI

 ?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

 

 

 

 

 

Tuniská republika

 

 

 

 

Souhrnná teritoriální informace

 

 

vypracovaná a aktualizovaná

Zastupitelským úřadem ČR v Tunisu

ke dni 1. října 2008

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 O B S A H

 

 

1.             Základní informace o teritoriu                                    5

1.1     Oficiální název státu                                                          5

1.2     Rozloha                                                                      5

1.3     Počet obyvatel, hustota na km², podíl ek. činného obyvatelstva       5

1.4     Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení          5

1.5     Národnostní složení                                                   5

1.6     Náboženské složení                                                   5

1.7     Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky                          5

1.8.      Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města  5

1.9.       Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn          6

1.10.   Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba          6 

1.11.   Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty          7

1.12.   Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU    8 

1.13.   Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria        9

1.14.   Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem

  na politickou či jinou situaci v zemi            11

1.15.    Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně honorárních

  konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města        12

1.16.    Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí        13

1.17.    Praktická telefonní čísla v teritoriu            13

1.18.   Internetové informační zdroje                                                        13

1.19.   Adresy významných institucí                                                                             14

 

  2.       Vnitropolitická charakteristika           15

  2.1.    Stručná charakteristika politického systému                                                            15           

  2.2.    Hlava státu (jméno, kompetence)           18

  2.3.    Složení vlády           19

 

  3.       Zahraničně-politická orientace            22

  3.1.    Členství země v mezinárodních organizacích a regionálních                        24

            uskupeních

  3.2.    Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách 25

  3.3.     Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu v platnost) 26

 

 4.        Ekonomická charakteristika země 27

 4.1.     Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok,                                   

            předpověď dalšího vývoje 30

4.2.          Základní makroekonom. ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv.,

vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,

míra nezaměstnanosti)                                                                32

                                                                                           

 4.3.    Průmysl-struktura, tempo růstu, nosné obory             34

 4.4.     Stavebnictví 34

 4.5.     Zemědělství – vývoj, struktura                        35 34

 4.6.     Služby                                                                                                                                                                                                                     36

4.7.          Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika)                        37

4.8.          Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc                                                  40

 

 5.        Finanční a daňový sektor 40

 5.1.     Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 40

5.2.          Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy

            (za posledních 5 let)                                                                                      40

 5.3.     Zahraniční zadluženost, dluhová služba 41

 5.4.     Bankovní soustava (hlavní banky a pojišťovny) 41

 5.5.     Daňový systém 44

 

 6.        Zahraniční obchod 45

 6.1.     Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo - tabulka 45

 6.2.     Teritoriální struktura – postavení k EU 46

 6.3.     Komoditní struktura 48

 6.4.     Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu 49

 6.5.     Ochrana domácího trhu 50

 6.6.     Zóny volného obchodu 50

 

 7.        Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 50

 7.1.     Smluvní základna 50

 7.2.     Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let - tabulka 51

 7.3.     Komoditní struktura českého vývozu/dovozu 54

7.4.          Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí

výroby a dovozu)                                                                             56

 7.5.     Firmy a joint-ventures ve vzájem. obchodu a v ostatních oblastech                                          ekonomické spolupráce                                                                          57     

7.6.            Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní

 kooperaci                                                                                     58

 7.7.      Zahraniční rozvojová spolupráce 59

7.8              Vzájemná výměna v oblasti služeb                                                              59

 7.8.1.   Bilance vzájemné výměny služeb                                                                          59

 7.8.2.  Struktura vzájemné výměny služeb                                                                          59

7.8.3.      České firmy působící v oblasti služeb a vyhodnocení jejich zájmu

           o Tunisko                                                                                            60

 7.8.4.   Vyhodnocení poptávky po českých službách                                                  60

 7.8.5.   Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout

              na trh                                                                                                                          60

 7.8.6.   Perspektivy českých firem v oblasti služeb                                                       60

 7.9.      Podmínky pro zaměstnávání očanů z ČR                                                   61

 

 8.         Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 61

 8.1.      Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,

             další faktory ovlivňující prodej 61

 8.2.      Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 62

 

 8.3.      Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku            62

 8.4.      Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) 62

 8.5.      Způsoby řešení obchodních sporů 62

 8.6.      Režim zadávání veřejných zakázek 63

 8.7.      Problémy a rizika místního trhu 63

 8.8.      Obvyklé platební podmínky, platební morálka 64

 8.9.      Významné veletrhy a výstavy v zemi 64

 

 9.          Investiční klima 64

 9.1.       Podmínky vstupu zahran. kapitálu (omezení, pobídky pro investory) 64

 9.2.       Přímé zahraniční investice (odvětvová a teritoriální struktura) 65

9.3.            České investice v teritoriu                                                   67

 9.4.       Nejperspektivnější odvětví pro investice,

              privatizační a rozvojové projekty 67

 9.5.       Rizika investování v teritoriu 70

 

10.         Očekávaný vývoj v teritoriu                                                              71

10.1.      Významné události v následujícím roce a jejich dopady na

              ekonomickou sféru země 71

10.2.      Trendy, vstup země do mezinár.uskupení, přijetí nových zákonů,

              daní apod. 71

10.3.      Nové možnosti pro český vývoz či jinou ekonom. spolupráci s ČR         72

 

 

 

 

PŘÍLOHA

 

Seznam významných zákonů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.                  Základní informace o teritoriu

 

1.1.      Oficiální název státu Tuniská  republika

Al Džumhúrija At Tunisia

La République Tunisienne

 

1.2.      Rozloha 162.155 km² (z toho 25.000 km²   poušť)

 

1.3.      Počet obyvatelstva 10.320 tis. (r. 2006)

            Hustota na 1 km² 63,8 obyv.   (r. 2005)

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva                 46,4 % 

                                               

                                                                                                         

1.4.            Průměrný roční přírůstek obyvatelstva,                0,99 %  (r. 2005)

 

demografické složení obyvatelstva 0 - 14 let 24,6 %     

15 - 64 let                      68,6 %    

                                                                                   65  let a více 6,7 %    

(r. 2005)                                                                      

 

1.5. Národnostní složení Arabové 97 %, Berbeři 1 %, Evropané  1 %,   Židé  1 %

 

 

1.6. Náboženské složení 98 %  muslimové (islám sunnitského ritu), křesťané 1 %, židé a ostatní 1%

   

 

1.7.      Úřední jazyk   arabština

ostatní nejčastěji používané jazyky francouzština, méně angličtina, italština a němčina

 

1.8.            Administrativní správní členění země                 24 guvernorátů :

(Tunis, Ariana, Ben Arous, Manouba, Nabeul, Zaghouan, Bizerte, Béja, Jendouba, Le Kef, Siliana, Kairouan, Kasserine, Sidi Bouzid, Sousse, Monastir, Mahdia, Sfax, Gafsa, Tozeur, Kébili, Gabès, Médenine, Tataouine.

 

Hlavní město Tunis (992 tis. obyv. v  r. 2006),

                                                                                   tzv. velký Tunis (2,2 mil. v  r. 2005)

 

a další velká města Sfax (260 tis.), Sousse (147 tis.), Kairouan (114 tis.), Bizerte (110 tis.), Gabès (110 tis.), Gafsa (79 tis.), Monastir (57 tis.), Nabeul (56 tis.) a  Mahdia (43 tis.)

 

1.9.      Peněžní jednotka, její členění tuniský dinár (TND) = l.000 millimů

 

Používání jiných cizích měn zákon nedovoluje

 

 

1.10          Státní svátky

 

a)      hlavní státní svátky:

 

            1. leden                        Nový rok

            20. březen                    Svátek nezávislosti (státní svátek)

            21. březen Den mládeže

            9. duben                      Den mučedníků

            1. květen                      Svátek práce

            25. červenec Den republiky

            13. srpen                     Den žen (rodiny)

            7. listopad                    Den změny (nástup prezidenta Ben Aliho k moci)

 

b)      náboženské svátky:

     

      Kromě státních svátků jsou v Tuniské republice volnými dny i 4 muslimské pohyblivé svátky, závislé na lunárním kalendáři:

 

                        Aid Esseghir  (El- Fitr)       2 dny

                        Aid El Kebir  (El-Idha)      2 dny


                        Ras El Am El Hijri                     1 den

                        Mouled                                       l den

 

            Pozn.: Doporučuje se, zejména před první návštěvou teritoria, se informovat buď na Velvyslanectví Tuniska v Praze  nebo u svého tuniského partnera, zda v termínu předpokládané cesty nejsou v Tunisku dny pracovního klidu (svátky státní nebo náboženské), příp. jiná omezení pracovní aktivity (např.Ramadán).

 

 

           Obvyklá pracovní doba a prodejní doba

 

Instituce, (jako) např. ministerstva, banky apod. mají v pondělí až pátek pracovní dobu podobnou pracovní době v České republice, tzn. v pondělí až  čtvrtek od 8.00 do 12.00 hod. a odpoledne od 14.00 do 18.00 hod. V pátek pracovní doba začíná v 8.00 a končí ve 14.00 hod. Některé instituce i v pátek pracují až do 18 hod. V sobotu  je pracovní doba stanovena od  9.00 hod. do 13.00 hod. Sobota je také dnem školní docházky.

 

V letních měsících  (červenec a srpen)  je z důvodu extrémně vysokých  teplot (40 až 50 stupňů Celsia) a také v průběhu postního měsíce Ramadánu (z důvodu celodenního půstu) zkrácena pracovní doba do 13.00 hodin.

 

            Prodejní doba ve většině obchodů je do 19.00 hod, a to i v sobotu. V některých prodejních střediscích probíhá prodej i v neděli, avšak pouze do 13.00 hod.. V supermarketech (Carrefour) a hypermarketech (Geant) je prodejní doba srovnatelná s Evropou, tj. po celý týden od 9.00 hod. do 22.00 hod. (v postním měsíci Ramadánu je prodejní doba upravována, většinou od 9.00 nebo 10.00 hod. do západu slunce a pak, po hodinové přestávce, až do 23.00 nebo 24.00 hodin).

 

 

1.11          Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

                       

            Geografická poloha v blízkosti Evropy a bohatá historie řadí Tunisko mezi země, které byly po staletí ovlivňovány různými civilizačními proudy. Etnický základ dnešních Tunisanů tvoří Berbeři, kteří se během staletí mísili s Féničany, Římany, Byzantinci, Araby, Španěly, Turky, Italy a Francouzi. Ti všichni zde zanechali své stopy a více či méně ovlivnili následný vývoj.

   

K vyhlášení samostatné Tuniské republiky došlo v roce 1957 poté, co byl ukončen francouzský protektorát (1881 – 1956).  Samostatná tuniská společnost je proto mladá, ale platí, že tuniská klasická i moderní společnost lpí na rodinných tradicích a společenské hierarchii, v níž dominuje nejstarší člen rodiny. Na druhé straně nelze přehlédnout emancipovanost tuniských žen. Ty se dnes již na veřejnosti pohybují volně, běžně jsou uzavírána smíšená manželství. Tuniské ženy dnes mají volný přístup ke vzdělání a zastávají vysoké funkce v hospodářském i politickém životě. Je třeba k nim přistupovat s náležitým respektem a projevit jim minimálně tolik úcty jako mužům ve srovnatelném postavení.

           

Co do postavení žen ve společnosti a jejich uplatnění ve veřejném a profesním životě zaujímá Tunisko první místo nejen v Africe, ale i v celém arabském světě. Tuniské ženy jsou zastoupeny 72 % ve farmacii, 42 % v lékařských profesích, 40 % ve vysokém školství, 35 % ve vědě a výzkumu, 32 % v advokacii a 27 % v justici. V poslanecké sněmovně je 12 % žen, ve vládě jsou ženy zastoupeny 14 %.     

 

V poslední době lze zaznamenat projevy zvýšené náboženské radikalizace, pro niž je charakteristická stoupající účast na modlitbách v průběhu dne, zejména v pátek odpoledne. Návrat k muslimským tradicím dokresluje i masovější nošení šátků, zakrývajících hlavy žen. Vzhledem k těmto zkušenostem je velmi těžké stanovit specifika platná pouze pro Tunisko, půjde spíše o specifika platná v arabském světě. Současně lze konstatovat, že Tunisko má nejstabilnější politický systém v zemích severní Afriky.

 

 

Obchodní jednání

 

            Český obchodní partner by měl především vědět, že:

▪ profesní jednání a chování tuniského partnera vychází z tradic a je determinováno arabskou kulturou a muslimským náboženstvím.

▪ česká strana musí být při jednání vyzbrojena trpělivostí, adaptabilitou k prostředí, v kritických okamžicích musí ovládat své reakce a zvládat psychologii tuniské společnosti a arabské mentality

▪ před zahájením jednání je vhodné získat (z věrohodných zdrojů místních či zahraničních) dostatek informací o svém protějšku, o jeho solventnosti a obchodních praktikách

▪ nejvyšší tuniské obchodní kruhy vznikaly po staletí, proto je třeba počítat s tím, že mnohé rodiny obchodníků jsou  v rámci zemí Maghrebu často propojené a vzájemně spřízněné. Není proto vhodné poukazovat na negativní rysy, resp. problémy v jednáních s těmito národnostmi

▪ při sjednávání obchodních schůzek a jejich průběhu je třeba počítat ze strany tuniského partnera s velkým smyslem pro improvizaci a se změnou plánů a dohod na poslední chvíli

  tuniský obchodní partner rád vede dlouhé rozhovory, během nichž si prověřuje kvality svého protějšku, připravenost na jednání a postupně si tvoří celkový úsudek

▪ česká strana musí tolerovat náboženské vyznání partnera a jím dodržované zvyklosti, tj. návštěvu mešity v určeném čase, páteční účast na polední velké modlitbě a pracovní omezení v době Ramadánu, která bývají důvodem k přerušení obchodního jednání

▪ velká část jednání se odehrává v restauracích během oběda či večeře. Při konverzaci se lze dotázat na rodinu, děti, nevhodné jsou dotazy na životní partnery (manželku, manžela). Největším oceněním důvěry je pozvání k návštěvě tuniské rodiny. V tomto případě je třeba vědět, že:

-         tuniská obchodní rodina je uzavřená a jednotliví členové dbají na její dobrou pověst. Proto jakákoliv (i objektivní) kritika některého člena rodiny je považována za krajně nezdvořilou, útočící na čest rodiny.

-         při návštěvě tuniské rodiny nelze podcenit svůj reprezentativní vzhled. Samozřejmostí je čistota oděvu a obuvi, neopominutelný je i reprezentativní dar pro hostitele (není vhodné předávat alkoholické nápoje, byť luxusních značek).

-         tuniské společenské styky vyžadují od evropských partnerů náležitou pozornost už při navazování kontaktů. Základní zdvořilost, obřadnější pozdravy a podání ruky jsou pro Tunisana základem dojmu, který si vytváří o svém protějšku.

-         oběd, zejména večeře (z náboženských důvodů neobsahuje vepřové maso), se skládají z vícero chodů a jsou zakončeny podáváním kávy nebo čaje. Poté je vhodné, aby se host taktně rozloučil a poděkoval za pohostinnost a to i v případě, že bude přemlouván, aby se ještě zdržel. Při loučení nesmí být opomenut žádný člen rodiny, větší pozornost je třeba věnovat starším rodinným příslušníkům.

 

 

1.12          Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

 

Mezi Českou republikou a Tuniskou  republikou existuje dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví. Nicméně je rozdílně vykládána  jak českou, tak  tuniskou stranou.


Tuniská strana odmítá výklad, podle kterého by měla poskytovat bezplatnou zdravotní  péči pro občany České republiky v případě jejich onemocnění nebo úrazu. Proto je pro české občany cestující do Tuniské republiky  nutné být vybaven zdravotním připojištěním pro pobyt v zahraničí. Na druhé straně lze konstatovat, že lékařská péče v Tuniské republice je na  dobré úrovni a poměrně dobře organizována, zvláště v soukromých klinikách.V případě hledání  lékařské pomoci je nejvhodnější obrátit se na  příslušný  personál  hotelu,  který zajistí převoz do zdravotnického  zařízení.

 

 

1.13          Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

 

 Adresa Velvyslanectví Tuniské republiky v Praze:

 

                                    Nad kostelem 8, 

                                    147 00  Praha 4-Braník

                                                Tel.: 244.460.652-3,  fax: 244.460.852

 

             Konzulární oddělení Velvyslanectví Tuniské republiky v Praze je otevřeno v  pondělí-pátek od 9.00 do 12.00 hod. Pro individuální turistiku jsou povinná víza; pro pobyt organizovaný cestovními kancelářemi vízová povinnost odpadá. Vízum se vydává maximálně na 3 měsíce a vyřízení trvá  zpravidla méně než jeden týden.  K vystavení víza jsou nutné 2 fotografie; poplatek pro jednorázové turistické vízum v roce 2007 činil 800,- Kč a pro více vstupů 3000,- Kč.  Pozn.: Přesná výše poplatku za vízum závisí na kurzu koruny vůči dolaru.

 

              K  l. lednu 2000 vstoupila v platnost dohoda mezi vládou ČR a vládou Tuniské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů ČR a pro držitele diplomatických a zvláštních pasů Tuniské republiky.

 

           

            Doklady potřebné pro vstup občanů ČR na území Tuniské republiky

 

-         cestovní pas, jehož platnost přesahuje 3 měsíce od data plánovaného ukončení pobytu,

-         vízum

-         vyplněná hraniční průvodka, jejíž 1. část se odevzdává pohraniční kontrole při příjezdu do země, 2. část při odjezdu ze země (hraniční průvodky distribuuje letecká společnost před přistáním nebo lodní společnost po vstupu na loď)

 

Bližší informace jsou uvedeny na webové stránce www.mzv.cz/tunis

 

Celní a devizové předpisy

 

Dovoz

1) dovoz alkoholu:

Bezcelně je možné dovézt alkoholické nápoje: 

a) 2 litry na osobu při obsahu max. 25 % alkoholu,

b) 1 litr na osobu při obsahu více než 25 % alkoholu

 

2) dovoz tabákových výrobků je povolen osobám starším 17 let,

bezcelně je povolen dovoz 400 ks cigaret, 100 ks doutníků nebo 250g tabáku na osobu

 

3) ostatní předměty:

bezcelně je možné dovézt 1/4 litru parfému a 1 litr toaletní vody na osobu,

dále jednotlivé dárky, jejichž hodnota nepřesahuje 220 Kč za kus

 

4) dočasný dovoz:

dočasně lze dovézt a poté vyvézt bezcelně - osobní automobil, karavan, soukromé letadlo, motocykl, motorový člun, z osobních věcí max. 2 fotoaparáty, 20 filmů pro vlastní potřebu, 1 kameru s max. 20 filmy, 1 přenosné rádio, sportovní potřeby, campingové vybavení, hudební nástroje, 1 dalekohled, 1 přenosný psací stroj,  1 přenosný přehrávač, 2 dětské kočárky, 1 jízdní kolo a 1 osobní počítač

 

            Zákaz dovozu:

zbraně, kromě řádně registrovaných loveckých, explozivní materiál, omamné a psychotropní látky, pornografii a jiné předměty ohrožující bezpečnost, zdraví a morálku

 

5) finance :

Je povolen dovoz veškerých cizích deviz, cestovních šeků, platebních i kreditních karet, existuje však limitní částka dovozu hotovosti, která odpovídá cca 22 000 Kč, v případě částky převyšující uvedenou hodnotu, je třeba o tom informovat při celním a devizovém odbavení při příjezdu, případný vývoz nedeklarované částky deviz je sankcionován odebráním peněz a pokutou ve výši odebrané částky, případně dalšími úředními průtahy.

Výměnu volně směnitelných měn na místní měnu se doporučuje uskutečnit buď v letištních směnárnách po příletu, nebo v hotelové směnárně v místě ubytování. Pro případ neutracení veškerých dinárů před odletem se jeví jako užitečné uschování dokladu o provedené směně, na jehož základě lze před opuštěním země provést směnu z místní měny na volně směnitelnou měnu zpět. Výše zpětné výměny by neměla překročit částku odpovídající 100 TND.

 

Směnný kurz 26.září 2008:

1 EUR = 1,782 TND

1 USD = 1,215 TND

 

6) Vývoz

K vývozu místní flóry a fauny je zapotřebí potvrzení ministerstva zemědělství, vývoz antických starožitností je možný pouze se souhlasem ministerstva kultury, které vydá k tomuto účelu povolení.         

 

Z Tuniska není povolen vývoz deviz v hodnotě přesahující 22 000 Kč, stejně tak není povolen jakýkoliv vývoz tuniských dinárů. V případě zůstatku peněžní hotovosti v TND je možné  za podmínky předložení dokladu o nákupu TND provést směnu. Kontrolu vývozu deviz a dinárů pravidelně provádí celní kontroloři po pasovém odbavení na mezinárodních letištích.

 

Zdravotnická péče

 

Do Tuniska je třeba cestovat s řádným zdravotním a cestovním pojištěním. Tunisko disponuje státními i soukromými zdravotnickými zařízeními. V případě zdravotních obtíží se doporučuje žádat o radu a eventuální přivolání lékařské pomoci ubytovací zařízení (zprostředkuje zpravidla recepce v hotelu). Pokud dochází k hospitalizaci, občané ČR mívají problémy v komunikaci s místním personálem z důvodu jazykové bariéry. Partneři asistenčních služeb, kteří vyřizují pojistnou událost většinou nejednají dostatečně operativně. Lékařský personál je zpravidla na dobré profesionální úrovni, soukromá i státní zařízení obvykle disponují moderními zdravotnickými přístroji. V obou sektorech však zaostává péče středního zdravotnického a administrativního personálu.

Povinné očkování neexistuje, pouze se doporučuje očkování proti hepatitidě A a hepatitidě B.

            Řidič motorového vozidla musí při vstupu do Tuniska předložit potvrzení o vlastnictví motorového vozidla (příp. zmocnění od majitele vozidla), platný řidičský průkaz a doklad o mezinárodním pojištění.

            Pro turisty, ubytované v hotelech, není povinnost se na policii přihlašovat; turisté ubytovaní v soukromí jsou povinni tak učinit do tří dnů.

 

 

1.14          Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

 

Specifika země

Tunisko je hospodářsky značně závislé na turistice, z čehož plyne i zájem oficiálních míst zajistit maximální bezpečnost zahraničním návštěvníkům na většině svého území. Současný politický režim praktikuje maximální možnou policejní kontrolu celého území se zvláštním zaměřením na turistické oblasti. Turisté se mohou většinou obrátit na místní policii a při řešení např. krádeží mohou požádat o součinnost vedení hotelu, které vyhodnotí, které policejní složce je třeba případ oznámit a pomůže i v komunikaci (policejní zaměstnanec má většinou jen omezenou znalost cizích jazyků). Na policii je třeba si vyžádat doklad o oznámení krádeže či ztráty.

Vzhledem k charakteru politického režimu, je třeba striktně respektovat zákaz fotografování vojenských a policejních objektů, nádraží, letišť a dalších budov (označených tuniskou vlajkou), což rovněž platí pro prezidentský palác a hlavní sídla místních HSP, sídlo národní televizní stanice nevyjímaje. Od roku 1980 je přísně zakázáno fotografovat židovské objekty, které jsou přísně střeženy policií (k dalšímu posílení ostrahy židovských objektů došlo naposledy na jaře 2004). Je třeba respektovat zákaz vstupu k okolí těchto objektů, pokud je vyčleněn kolem nich prostor s policejní hlídkou.

Je žádoucí vzít na vědomí muslimský charakter země a přísnost náboženského směru, který zapovídá vstup nemuslimů do mešity. Během modlitby je zakázáno fotografovat věřící, i když svůj rituál provádějí mimo mešitu. Fotografování běžných občanů ve starobylých částech měst může způsobit konflikt, proto je zapotřebí žádat osobně o svolení fotografovaného.

Přestože Tunisko patří mezi muslimské země liberálního typu, je třeba přizpůsobit chování a oblékání zvykům této země (to platí zejména pro konzumaci alkoholu mimo místa k tomu určená).

 

Ubytování

V místě ubytování je třeba při registraci upřesnit dobu odjezdu a termín opuštění pokoje. Doporučuje se také ověřit předem, které služby jsou či nejsou zahrnuty v ceně ubytování. Při příjezdu a odjezdu je třeba pamatovat na spropitné jak pro nosiče (cca 2 TND), tak pro pokojskou (cca 3 TND).

Hotely v Tunisku sice bývají dle úrovně služeb označeny příslušným počtem hvězdiček, toto označení však zpravidla neodpovídá evropskému standardu hodnocení.

 

            Jazyk

                        Místní obyvatelstvo hovoří tuniskou hovorovou arabštinou, avšak úředníci, pedagogové, či duchovní komunikují i spisovnou arabštinou. V turistických zónách a kongresových centrech se cizinec běžně dorozumí francouzsky. Dalším jazykem, který však nedosahuje míry rozšířenosti srovnatelné s francouzštinou, je angličtina, popř. italština a němčina.

 

 

1.15          Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních  či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

 

Adresa ZÚ ČR Tunis: Ambassade de la République Tchèque

98, rue de Palestine, 1002 Tunis-Belvédère

                                                                       tel.:       00 216/ 71.780.456;    71.781.916

                                                fax:            00 216/ 71.793.228

                                                                       E-mail :   tunis1@centrum.cz

    ambas.tcheque@gnet.tn

 

Velvyslanec: Ing. Jaromír Přívratský

                                                                      

Konzulární odd.: Mgr.  Jana Zelingerová

                                                                       tel.:  00 216/ 71.780.456;    71.781.916

fax:  00 216.71.802.090

 

Obch.-ek. úsek: Ing. Pavel Bursa

tel.: 00 216/71.286.827

fax: 00 216/71.285.452

E-mail: oeu.tunis@gnet.tn

 

Pracovní doba pondělí - pátek   7.45-16.15 hod.

 

 

            Spojení z letiště na zastupitelský úřad

 

            Po příletu na mezinárodní letiště Tunis-Carthage je jedinou možností pro přesun do hotelu nebo na  ZÚ ČR použití místních taxíků. Na letišti není zastávka městské hromadné dopravy,  ani  kyvadlové  přepravy  do centra. Cesta jízdného taxíkem je 7 až 8,- TND. Doporučuje se zeptat se předem na cenu, protože někteří taxikáři argumentují tím, že jim nefunguje taxametr a cenu jízdného upravují směrem nahoru.

            Z centra města (z Avenue Bourguiba) vede nejkratší trasa na ZÚ ČR takto: u hodin na kruhovém objezdu na konci Avenue Bourguiba odbočit vlevo na Avenue Mohamed V. a pokračovat přímo směrem na Place Pasteur. Na 6. semafóru (u benzinové pumpy) odbočit vlevo a dále pokračovat přímo až k 2. semafóru. U něj odbočit  vpravo do rue de Palestine a pokračovat po ní až na Place d´Afrique, naproti němuž leží ZÚ.

 

 

1.16          Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

                                               

            V současné době nemá žádná z výše uvedených českých institucí  v Tunisku své zastoupení.

                       

 

1.17          Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranná služba, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.

                       

           Hl. městoTunis:

 

            - policie                                                  197

            - dopravní policie                                      71. 281 577 ;  71. 284 420

                       - odtahová služba SOS Remorque                  71.801 211, 71.255 024

            - ambulance (SAMU)                                            190

            - letiště Tunis-Carthage                                  71. 754 000; 71. 755 000

            - informace                                                        1200

            - požárníci                                                         198

            - lékařská pohotovost 24 hod. Clinique de la Liberté 134, Avenue de la Liberté, 1002 Tunis tel. : 71. 800 288  

 

1.18.   Internetové informační zdroje

                        vláda:                                                                                       www.ministeres.tn

            všeobecná stránka: www.infotunisie.com

www.tunisiaonline.com/neros (angl.)

www.ati.tn  (Agence tunisienne d´Internet)

            hlavní stránka:              www.tunisie.com

            ekonomická: www.investintunisia.com

www.tunisiaonline.com

www.cepex.nat.tn

www.tunisiaindustry.nat.tn.

www.tunisieinfo.com

www.tunisieinfo.com/privatisation

            statistiky: www.ins.nat.tn

            centrální banka (BCT)            www.bct.gov.tn

            turistika:                                   www.tourismtunisia.com

            pošta a telekomunikace: www.annuaires.tn

 

 

1.19. Adresy významných institucí

 

Chambre de Commerce et d’Industrie de Tunis

1, Rue des entrepreneurs, 1000 Tunis

Tél : +216 71 350 300

Fax : +216 71 354 744/ 71 332 968

e-mail : ccitunis@planet.tn

web : www.ccitunis.org.tn

 

Chambre de Commerce et d’Industrie du Nord-Est

46, Rue Ibn Kaldoun, 7000 Bizerte

Tél : +216 72 432 445/ 72 431 044

Fax : +216 72 432 379

 

Chambre de Commerce et d’Industrie du Nord-Ouest

Rue Hédi Chaker, 9000 Béja

Tél : +216 78 456 261/ 78 455 789

Fax : +216 78 455 789

 

Chambre de Commerce et d’Industrie du Centre

13, Rue Casa Blanca, 4000 Sousse

Tél : +216 73 226 405/ 73 226 407

Fax : +216 226 198/ 73 228 944

 

Chambre de Commerce et d’Industrie de Sfax

10, Rue Taher Sfar, 3000 Sfax

Tél : +216 74 296 120

Fax : +216 74 296 121

 

Chambre de Commerce et d’Industrie du Sud-Est

202, Av Farhat Hached, 6000 Gabès

Tél : +216 75 274 900

Fax: +216 75 274 688

 

Chambre de Commerce et d’Industrie du Sud-Ouest

Rue El Wouroud, 2100 Gafsa

Tél : +216 76 226 650

Fax : +216 76 224 150

 

UTICA, Union Tunisienne de l’Industrie, du Commerce et de l’Artisanat

Sdružení podniků a podnikatelů s celostátní působností

103, Av de la Liberté, 1002 Tunis-Belvédère

Tél : +216 71 780 366

Fax : +216 71 780 143

web : www.utica.org.tn

 

API – Agence de Promotion de l’Industrie

Vládní agentura sloužící k realizaci cílů stání strukturální politiky

63, Rue de Syrie, 1002 Tunis-Belvédère

Tél : +216 71 792 144/ 71 847 600

Fax : +216 71 782 482

web : www.tunisieindustrie.nat.tn

e-mail : api@api.com.tn  

 

APIE (anglicky FIPA) – Agence de Promotion des Investissements Exterieurs

Agentura pro podporu zahraničních investic

63, Rue de Syrie, 1002 Tunis-Belvédère

Tél : +216 71 792 144

Fax : +216 71 782 971

e-mail : fipa.tunisia@amci.gou.tn

web : www.investintunisia.tn

 

CEPEX – Centre de Promotion des Exportations

Vládní organizace na podporu exportu

Centre Urbain Nord, 1080 Tunis

Tél : +216 71 234 200

Fax : +216 71 237 325

e-mail : info@cepex.nat.tn

web : www.cepex.nat.tn

 

 

2.            Vnitropolitická charakteristika

 

2.1.            Stručná charakteristika politického systému

 

Tunisko je republikou prezidentského typu, kde prezident disponuje silnými osobními pravomocemi.

 

            Národně osvobozenecký boj Tuniska s koloniální velmocí Francií, který začal  koncem  30. let  minulého  století,   skončil   20. března 1956,  kdy  Tunisko získalo

úplnou nezávislost. Poté nastalo krátké období vlády tuniského beje (vládce), které skončilo 25. července 1957, kdy Tunisko bylo vyhlášeno republikou. Prezidentem se stal Habib Bourguiba, dlouholetý bojovník a vůdce za nezávislost Tuniska. V čele státu stál  plných 30 let.

 

Zhoršující se zdravotní stav  H. Bourguiby, “nečitelnost” některých jeho rozhodnutí v posledním období jeho vlády a obava z oslabení vnitropolitické scény (možnost vypuknutí nepokojů a mocenského boje mezi jednotlivými vnitřními znesvářenými mocenskými skupinami) vedly tehdejšího předsedu tuniské vlády Zine El Abidine Ben Aliho 7. listopadu 1987 k provedení nekrvavého palácového převratu. Tento den byl později oficiálně pojmenován dnem "Změny" a 7.listopad byl vyhlášen státním svátkem.

 

Nově nastupující prezident Ben Ali se na arabské poměry zachoval k odstoupivšímu prezidentovi H. Bourguibovi velkoryse a ponechal jej, i když v politické izolaci, důstojně dožít.  Habib Bourguiba zemřel 7.dubna 2000 ve věku 97 let.

 

Zákonodárná moc náleží dvoukomorovému parlamentu - Poslanecké sněmovně Parlamentu (Chambre des Députés, předseda Fouad  M´Bazaa) a Sněmovně poradců (Chambre des Conseillers). Parlament má v současné době 189 poslanců. Drtivou  většinu křesel (152, tj. 80%) má v parlamentu RCD (Rassemblement Constitutionel Démocratique - Demokratické ústavní sdružení). Poslanecký mandát je pětiletý.

                               

                        Hlavou exekutivy je prezident, volený v přímých volbách, s mandátem na 5 let.

 

Tunisko má pluralitní politický systém. Na vnitropolitické scéně dlouhodobě dominuje strana RCD současného prezidenta Ben Aliho. Ostatní politické strany, formálně řazené k tzv. opozici, mají zanedbatelný vliv na politický život země. Registrované opoziční strany mají od r. 1998 ústavně zaručeno minimálně 20 % křesel bez ohledu na volební výsledky.

 

 Na tuniské vnitropolitické scéně v současné době dominuje stávající prezident  Zine El Abdine Ben Ali  jako jediná výrazná osobnost.

 

 Poslední parlamentní volby v Tunisku se konaly 24. října 2004. Do Parlamentu kandidovalo celkem 7 politických stran a 7 nezávislých uskupení. Podle očekávání zvítězila vládnoucí strana RCD, která získala 152 křesel z celkového počtu 189 křesel.

 

            Z nevládních politických stran získaly na základě volebních výsledků zastoupení v Parlamentu:

 

-         Hnutí socialistických demokratů (MDS)                    14 křesel

-         Strana lidové jednoty (PUP)                            11 křesel

-         Unionistický demokratický svaz (UDU)                 7 křesel

-         Ettajdid Al-tadždíd – Demokratická iniciativa)                3 křesla

-         Liberálně sociální strana (PSL)                          2 křesla

 

            S parlamentními volbami probíhaly současně i druhé pluralitní volby hlavy státu

v historii Tuniské republiky. Dle očekávání ve volbách zvítězil s drtivou převahou a na čtvrté pětileté funkční období byl opětovně zvolen Zine El Abidine Ben Ali, který získal 94,48 % hlasů. Prezidentských voleb se zúčastnili i Tunisané žijící v zahraničí.

 

 

Hlavní politické strany

 

*             Rassemblement Constitutionnel Démocratique (RCD) - Demokratické ústavní sdružení


Založeno v roce 1920 pod názvem Parti Libéral Constitutionnaliste Tunisie (Destour). V roce 1934 sdružení přijalo název Neo-Destour. Rozhodnutím kongresu, konaném v Bizertě v říjnu 1964, změnilo název na Parti Socialiste Destourien (PSD) - Destúrovskou socialistickou stranou. Současný název Rassemblement Constitutionnel Démocratique přijal ústřední výbor PSD dne 27. 2.1988. Vůdčí postavou a předsedou RCD,  která je v současné době vládní stranou, je nynější prezident Ben Ali.

 

Deníky politických stran:

 

„Al Hourriya (La Liberté)“ - v arabském  jazyce a ve francouzštině „Le Renouveau“.

 

*          Le Mouvement des Démocrates Socialistes (MDS) - Hnutí socialistických demokratů.

Legálně uznané l9. listopadu 1983. Stranický deník – „Al Moustakbal“.

 

*          Le Parti de l´Unité Populaire (PUP) - Strana lidové jednoty

Legálně uznaná 19. listopadu 1983. Stranický deník „Al Wahda“.

 

*          Le Parti Social Libéral (PSL) - Liberálně sociální strana.

Legálně uznaná 12. září 1988. Stranický deník „Al Ofok“.

 

*          Parti Démocratique Progressiste (PDP) - Lidová demokratická strana (bývalé Rassemblement Socialiste Progressiste - Pokrokové socialistické sdružení).

Legálně uznaná 12. září 1988.  Stranický deník „Al Mawqif“.

 

*          Union Démocratique Unioniste (UDU) - Unionistický demokratický svaz.

Legálně uznaný 30. listopadu 1988. Stranický deník „Al Watan“.

 

*          Le Mouvement „At-tajdid“ - Hnutí Obnova.

Založeno 23. dubna 1993.  Nahradilo Parti Communiste Tunisien. Stranický deník „At-tariq Al Jadid“.

 

*          Le Forum Démocratique pour le Travail et les Libertés  (FDTL) - Demokratické fórum práce a svobod. Legálně bylo uznáno 25. 02. 2002

 

            Vedle výše uvedených politických stran existují v Tunisku také 3 asociace na obranu lidských práv: La ligue Tunisienne de Défense des Droits de l´Homme (ustavena 7.5.1977),  L´Association Tunisienne de Défense des Droits de l´Homme et des Libertés Publiques (5.5.1987) a Section tunisienne d´Amnesty International (12.4.1988).

 

 

2.2.            Hlava státu 

 

Zine El Abidine Ben Ali    prezident

 

Moci se ujal dne 7. listopadu 1987 nekrvavým palácovým převratem (oficiálně označovaným  „Le Changement“ – Změna) po sesazení  prvního (dle tehdejší ústavy doživotního) prezidenta, zakladatele tuniského státu, Habiba Bourguiby. Jako prezident republiky byl Ben Ali prvně legislativně zvolen ve volbách dne 2.4.1989, následně 20.4.1994 a 24.10.1999. Zvítězil i v posledních prezidentských volbách, které se konaly 24.10.2004.

 

Prezident je dominantní postavou vnitropolitického života země. Legislativně  je vybaven rozsáhlými osobními pravomocemi, které mu dávají možnost rozhodovat o všech zásadních otázkách týkajících se života země. Oporou jsou přitom početné a dobře organizované bezpečnostní složky a jeho vládnoucí  strana RCD. Členové  této strany tvoří asi 60 % registrovaných voličů.

 

            Kompetence prezidenta:

           

a)      je hlavou exekutivy za asistence vlády, vedené jejím předsedou; je vrchním velitelem ozbrojených sil

b)      akredituje tuniské velvyslance v zahraničí a přijímá akreditace cizích velvyslanců v Tuniské republice

c)      vyhlašuje výjimečný stav při ohrožení republiky

d)      schvaluje mezistátní smlouvy

e)      vyhlašuje válku a sjednává mír se souhlasem Parlamentu

f)        má právo udělovat milosti

g)      má právo referenda k důležitým projektům zákonů

h)      jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh další členy vládního kabinetu

i)        předsedá zasedání vládního kabinetu

j)        odvolává vládu nebo některého z členů vládního kabinetu a to buď z vlastní iniciativy, nebo na návrh předsedy vlády

k)      schvaluje ústavní zákony

l)        má právo vracet návrhy zákonů zpět do Parlamentu k dalšímu projednání. V případě, že Parlament opětovně schválí takovýto zákon 2/3 většinou, zákon je vyhlášen ve Sbírce zákonů (Journal Officiel de la République Tunisienne)

 

 

2.3.            Složení vlády

 

Vládní kabinet, jmenovaný dne 10.11.2004  (po parlamentních volbách 24.10.2004)

 a po změnách provedených 17. srpna 2005  a 3. září 2007 : 

 

předseda vlády: Mohamed  GHANNOUCHI

(Premier ministre)

 

ministr, zmocněnec předsedy vlády, pověřený

stykem s veřejností a administrativním rozvojem                      Zouheir  M´ DHAFFAR

(ministr délégué auprès du Premier ministr chargé de la

Fonction publique et du Développement administratif)

 

generální tajemník vlády                                                  Abdelhakim BOURAOUI

(Secrétaire Général du Gouvernement)

 

státní tajemník u předsedy vlády, pověřený

privatizací                                                                                 Moncef  HERGLI

(Secrétaire d´Etat auprès du Premier ministre chargé

de la privatisation)

                                   

státní ministr, zvláštní poradce prezidenta Abdelaziz  BEN DHIA

republiky a oficiální mluvčí kanceláře prezidenta

(Ministre d´Etat, conseiller spécial auprès du Président de la

République et Porte-parole officiel de la Présidence de la République)

 

ministr, ředitel prezidentské kanceláře Ahmed  Iyadh  OUEDERNI

(Ministre Directeur du Cabinet présidentiel)

 

 

ministr národní obrany Kamel  MORJANE

(Ministre de la Défense nationale)

 

 

ministr dopravy                                                                        Abderrahim  ZOUARI

(Ministre du Transport)

 

 

ministr obchodu a řemesel Ridha TOUITI

(Ministre du Commerce et de l´Artisanat)

 

 státní tajemník  pověřený řemesly Chookri MAMOGHLI

 (Secrétaire d´Etat auprès du ministre du Commerce chargé

  du commerce extérieur)

 

 

ministr pro náboženské záležitosti Boubaker  EL  AKHZOURI

(Ministre des Affaires religieuses)

 

 

ministr zahraničních věcí Abdelwaheb  ABDALLAH

(Ministre des Affaires Etrangères)

 

 státní tajemník zahraničních věcí                                          Hatem  BEN  SALEM

 pověřený evropskými záležitostmi     

 (Secrétaire d´Etat auprès  du ministre des Affaires Etrangères

 chargé des Affaires européennes)

 

  státní tajemnice zahraničních věcí pověřená

  americkými a asijskými záležitostmi                                              Saïda   CHTIOUI         

 (Secrétaire d´Etat  auprès  du ministre des Affaires

  Etrangères  chargé des Affaires européennes)

 

  státní tajemník  zahraničních věcí pověřený                              Abdelhafidh Harguem

  maghrebskými,arabskými a africkými záležitostmi

   (Secrétaire d´Etat auprès  du ministre des Affaires Etrangères

   chargé des Affaires maghrébines, arabes et africaines)

 

                                                                       

   ministr spravedlnosti a lidských práv                              Béchir  TEKKARI

    (Ministre de la Justice et des Droits l´homme)

 

 

    ministr vnitra a oblastního rozvoje Rafik Belhaj  KACEM

    (Ministre de l´Intérieur et du Développement  local

 

    státní tajemník Mongi CHOUCHENE

      pověřený regionálními záležitostmi a obcemi                 

      (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Intérieur et du Développement

      local chargé des Affaires  régionales et des collectivités locales)

 

 

    ministr státního majetku a pozemkových záležitostí: Ridha   GRIRA

     (Ministre des domaines de l´Etat et des Affaires foncières)

 

 

    ministr školství a výchovy kádrů Hatem Ben Salem

     (Ministre de l´Education et de la Formation)

 

     státní  tajemník  Ahmed DHOUIB

      pověřený odborným vzděláváním

    (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Education

       et de la Formation chargé de la Formation professionnelle)

 

 

    ministr zaměstnanosti a pracovního Slim Tlatli

    zařazování mládeže

     (Ministre de l´Emploi et de l´Insertion professionnelle

      de la jeunesse)

 

    ministr rozvoje a  mezinárodní spolupráce Mohamed  Nouri  JOUINI

     (Ministre du Développement et de la Coopération internationale)   

    

   státní tajemník Abdelhamid TRIKI

   pověřený mezinárodní spoluprácí a  zahraničními investicemi          

   (Secrétaire d´Etat auprès du ministre du Développement

    et de la Coopération internationale chargé de la Coopération

    internationale et de l´Investissement extérieur)

 

  ministr pověřený rezortem komunikací a stykem                         Rafaâ  DEKHIL

  s Sněmovnou poslanců a Sněmovnou poradců

  (Ministre chargé des Communications et des Relations avec

  la Chambre des Députés et la Chambre des Conseilllers)

 

  ministr mládeže, sportu a tělovýchovy                              Samir Labidi

  (Ministre de la Jeunesse, des Sports et de l´Education physique)

 

  státní tajemník pověřený mládeží                                                          Kamel Haj  SASSI

  (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de la Jeunesse,

   des Sports et de l´Education physique  chargé de la Jeunesse)

 

  ministr zemědělství a vodních  zdrojů                              Abdessalem Mansour

  (Ministre de l´Agriculture et des Ressources hydrauliques)

 

  státní  tajemník  pověřený vodními zdroji a rybolovem                Abdelrrazak  DAÂLOUL

  (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Agriculture et

   des Ressources hydrauliques, chargé de la Pêche)

 

  ministr financí:                                                   Mohamed Rachid  KCHICH

  (Ministre des Finances)

 

  státní  tajemník pověřený  daněmi                                        Moncef  BOUDEN

  (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Finances

   chargé de la Fiscalité)

 

  ministr komunikačních technologií                                           Haj KLAI                             

  (Ministre des Technologies de la Communication)

 

   státní tajemnice pověřená informatikou, internetem                   pí Lamia Chaffaï Sghaïer

   a softwarem

   (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Technologies

    de la communication chargée de l´Informatique, de

    l´Internet et des Logiciels libres)                                                                   

 

   ministryně výstavby,  bydlení a územního plánování: Slaheddine Malouche

   (Ministre de l´Equipement, de l´Habitat et de  l´Aménagement

    du territoire)

 

   státní  tajemnik Mohamed Néjib Erriche

   (Secrétaire d´Etat auprès de la ministre de l´Equipement,

    de l´Habitat et de l´Aménagement du territoire)

 

   ministryně pro záležitosti žen, rodiny, dětí pí Sarra Kamnoun JARRAYA

   a starých osob

    (Ministre des Affaires de la femme, de la famille,

     de l´enfance et des personnes âgées)

 

    státní tajemnice pověřená záležitostmi dětí a důchodců pí Saloua Tarzi Ben Attia

     (Secrétaire d´Etat auprès de la Ministre des Affaires

     de la femme, de la famille, de l´enfance et des personnes

     âgées, chargée de l´enfence et des personnes âgées)

 

 

    ministr vědeckého výzkumu, technologií                                Taїeb  HADHRI

    a rozvoje kompetencí

     (Ministre de la Recherche scientifique, de la Technologie

      et du développement des compétences)

 

 

    ministr životního prostředí a trvalého rozvoje             Nadhir  HAMADA

     (Ministre de l´Environnement et du développement durable)

 

   ministr sociálních věcí a solidarity a Tunisanů Ali CHAOUCH

   v zahraničí

   (Ministre des Affaires sociales, de la Solidarité et des

   Ttunisiens à l´etranger)

 

    státní tajemnice pověřená sociální podporou                                pí. Najah Belkhiria  KAROUI

    (Secrétaire d´Etat auprès du ministre des Affaires sociales,

     de la solidarité et des Tunisiens à l´étranger, chargé de la

     Promotion sociale)

 

    ministr kultury a ochrany národního dědictví  Abderraouf El Basti

     (Ministre de la Culture et de la Sauvegarde du patriomoine)

 

    ministr turistiky Khélil LAAJIMI

     (Ministre du tourisme)

 

   státní tajemník pověřený zvýšením úrovně turistiky                       Slim  TLATLI                                  

    (Secrétaire d´Etat auprès du ministre du Tourisme,

    chargé de la Mise à niveau touristique)  

  

   ministr zdravotnictví Mondher ZENAIDI

    (Ministre de la Santé Publique)

 

   státní  tajemnice pro nemocniční zařízení                                   pí Najoua MILADI

    (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de la Santé Publique,

     chargée des Institutions hospitalières)

 

    ministr vysokého školství                                                Lazhar  BOUOUNI

     (Ministre de l´Enseignement supérieur)

 

 

    ministr průmyslu, energie a malých                         Afif  CHELBI

   a středních podniků

    (Ministre de l´Industrie, de l´Energie et des Petites

     et Moyennes entreprises)

 

    státní tajemník  pověřený obnovitelnými zdroji Ridha  BEN  MOSBAH

    energie a potravinářským průmyslem

     (Secrétaire d´Etat auprès du ministre de l´Industrie, de

     l´Energie  et des Petites et moyennes entreprises, chargé

     de l´Energie renouvelable et des Industries alimentaires) 

        

            Post guvernéra Centrální banky Tuniska (Banque Centrale de Tunisie - BCT) zastává             Taufik BACCAR, bývalý ministr financí.     

 

                       

3.            Zahraničně - politická orientace

 

Tuniská republika se v mezinárodních vztazích snaží hrát významnější roli než odpovídá jejímu reálnému potenciálu, jak politickému, tak ekonomickému. V oblasti zahraniční politiky jsou pro Tunisko prioritami:

 

            *   partnerství s EU a jeho maximální využití ve prospěch vlastního rozvoje  

            *   snaha o získávání zahraničních investic a nových trhů pro odbyt tuniských výrobků

            *   snaha o soustavné vytváření pozitivního obrazu země v zahraničí

            *   oživení UMA (Svaz arabského Maghrebu) a dobré vztahy s jeho členskými zeměmi

            *   snaha o vlastní  přínos k politickému řešení palestinské otázky

            *   posilování ekonomické a politické pozice Tuniska v zahraničí a v mezinárodních

                organizacích.

            *  spolupráce s tuniskou diasporou v zahraničí (více než 700.000 Tunisanů)

          

V zahraniční obchodně-politické oblasti je pro Tunisko příznačná silná orientace  na západoevropské  země, zejména na Evropskou unii, se kterou 17. července 1995 uzavřelo, jako první země Maghrebu a arabských zemí vůbec, Asociační dohodu o partnerství s  EU. Dohoda byla parafována 12.dubna 1995 v Bruselu a oficiálně vstoupila v platnost 1.března 1998.

 

            Asociační dohoda stanoví:

 

-         postupné odstraňování cel a tax, uplatňovaných Tuniskem na unijní výrobky, a to  podle dohodnutého kalendáře

-         ve vzájemných vztazích nebude zavedeno žádné nové dovozní clo nebo ekvivalentní taxa a žádné dovozní kvantitativní restrikce nebo jejich ekvivalent

-         postupné odstraňování všech kvantitativních restrikcí v dovozu výrobků původem jedné ze smluvních stran

-         úplné odstranění veškerých celních tarifů pro vstup průmyslových výrobků tuniské provenience do unijních států

 

            S účinností od 1. ledna 2008 je mezi Tuniskem a Evropskou unií plně liberalizován pohyb průmyslového zboží uvedeného ve čtyřech seznamech Asociační dohody z roku 1995. Volný pohyb zboží se netýká zemědělských a potravinářských výrobků, které jsou zatím chráněny celními bariérami. Jednání o volném obchodu se zemědělskými výrobky a službami budou pokračovat tak, aby do roku 2012 bylo dosaženo úplné liberalizace obchodu mezi Tuniskem a Evropskou unií. 

 

            V oblasti bilaterálních obchodních vztahů zůstává pro Tunisko nadále nejvýznamnějším partnerem Francie, se kterou v roce 2007 dosáhla rekordního obratu 11,472 mld. TND (7 mld. eur, meziroční nárůst 14 %).  Tuniské vývozy do tohoto teritoria dosáhly 5,233 mld. TND (3,8 mld. eur, meziroční nárůst 16 %), tuniské dovozy z Francie činily 6,239 mld. TND (3,2 mld. eur, meziroční nárůst  12 %). Vzájemná obchodní bilance skončila přebytkem ve prospěch Francie ve výši 1,006 mld. eur (asi 0,6 mld. eur). 

            Francie s 92 mil. eur v roce 2007 patří také mezi hlavní zahraniční investory  v Tunisku. Objem vzájemné výměny je úzce svázán s přítomností francouzského kapitálu.  V současné době působí v zemi 1.150 francouzských nebo smíšených podniků, které zaměstnávají  více než 100 tisíc pracovníků. Přibližně 50 % francouzských společností vyvíjí svou podnikatelskou činnost v odvětví “textil a oblečení”, označovaném za “rodinné stříbro” tuniského průmyslu.

 

            Podle obchodního obratu je mezi zeměmi EU na druhém místě Itálie (9,2 mld.TND), dále Německo (3,5 mld. TND), Španělsko (2,1 mld. TND) a Belgie (1,1 mld. TND). Mezi důležité obchodní partnery Tuniska se v roce 2007 zařadila i V.Británie (1,3 mld. TND). Z arabských zemí byla nejvýznamnějším obchodním partnerem Libye (obrat 1,7 mld. TND)  a Alžírsko (obrat 0,8 mld. TND).

 

Významnou roli v tuniské zahraničně obchodní politice hrají USA, které poskytují rovněž významnou vojensko-materiální a technickou pomoc. USA v relaci s Tuniskem úspěšně usilují o to, aby Tuniská republika vystupovala v rámci arabských zemí z umírněných pozic, zejména pokud jde o mírový proces na Blízkém východě a vztahy s Izraelem a vytvářela tak protiváhu radikálním režimům.

 

Po ekonomické stránce nepředstavovalo Tunisko pro USA nikterak významného partnera. Také pro Tunisko byly hlavní partnerem evropské státy, zejména členské země Evropské unie. Od roku 2006 však došlo k výrazné změně v obchodních vztazích poté, co vzájemná obchodní výměna se zvýšila trojnásobně. USA se tak zařadily mezi 8 nejvýznamnějších obchodních partnerů Tuniska.

 

 

3.1.            Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

 

Tuniská republika je členem řady mezinárodních organizací,  především Organizace spojených národů (aktivně se podílí na činnosti prakticky všech specializovaných organizací OSN). Na mezinárodním politickém poli se snaží hrát aktivní roli.

Tunisko se mj. aktivně zapojilo do operací OSN na udržení míru v Bosně a Hercegovině, Somálsku, Kambodži a na Západní Sahaře. Je také aktivním členem Ligy arabských států (LAS), Organizace africké jednoty (OAJ) a Organizace islámské konference (OIK). V roce 2001 bylo Tunisko nestálým členem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Podporuje program reforem OSN. Prosazuje větší efektivnost a transparentnost RB OSN a její větší reprezentativnost s ohledem na zájmy rozvojových zemí.

V rámci Ligy arabských států přistoupilo Tunisko k dohodě o vytvoření panarabské zóny volného obchodu s cílem vytvořit arabský ekonomický blok, který by byl silným partnerem dalším regionálním celkům.

 

Ve vztahu k NATO dospělo Tunisko nejdále z arabských států Maghrebu a ve vzájemných vztazích neexistují žádné výraznější „třecí“ plochy. Potenciál k rozvoji a posílení vzájemné spolupráce existuje, určitou brzdou je pouze neexistence bezpečnostní dohody mezi NATO a Tuniskou republikou. Tunisko se také nepodílí na aktivitách, jichž se účastní Izrael. Jazyková, odborná a organizační připravenost tuniské armády je ze strany NATO vysoce hodnocena (v regionu 2. místo za izraelskou armádou, daleko před egyptskou).

 

Ze strany Evropské unie je Tunisko hodnoceno pozitivně pro svou konstruktivní zahraniční politiku, politickou stabilitu a pro příznivé výsledky v sociálně-ekonomické oblasti. Tunisko je zakládajícím účastníkem tzv. „Barcelonského procesu“ z roku 1995. Jeho hlavním zájmem je vytěžit maximum v oblasti ekonomické a finanční spolupráce. Tunisko patří mezi nejvýznamnější příjemce z fondu MEDA (finanční instrument Evropské unie k provádění euro-středomořského partnerství) v přepočtu na jednoho obyvatele.Ve dnech 5.-6.prosince 2003 bylo Tunisko v rámci Barcelonského procesu hostitelskou zemí historicky prvního euro-maghrebského summitu „5+5“ za účasti členských zemí Svazu arabského Maghrebu (Union du Maghreb Arabe – UMA. I když summit opětovně potvrdil „tradiční“ neshody v rámci Maghrebu, lze jej považovat za úspěch tuniské diplomacie. Činnost unie je v posledních letech paralyzována zejména sporem Alžírska a Maroka o budoucnost Západní Sahary.

 

Tunisko je jednou ze zemí, která je přesvědčena o nutnosti  rekonstrukce  LAS

(Liga arabských států) a k provedení nutných reforem, které by odpovídaly současným poměrům. V roce 2004 se Tunisko stalo předsednickou zemí LAS. V tomto duchu hostilo v květnu 2004 17. summit Ligy arabských států za účasti hlav a představitelů 22 členských zemí Ligy. Na závěr summitu jeho účastníci parafovali tzv. Tuniskou deklaraci a Pakt svornosti a arabské solidarity.

        

            Obava o osud a budoucnost textilního průmyslu v prostoru euro-středomořských států a možná ztráta pozice tradičních evropských trhů po vypršení Dohody o textilu a vláknech (Accords multifibres) k datu 1.1.2005 a tím zrušení dovozních kvót pro textilní výrobky (obava z expanze laciných textilních výrobků z jihoasijských států, zejména z Číny), vedla Tunisko k uspořádání mezinárodní konference ministrů v září 2004 v Tunisu. Účastníci konference přijali tzv. Tuniskou deklaraci, v níž jsou stanoveny zásady solidarity v boji s levným asijským textilním zbožím, a především výzva sdružovat středomořské země k evropským iniciativám pro stimulaci konkurenceschopnosti v sektoru textil a odívání. Současně byl dohodnut systém pro sledování vývoje dovozů třetích zemí mimo zónu Euromed.

           

            Tunisko je rovněž členem Agadirské dohody o volném obchodu (Tunisko, Egypt, Jordánsko a Maroko). V červnu 2007 byl otevřen technický sekretariát této organizace, který jako první výkonný ředitel povede Tunisan.

 

 

3.2.      Účast země v mnohostranných smlouvách a dohodách

 

BEDA (Arab Bank bor Economic Development in Africa), ACCT (Agency  for Cultural and Technical Cooperation - agency for the French-Speaking Community), AfDB (African Development Bank), AFESD (Arab Fund for Economic and Social Development),  AL (Arab League), AMF (Arab Monetary Fund), AMU (Arab Maghreb Union), BSEC (Black Sea Economic Cooperation Zone -pozorovatel), CCC - (Customs Cooperation Council),   ECE (Economic Commission for Europe), FAO (Food and Agriculture Organization), G-77 (Group  of 77), IAEA (International Atomic Energy Agency),  IBRD (International Bank for Reconstruction and Development),  ICAO (International Civil Aviation Organization), ICC (International Chamber of Commerce), ICFTU (International Confederation of Free Trade Unions), ICRM (International Red Cross and Red Crescent Movement), IDA (International Development Association), IDB (Islamic Development Bank), IFAD (International Fund for Agricultural Development), IFC (International Finance Corporation), IFRCS (International Federation of Read Cross and Red Crescent Societies), IHO (International Hydrographic Organization), ILO (International Labour Organization), IMF (International Monetary Fund), IMO (International Maritime Organization), INMARSAT (International Mobile Satellite Organization), INTELSAT (International Telecommunication Satellite Organization),  INTERPOL (International Criminal Police Organization),  IOC (International Olympic Committee), IOM (International Organization for Migration - pozorovatel) ISO (International Organization for Standardization), ITU (International Telecommunication Union), LDCs (Less developed countries),  NAM  (Nonaligned Movement), OAS (Organisation of American states - pozorovatel), OAU (Organisation of African Unity), OIC (Organisation of the Islamic Conference), OPCW (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons),  OSCE (Organisation for Security and Cooperation in Europe - partner), UN (United Nations),  UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development), UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees), UNIDO (United Nations Industrial Development Organization), UNITAR (United Nations Institute for Training and Research), UPU (Universal Postal Union), WFTU (World Federation of Trade Unions), WHO (World Health Organization), WIPO (World Intellectual Property Organization), WMO (World Meteorological Organization), WToO (World Tourism Organization),  WTrO (World Trade Organization).

 

 

3.3      Přehled bilaterálních smluv s ČR  (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap. 7.1.

 

Vybrané smluvně právní dokumenty

 

  1)       Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Tuniské republiky  (Tunis, dne 18. 4.1963);

  2)       Dohoda mezi ČSSR a Tuniskou republikou o letecké dopravě (Tunis, dne 1. 2.1963);

  3)       Dohoda o kulturní spolupráci mezi ČSSR a Tuniskou republikou (Tunis, dne 6. 4.1963);

  4)       Dohoda o spolupráci na úseku zdravotnictví mezi vládou ČSSR a vládou Tuniské  republiky  (Praha, dne 29. 5.1964);

  5)            Protokol mezi ČSSR a Tuniskou republikou o úpravě platů mezi oběma zeměmi  (Praha, dne 3. 10.1973);

  6)       Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Tuniské republiky  (Praha, dne  2.9.1976);

  7)             Konzulární úmluva mezi ČSSR a Tuniskou republikou (Tunis, dne 12. 4.1979);

  8)            Smlouva mezi ČSSR a Tuniskou republikou o právní pomoci ve věcech občansko-právních a trestních, o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a Dodatkový protokol (Tunis, dne 12. 4.1979);

  9)            Dodatkový protokol k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Tuniské republiky z 2.9.1976  (Tunis, dne 20. 2.1983);

 10)      Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi vládou ČSFR a vládou Tuniské  republiky (Tunis, dne 4. 12.1990);

 11)      Dohoda o spolupráci mezi MO ČR a MNO Tuniské republiky (Tunis dne 11. 5.2000). Dohodu podepsali ministři obrany Vetchý a Jegham.

 

            Smlouvy v jednání

 

            V únoru 2003 v Praze a následně  koncem dubna a začátkem května 2003 v Tunisu proběhla expertní jednání o uzavření Smlouvy o sociálním zabezpečení.

             Vzhledem k tomu, že jde pro českou stranu o první modelovou dohodu tohoto typu s arabskou zemí, stejně tak pro Tuniskou republiku se zemí střední a východní Evropy, jsou jednání komplikovaná.

 

Smlouvy pro podporu exportu

 

            K podpoře vzájemné obchodní výměny, kvalitativně lepší výměně informací a tím posílení styků mezi českou a tuniskou podnikatelskou veřejností byly 8. března  2001 v Praze podepsány na úrovni agentur pro podporu exportu dvě dohody, a to:

 

a)      Protokol o spolupráci mezi SPD ČR (Svaz průmyslu a dopravy České republiky) a tuniským svazem UTICA (Union tunisienne de l´Industrie, du Commerce et de

      l´Artisanat;

b)     Dohoda o spolupráci mezi agenturou CzechTrade a tuniskou agenturou CEPEX (Centre pour Promotion de l´Exportation).

 

         V průběhu pracovní návštěvy ministra průmyslu a obchodu České republiky  Milana Urbana v Tunisu podepsal prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek dne 7.12.2004 následující dohody o spolupráci:

 

a)      Dohodu o spolupráci mezi Hospodářskou komorou ČR a Obchodní a průmyslovou   

komorou Tunisu s prezidentem Obchodní a průmyslové komory Tunisu  (Agreement on Cooperation between the Economic Chamber of the Czech Republic and the Tunis Chamber of Commerce and Industry);

 

b)      Dohodu o zřízení „Podnikatelské rady“ mezi  Hospodářskou komorou ČR a tuniským

      svazem UTICA  (Agreement Protocol establishing a Joint Business Council between the Tunisian Employers Association for Industry, Trade and Handcrafts and the Economic Chamber of Czech Republic).

 

4.              Ekonomická charakteristika země

 

            Tuniská republika, ač patřící mezi země třetího světa, bez význačnějších přírodních zdrojů a surovinové základny ( pouze fosfáty – zásoby odhadované na 30 let, těžba cca 6,5 mil. tun ročně;  ropa – kvalitní lehký typ, odhad zásob 150 mil. tun, těžba cca 4,5 mil. tun ročně; zemní plyn – z 80 % kryje domácí spotřebu; železo a barevné kovy – malé objemy zásob) dosahuje dlouhodobě pozoruhodných výsledků na ekonomickém i sociálním poli. Díky těmto výsledkům se Tunisko stalo v očích zahraničních partnerů cílem investičního a finančního zájmu. Země čerpá řadu půjček mezinárodních finančních organizací, které investuje především do rozvoje sociální sféry, infrastruktury země a restrukturalizace svého průmyslu.

 

            Tuniská republika je jedinou zemí regionu, která svým ekonomickým rozvojem  patří mezi „vynořující se země“, které je tzv. vidět. Tunisko za posledních deset let zaznamenává konstantní růst, který byl potvrzen i v roce 2007. Vývoj tuniské ekonomiky v roce 2007 byl celkově příznivý, a to i přes potíže způsobené růstem cen ropy na světových trzích.  Tempo hospodářského růstu, které v roce 2006 vzrostlo na 5,3 %, se dále zvyšovalo a v roce 2007 dosáhlo 6,3 %. Na jeho zrychlení se podílely především vysoké zahraniční investice, rychlý růst tuniského exportu a zvýšené příjmy v sektoru turistiky. Vládě se také podařilo snížit míru inflace ze 4,5 % v roce 2006 na 3,1 % v roce 2007. Hrubý domácí produkt v roce 2007 dosáhl 44,861 mld. TND (v běžných cenách) a v přepočtu na 1 obyvatele činil 4.389 TND (3.394 USD).

 

Tuniská turistika zaznamenala v roce 2007 další příznivý růst. Počet zahraničních turistů dosáhl rekordní hranice 6,8 milionu a devizové příjmy, generované tímto sektorem, se zvýšily z 2,825 mld. TND v roce 2006 na  3,050 mld. TND (asi 1,7 mld.eur) v roce  2007, které představují nárůst o 8 %. Transfery úspor tuniských občanů, žijících  v zahraničí (cca 700.000), reprezentovaly cca 5 % HDP.

 

            Tuniský dinár se v roce 2007 vůči euru znehodnotil o 3,8 % a vůči dolaru posílil o 5 %. Úroková sazba pro půjčky bankám zůstala oproti roku 2006 nezměněna a činila 5,25 %. Centrální banka nařídila tuniským bankám zvýšit povinné rezervy ze 3,5 % na 5 %, aby snížením jejich likvidity bojovala proti inflaci.

 

            Pro rok 2008 počítá Centrální banka s hospodářským růstem ve výši 6,1 % a s 3% inflací. Rovněž Světová banka vidí vyhlídky hospodářského růstu Tuniska v roce 2008 jako velmi nadějné, především z následujících důvodů:

 

- Tunisko těží z masivního přílivu přímých zahraničních investic

- má schopnost diversifikovat své vývozy a dosahovat dvouciferného růstu

   zahraničního obchodu

- je schopné rychle zavádět nové technologie, zejména v oblasti informační a

   sdělovací techniky. Dostává se nejen do čela afrických zemí, ale i v celosvětovém

   měřítku

- očekává se, že Agadirská dohoda o volném obchodu mezi Tuniskem, Marokem,

   Egyptem a Jordánskem, která vstoupila v platnost 1. 1.2008, bude impulsem k   

   dalšímu rozvoji obchodu mezi Tuniskem a těmito zeměmi.

 

             Makro-ekonomické indexy jsou v posledních deseti letech uspokojivé, výjimku tvoří míra nezaměstnanosti, která v roce 2007 činila 14,2 % a ve srovnání s rokem 2006 se nezměnila. Připravované stavební projekty a rozsáhlé zahraniční investice naznačují, že nezaměstnanost by se mohla od roku 2008 mírně snižovat. S tím je spojeno zvyšování odbornosti a kvalifikace odborných kádrů formou výstavby školicích středisek, a  to jak z vlastních finančních prostředků, tak za finanční pomoci Evropské unie.

 

Tuniská republika je hodnocena jako rozvojová země s rozvíjejícím se zpracovatelským průmyslem; někteří ekonomičtí experti ji řadí do kategorie nově se rozvíjejících zemí. Světovou bankou je řazena mezi země se středními příjmy. Tuniská ekonomika si sice udržuje poměrně dobrou výkonnost, nyní se však nachází v citlivé fázi, kdy vzhledem k odbourání cel (v kategorii průmyslových výrobků) v souladu s Asociační dohodou a nabíháním vyššího objemu splátek z minulých půjček hrozí prohloubení deficitu veřejných financí. Tuniská diplomacie se snaží pragmaticky využít současné situace a poukazujíc na rizika nestability dosáhnout zintenzivnění finančních toků od evropských partnerů.

 

 

            Tunisko – Evropská unie

 

            Rok 2007 byl dalším rokem intenzivních jednání Tuniska s Evropskou unií. Jednání v ekonomickém sektoru se vyvíjela poměrně příznivě, a to i přes určitá zpoždění  v oblasti zemědělství a služeb. Desetiletá bilance vzájemných vztahů v rámci Asociační dohody ukazuje, že objem vzájemné obchodní výměny se v tomto období zdvojnásobil a dosáhl téměř 15 miliard eur.

 

            V rámci programu MEDA se Evropská unie v Tunisku podílí na modernizaci infrastruktury, zejména přístavů (Program PMI), na modernizaci zemědělství (DRI – GRN), vodního hospodářství, na reformě bankovnictví, odborného vzdělávání (MANFORME), celní služby a privatizačního procesu. V letech 1995 - 2006 získalo Tunisko od Evropské unie celkem 946 milionů eur ve formě subvencí, tj. v průměru 90 milionů eur ročně. Země tak patří k nejúspěšnějším příjemcům finančních prostředků z různých programů MEDA, ale i z Evropské investiční banky, vzhledem k fungující ekonomice a schopnosti předkládat a následně realizovat příslušné projekty. Objem finančních  prostředků  na  podporu  těchto projektů dosáhl v letech 2002 - 2006  celkem 405 milionů eur.

 

            Před ukončením programu MEDA (1995 - 2006) byl na 99. zasedání výboru MED 14. 7.2006 v Bruselu schválen Národní finanční plán 2007 pro Tunisko. Tento plán určil Tunisku podpořit investice, snížit státní intervenci v určitých sektorech a omezit ekonomickou závislost na sektoru turismu a textilním sektoru. Dalším úkolem bylo restrukturalizovat státní sektor a snížit zátěž na veřejných financích. Vláda nyní klade na Asociační dohodu s EU velký důraz, současně však vyslovuje obavy nad rozšířením EU o některé východoevropské země, které by mohlo snížit význam euro-středomořské spolupráce. Na druhé straně EU poukazuje na dosud slabé výsledky jednání o snižování cel u zpracovaných zemědělských výrobků a služeb.

 

            Akční plány na léta 2006 a 2007 vycházely z potřeb, které si tuniská strana sama navrhla. V oblasti ekonomické se prioritami staly: zóna volného obchodu, liberalizace a modernizace ekonomiky, ekonomická konvergence s EU a reforma veřejných financí. Od roku 2007 to je „Politika evropského sousedství“, která převzala „štafetu“ a s ní i nový finanční instrument, nahrazující program MEDA. Nová politika se v roce 2007 odvíjela podle „Plánu činnosti v rámci politiky sousedství“, sjednaného mezi vládou Tuniské republiky a Evropskou komisí v listopadu 2006.

 

 

4.1.            Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

 

            Podle výroční zprávy britské ekonomické nadace Oxford Business Group byly za hlavní ekonomické události v roce 2007 v Tunisku označeny:

 

            -     prudce stoupající příliv investic ze zemí Zálivu

-          schválení ambiciózního XI. pětiletého plánu rozvoje

-          založení mohutné průmyslové zóny v oblasti města Enfidha a s ní spojené výstavby nového mezinárodního letiště s kapacitou 7 milionů cestujících

-          založení burzy pro malé a střední podniky

 

Rok 2007 byl prvním rokem XI. rozvojového plánu Tuniské republiky na léta 2007 až 2011. Dosažené hospodářské výsledky lze i přes vnější ekonomické vlivy, způsobené růstem cen ropy na světových trzích, hodnotit jako příznivé. HDP v prvním roce pětiletého plánu vzrostl o 6,3%. Podíl HDP na jednoho obyvatele se v roce 2007 zvýšil o 591 TND a dosáhl 4.389 TND (3.394 USD). Na tomto příznivém výsledku se podílel především:

 

-   rekordní růst přímých zahraničních investic o 45 %

-   růst vývozu o 24,8 %                          

-   růst příjmů z cestovního ruchu o 8 %

-   vyšší tempo produkce zpracovatelského průmyslu

 

            Přímé zahraniční investice dosáhly v roce 2007 rekordní výše 2 miliardy dinárů (asi 1,64 mld. USD). Největšími investory v Tunisku jsou v současné době země Perského zálivu, avšak Tunisko očekává, že se zapojením země do volného obchodu průmyslovými výrobky s EU výrazně vzroste i příliv investic z Evropy. Povzbudivé jsou i výsledky tuniského exportu, kde v roce 2007 poprvé v historii hodnota vývozu strojírenských a elektrotechnických výrobků převýšila hodnotu vývozu textilu, který byl tradičně největší položkou tuniského vývozu.

 

            Míra zadluženosti se snížila ze 47,2 % v roce 2006 na 45,2 % HDP v roce 2007, tj. o 2 procentní body.  Rozpočtový deficit se zvýšil z 2,9 % v roce 2006 na 3,0 % HDP v roce 2007, běžný deficit se meziročně zvýšil z 2,0 % na 2,2 % HDP. Během roku 2007 bylo vytvořeno více než 40.000 nových pracovních míst, nezaměstnanost se však snížit nepodařilo.

 

Přímé zahraniční investice v roce 2007, původně odhadované na 1,315 mld TND (1,012 mld. USD), dosáhly rekordní výše 2,07 mld. TND (1,64 mld. USD). Ve srovnání s rokem 2006, kdy činily1,431 mld. TND (1,17 mld. USD), zaznamenaly nárůst o 45 % a vytvořily více než 12.000 nových pracovních míst. Portfólio se snížilo ze 116,0 mil. TND (89,2 mil. USD) na 87,1 mil. TND (71,4 mil. USD).

 

Rating Tuniska

 

            V rámci každoroční revize uděleného ratingu navštívila v červnu 2007 Tunisko delegace ratingové agentury Fitch. Ta v současné době přiznává Tunisku rating BBB se stabilním výhledem.

 

            Japonská ageantura “Rating and Investment Information Inc“ (R&I), která v březnu 2008 navštívila Tunisko a hodnotila jeho ekonomickou situaci, zejména finanční a bankovní sektor, rozhodla udělit Tunisku rizikový stupeň A pro emise státních obligací v zahraničních měnách.

 

 

Rating evropské agentury IBCA                                    BBB

            Rating japonské agentury  R& I                         A

            Rating americké agentury Standard & Poor´s  BBB

            Rating  mezin. agentury Fitch z června 2007    BBB

 

            Vedle hodnocení  “BBB” pro dlouhodobé období vyhlásila v roce 2007 agentura Standard & Poor’s hodnocení

 

pro krátkodobé dluhy v místní měně                            A-1

pro dlouhodobé dluhy v místní měně                A

pro dluhy v devizách                                               A-3

 

            Významnou součástí zprávy americké agentury S&P je informace uvádějící, že perspektiva uvedeného hodnocení je stabilní. Investiční rating vychází z přijatých závazků Tuniska k provádění prozíravé makroekonomické politiky a k pokračování strukturálních reforem.

 

            Podle výroční zprávy o celkové konkurenceschopnosti pro léta 2006-2007, vypracované světovým ekonomickým fórem v Davosu, je Tunisko řazeno na 1. místo v Africe i mezi arabskými zeměmi a na 30. místo ve světě mezi 125 hodnocenými zeměmi. Oproti předchozímu roku se Tunisko zlepšilo o 7 míst a předstihlo např. Portugalsko (34.), Slovensko (37.), Maltu (39.), Itálii (42.), Řecko (47.), Maroko (70.), Alžírsko (76.), Egypt (82.), SAE (32.), Katar (38.), Kuvajt (44.) a Bahrajn (49.). Daleko lépe se také umístilo před významnými asijskými zeměmi jako je Čína (54.), Rusko (52.) nebo Indie (43.)

 

            V publikaci MENA (Middle Est and North Africa) Report zaujímá Tunisko v žebříčku nejnižší rizikovosti 2. místo (za  Spojenými arabskými emiráty)  v rámci 19 zemí regionu,  a to před Marokem, Egyptem, Jordánskem, Alžírskem a dalšími zeměmi.

                       

 

Odhad vývoje pro rok 2008

 

Výsledky tuniské ekonomiky v roce 2008 budou závislé na vývoji mezinárodní ekonomiky, především v prostoru Evropské unie, kde Tunisko v uplynulém roce realizovalo 83,5 % svých vývozů a 65,6 % svých dovozů. Tuniská vláda je, co se týče odhadů vývoje národní ekonomiky pro rok 2008, optimistická. Opírá se přitom o dlouhodobě dobré ekonomické  výsledky, zejména tempo hospodářského růstu, které se v posledních 10 letech zvyšovalo v průměru o 5%, o růst exportu (24,2 % v r. 2007), růst devizových příjmů z cestovního ruchu (rekordní příjmy ve výši 3,050 mld. TND (2,5 mld. USD) v roce 2007, které představují nárůst o 8 % a snižující se zadluženost (ze 47,2 % na 45,2 % HDP). Také tuniská turistika zaznamenala v roce 2007 příznivý růst. Počet zahraničních turistů dosáhl rekordní hranice 6,762 milionu a devizové příjmy, generované tímto sektorem, vzrostly v roce 2007 na 2,5 mld. USD.  

 

 

Pro rok 2008 tuniská vláda předpokládá:

 

-         hospodářský růst                         6,1 %

-         investice                                  1.800 mil. TND

-         růst exportu výrobků a služeb              10 - 15 %

-         běžný deficit z HDP                      2,5 %

-         inflace                                3,0 %

-         zahraniční zadluženost                        42,4 % HDP

-          HDP na 1 obyvatele                     4.457 TND (3.650,-USD   

 

               

 

4.2.            Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let  (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

        

 

                        v mil. TND (USD)

 

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

HDP v mil.TND/USD

- stálé ceny 1990

     19.334

(14.500)

     20.517

(16.476)

     21.384

(16.837)

22.509

(16.897)

23.813

(19.519)

Přírůstek HDP v %

5,5

5,8

4,2

5,3             

6,3

HND/1ob.v TND/ USD             

3.125,3

(2.421)

3.380,2

(2.714)

3.603,0

(2.837)

3.798,0

(2.922)

4.160,0  (3.407)    

Míra inflace    %

2,6

3,6

2,7

4.5

3,0

Průměrný kurz

TND/USD

1,287

1,245

1,280

1,332

1,221

                                                                                                     

Zdroj: Národní statistický úřad

 

 

Vývoj HDP za posledních 5 let - přírůstek v %

 

Rok

2003

2004

2005

2006

2007*

Přírůstek HDP v %

5,6

6,0

4,0

5,3

6,3

Bez zemĕdĕlství

3,6

5,5

5,6

5,7

6,9

Bez zemĕdĕlství

a agropotravinářství

3,7

5,2

5,9

5,7

6,6

Bez zemĕdĕlství, agro- potrav., tĕžby a energie

4,0

5,3

6,0

6,0

6,8

           

Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce      

* Odhad

 

 

Struktura HDP v roce 2007 - podíl jednotlivých sektorů (běžné ceny r. 2007 )  v  %

 

Sektor

Podíl v %

          Zemědělství a rybolov   

11,5 %

          Zpracovatelský průmysl

19,2 %

          Ostatní průmyslová odvětví

14,0 %

          Služby

43,2 %

          Ostatní sektory

12,1 %

          Celkem

100 %

 

Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

 

           

Růst HDP

 

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

 v %

5,5

5,8

4,2

5,3

6,3

 

Zdroj:  Státní statistický úřad 

 

 

Přehled vývoje rozpočtového deficitu:

 

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

v %

3,2

2,6

3,5

2,9

3,0

 

Zdroj:  Státní statistický úřad

                          

 

Přehled vývoje míry nezaměstnanosti

 

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

v %

14,5

14,2

14,2

14,2

14,2

 

Zdroj: Státní statistický úřad

 

            Míru nezaměstnanosti se ani v roce 2007 nepodařilo snížit a zůstává na 14,2 %. U kategorie mladých lidí, dále pak ve vnitrozemí a v jižní saharské oblasti však nezaměstnanost dosahuje 20 až 25 %.  

           

           

4.3.            Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

 

                        Přes zpomalení růstu světové ekonomiky v roce 2007, které zasáhlo i Tunisko, a přes výrazné zvýšení cen energie, odolával tuniský průmysl v roce 2007 specifickým potížím tuniské ekonomiky, a to díky mimořádným opatřením, zavedeným tuniskou vládou. K hospodářskému růstu výrazně přispěla vysoká dynamika některých odvětví zpracovatelského průmyslu, jejichž výrobky jsou určeny převážně na export.            

           

                        V průmyslové výrobě, jejíž objem se meziročně zvýšil o 4,1 %, zaznamenaly v roce 2007 nejvýraznější růst sektor strojírenský a elektrický, v nichž se produkce zvýšila o 29,2 %, dále pak energetika, kde objem výroby vzrostl o 16,1 %. Produkce zpracovatelského průmyslu se v roce 2007 oproti roku 2006 zvýšila o 8,2 %. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo rovněž  v průmyslu stavebním (+6,8%), v průmyslu chemickém, zejména v produkci kyseliny fosforečné (+6,5%) a v produkci a distribuci vody (+3,7%). Textilní průmysl a kožedělný, které v tuniské ekonomice hrají významnou roli, zaznamenaly v roce 2007 růst o 5,6 %. Průmysl potravinářský, sklářský a keramický zvýšily svou produkci o 1,2 %.

            Pozn.:  Jedná se o předběžné výsledky; konečné výsledky budou zveřejněny až ve výroční zprávě Centrální banky Tuniska v září/říjnu 2008.

 

 

4.4.            Stavebnictví

 

Stavební průmysl, zvláště výroba stavebních materiálů, keramiky a skla, zaznamenává v posledních letech trvalý růst, a to díky zvýšeným investicím do cementárenských výrobních jednotek ve městě Enfidha. Mimořádné investice umožnily zvýšení výrobní kapacity, ale i vývozů v tomto sektoru (u bílého cementu zvýšení v roce 2007 o více než 15 %). Produkce ostatního cementu se zvýšila na více než 8 mil. tun, a to v přímé závislosti na domácí i zahraniční poptávce. Vývoz této komodity vzrostl v roce 2007 o 39 %.

           Vzhledem k probíhajícímu stavebnímu boomu v Tunisku a projektům, které by se měly v Tunisku v příštích letech realizovat, tj. např.

 

-     výstavba ultramoderního města, tzv. Malé Dubaje, investice 15 miliard USD

-         výstavba Města sportu na ploše 255 ha, investice 5 miliard USD

-         výstavba mezinárodního letiště Enfidha

-         výstavba nové rafinérie ve Skhiře

-         turisticko-lázeňský komplex na severu země,

 

            lze očekávat prudce rostoucí poptávku zejména po stavebních materiálech.

 

                   

4.5.            Zemědělství – vývoj, struktura

 

V prvním roce XI. hospodářského plánu na léta 2007-2011 kladla tuniská vláda mimořádný důraz na rozvoj agropotravinářského průmyslu s cílem zabezpečit v základních produktech dostatečné uspokojování domácí potřeby. I přes optimistický výhled ze začátku roku 2007 se však u některých základních zemědělských produktů  nepodařilo dosáhnout potřebnou výši produkce a dovozy těchto komodit, spojené s prudkým jejich růstem cen (zejména obilí), silně zatížily státní rozpočet.

 

Podle zprávy Světové banky je relativní úspěšnost zemědělství zajišťována prostředky, které jdou na úkor celé společnosti: subvence, vysoké ceny potravin, nízká úroveň růstu. Podle této analýzy jsou 2/5 růstu zemědělského sektoru pro národní hospodářství ztrátou, protože jsou realizovány v komoditách, které je výhodnější dovážet (chov hovězího dobytka a produkce mléka). V komoditách, kde by mohlo být Tunisko konkurenceschopné (ovoce, zelenina) naopak země zaostává. V současné době není Tunisko schopné ani plně využít kvóty na dovoz těchto produktů, které mu poskytuje EU v rámci asociační dohody.

 

          Tuniské zemědělství zaměstnává 21 % práceschopného obyvatelstva a spolu s rybolovem se podílí více než 12 % na tvorbě HDP. Tunisko má 10 milionů ha zemědělské půdy, z toho 5 milionů ha orné půdy. Uměle zavlažovány jsou pouze 4 % zemědělské a 8 % orné půdy. 75 % zemědělců obdělává plochy menší než 10 ha.

           

             Zemědělská sezóna 2006/2007 byla v důsledku nižších srážek ve srovnání s předchozí sezónou slabá. Produkce oliv klesla o 30 tis. tun (-16 %), agrumů o 15 tis. tun (- 5 %),  rajčat o 285 tis. tun (-25 %) a produkce vajec o 62 mil. tun (-5 %).

 

Vývoz zemědělské produkce:

 

Ve  vývozu olivového oleje, který je jednou z hlavních vývozních komodit, se nepodařilo zopakovat výsledky dosažené v roce 2006. V roce 2007 byl zaznamenán vývoz v hodnotě necelých 700 mil. TND (570 mil. USD), který představuje meziroční pokles o 17 %. S plochou 1,6 milionu hektarů (cca 30% celkové zemědělské půdy) patří Tunisko (spolu se Španělskem, Itálií a Řeckem) k největším producentům olivového oleje na světě.

 

            Lepších výsledků dosáhlo Tunisko ve vývozu ryb a krevet, jichž vyvezlo 21,4 tis. tun v hodnotě 232,8 mil. TND (191 mil. USD), tedy o 5,5 % váhově a 3,3 % hodnotově více. Na tomto příznivém výsledku se podílelo především zvýšení prodejů do Itálie.

 

Rovněž další významná vývozní komodita, datle, jejímž odběratelem je především Francie, Německo a  Maroko, zaznamenala v roce 2007 velmi příznivý nárůst o 80 %, poté co se jejich vývoz zvýšil ze 117 mil. TND v roce 2006 na 211 mil. TND (173 mil. USD) v roce 2007.

 

Vývoz agrumů zaznamenal v roce 2007 pokles. Zatímco v roce 2006 činil 16,1 mil. TND, v roce 2007 klesl na 13,6 mil. TND (11,1mil. USD), což představuje propad o 16,0 %. Hlavními odběrateli agrumů byla Francie a Španělsko.

 

4.6.            Služby

 

  Sektor turistiky patří k odvětvím, jimž tuniská vláda věnuje stále větší pozornost. Díky ní se turistika stala rychle se rozvíjejícím odvětvím tuniské ekonomiky. S příjmy 3,05 miliardy TND (asi 1,7 milionů eur) v roce 2007, které proti roku 2006 představují nárůst o 8 %, se toto odvětví řadí k nejvýznamnějším zdrojům deviz do státního rozpočtu.

 

V roce 2007 zaznamenala tuniská turistika další příznivý růst. Počet zahraničních turistů dosáhl rekordní hranice 6,762 milionu a devizové příjmy, generované tímto sektorem, se zvýšily z 2,825 mld. TND v roce 2006 na 3,050 mld. TND (asi 1,7 mld. eur) v roce 2007, které představují nárůst o 8 %. 

.

 

Příjmy z turistického sektoru

                                                                                                            v mld. TND

 

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

Příjmy

1,902

2,290

2,587

2,825

3,050

 

Zdroj:  Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

 

Postavení Tuniska v oblasti turistiky

 

            Podle indexu konkurenceschopnosti v oblasti turistiky zaujímá Tunisko 1. místo mezi africkými zeměmi a 2. místo v arabském světě – za Spojenými arabskými emiráty.    V celosvětovém měřítku je postavení Tuniska následující:

 

 

Země

Postavení

      Spojené arabské emiráty

18.

      Tunisko

34.

      Katar

36.

      Jordánsko

46.

      Bahrajn

47.

      Maroko

52.

      Egypt

58.

      Kuvajt

67.

      Mauretánie

92.

      Alžírsko

93.

                                                                                                                                            

           

Na příznivých výsledcích v roce 2007 se podílela zejména hlavní turistická letoviska Djerba, Hammamet, Sousse, Monastir, Mahdia, Nabeul a Tabarka, která zaznamenala nejvíce zahraničních návštěvníků, dále pak města Tunis, Kairouan, Tozeur  a další.

 

Z arabských zemí přijelo do Tuniska nejvíce turistů z Libye (1.545 tis., jejich počet meziročně vzrostl o 4,9 %), dále z Alžírska (981 tis., +9,9 %), na třetím místě se umístili  návštěvníci z  Maroka (29 tis., -9,9 %) a na čtvrtém místě  Mauretánci (10 tis., +16,6 %). Z evropských  zemí  pocházelo  nejvíce turistů  z  Francie (1.335 tis., +8,2 %), Německa  (514 tis., -4,4 %),  Itálie (444 tis., -4,3 %) a Velké Británie  (313 tis., -10,8 %).

                       

                        Z České republiky přijelo v roce 2007 do Tuniska 153 tis. turistů (-0,4 %), ze Slovenska 42 tis. (+17,1 %), z Polska 149 tis. (+9,8 %) a z Ruska 141 tis. (+ 26,0 %).  Z evropských zemí přicestovalo do Tuniska 4 048 429 turistů, kteří se na celkovém  počtu turistů podíleli 59,9 %.

             

            V roce 2007 Tunisko disponovalo hotelovou kapacitou 199 tisíc lůžek.  V hotelích zahraniční  hosté strávili 37 371 572 nocí, což  ve srovnání s rokem 2006 představuje růst o 1,4 %. Průměrná obsazenost hotelů se meziročně zvýšila z 51,5 na 51,6 %. Největší obsazenost  zaznamenala  zóna Mahdia (65,1 %), následována  zónami  Djerba - Zarzis (61,4 %), Yasmine - Hammamat (59,9 %) a Sousse (59,5 %).

 

 

4.7.            Infrastruktura  (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

            Silniční síť

 

                        Silniční síť tvoří 19.000 km asfaltových silnic vyhovující kvality, na hlavních tazích je však značně přetížená. Tunisko disponuje 240 km  dálnic (sever - jih)  ve směru Tunis-Sfax, končící ve  městě M´Saken a dálničním úsekem (jih-sever) v délce 63 km ve směru Tunis-Bizerta. V současné době buduje Tunisko 2 hlavní dálniční úseky:

 

-         ve směru jih:   mezi městy Msaken a El Jem (47,2 km)

                                 mezi městy El Jem a Sfaxem  (50,3 km)

                             Oba úseky mají být dokončeny v prosinci 2008.

 

-         ve směru západ:  mezi městy Tunis – Medjez El Bab-Oued Zarga (67 km)

Mezi největší tuniské stavební projekty patří výstavba dálnice, která by měla spojit tuniské město Sfax s libyjským hlavním městem Tripolis. Přípravné práce měly být zahájeny v roce 2006 a podle původního projektu měla být dálnice uvedena do provozu v roce 2013.

            Pro rok 2008 tuniská vláda uvolnila 69 milionů eur na rozvoj a údržbu dálnic.

Díky těmto prostředkům bude v říjnu 2008 zahájena dlouho očekávaná výstavba dálnice Sfax-Gabès. Jde o prodloužení stávající dálnice A1 z Bizerty (na severu země) do Gabès a dále až na tunisko-libyjskou hranici. Očekává se, že tento významný dopravní úsek, který si vyžádá celkové náklady 400 milionů dinárů (asi 340 mil. US D), bude uveden do provozu v červnu 2011. Výstavba nového úseku dálnice zkrátí dopravu zboží a osob z dosavadních 6 hodin na 3,5 hodiny a urychlí dopravu nejen mezi severem a jihem země, ale přispěje i ke zlepšení obchodní výměny mezi Tuniskem a Libyí.   

Souběžně s výstavbou dálnice se připravuje budování železničního spojení mezi oběma zeměmi.

                       

Železniční síť

                        V současné době disponuje Tunisko 2.256 km železniční sítě. V roce 2004 byla zahájena rekonstrukce železniční sítě formou modernizace tratí, při níž bude několik hlavních tahů zdvojeno. V letech 2008 - 2009 bude nákladem 38 mil. TND probíhat rekonstrukce 130 km železničních tratí Tunis-Kasserine a Tunis-Ghar Dimaou. Současně byla zahájena i rekonstrukce bezpečnostně-technického zabezpečení. Z hlediska využívání je železniční síť málo významná, větší využití má pouze na tahu Tunis - Sfax a Tunis - Bizerte.

                        Příjmy za přepravu osob činily za rok 2007 47,6 mil. TND (39 mil. USD) a ve srovnání s předchozím rokem se zvýšily o 9,9 %. Příjmy za přepravu zboží dosály v roce 2007  60 mil. TND (49,2 mil. USD) a oproti roku 2006 vzrostly o 4,3 %.

 

 Mezinárodní letiště

                       Tunisko disponuje 7 mezinárodními letišti: Tunis-Cartage, Sfax-Thyna, Monastir Habib Bourguiba,  Jerba-Zarzis, Tozeur-Nefta, 7 Novembre Tabarka a Gafsa-Ksar. Současná kapacita letišť je 10,5 mil. pasažérů. Přibližně 112 leteckých společností z 28 zemí zabezpečuje 170 letů týdně.

                        V září 2007 byly započaty přípravné práce k zahájení výstavby mezinárodního letiště ve městě Enfida (jih Tuniska) s počáteční kapacitou 5 mil. cestujících ročně a s cílovou kapacitou 30 mil. pasažérů ročně. Zakázku na výstavbu a provozování letiště, které je jednou z nejvýznamnějších staveb XI. rozvojového plánu (2007 - 2011), získala turecká společnost TAV. 

 

 

Obchodní  přístavy

            Tunisko disponuje 7 obchodními námořními přístavy: Tunis- La Goulette a Radès, Bizerte-Menzel Bourguiba, Sousse, Sfax-Sidi Youssef, Gabès a Zarzis. V průměru  přístavy ročně přijmou cca 6.000 námořních lodí a vyloží a naloží cca 29 mil. tun (v r. 2007 celkem 30,5 mil. tun) zboží. Přístavy hrají významnou roli v zahraničním obchodě Tuniska, neboť jimi prochází 97 % vyváženého a dováženého zboží.

                                   

            Telekomunikace     

            Tunisko má nejrozvinutější telekomunikační infrastrukturu v zemích severní Afriky.

            V zemi působí 2 operátoři :

-         státní společnost Telecom:  v r. 2007 měla 1,268 mil. pevných tel. linek, tj. 12,5 telefonních linek na 100 obyvatel, a více než 4 miliony abonentů mobilní sítě. V 1.čtvrtletí 2006 získalo dubajské konsorcium Tecom-Dig (Dubai Investment Group) za 1,893 miliardy eur 35% akcií Telecomu. Šlo o nejvýznamnější finanční operaci v rámci privatizace tuniských společností;

             -   soukromá společnost Tunisiana:  v r. 2006 měla tato společnost 3 mil. abonentů                                      mobilní sítě. Očekává se, že jejich počet dále výrazně poroste;                         

 

Energetika

            Elektrifikace v tzv. zastavěných oblastech, tj. v městských aglomeracích a vesnicích, dosahuje v současné době 96%.

            Výroba elektřiny: 2.890 MW, plánována je výstavba elektrárny s kapacitou 350 až 500 MW.  96% z celkové produkce elektřiny připadá na paroplynové elektrárny, 2% na vodní elektrárny a 2% na větrné elektrárny. Naprostá většina elektráren je na zemní plyn nebo v kombinaci topný olej/plyn. 70% potřeby je kryto domácí produkcí,  zbývajících 30% tvoří alžírský plyn. Již v roce 2005 se mělo realizovat propojení el. sítí 400 KW Tunisko-Libye, výstavba sítě však zatím nebyla zahájena.

            Ve stádiu politického rozhodování je v současné době návrh na výstavbu jaderné elektrárny v Tunisku. V listopadu 2006 pověřil tuniský prezident Ben Ali Tuniskou energetickou a plynárenskou společnost (STEG) vypracováním studie „Rozvoj elektrické energie na základě jaderné energie“. Bližší údaje o projektu jaderné elektrárny zatím nebyly zveřejněny, pouze její výkon - 900 MW a předpokládaný termín jejího dokončení - rok 2020.

           

           Distribuční síť přírodního plynu

                        Na tuniském území je celkem 790 km vysokotlakového potrubí. Zhruba 3/4 domácí spotřeby plynu jsou kryty tranzitními poplatky z  plynovodu Alžírsko-Evropa. V prosinci 2007 vláda schválila další etapu přechodu podniků a domácností na přírodní plyn.    

 

Ropa a její deriváty

            Těžba ropy stagnuje, nicméně z větší části pokrývá domácí spotřebu. Současný odhad ropných rezerv činí 425 milionů tun. Těžba ropy se v současné době pohybuje kolem 70 000 barelů denně. Americké ropné firmy ovládají 38 % tuniského trhu v oblasti průzkumu i zpracování ropy, v zemi dále působí evropské, kanadské a arabské společnosti. Většina kvalitní ropy je vyvážena do zemí EU, zatímco méně kvalitní je využívána k pokrytí potřeby topných mazutů. V letech 2007 - 2011 tuniská vláda předpokládá otevřít 75 nových naftových vrtů a udělit 44 licencí na naftový průzkum.

 

            V lednu 2008 udělila tuniská vláda australské společnosti Oil Search Limited 4-letou koncesi na ropný průzkum na ploše 4.852 km² mezi regiony Kef (severozápad země) a Siliana (středozápad země). Tento průzkum bude australská společnost provádět ve spolupráci s tuniskou státní společností ETAP (Entreprise Publique d´Activités Pétrolières). Financování ve výši 8 milionů dolarů bude zajištěno ze strany australské společnosti.

 

          V únoru 2008 udělila tuniská vláda dvěma vietnamským společnostem (Petrovietnam Exploration Production Corporation LTD a Vistsoupetro Joint Venture) koncese na ropný průzkum v oblasti Gabèského zálivu. Průzkum na ploše 2436 km² v prvním případě a 1540 km² v druhém je podmíněn spoluúčastí tuniské státní společnosti ETAP (Entreprise Tunisienne d´Activités Pétrolières). Očekává se, obě vietnamské společnosti budou do průzkumu investovat minimálně 14 milionů dolarů.

4.8.            Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

 

V oblasti rozvojové pomoci zůstává Tunisko nadále pouze příjemcem. Ta  přichází z větší části formou darů (cca 80%) ze zemí EU, zbytek rozvojové pomoci  pochází především z Japonska a jen malá část z bohatších arabských zemí.

Významnou pomoc tuniské ekonomice představují nadále zvýhodněné úvěry Evropské investiční banky a ostatních regionálních rozvojových bank. Běžné je rovněž poskytování tzv. měkkých úvěrů na jednotlivé obchodní případy.

 

 

5.             Finanční a daňový sektor

 

5.1.            Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

                                                                                                                    v mil. TND/USD

 

 

R o k

 

2004

 

2005

 

 

2006

          2007         

 

  2008*

Příjmy       TND                      (USD)

12.740,7 (10.233,5)

12.299,8 (9.761,7)

 14.210,0 (10.930,8)

14.460,0     (11.123,0)

15.342,0      (13.340,0)

Výdaje      TND

                    (USD)

12.995,9 (10.438,5)

12.952,9 (10.280,0)

 14.210,0  (10.930,8)

14.460,0     (11.123,0)   

15.342,0      (13.340,0)

Saldo       TND

                   (USD)

 -255,2

(-205,0)

-653,1

(-518,3)

0                 0

0                 0    

0                 0

 

Zdroj:  Ministerstvo financí, Tunis

           * odhad.  Při přepočtech pro rok 2008 byl použit průměrný kurz  1USD = 1,15TND 

  

            Státní rozpočet pro rok 2008 byl vypracován jako vyrovnaný a počítá s příjmovou             stránkou ve výši  15.342 mil. TND (13.340 mil. USD)

 

 

5.2         Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních                    

             5 let)

 

                                                      

Rok

2002

2003

2004

2005

2006

Bĕžný účet           TND

                            (USD)

-1.060,0

(-795,0)

-941,0

(-705,7)

-690,6

(-543,8)

-405,2

(-311,7)

-824,4

(-633,8)

Kapitálový účet   TND

                            (USD)

+1.307,0

(+980,2)

+1.477,0

(+1.107,7)

+1.951,6

(+1.536,7)

+1.639,5

(+1.261,2)

+3.647,8

(+2.806,0)

Vyrov.operace     TND

                            (USD)

-48,0

(-36,6)

-43,0

(-32,2)

-31,4

(-24,2)

-18,4

(-14.2)

-50,1

(-38,5)

Bilance                TND

                            (USD)

+199,0

(+149,2)

+493,0

(+369,7)

+1.212,9

(+933,0)

+1.215,9

(+935,3)

+2.779

(+2.137,7)

Deviz. rezervy      TND

(čisté)                   (USD)   

3.002

(2.116)

3.503

(2.627)

4.733

(3.800)

5.872

(4.372)

8.625

(+2.137,7)

Krytí  dovozu devizovými rezervami

80 dnů

91 dnů

107 dnů

124 dnů

148 dnů

 

   Pozn.: Oficiální údaje za rok 2007 nebyly dosud zveřejněny. Publikovány budou ve výroční zprávě                  Tuniské centrální banky v září/říjnu 2008.

 

 

 

5.3.              Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

R o k

 

2003

2004

2005

2006

 

2007

Zahr. zadluženost  TND

                              (USD)

16.660

(12.495)

17.520

(14.018)

18.073 (14.010)

19.876     (15.289)

19.381

(15.886)

Zahr. zadluž. (% z HDP)

50,3%

49,3%

47,3%

49,1%

47,2%

Dluhová služba     TND

                              (USD)

2.460

(1.845)

2.620

(2.103)

2.670 (2.069)

2.690      (2.069)

3.229

(2.647)

Dluh. služba z běž. příjmů

14,5%

14,4%

14,9

17,1

11,8%

 

   Zdroj:  Státní statistický úřad    

 

 

5.4.              Bankovní systém  - hlavní banky a pojišťovny

           

           Bankovní soustavu tvoří Tuniská centrální banka, Profesionální asociace tuniských bank, 14 depozitních bank, 8 investičních bank, 2 obchodní banky, 7 leasingových společností, 8 nerezidentních (off-shore) bank,  4 státní pojišťovny,  8 soukromých  pojišťoven, 3 vzájemné pojišťovny a 6 nerezidentních (off-shore) pojišťoven.

 

           Bankovní soustava Tuniské republiky - seznam institucí:

 

La Banque Centrale de Tunisie (BCT) - Cedulová banka:

25, rue Hédi Nouira, 1001 Tunis; tél. 00 216.71.340.588, 254.000; fax: 216.71.340.615, 354.214;

 e-mail: bct@bct.gov.tn; webové stránky: www.bct@gov.tn.

             L´Association Professionnelle des Banques de Tunisie

L´Avenue Kheireddine Pacha, Cité Ennasim-Bourgel- BP 45, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie

Tél.: 00 216.71.840.422, 840.876; fax: 00 216.71.845.844;   e-mail: apbt@apbt.org.tn

 

Depozitní  banky:

L´Arab Tunisian Bank (ATB)

9, rue Hédi Nouira, 1001 Tunis; Tunisie; Tél.: 00 216.71.351.155; Fax: 00 216.71.342.852, 348.150;

 E-mail: atbbank@atb.com.tn; webové stránky: www.atb.com.tn

            100% vlastníkem je Arab Bank plc (Jordánsko).

L´Amen Banque (ex-CFCT)

Av. Mohamed V, 1002 Tunis-Belvédère;   Tunisie;  Tél.: 00 216.71.835.500;   Fax: 00 216.71.833.517

E-mail: amenbank@planet.tn;   webové stránky: www.amenbank.com.tn

            Banka je ve 100% vlastnictví tuniských soukromých akcionářů.

 

La Banque Franco-Tunisienne (BFT)

Rue 8600 Montplaisir, 1002 Tunis, Tunisie;  Tél.: 00 216.71.890.355; Fax: 00 216.71.890.624

Tato banka je ze 78,18 % vlastněna bankou STB. Zbytek drží tuniský stát.

La Banque Nationale Agricole (BNA)

Rue Hédi Nouira, 1001 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.831.200, 831.000; Fax: 00 216.71.831.205, 830.765; e-mail: hosneloujoud.Benachour@bna.com.tn

Tuniský stát, veřejnoprávní a poloveřejnoprávní instituce drží 67,43 % kapitálu, zbývajících 32,57 % je

v soukromých rukou.

Attijari Bank (AB)

95, Av. de la Liberté, 1002 Tunis-Belvédere; Tél.: 00 216.71.849.400, 792.400; Fax: 71847.352

54,57 % kapitálu drží konsorcium složené ze španělské Banco Santander central Hispano SA a marocká Attijari Wafa Bank. Zbytek kapitálu je v držení soukromých tuniských akcionářů.

La Banque de Tunisie (BT)

2, rue de Turquie, Place du 7 Novembre, 1001 Tunis, Tunisie;

Tél.: 00 216.71.332.188;  Fax: 00 216.71.349.401, 347.704;  E-mail: finance@bt.com.tn

73,03 % kapitálu je v rukou soukromých tuniských akcionářů (fyzické i právnické osoby), 26,92 % patří zahraničním akcionářům. Hlavním z nich je Crédit industriel et commercial (CIC) de Paris s 20% účastí.

La Banque Internationale Arabe de Tunisie (BIAT)

70-72, Av. Habib Bourguiba, A.P. 620, Tunis, Tunisie

Tél.: 00 216.71.340.733; Fax: 00 216.71.340.680; webové stránky: www.biat.com.tn

99,84 % kapitálu je v soukromých rukou, z toho 71,93 % tvoří podíl tuniských akcionářů (fyzické i právní osoby), 27,91 % činí zahraniční účast. 0,16 % akcií drží veřejnoprávní instituce

La Banque de l´Habitat (BH)

21, Avenue Kheireddine Pacha, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie

Tél.: 00 216.71.785.277; Fax: 00 216.71.788.181;  E-mail: banquehabitat@bh.fin.tn

54 % kapitálu drží tuniský stát a veřejnoprávní instituce, 46 % je v soukromých rukou.

La Société Tunisienne de Banque (STB)

Rue Hédi Nouira, 1001 Tunis, Tunisie; tél.: 00 216.71.340.477; Fax: 00 216.71.340.009

webové stránky: www.stb.com.tn.

52,5 % kapitálu drží veřejnoprávní a poloveřejnoprávní instituce, 36,2 % kapitálu má v rukou soukromý sektor a 11,3 % akcií drží zahraniční investoři.

L´Union Bancaire pour le Commerce et l´Industrie (UBCI)

139, Avenue de la Liberté, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.842.000; Fax: 00 216.71.849.312

webové stránky: www.ubci.com.tn

50 % kapitálu drží francouzská skupina BNP Paribas, která má 60 % hlasovacích práv v bance. 50% drží různí tuniští soukromí akcionáři.

L´Union Internationale des Banques (UIB)

65, Avenue Habib Bourguiba, 1001 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.347 000, 340.763;

Fax: 00 216.71.352.193, 340.763; e-mail: mahdi.akrout@uib.fin.tn

Od privatizace v r. 2002 je majoritním akcionářem (52,34 %) francouzská Société Générale. V r. 2008 se zvažuje fúze s BNP Paris.

La Banque Tunisienne de Solidarité (BTS)

56, Av. Mohamed V, 1002 Tunis-Belvédère; Tél.: 00 216.71.844.040;   Fax: 00 216.71.845.537

e-mail: bts@email.ati.tn

Založena v r. 1997 především pro poskytování mikroúvěrů.

La CitiBank

55, Av. Jugurtha, 1002 Tunis-Belvédère; tél.: 00 216.1.790.066-791.714;  fax: 785.556

Je ve 100% vlastnictví americké skupiny Citigroup. Funguje jak na bázi on-shore tak i off-shore

L´Arab Banking Corporation (ABC) (on shore)

ABC Building-les Berges du Lac, 2045 Tunis, Tunisie

Tél.: 00 216.71.861.861; Fax: 00 216.71.860.921; e-mail: abctunis@arabbanking.com

            Je ve 100% vlastnictví Arab Banking Corporation. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore

Investiční banky:

 La Banque de Tunisie-Émirats d´Investissement (BTEI)

5-bis, Rue Mohamed Badra, 1002 Tunis, Tunisie

Tél.: 00 216.71.783.600; Fax: 00 216.71.783.756;  e-mal: btei.dg@planet.tn

La Banque Tuniso-Quatari d´Investissement (BTQI)

Centre urbain Nord, BP 320, 1080 Tunis Cedex, Tunisie

Tél.: 00 216.71.713.555; Fax:00 216.71.713.111; e-mail: btqi.dergen@planet.tn

La Banque Arabe Tuniso-Libyenne de Développement et du Commerce Extérieur (BTLD)

25, Avenue Kheireddine Pacha, BP.1002, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie

Tél.: 00 216.71.781.500;  Fax: 00 216.71.782.818 

La Société Tuniso-Saoudienne d´Investissement et de Développement (STUSID)

32, Rue Hédi Karray, BP 20, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie

Tél.: 00 216.71. 718.233, 717.968; Fax: 00 216.71.719.233; e-mail: stusid@gnet.tn

50% kapitálu patří Tunisku, 50% Saudské Arábii

La Banque Tuniso-Koweitienne de Développement (BTKD)

10 bis, Avenue Mohamed V, BP 149, 1001 Tunis-Belvédère, Tunisie

Tél.: 00 216.71.340.000; Fax: 00 216.71.343.106; webové stránky: www.btkd.bank.com

La Banque de Développement Economique de Tunisie (BDET)

34, rue Hédi Karray, El-Menzah IV, BP 48, 1080 Tunis-Cedex, Tunisie

Tél.: 00 216.71.718.000, 719.999; Fax: 00 216.71.713.744

La Banque Nationale du Développement Touristique (BNDT)

Avenue Mohamed V, Montplaisir, 1002 Tunis, Tunisie

Tél.: 00 216.71.785.322; Fax: 00 216.71.784.778; e-mail: bndt@planet.tn

La Banque de Coopération du Maghreb Arabe (BCMA)

Imm. BNDT, Avenue Mohamed V, Montplaisir, BP 46, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie

Tél.: 00 216.71.780.311; Fax: 00 216.71.781.056

AL BARAKA Groupe DALLA AL BARAKA” d´Investissement et de Développement

Immeuble Best-Re, Zone Nord, Les Berges du Lac, BP 484, 1080 Tunis-Cedex

Tél.: 00 216.71.860.355; Fax: 00 216.71.861.011 - 014; e-mail: zk.albaraka@planet.tn

 

Nerezidentní banky

Beit Ettamouil Saoudi Tounsi (BEST Bank)

98, Avenue Hédi Chaker, 1002 Tunis, Tunisie; tél.: 00 216.71.790.000, fax: 00 216.71.780.235

e-mail: bestbank@planet.tn

North Africa International Bank (NAIB)

Avenue Kheireddine Pacha-Lot Ennassim Bourjel, 1002 Tunis, Tunisie

Tél.: 00 216.71.950.800, Fax: 00 216.71.950.840; e-mail: naib@planet.tn

AL-Ubaf  International Bank (AIB)

Rue 8807 Montplaisir, 1002-Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.783.500, Fax: 00 216.71.793.905

e-mal: alub.tn.@gnet.tn

L´Union Tunisienne de Banques (UTB)

Rue 8011 Espace Tunis Bloc  4-eme étage,  Montplaisir 1002, Tunisie

Tél.: 00 216.71.950.100; Fax: 00 216.71.950.016; e-mal: utn-tunis@yahoo.fr

Tunis International Bank (TIB)

18, Avenue des États Unis- BP. 81, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie

Tél.: 00 216.71.782.411; Fax:00 216.71.782.479; e-mail: tibl.tib@planet.tn

Loan and Investment Company (LINC)

Complex Mechtel, Avenue Ouled Haffouz, 1002 Tunis-Belvédère, Tunisie

Tél.: 00 216.71.847.459; Fax: 00 216.71.847.459

CitiBank (of shore)

53, Avenue Jugurtha, 1002 Tunis, Tunisie; Tél.: 00 216.71.790.066; Fax: 00 216.71.785.556

            Je ve 100% vlastnictví americké skupiny Citigroup. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore.

            Arab Banking Corporation (ABC) (off shore)

ABC Building-les Berges du Lac, 2045 Tunis, Tunisie

Tél.: 00 216.71.861.861; Fax: 00 216.71.860.921; e-mail: abctunis@arabbanking.com

Je ve 100% vlastnictví Arab Banking Corporation. Funguje jak na bázi on-shore, tak i off-shore

 

Zastoupení zahraničních bank:

Bankers Trust Company

The Arab Investment Company

Credit Lyonnais

Credit Bank

Société Générale

 

Hlavní státní pojišťovny:

La Societé Tunisienne d´Assurance et de Reassurance (STAR)

Square avenue de Paris, Tunis, Tunisie;

Tél.: 00 216.71.256.800, 333.248; Fax: 00 216.71.340.835, 341.932

La Compagnie Tunisienne d´Assurance du Commerce Exterieur (COTUNACE)

Rue 8006, Cité Monplaisir, 1002 Tunis, Tunisie;  Tél.: 00 216.71.783.000; Fax: 00 216.71.782.539

E-mail: cotunace2@email.ati.tn; webové stránky: www.cotumace.com.tn

 

Hlavní soukromé pojišťovny:

Le Groupement des Assurances de Tunisie (GAT)

La Societe Tunisienne d´Assurance  et de Reassurance (ASTREE)

45, Avenue Kheireddine Pacha, BP 780, 1080 Tunis-Cedex, Tunisie

Tél.: 00 216.71.792.211; Fax: 00 216.71.794.723

La Compagnie Mediterranéenne d´Assurance et de Reassurance (COMAR)

26, Avenue Habib Bourguiba, 1001 Tunis; Tunisie

Tél.: 00 216.71.340.899; Fax: 0 216.71.344.778; E-mail: dir.comar@planet.tn

 

 

5.5.              Daňový systém

 

Během minulých deseti let byla v Tunisku uskutečněna řada reforem s cílem postupně zavést daňový systém, obvyklý ve vyspělých zemích. Výsledkem reforem je nynější jednotný systém zdanění příjmů fyzických osob, zjednodušení systému zdanění rozděleného zisku a kapitálových výnosů, zavedení daně z přidané hodnoty namísto daně z obratu. Proces reforem daní je nyní v zásadě ukončen. Míra otevřenosti  tuniského trhu  je  v  současné  době odhadována na 94 %.

 

Daňový systém rozlišuje rovnou daň pro příjmy fyzických osob a  odvody ze zisků pro společnosti a podniky. Daň pro společnosti je všeobecně ve výši 30 % a 10 % pro zemědělské podniky, řemeslnou výrobu a drobná řemesla. Daň z přidané hodnoty  (TVA – Taxe sur la valeur ajoutée) je aplikována ve výši 18% všeobecně s dvěma výjimkami:  6% na  tzv. citlivé  produkty (především základní potravinářské výrobky) a 10 % pro některá zařízení a služby. Luxusní zboží, jehož seznam je limitován (v roce 2006 byl zredukován), podléhá 29 % dani.

     Ke  zlepšení  situace v oblasti daní došlo v roce 2007, kdy na základě opatření    vyhlášených  21. listopadu  2006  prezidentem Ben  Alim byla daň  ze zisku společností  snížena z 35 na 30%. Další změny daňového systému, které mají vést k větší liberalizaci tuniské ekonomiky, se očekávají v průběhu roku 2008.

 

6.            Zahraniční obchod země

       Zahraniční obchod Tuniské republiky v roce 2007 navázal na dobré výsledky z roku 2006, především na zvýšenou poptávku po některých druzích tuniských výrobků, zejména elektrotechnických a elektronických. Oproti roku 2006 se tuniský vývoz zvýšil o 24,8 % a dosáhl hodnoty 19.409,6,3 mil. TND (15.910 mil. USD) při přepočítacím  kurzu 1 USD = 1,22 TND. Dovozy dosáhly 24.438,7 mil. TND (20.032 mil. USD) a  ve srovnání s rokem 2006 vzrostly o 22 %.

       Na růstu tuniských exportů v roce 2007 se podílela většina výrobních sektorů, především však elektrotechnický, strojírenský, sektor energie a paliv a ostatní zpracovatelská odvětví. Růst zaznamenal zejména vývoz strojů a elektropřístrojů (+38%), vývoz elektrických kabelů (+30 %), textilu a oblečení (+16 %) dále vývoz stavebních materiálů vč. keramiky a skla (+32 %), ropy a jejích derivátů (+56 %), fosfátů (+99 %), obuvi a kožených výrobků (+23 %).

       U sektoru agropotravinářského došlo k poklesu vývozu o 3 %, na němž se podílel především propad ve vývozu olivového oleje (o více než 20%). Pokles zaznamenal rovněž vývoz agrumů, který se v roce 2007 meziročně snížil o 16 %. Jejich hlavními odběrateli byla v roce 2007 Francie a Španělsko. Další významná vývozní komodita - datle, jejímž odběratelem je především Francie, Německo a  Maroko, zaznamenala v roce 2007 vysoký nárůst (o 80 %), kdy vývoz stoupl ze 117 mil. TND v roce 2006 na 211 mil. TND (173 mil. USD) v roce 2007.

       V roce 2007 vyvezlo Tunisko zboží do 159 zemí světa a dovezlo ze 173 zemí. Vývoz do zemí Evropské unie se zvýšil o 28 %, vývoz do zemí Svazu arabského Magrebu o 22 %.

 

6.1.            Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

 

         v mil. USD (TND)

 

Rok

2003

2004

2005

2006

2007

Dovoz  USD

            (TND)

10.529,1

(14.038,9)

12.738,9

(15.864,2)

13.155,0  (17.101,5)

15.387,3 (20.003,5)

20.031,7

(24.438,7)

Vývoz  USD

            (TND)

7.756,9

(10.342,6)

9.680,0

(12.054,9)

10.467,5  (13.607,7)

11.967,8      (15.558,1)

15.909,5

(19.409,6)

Obrat    USD                    (TND)

18.286,0

(24.381,5)

22.418,9

(27.919,1)

23.622,5  (30.709,2)

27.355,1      (35.561,6)

32.541,1

(43.848,3)

Saldo   USD   

            (TND)   

 -2.772,2         (-3.696,9)

  -3.058,9      (3.809,3)

 -2.687,5          (-3.493,8)

-3.419,5       (-4.445,4)

-4.122,2

(-5.029,1)

Pokrytí dovozu vývozem

73,7%

 

76,0%

 

79,7%

77,8%

79,4 %

               

            Pasivní saldo obchodní bilance  dosáhlo v roce 2007  5.029,1 mil.TND (4.122,2 mil.USD) a proti roku 2006 se zvýšilo o 13 %. 

 

            Při  přepočtech TND  na  USD byl pro rok 2007 použit průměrný statistický kurz

1 USD = 1,22 TND

 

 

6.2.            Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

           a)  přehled dle geografických zón a jednotlivých zemí

 

                                                                                                                               (v tis. TND)

 

Z e m ě

2006

2007

2007/06

export

(%)

2007/06

  import

     (%)

export

import

saldo

export

import

saldo

 

Belgie

Dánsko

Francie

Německo

Řecko

Irsko

Itálie

Lucembursko

Nizozemsko

Portugalsko

Španělsko

V.Británie

Rakousko

Finsko

Švédsko

Česká republika

Maďarsko

Malta

Polsko

Slovensko

Slovinsko

Lotyšsko

Litva

Estonsko

Kypr

Bulharsko

Rumunsko

EU celkem

367 592

4 944

5 020 752

1 220 280

30 995

15 931

3 436 967

5 439

310 441

43 611

995 427

452 378

15 813

1 858

29 004

10 312

5 038

6 500

25 439

1 493

3 223

 

281

565

2 329

620

3 694

12010926

454 769

40 818

4 525 869

1 573 652

79 643

54 533

3 857 833

7 188

308 988

93 484

929 647

347 903

88 743

110 279

201 890

66 321

89 520

13 802

63 077

10 280

26 522

15 632

2 662

4 495

1 489

88 373

65 074

13122486

-87 177

-35 874

494 883

-353 372

-48 648

-38 602

-420 866

-1 749

1 453

-49 873

65 780

104 475

-72 930

-108 421

-172 886

-56 009

-84 482

-7 302

-37 638

-8 787

-23 299

-15 632

-2 381

-3 930

840

-87 753

-61 380

-1111560

458 359

7 474

6 239 199

1 596 679

36 658

22 667

4 519 167

7 241

458 891

62 325

1 002 762

835 463

22 813

1 220

28 221

6 156

3 670

8 506

46 106

1 511

1 401

95

483

2 800

2 360

3 950

10 542

15386720

611 568

60 611

5 232 581

1 596 679

59 581

92 234

4 710 170

7 820

358 186

124 625

1 143 015

459 860

148 939

160 403

185 237

51 303

97 643

56 752

56 973

13 672

17 174

18 392

17 347

613

1 360

76 585

67 634

15760735

 

-153 209

-53 137

1 006 618

-333 778

-22 923

-69 567

-191 003

-579

100 705

-62 300

-140 253

375 603

-126 126

-159 183

-157 016

-45 147

-93 973

-48 246

-10 867

-12 161

-15 773

-18 297

-16 864

2 187

1 000

-72 635

-57 092

-374 015

 

+24.7

+51.2

+24.3

+30.8

+18.3

+42.3

+31.5

+33.1

+47.8

+42.9

+0.7

+84.7

+44.3

-34.3

-2.7

+40.3

-27.2

+30.9

+81.2

+1.2

-56.5

+95

+71.9

+395.6

+1.3

+537.1

+185.4

+28.1

+34.5

+48.5

+15.6

+1.5

-25.2

+69.1

+22.1

+8.8

+15.9

+33.3

+23.0

+32.2

+67.8

+45.5

-8.2

-22.6

+9.1

+311.2

-9.7

+33.0

-35.2

+17.7

+551.7

-86.4

-8.7

-13.3

+3.9

+20.1

Island

Norsko

Švýcarsko

Turecko

Rusko

Srbsko a ČH

Ost.evr. země

Evropa celkem

596

5 005

343 779

161 400

7 114

852

10 771

12540443

220

10 062

227 438

422 374

755 476

508

435 145

14973709

376

-5 057

116 341

-260 974

-748 362

344

-424 374

-2433266

13 433

9 158

336 427

231 371

31 583

79

8 259

16017030

301

14 635

208 693

640 625

1 003 042

1 812

506 552

18136393

13 132

-5 477

127 734

-409 254

-971 459

-1 733

-498 293

  -2119365

+2153.9

+83.0

-2.1

+43.4

+344.0

-90.7

-23.3

   +27.7

+36.8

+45.4

-8.2

+51.7

+32.8

+256.7

+16.4

   +21.1

Alžírsko

Libye

Maroko

Mauritanie

SAM celkem

250 184

825 777

144 568

11 279

1231808

259 066

965 910

94 335

641

1319952

-8 882

-140 133

50 233

10 638

-88 144

367 293

892 702

221 309

19 533

    1500837

383 546

826 704

96 907

2 243

1309400

-16 253

65 998

124 402

17 290

191 437

+46.8

+8.1

+53.1

+73.2

   +21.8

+48.0

-14.4

+2.7

+249.9

-0.8

Kamerun

Ghana

Pobř.slonoviny

Senegal

Zimbabwe

Súdán

Egypt

Tanzánie

Ost. afr. země

Afrika celkem

5 428

7 290

22 197

43 210

3

4 907

66 327

3 003

133 827

  1518000

11 048

712

32 488

2 225

 

10 288

141 462

23

26 358

    1544556

-5 620

6 578

-10 291

40 985

3

-5 381

-75 135

2 980

107 469

     -26 556

7 163

9 518

23 384

52 181

1

3 443

111 431

41

184 951

    1892950

14 705

287

38 546

749

2 958

12 837

261 394

212

70 726

    1711814

-7 542

9 231

-15 162

51 432

-2 957

-9 394

-149 963

-171

114 225

181 136

+32.0

+30.6

+5.3

+20.8

-66.7

-29.8

+68.0

-98.6

+38.2

+24.7

+33.1

-59.7

+18.6

-66.3

+2958.0

+24.8

+84.8

+821.7

 

+168.3

+10.8

Kanada

USA

Argentina

Brazílie

Chile

Mexiko

Uruguay

Venezuela

Kuba

Ost. amer. země

Amer. kontinent celkem

15 358

204 051

17 092

94 185

23

3 672

13 473

791

21

151 599

500 265

114 230

567 799

161 178

280 316

1 570

18 012

6 069

6 306

378

19 173

1175031

 

-98 872

-363 748

-144 086

-186 131

-1 547

-14 340

7 404

-5 515

-357

132 426

-674 766

17 547

214 038

20 643

144 838

200

5 337

24 845

1 190

 

6508

     435 146

136 694

722 845

266 301

284 274

1 256

34 217

9 838

6 077

184

30 123

    1491809

-119 147

-508 807

-245 658

-139 436

-1 056

-28 880

15 007

-4 887

-184

-23 615

-1056663

 

+14.3

+4.9

+20.8

+53.8

+769.6

+45.3

+84.4

+50.4

-100.0

-95.7

    -13.0

+19.7

+27.3

+65.2

+1.4

-20.0

+90.0

+62.1

-3.6

-51.3

+57.1

+27.0

 

Bahrain

Irák

Jordánsko

Kuvajt

Libanon

Omán

Katar

Saudská Arábie

Jemen

Sýrie

S.A.E.

Země BV

17 773

2 372

7 651

10 396

9 615

443

4 040

55 053

2 721

10 520

22 272

   142 855

15 252

1

11 623

52 318

12 393

6 064

11 182

162 305

1 294

34 614

53 605

     360 650

2 521

2 371

-3 972

-41 922

-2 778

-5 621

-7 142

-107 252

1 427

-24 094

-31 333

-217 795

21 946

1 550

7 703

1 805

8 198

468

3 131

41 468

2 641

8 435

45 457

     142 801

22 373

 

20 843

16 685

19 760

4 272

21 916

184 463

1 840

63 122

46 612

401 887

-427

1 550

-13 140

-14 880

-11 562

-3 804

-18 785

-142 995

801

-54 687

-1 155

-259 086

+23.5

-34.7

+0.7

-82.6

-14.7

+5.6

-22.5

-24.7

-2.9

-19.8

+104.1

0

+46.7

-100.0

+79.3

-68.1

+59.4

-29.6

+96.0

+13.7

+42.2

+82.4

-13.0

   +11.4

Bangladéš

Čína

Taiwan

Hong Kong

Indie

Indonésie

Irán

Japonsko

KLDR

Korea

Malajsie

Singapur

Thajsko

Ost. asij. Země

Asie celkem

17 526

56 547

2 255

6 475

174 418

15 732

81 213

35 609

7

1 965

8 119

2 234

358

25 407

570 723

4 099

654 643

90 068

28 784

147 317

57 762

3 512

332 509

6 205

157 138

49 027

32 747

115 035

74 129

2 113 625

13 427

-598 096

-87 813

-22 309

27 101

-42 030

77 701

-296 900

-6 198

-155 173

-40 908

-30 513

-114 677

-48 722

-1542902

23 055

23 138

851

9 441

180 517

12 463

85 556

48 946

319

4 533

11 736

2 526

364

57 139

    603 385

5 678

836 559

120 098

53 055

207 962

79 707

51 073

370 484

1 318

147 797

68 487

41 697

127 883

66 698

  2 580 383

17 377

-813 421

-119 247

-43 614

-27 447

-67 244

34 483

-321 538

-999

-143 264

-56 751

-39 171

-127 519

-9 559

  -1976998

+31.5

-59.1

-62.3

+45.8

+3.5

-20.8

+5.3

+37.5

+4457.1

+130.7

+44.5

+13.1

+1.7

+124.9

     +5.7

+38.5

+27.8

+33.3

+84.3

+41.2

+38.0

+1354.2

+11.4

-78.8

-5.9

+39.7

+27.3

+11.2

-10.0

+22.1

Austrálie

Nový Zéland

Ostatní země Oceánie

Oceánie celkem

4 740

9 434

2 319

 

16 493

11 220

7 850

32

 

       19 102

-6 480

1 584

2 287

 

       -2 609

4 115

4 584

767

 

         9 466

25 573

9 049

412

 

       35 034

-21 458

-4 465

355

 

     -25 568

-13.2

-51.4

-66.9

 

-42.6

+127.9

+15.3

+1187.5

 

   +83.4

Nerozliš.země

412 176

177 477

     234 699

451 623

     483 265

-31 642

+9.6

+172.3

CELKEM

15558100

20003500

  -4445400

19409600

24438700

-5029100

+24.8

12117.2

 

Zdroj: Institut National de la Statistique

 

 

6.3  Komoditní struktura

                                                                                               

Hlavní vyvážené výrobky

                                                                                                                        (v mil.TND)

                                                                                                                       

 

2006

2007

2007/2006

v %

AGRO-POTRAVINÁŔSKÉ VÝROBKY

Olivový olej

Ryby, krevety apod.

Datle

Agrumy

 

 

834.9

225.4

117.0

  16.1

 

 

696.0

232.8

211.0

  13.6

 

 

-16.64

+3.28

+80.34

-15.53

ENERGIE A PALIVA

Ropa

Ropné výrobky

 

1563.8

453.8

 

2631.8

506.0

 

+68.30

+11.50

SUROVINY, FOSFÁTY, DERIVÁTY

Surové fosfáty

Kyselina fosforečná

Deriváty kys. fosforečné

Superfosfát

Ostatní fosfátové produkty

Soli

Zinek

 

 

35.6

317.4

389.3

200.8

   6.4

 17.2

 

 

 

71.0

343.9

508.6

324.9

 11.9

 13.8

   0.1

 

 

+99.44

+8.35

+30.64

+61.80

+85.94

-19.77

-

TEXTIL, ODĚVY A KŮŽE

Pletařské výrobky

Konfekce

Tkaniny

Orient. koberce

Vysoké boty a holínky

Obuv nízká

Výrobky z kůže

 

 

903.4

          3069.0

349.8

   1.8

208.1

411.9

  79.6

 

1061.3

3461.4

  505.4

     2.4

 225.2

 505.5

 100.5

 

+17.48

+12.79

+44.48

+33.33

+8.22

+22.72

+26.26

PRODUKTY STROJÍREN. ODVĚTVÍ, ELEKTRO- A OSTATNÍCH PRŮMYSL. SEKTORŮ

Cement

Papírenská surovina

Oleje pro kosmetický průmysl

Farmaceutické výrobky

Výrobky z plastu

Pneumatiky a výrobky z kaučuku

Keramické výrobky

Dráty a elektr. kabely

Transformátory

Chladicí zařízení

Podvozky a náhradní díly

 

 

 

 

108.4

  18.1

  66.0

  18.5

170.4

102.7

 

99.1

772.7

178.9

 14.1

298.4

 

 

 

 

151.7

  17.3

  78.8

  26.1

292.3

 64.9

 

94.4

          1003.1

188.3

  18.1

337.3

 

 

 

 

39.94

-4.42

+19.39

+41.08

+71.54

-36.81

 

-4.74

+29.82

+5.25

+28.37

+13.04

 

Zdroj: Institut National de la Statistique

 

                                                                                     

6.4.     Dovoz. podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

 

Tuniský celní systém je poznamenán určitou neprůhledností a zůstává terčem kritiky  zahraničních vývozců a tuniských dovozců. Také z tohoto důvodu se doporučuje  vstupovat na tuniský trh ve spolupráci s místním partnerem.

 

Koncem  roku 2001, v rámci adaptace tuniské legislativy v duchu dohody s WTO, kterou tuniská strana ratifikovala, byla zavedena nová metoda oceňování dovážených výrobků, tzv. taxace, za účelem stanovení celních poplatků, a to na základě reálné hodnoty zboží, uváděné na fakturách při dovozu zboží do Tuniska. Před zavedením této metody určovaly tuniské celnice paušální poplatky na dovozy podle své vlastní moci, což  bylo opakovaně kritizováno. V rámci nového režimu je částka za celní odbavení na dovážené zboží určována z kontraktační hodnoty, tedy z ceny, která je uvedena na faktuře.

V rámci opatření pro posílení tuniské ekonomiky vydal prezident Ben Ali 21. listopadu 2006 rozhodnutí, podle něhož bude zkrácena doba pro odbavení zboží v přístavech a na letištích na nezbytné minimum, dojde ke zkrácení lhůt pro proclení zboží na maximálně 24 hodin (od doby předložení celní deklarace) a ke snížení cel při dovozech zboží ze zemí mimo EU

     Tuniská strana často uplatňuje tzv. technické kontroly, analýzy jakosti výrobků, složení materiálů ap. Kontrolami se mj. snaží docílit, aby dovozy do Tuniska byly realizovány prostřednictvím tuniských dovozců, případně společnostmi s minoritní zahraniční účastí. Praxe kompenzačních vývozů zůstává nadále aktuální v oborech strojírenství, elektrotechniky, oděvního průmyslu a v oboru dopravních prostředků.

 

S účinností od 1. ledna 2008 je mezi Tuniskem a Evropskou unií plně liberalizován pohyb průmyslového zboží uvedeného ve čtyřech seznamech Asociační dohody z roku 1995. Volný pohyb zboží se netýká zemědělských a potravinářských výrobků, které jsou zatím chráněny celními bariérami. Jednání o volném obchodu se zemědělskými výrobky a službami budou pokračovat tak, aby do roku 2012 bylo dosaženo úplné liberalizace obchodu mezi Tuniskem a Evropskou unií.

 

6.5.            Ochrana domácího trhu

 

 Domácí trh je deklarován jako otevřený, dovoz více než 90% výrobků je liberalizovaný a je nepochybné, že otevírání bude dále pokračovat. To se týká především ve vztahu k zemím EU, kde se předpokládá odbourání naprosté většiny cel do roku 2008.

Vzhledem k nevyvážené struktuře zahraničního obchodu a zatím nedostatečné výkonnosti domácí ekonomiky je tuniská ekonomika stále zranitelná. Stát proto sleduje  a reguluje vstup nových dovozců na tuniský trh a snaží se vyvažovat případná rizika. Tyto zásahy se projevují zejména snahou spojovat perspektivu zvýšených dovozů s perspektivou přímých zahraničních investic nebo s jinými mimoobchodními výhodami.

 

 

6.6.      Zóny volného obchodu

 

                    V Tunisku jsou v současné době dvě zóny volného obchodu, a to ve městě  Bizerte pro sever (se směrováním na Alžírsko) a v  Zarzis pro jih (v relaci na Libyi).

 

7.        Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

 

Tuniská republika se svým současným liberálním trhem (proces liberalizace tuniského trhu pokračuje v souladu se závazky plynoucími z Asociační dohody uzavřené mezi Tuniskem a EU), který v zásadě respektuje závěry uruguayského kola GATT a následně zásady WTO, představuje v regionu arabských států Maghrebu pro Českou republiku tradičního a spolehlivého obchodního partnera. Platí to o to víc v posledním období, kdy je prostřednictvím své Asociační dohody v trvalém ekonomickém a obchodním styku s vyspělým trhem většiny západoevropských zemí.

 

 

7.1.            Smluvní základna

 

            Tuniská strana přijala rozdělení bývalé ČSFR a nástupnictví České republiky bylo bez průtahů sukcedováno do všech smluvních dokumentů. Od počátku 90. let byly uzavírány především prakticky orientované smluvní dokumenty.

 

V ekonomické oblasti byly uzavřeny následující bilaterální dohody:

 

-   Dohoda o zamezení dvojímu zdanění a odstranění daňových úniků v oblasti daní                  z příjmu a z majetku ze 14.3.1990, v platnosti od r. 1992

 

-         Obchodní dohodu ze 16.4.1994, v platnosti od r. 1995 (včetně doložky nejvyšších výhod)

 

-    Dohoda o podpoře a ochraně investic z  6.1.1997, v platnosti od r. 1997.

 

            V průběhu 90. let minulého století tak byla vytvořena dostatečná kompletní základna pro rozvoj vztahů v obchodní a ekonomické oblasti.

 

            Ve dnech 3. a 4. prosince 2004 proběhlo v Tunisu první kolo expertních jednání o textu Dohody o ekonomické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Tuniské republiky. Dohoda by měla nahradit v oblasti ekonomické spolupráci Obchodní dohodu

z r. 1994, která byla po vzájemné dohodě zrušena a přestala platit dnem vstupu České republiky do Evropské unie, tj. k 1. 5.2004. Očekává se, že dohoda by mohla být podepsána při návštěvě tuniského ministra obchodu a řemesel Ridhy Touiti v Praze. Její termín nebyl zatím tuniskou stranou navržen.  

 


                      Vzájemný platební styk ve volné měně je upraven mezivládní platební dohodou (Protokol mezi ČSSR a Tuniskou republikou o úpravě platů mezi oběma zeměmi, podepsaný v Praze dne 3. 10.1973). Dohoda je platná od roku l976. Platební styk ve smyslu této dohody vyhovuje oběma stranám.

 

                        Pojišťovací společností EGAP je Tunisko zařazováno do 3. kategorie rizikovosti pojišťování úvěrů. V rámci arabských zemí se tak řadí ve spolehlivosti za země Zálivu a Maroko.

 

Tuniská republika patří mezi země s dobrou platební morálkou. Z české strany neexistují  žádné nedobytné  pohledávky. Poskytnutý úvěr z roku 1976 (75 mil. švýc. franků) byl tuniskou stranou v roce 1995 plně uhrazen, včetně úroků.

 

 

7.2.            Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních  5 let – tabulka

 

            Obchodní výměna mezi ČR a Tuniskem

                                                                                                            (v mil. USD)

                                                                                                                       

R o k

Vývoz

Dovoz

Obrat

Bilance

2003

20,752

21,915

42,667

 -1,163

2004

23,564

22,812

46,376

+ 0,752

2005

30,247

34,205

64,452

-3,958

2006

40,312

52,290

92,602

-11,978

2007

39,515

41,836

81,351

-2,321

      

            Zdroj: Český statistický úřad, výsledky aktualizovány k 15.3.2008

 

Po rozdělení Československa došlo v relaci Česká republika – Tuniská republika k  přechodném poklesu obchodní výměny, který se však podařilo zastavit již v roce 1994 a  najít postupně nové možnosti odbytu běžného zboží.

Rekordní výše vývozu do Tuniska bylo dosaženo v roce 1995, kdy český vývoz dosáhl hodnoty  42,640 mil. USD. Obchodní bilance skončila přebytkem ve prospěch ČR ve výši 41,6 mil. USD. Ještě v následujícím roce 1996 byl český export do Tuniska na vysoké úrovni a dosáhl hodnoty 37,442 mil. USD. I v tomto roce obchodní bilance skončila aktivním saldem ve prospěch ČR ve výši 33,1 mil. USD. (Pozn.: za těmito vysokými exporty byl kontrakt na dodávku letounů a nákladních vozidel Tatra pro tuniskou armádu ve výši cca 67 mil. USD).

            Počátkem 90. let  minulého století došlo k poklesu,  resp. stagnaci dovozu, k níž došlo výpadkem dodávek surových fosfátů, které pro vysoký obsah těžkých kovů  přestaly být odebírány. V 80. letech přitom byly rozhodující položkou dovozu. Navíc zpracovatelské kapacity po rozdělení ČSFR zůstaly na Slovensku. Je však třeba poznamenat, že od roku 1996 objem dovozů z Tuniska trvale stoupá.

 

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo nahradit hodnotově v jiných komoditách výše uvedený kontrakt, dochází od roku 1997 k výraznému každoročnímu poklesu v českém vývozu, který trval až do roku 2001, kdy se český vývoz do Tuniska, ve srovnání s rokem 2000, zvýšil o 22 %, dovoz o 13,7 % a obrat o necelých 18 %. Obchodní bilance r. 2001 skončila mírným deficitem v neprospěch České republiky ( o 343 tis. USD).

 

Výsledky roku 2002 tento trend potvrdily, když  český vývoz do Tuniské republiky dosáhl hodnoty 10,733 mil. USD;  růst proti r. 2001 o 23,5 %. Naproti tomu tuniský vývoz do ČR dosáhl  překvapivých 20,287 mil. USD a oproti roku 2001 dosáhl zvýšení o více než 224 %; vzájemný obrat  se zvýšil o 175 %.

 

            V roce 2003 byl potvrzen stoupající trend vzájemné výměny, zejména na straně českého vývozu, kdy jeho celková hodnota dosáhla 20,8 mil. USD a byla  téměř  2x vyšší než skutečnost roku 2002. Tuniského zboží se dovezlo za 21,9 mil. USD a  v porovnání s rokem 2002 došlo k nárůstu o 5,6 %. Vzájemný obrat dosáhl hodnoty 42,667 mil. USD.

 

            Výsledky vzájemné obchodní výměny v roce 2004 opětovně potvrdily vzestupný trend. České vývozy do tuniského teritoria dosáhly hodnoty 23,564 mil. USD a dovozy dosáhly výše 22,812 mil. USD. Celkový obrat se zvýšil proti roku 2003 o 8,% ; z toho vývozy o 13,6 % a dovozy o 8,0 %. Obchodní bilance skončila s aktivem v prospěch České republiky o 752 tis. USD.

 

            V roce 2005 vzájemná obchodní výměna pokračovala ve vysoce vzestupném trendu. Vývoz ČR do Tuniska dosáhl 30,247 mil. USD, dovoz 34,245 mil. USD. Celkový obrat činil 64,452 mil. USD a oproti roku 2004 se zvýšil o 36,5%, z toho vývoz o 27,5% a dovoz o 46,5%. Obchodní bilance skončila pro ČR pasívem ve výši  3,950 mil. USD.

 

            V roce 2006 byl potvrzen vzestupný trend vzájemné obchodní výměny. Vývoz ČR do Tuniska dosáhl 40,312 mil. USD, zatímco dovoz do ČR zaznamenal překvapivých 52,290 mil. USD. Celkový obrat činil 92,602 mil. USD a oproti roku 2005 se zvýšil o 38,3%, z toho vývoz o 28,8% a dovoz o 46,7%. Obchodní bilance skončila pro ČR pasívem ve výši  11,978 mil. USD.

 

            V roce 2007 došlo k mírnému (-2 %) snížení vývozu z ČR ze 40,312 mil. USD

na 39,515 mil. USD. Současně došlo i k poklesu (-25 %) tuniského vývozu z 52,290 mil. USD na 41,836 mil. USD a tím k výraznému snížení pasivní bilance z 11,978 mil. USD na 2,321 mil. USD.  

 

 

Položky českého vývozu do Tuniska v roce 2007

 

První místo v českém vývozu, dle nomenklatury SITC, zaujaly stroje a dopravní prostředky (třída 7) v hodnotě 18,412 mil. USD, jejichž podíl na celkovém vývozu se meziročně zvýšil z 51,1 % na 56,9 %. Dále následovaly  tržní výrobky tříděné podle materiálu  (třída 6) v hodnotě 7,596 mil. USD s podílem  na celkovém vývozu 19,22 %. Třetí místo zaujala minerální paliva a maziva (třída 3) v celkové hodnotě 6,059 mil.USD a s podílem 15,33 %. 

 

 Z jednotlivých komodit to byla zejména dopravní a přepravní prostředky (díly letadel), letecký petrolej (kerosen), silniční vibrační válce, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, železo a ocel, kabely, rozvaděče, elektrické kondenzátory, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, tkaniny a výrobky z nich, textilní, tiskařské a šicí stroje, vědecké přístroje a zařízení, zdravotnické výrobky, léky, pneumatiky, papír a lepenka, výrobky ze skla, nepravé šperky, svítidla, plastické hmoty, nábytek a další.

 

Položky českého dovozu v roce 2007

 

V dovozu z Tuniska byla rozhodující třída 8 (průmyslové spotřební výrobky) v celkové hodnotě 18,939 mil. USD a s podílem na celkovém českém dovozu 55,23%. Dále následovala třída 7 (stroje a dopravní prostředky) s podílem  39,98 % (13,710 mil. USD) a třída 5 (chemikálie a příbuzné výrobky) v celkové hodnotě 0,989 mil. USD a s podílem na celkovém dovozu 2,36 %.

 

 Z jednotlivých komodit to byly: oděvní výrobky a doplňky, obuv, elektrická zařízení, soupravy zapalovacích kabelů, přístroje a spotřebiče, obuv, strojní zařízení, ovoce (datle čerstvé a sušené, grapefruity), zelenina, induktory, spínače, výrobky k fotografickým účelům, přístroje k ochraně elektrických obvodů, měřicí a kontrolní zařízení, fosforečnany vápníku a další. 

7.3.            Komoditní struktura českého vývozu/dovozu (nomenklatura  SITC):

 

V ý v o z  ( dle nomenklatury SITC )

 

Kód zboží

 Název zboží

  Hodnota

  v tis.USD

79

 Ostatní dopravní a přepravní prostředky

10 519

77

 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

7 311

33

 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály

6 059

65

 Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n.

2 148

75

 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

1 847

66

 Výrobky z nekovových nerostů, j.n.

1 803

62

 Výrobky z pryže, j.n.

1 452

72

 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

1 388

89

 Různé výrobky, j.n.

1 094

74

 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

1 006

69

 Kovové výrobky, j.n.

940

54

 Léčiva a farmaceutické výrobky

727

81

 Prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické, instalační

662

67

 Železo a ocel

578

63

 Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku)

333

64

 Papír, lepenka a výrobky z nich

314

71

 Stroje a zařízení k výrobě energie

252

57

 Plasty v prvotní formě

226

26

 Textilní vlákna a jejich odpad

212

87

 Odborné, vědecké a řídicí přístroje a zařízení, j.n.

190

58

 Plastické hmoty v neprvotních formách

87

76

 Zařízení k telekomunikace a záznamu a reprodukci zvuku

65

78

 Silniční vozidla

59

88

 Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny

39

55

 Silice a vonné látky; lešticí a čisticí přípravky

37

68

 Neželezné kovy

27

83

 Cestovní galanterie, kabelky a podobné výrobky

27

07

 Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich

22

56

 Hnojiva umělá

22

73

 Kovozpracující stroje

17

82

 Nábytek a jeho díly

12

11

 Nápoje

11

53

 Barviva, třísloviny a pigmenty

8

84

 Oděvní výrobky a doplňky

8

59

 Chemické prostředky a výrobky, j.n.

5

09

 Různé jedlé výrobky a přípravky

3

 29

 Suroviny živočišného a rostlinného původu, j.n.

2

52

 Anorganické chemikálie

1

61

 Kůže, kožené výrobky, j.n. a vydělané kožky

1

00

 Živá zvířata

0

 

Součet:

39 515

 

 

          D o v o z  ( dle nomenklatury SITC )

                      

Kód zboží

 Název zboží

Hodnota

v tis. USD

84

Oděvní výrobky a doplňky

15 768

77

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

10 275

85

Obuv

5 997

76

Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku

2 248

71

Stroje a zařízení k výrobě energie

1 869

75

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

1 045

52

Anorganické chemikálie

982

72

Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

893

83

Cestovní galanterie, kabelky a podobné výrobky

788

05

Zelenina a ovoce

673

89

Různé výrobky, j.n.

393

74

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

239

69

Kovové výrobky, j.n.

179

78

Silniční vozidla

148

81

Prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické, instalační

121

65

Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n.

97

87

Odborné, vědecké a řídicí přístroje a zařízení, j.n.

35

64

Papír, lepenka a výrobky z nich

21

66

Výrobky z nekovových nerostů, j.n.

11

79

Ostatní dopravní a přepravní prostředky

9

29

Suroviny živočišného a rostlinného původu, j.n.

8

63

Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku)

6

03

Ryby, korýši a měkkýši

5

62

Výrobky z pryže, j.n.

5

55

Silice a vonné látky; lešticí a čisticí přípravky

5

22

Olejnatá semena a olejnaté plody

4

07

Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich

3

82

Nábytek a jeho díly

2

04

Obiloviny a obilné výrobky

1

09

Různé jedlé výrobky a přípravky

1

59

Chemické prostředky a výrobky, j.n.

1

54

Léčiva a farmaceutické výrobky

1

11

Nápoje

0

88

Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny

0

73

Kovozpracující stroje

0

68

Neželezné kovy

0

 89

Ostatní výrobky

0

 

Součet:

41 836

 

 

7.4.            Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a            dovozu)

 

V posledním období klade tuniská vláda důraz na rozvoj nejmodernější  telekomunikační techniky, především sítě mobilní a telekomunikací vůbec. Vzhledem k blížícímu se datu otevření se a liberalizaci trhu je v návaznosti na Asociační dohodu s EU stále více na pořadu dne zvyšování  konkurenceschopnosti  podniků (tzv. „mise en niveau“) a v té souvislosti i požadavek na vybavení školicích sektorových středisek v rámci programu zvyšování úrovně odborných kádrů.

 

Z tradičních komodit přetrvává z  tuniské strany  zájem o dovozy především oceli,  výrobků ze železa a oceli, dále o lisy, tiskařské a textilní stroje, obráběcí stroje a nástroje,  formy, chemické výrobky, strojírenská zařízení včetně náhradních dílů, přízi, textil, stavební stroje,  zdravotnická zařízení a materiál, ploché sklo pro stavebnictví, progresivní stavební technologii a  materiály,  pneumatiky a ze zemědělského sektoru o zemědělskou techniku (zejména celá škála traktorů od velkých až po malé s rozšířeným příslušenstvím – klade se zejména požadavek na spolehlivost a dlouhou životnost v těžkých podmínkách), o nábytek, bižutérii a o sušené mléko. Z investičních dodávek je stále nejperspektivnější  strojírenství pro ekologii a vše, co souvisí se sběrem, tříděním, zpracováním a ekologickou likvidací pevného komunálního a průmyslového odpadu. Jako první pilotní projekt byla vybudována na okraji velkého Tunisu spalovna s nákladem cca 100 mil. USD s následným využitím odpadového tepla pro výrobu elektrické energie.

 

V popředí zůstává také vodní hospodářství, zejména otázka výroby, přepravy a úpravy pitné vody pro velké aglomerace, odsolování mořské vody k výrobě pitné a užitkové vody, dále čisticích stanic (včetně průmyslových odpadních vod),  výstavba údolních přehrad na zachycování dešťové vody a její následné využívání na zavlažování zemědělské půdy, zavlažovací systémy a budování silniční a železniční infrastruktury.

 

7.5.            Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

 

 

                                                 Ve vývozu v roce 2007 byly na tuniském trhu aktivní zejména tyto české firmy:

 

                                   MITAS a.s., Praha, ŽDB, a.s. Bohumín, MORAVIA STEEL a.s., Třinec, AERO VODOCHODY, a.s., Odolena Voda, SHELL CZ, a.s., Praha, ESSO s.r.o., Praha, TYCO ELECTRONICS CZECH, Kuřim, ASBICS, ORG.SL., Česlice, PAMCO, a.s., Praha, BARUM CONT. s.r.o., Otrokovice, REHAU, s.r.o., Čestlice, BOHEMIA CRYSTALEX TRADING, a.s., Liberec, TECHNOEXPORT, a.s., Praha, RAVAK, a.s., Příbram, AMMANN CZECH REPUBLIC, N. Město n/M, MINERVA, a.s., Boskovice, ROYAL CRYSTAL, s.r.o., Brno, SECHERON TCHEQUE, s.r.o., Praha, IVAX PHARMACEUTICALS, Opava.

                       

 

                                    V dovozu byly v roce 2007 aktivní tyto české firmy:

                                   

                                    AERO VODOCHODY, a.s., Odolena Voda, C&A MÓDA, v.o.s., Brno,  BLUE BOX, s.r.o., Praha, VALEO AUTOKLIM, s.r.o., Rakovník, BATA, a.s., Zlín, BELLINDA, s.r.o., D.Řečice, SIEMENS AUT. SYSTÉMY, s.r.o., Frenštát p.R., LINASET, a.s., Budišov, PROVIT, a.s., Praha, ŠKODA AUTO, a.s., M. Boleslav, LOANA, a.s., Rožnov p.R., KE OSTROV-EL., s.r.o., Ostrov, LA TORRE, s.r.o., Praha, WELLHOF, s.r.o., Praha, DRE, s.r.o., M.Boleslav, ITV PRONOVIA, s.r.o., V.Bíteš, BULL, s.r.o., Praha, RIEKER BOHEMIA, s.r.o., Praha, J.MULLER-TRATEC, Vilémov.

                                   

                                   Do roku 2000 nepůsobily v Tuniské  republice  žádné společné česko –tuniské podniky, pouze Škoda Plzeň vedla v roce 1996 jednání s tuniským partnerem o založení společného  podniku  Škoda  Maghreb Trading, zaměřeného  na obchod.  Vzhledem k neserióznímu přístupu tuniského partnera a nemožnosti volného transferu zisku bylo od tohoto záměru v roce 1997 upuštěno.        

 

            V průběhu roku 2001 krátkodobě  vyvíjela činnost smíšená česko-tuniská firma SAPS Tunisie, s.r.o.,  podnikající v oblasti stavebnictví (česká účast 50 %). Své aktivity však v průběhu roku 2002 ukončila.

 

            V současné době vyvíjejí v Tunisku činnost 5 smíšených česko-tuniských podniků, a to PLAZMA-GLASS Tunisie (úpravy tabulového skla dováženého z ČR),  ALUPLAST  GLASS Tunisie (výroba a montáž aluminiových okenních a dveřních rámů), GEOSAN Tunisie (stavební práce), RAVAK Tunisie (distribuce akrylátových van a sprchových koutů) a PINELLI Tunisie (distribuce energetických nápojů). V rovině zakládání a  schvalování je další smíšený podnik: Tunisia Tchèque Float SA (výstavba závodu na výrobu plochého skla v hodnotě cca 100 mil. USD)

 

            Společnost GEOSAN GROUP, Kolín zvítězila v lednu 2006 ve výběrovém řízení na výstavbu paláce „Cité de la Culture“ v Tunisu v hodnotě 50 mil. eur. V březnu 2006 byla v centru hlavního města zahájena první etapa stavebních  prací tohoto prezidentského projektu a v prosinci 2007 již byly dokončeny zhruba dvě třetiny prací. Předání objektu tuniskému ministerstvu kultury se předpokládá v červnu 2009.

           

7.6.            Vyhodnocení poptávek  v teritoriu po českém zboží,  výrobní kooperaci

 

V roce 2007 vyřizoval OEÚ-ZÚ více než 200 obchodních poptávek (vč. telefonických dotazů). Z řad tuniských obchodníků směřovaly dotazy a poptávky ke komoditám: broušené sklo, porcelán, keramické výrobky, vodovodní kohouty, koupelnové vany a sprchy, nargile (pro vodní dýmky), poptávka na odborníky v lázeňství, technologie na zpracovávání sklářských písků, elektromotory, šamot a vyzdívka, elektromateriál, osvětlovací přístroje, dieselové motory, koupelnové doplňky, zařízení na přenos el. energie vysokého napětí, pozinkovaný plech, kancelářský papír, novinový papír, stavební sklo, skleněné růžence, radiátory a chladicí zařízení, ocelové a železné roury, trubky, ruční nářadí, dále různé produkty chemického průmyslu, stroje  pro zpracovatelský průmysl, dřevoobráběcí stroje, textilní příze a vlákna a dopravní prostředky (zájem o zastoupení automobilů Škoda).

 

Z řad českých podniků a podnikatelů se na OEÚ ZÚ obrátily: Macco Organiques, Bruntál, ELTODO EG, a.s., Praha, OMNIPOL, a.s., Praha, CZECHTRADE, Praha, S.W.E. Technologies, a.s., Plzeň, TRITON Pardubice spol. s.r.o., Praha, Moravia Propag, s.r.o., Brno, Menton, s.r.o., Rakovice, FRESENIUS MEDICAL CARE, Praha, AŽD Praha, s.r.o., Praha, Ego Zlín spol, s.r.o.,  Zlín-Štípa, Balkon system, s.r.o., Žihle, Madi Travel Market, Praha, TECHNOEXPORT, Praha, Balkon systém, s.r.o., Karlovy Vary, BABYLON, Praha, Andĕl Media Centrum, Praha, PSJ holding, a.s., Jihlava, IMES, Vilice, Firma roku & Živnostník roku, Praha, SUNLAMP, s.r.o., Praha, ŠKODA TRANSPORTATION, s.r.o., Plzeň, Mc TREE, a.s., Láznĕ Toušeň, NELUMBO spol, s.r.o., Chomutov,  EUTIT Slévárny taveného čediče, ČKD Blansko Strojírny, a.s., Blansko, STROJEXPORT, Praha.  Mobitel CZ, Praha, Strojimport, Praha, AMF REECE CR, Prostějov, ZPA, Trutnov, AeroVodochody, Odolena Voda, JAWA, Týnec, Mašek Holding, Vlašim, ZVP Rožnov, Ravak, a.s., Příbram, Lignit, Hodonín, Linet, Slaný, Inkos, Brno a další společnosti.

 

V roce 2007 OEÚ ZÚ zaslal CzechTradu a Svazu průmyslu a dopravy ČR pro české podniky a podnikatele základní informace o 283 mezinárodních tendrech vypsaných  tuniskými ministerstvy a státními organizacemi.

 

            Co se týče výrobní kooperace, je obvyklé, že takové nabídky bývají tuniskou stranou vyslovovány již během úvodních kontaktů. Zdrženlivost českých firem je však pochopitelná vzhledem k tomu, že nemívají praktické zkušenosti s vyššími formami spolupráce na tuniském trhu a významným faktorem je i disponibilita potřebného finančního kapitálu.

 

 

7.7.            Zahraniční rozvojová spolupráce

 

    Neprobíhá.

 

 

    7.8.   Vzájemná výměna v oblasti služeb

 

 

   7.8.1.  Bilance vzájemné výměny služeb

 

                     Statistické údaje ČNB v odvětví služeb mezi Českou republikou a Tuniskem v letech 2001 až 2007 ukazují trvale vysokou pasivní bilanci České republiky. S výjimkou roku 2004 dosahuje pasivní saldo v průměru téměř 1 miliardy Kč. Vzhledem k tomu, že na výdajích se podílejí téměř výhradně služby spojené se zájezdy českých turistů do tuniských letovisek, nelze ani v roce 2007 očekávat v této oblasti výraznou změnu.

 

7.8.2.        Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby

 

           Hlavní příjmy sektoru služeb jsou spojeny s leteckou dopravou, která se na nich podílí  téměř 50%. Mezi další poskytované služby v této oblasti patří silniční nákladní doprava, podílející se na příjmech 31% a také služby v oblasti spojů, zejména poštovní, kurýrní a telekomunikační.

 

          Na výdajích v sektoru služeb mají dominantní podíl (84%) cesty českých turistů do Tuniska v rámci zájezdů českých cestovních kanceláří. Zbývajících 16% tvoří služby v oblasti spojů (služby poštovní, kurýrní a telekomunikační, franšízy a služby související s obchodem, částečně i služby technické a kulturní. Pozn.: Aktuální údaje za rok 2007 budou k dispozici v květnu 2007.

 

 

7.8.3.   České firmy působící v oblasti služeb a vyhodnocení jejich zájmu o Tunisko

           

                        V oblasti služeb provozovaných v relaci ČR – Tunisko působilo v roce 2006 několik desítek českých cestovních kanceláří zajišťujících především rekreační pobyty turistům z ČR na pobřeží Středozemního moře v oblíbených tuniských letoviscích Hammamet, Sousse, Monastir, Mahdia, Djerba či Tabarka. K hlavním cestovním kancelářím, nabízejícím destinaci Tunisko, patřila v minulém roce CK Čedok, Fischer, Exim -Tour,  Sunny Days, Hammamet Travel Service, Blue Style, Megapolis, Net Travel, Ulysses, New Travel, Redo, Invia, Kovotour, A-Tour, I´m travelling, Profi, AGM-Travel, NTC-Travel a mnoho dalších. Podle údajů Ministerstva turistiky přicestovalo v roce 2007 do Tuniska 153 tisíc českých turistů.

 

 

7.8.4   Vyhodnocení poptávky po českých službách

                                   Jak dokládají statistické údaje ČNB v odvětví služeb, má Česká republika s Tuniskem vysoce pasivní bilanci. Tento výsledek odráží reálný stav, kdy poptávka po službách poskytovaných tuniskou stranou ve spojitosti se zájezdy českých turistů do Tuniska každoročně stoupá, zatímco podobné služby poskytované tuniským občanům   při cestách do České republiky nezaznamenaly dosud větší rozvoj a jejich rozsah je velmi malý. Vzhledem k nízkému počtu tuniských turistů cestujících do České republiky nejsou v tomto směru vedeny žádné statistiky. Poptávka po jiných typech služeb nebyla v roce 2007 na ZÚ Tunis zaznamenána.

    

 

7.8.5.   Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelů služeb proniknout na trh

                       

            Mezi hlavní překážky, bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na tuniský trh, patří vedle geografické vzdálenosti jazyková a kulturní bariéra, které zvyšují náklady poskytovatelů služeb. Dalšími bariérami jsou do určité míry i doznívající ochranářská politika státu, deficitní obchodní bilance, vysoká zahraniční zadluženost, ale i neexistence stálého zastoupení velké české společnosti. Citelně také chybí smíšená česko-tuniská obchodní komora, která by byla zdrojem aktuálních informací a pomáhala oběma stranám při řešení případných sporů.

 

 

 

7.8.6.   Perspektivy českých firem v oblasti služeb   

           

                        Pro uplatnění českých firem v oblasti služeb existuje v relaci Tunisko dostatečný prostor. Výhodou teritoria je poměrně dobrá infrastruktura, která se v poslední době rozvíjí a kvalitativně zlepšuje. Na základĕ opatření vyhlášených tuniským prezidentem v listopadu 2006 se v roce 2007 mírnĕ zlepšily podmínky pro zahraniční investory a tím i prostředí v oblasti služeb. Jako perspektivní se ukazuje sektor letecké dopravy, silniční nákladní dopravy a spojů.  

 

 

7.9.              Podmínky zaměstnávání občanů z ČR

 

            Podmínky pro zaměstnávání cizinců (včetně občanů ČR) stanoví tuniský Zákoník práce v knize VII., kapitole II, čl. 258 a 259. Podle tohoto zákona musí každý cizinec, který chce vykonávat placenou práci v Tunisku, mít uzavřenou pracovní smlouvu (Contract de travail) a vlastnit pobytovou kartu (Carte de séjour), na níž je uvedeno: „oprávněn k výkonu placené práce v Tunisku“ („autorisé à exercer un travail salarié            en Tunisie“).

 

            Pracovní smlouvu lze uzavřít na dobu maximálně 1 rok s možností obnovení (prodloužení) o 1 rok. O další roky lze smlouvu prodloužit v případě, že se jedná o zaměstnance zahraniční firmy, která v Tunisku realizuje rozvojový projekt schválený kompetentními tuniskými orgány. Takováto pracovní smlouva a její prodloužení musí být vidováno ministrem zaměstnanosti. Tuniská strana současně upozorňuje, že zaměstnání zahraničního pracovníka není možné v případech, které jsou ve výlučné kompetenci tuniských orgánů. (Pozn. ZÚ: s cílem udržet pracovní místa pro tuniské občany.) Platí, že každý zahraniční pracovník se musí do 48 hodin od zahájení práce v Tunisku zaregistrovat prostřednictvím svého zaměstnavatele v pracovním registru. Zahraniční pracovník také nesmí uzavřít novou pracovní smlouvu, pokud nebyla ukončena předchozí pracovní smlouva. Všeobecně platí, že zaměstnaný cizinec má stejná práva a povinnosti (podle tuniského zákoníku práce) jako tuniský zaměstnanec.

 

            Do budoucna lze očekávat, že vzhledem ke snaze tuniské vlády řešit vysokou nezaměstnanost se bude zvyšovat tlak na často umělé zaměstnávání místních sil zahraničními společnostmi.

           

           

8.              Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

 

8.1.            Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory, ovlivňující prodej

 

Nejvýznamnější společnosti zabývající se obchodem, distribucí a reprezentací:

 

            SOMATRA                            stavebnictví

DALMAS strojírenství a stavebnictví 

SAM                                                              dopravní technika, silniční stroje a traktory

SCIT                                                              obchod všeobecně, zprostředkování vazeb na Afriku,  Blízký  a Střední východ

SOTRADIES náhradní díly a příslušenství k dopravním prostředkům

MONOPRIX maloobchodní prodej - supermarkety

ULYSSE NEGOCE dovoz a distribuce různého zboží

CARREFOUR            maloobchodní prodej - hypermarkety

            GEANT                                 maloobchodní prodej - hypermarkety

 

Vzhledem ke komplikovanosti vnitřních legislativních předpisů a následných administrativních kroků je pro zájemce o vstup na tuniský trh nezbytné, aby se nejprve osobně dobře seznámil s místními podmínkami. Spolupráce s místním zástupcem je v tomto případě více než nutná. Současně se doporučuje diskrétní, avšak důkladné, prověření více možností uplatnění. Zahraniční konkurenční firmy, zvláště ze zemí EU, vedle dosavadních tradičních vazeb, řeší tuto problematiku zakládáním smíšených společností. Tato forma podnikání je navíc podporována tuniským státem.

 

 

8.2.            Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

 

Stát  v  praxi  upřednostňuje  zaměstnávání  místních  sil,  přímé  institucionální překážky zaměstnávání cizinců však neklade.

 

 

8.3.            Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

 

Přistoupit k založení společného podniku bez předchozích bohatých  zkušeností z obchodování na tuniském trhu se nedoporučuje. I když tuniská legislativa zakotvuje přítomnost podniku se 100 % zahraničním kapitálem, prozatím se stále prosazuje minimálně 50% účast tuniského partnera. V roce 2006 došlo k určitému „zmírnění“ podmínek pro založení podnikatelského subjektu v Tunisku, podle něhož by podmínky měly být stejné jak pro tuniského, tak pro zahraničního podnikatele.

 

Spojení se správně zvoleným  místním  partnerem  je   nezbytné, neboť při  pokusu o zcela samostatný a nezávislý postup může český podnikatel narazit na zcela nečekané obtíže, a to i v případech, které se zdají být právně jednoznačně ošetřeny.  V případech, kdy se uvažuje o exportu nebo reexportu, je vhodné  uvažovat o zřízení nerezidentní společnosti (off-shore), které však je spojeno se značnými investičními náklady.

 

 

8.4.            Požadavky na propagaci, marketing, reklamu  (využití HSP)

 

Průnik na místní trh vyžaduje nemalé investice, z nichž podstatná část musí směřovat do propagace. Zkušenost ukazuje, že získání velkých, hlavně státních zakázek, vyžaduje stálé zastoupení v zemi. Vzhledem k nákladnosti  reprezentace se jako teoreticky nejvýhodnější jeví možnost zastupování zájmů více partnerů jednou nebo několika firmami na smluvním základě.

 

 

8.5.            Způsoby řešení obchodních sporů

 

Tuniský obchodně-právní systém se v hrubých rysech zásadně neliší od evropských standardů - obecným  problémem je však malá  efektivnost  obchodního soudnictví. Ve významných obchodních případech je proto výhodné přímo do smlouvy zakotvit instanci, příslušnou pro řešení případných sporů, nejlépe evropskou. Vzhledem k jazykové bariéře a odlišnosti právního systému je řešení sporů právní cestou velmi obtížné, zdlouhavé a neefektivní. Proto, aby se případ před soud vůbec nedostal, se doporučuje od samého počátku spolupracovat s místní advokátní anebo konzultační kanceláří.

 

 

8.6.            Režim zadávání veřejných zakázek

 

            Státní sektor hraje v Tunisku stále velice významnou roli a podle zákona 89/442 z 22. dubna 1989 jsou veřejné zakázky zadávány formou výběrového řízení. Oznámení o vypsání mezinárodního výběrového řízení je publikováno v celostátním tisku a od března 2007 i na webových stránkách. Lhůty pro předložení nabídky bývají pro českého dodavatele velice krátké, zpravidla kratší než 1 měsíc. Nedodržení termínu uzávěrky vede automaticky k vyloučení z mezinárodní soutěže. Podmínkou účasti ve výběrovém řízení bývá  bankovní  záruka, vystavovaná  výhradně tuniskou bankou  na základě  protizáruky  některé české banky, a to až na 6 měsíců. Výše záruky činí 1 – 3 % hodnoty  nabízeného zboží. Výběrové řízení  probíhá  výhradně v arabském a francouzském jazyce, pouze u technických částí se v ojedinělých případech připouští zpracování v angličtině.

 

 

8.7.            Problémy a rizika místního trhu

 

            Geografická vzdálenost, ale i jazyková a kulturní bariéra zvyšují transakční a marketingové náklady českých exportérů při  přímých  vztazích. Vzhledem k často nízké kapitálové vybavenosti a mnohdy také nezkušenosti v mezinárodněobchodních  operacích zatím jen malý počet českých výrobců zpracovává tuniský trh přímo a aktivně. Systematická marketingová činnost českých firem nebyla v teritoriu zaznamenána. Zboží z České republiky je zpravidla nabízeno a propagováno pouze místním  zástupcem.

 

            K problémům tuniského trhu v současné době patří:

           

           -      trh je relativně malý, obchod se sousedními zeměmi podléhá politickým vlivům;

-         obchodní a politické kruhy jsou propojeny;

-         doznívající ochranářská politika státu v období otevírání se Evropské unii;

-         deficitní obchodní a napjatá platební bilance, vysoká zahraniční zadluženost;

-         neexistence stálého zastoupení velké české společnosti;

-         tuniští dovozci jsou navyklí na praxi preferenčních cen; české ceny jsou často              vysoké;

-         citelně chybí smíšená česko-tuniská obchodní komora, která by byla po praktické stránce důvěryhodným zdrojem pro aktuální informace obchodního charakteru a současně by byla nápomocna oběma stranám při řešení specifických problémů teritoria;

 

8.8.            Obvyklé platební podmínky, platební morálka

           

I když platební morálka tuniských zákazníků je v zásadě dobrá, doporučuje se, zejména při prvním kontraktu, potvrzený a neodvolatelný akreditiv. Tuniské zákony nedovolují  platbu předem.

 

 

8.9.            Významné veletrhy a výstavy v teritoriu v roce 2008

 

Termín

Název veletrhu

Město

Organizátor

12.-16.2.

SIHER – Hotelová a restaurační zařízení

Tunis

SOGEFOIRES

5.-8.3.

PETROSERV – Služby pro petrolejářský průmysl a energetiku

Sfax

FIS

12.-15.3.

INPACK – Balicí, konzervační a manipulační technika

Tunis

SOGEFOIRES

4.-8.4.

ENERGIE – Energie a životní prostředí

Tunis

SOGEFOIRES

8.-12.4.

SIB SFAX – Informační technologie a komunikační technika

Sfax

FIS

25.4.-4.5.

LIVRE 2008 – Mezinárodní knižní veletrh

Tunis

MIN. DE LA C.

8.-10.5.

PROMOCUIR – Kožené zboží

Tunis

FNCC

14.-18.5.

AUTO 2008 – Autodoplňky a náhradní díly

Tunis

SOGEFOIRES

21.-25.5.

CARTHAGE – Stavební veletrh

Tunis

FNB

21.-25.5.

SIAG - Potravinářský veletrh

Tunis

FNB

22.-25.10.

TELECOM–Veletrh telekomunikací

Tunis

SOGEFOIRES

24.10.-2.11.

FIT – Všeobecný veletrh

Tunis

FOIRE DE TUN

4.-7.11.

BANQUEXPO – Bankovní a peněžní služby, leasing

Tunis

SOGEFOIRES

25.-30.11.

CUISINE – Veletrh kuchyňského zařízení

Tunis

SOGEFOIRES

3.-8.12.

SIAT – Nábytek, dům, vnější dekorace

Tunis

IFE

                                                                  

 

9.            Investiční klima

 

9.1.            Podmínky vstupu zahraničního kapitálu  (omezení, pobídky pro investory)

Zvláštní výhody jsou přiznávány výrobním exportujícím podnikům a podnikům zemědělským. V prvé řadě se jedná o desetileté daňové prázdniny a o preferenční cla na dovoz surovin a polotovarů.

Vstup zahraničního kapitálu do výroby nepodléhá schvalování. Omezující je poměrně vysoká cena pozemků a slabší pracovní morálka u dělnických profesí.

 Výhodou pro zahraniční investory  je relativně kvalitní,  disponibilní a nikoli drahá pracovní síla a poměrně dobrá infrastruktura, která se v poslední době rozvíjí a kvalitativně zlepšuje.

Podle opatření, vyhlášených v listopadu 2006 tuniským prezidentem, došlo v roce 2007 k mírnému zlepšení podmínek pro zahraniční investory. V platnost vstoupila následující rozhodnutí:

 

-         zahraničním investorům budou nabídnuty širší možnosti pro investování ve formě koncesí

-         zahraničním akcionářům, jejichž kapitálový podíl ve smíšených společnostech činí více než 50%, je umožněno spravovat účty těchto společností, a to včetně poskytování krátkodobých půjček z těchto účtů

-         snížení daně ze zisku společností z 35 na 30%

-         byla přijata nová opatření pro zjednodušení přístupu nových společností na Tuniskou burzu

 

            V červenci 2007 tuniský parlament schválil dodatek k zákonu o ochranných známkách a vzorech z roku 2001 a zvýšil minimální pokuty za padělky a napodobeniny ze současných 5 000 dinárů na dvojnásobek (asi 6 000 eur) a podstatně rozšířil pravomoci celních orgánů pro odhalování a zabavování padělků na hraničních přechodech.

 

 

9.2.            Přímé zahraniční investice v teritoriu  (odvětvová a teritoriální struktura)

 

Příliv přímých zahraničních investic do Tuniska zaznamenal  v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 růst o 45 %. Přímé zahraniční investice (PZI) dosáhly rekordní výše 2,07 mld. TND, tj. 1,64 mld. mil. USD  a proti roku 2006 se zvýšily o 639 mil. TND, tj. o 523,8 mil. USD.

 

 

Příliv přímých zahraničních investic (PZI) dle sektorů

                                                                                                     (v mil. TND)

 

Sektor

2003

2004

2005

2006

2007

Zpracovatelský průmysl

282,6

311,8

374,9

347,4

485,7

Energie

315,9

274,1

385,8

540,3

1 359

Turistika

18,8

22,1

16,8

18,3

72,0

Zemědělství

4,0

10,0

6,9

14,1

7,7

Služby a ostatní   

130,6

177,9

231,3

511,3

146,4

PZI celkem

751,9

795,9

1015,7

1 431,0

2 070,9

 

Zdroj : Agentura pro podporu zahraničních investic

Příliv přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu v r. 2007

 

Odvětví zpracovatelského průmyslu

Výše investic v mil.TND

Elektromechanická a elektronická zařízení  

148,6

Textil a oděvy

90,3

Kůže a obuv

26,2

Stavební materiál

40,2

Chemie a kaučuk

124,3

Zemědělsko-potravinářské odvětví

39,4

Ostatní odvětví

16,6

Odvětví zpracovatelského průmyslu celkem

485,7

 

Zdroj: Agentura pro podporu zahraničních investic

 

 

 

Podíl investic na HDP

 

 

Rok

2003

2004

2005

2006

2007*

Podíl v %

23,4

22,6

22,6

23,1

24,6

 

Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

*) odhad, oficiální výsledky budou zveřejněny v červnu 2008 

Přehled zahraničních podniků v Tunisku v roce 2007 podle zemí

 

 

Země

Počet zahr. podniků

počet zaměstnanců

Země EU, z nichž

2 511

245 620

Francie

1 180

106 067

Itálie

653

52 734

Německo

256

34 515

Belgie  

207

22 980

Malta

15

688

Lucembursko

53

14 240

V.Británie

82

10 644

Nizozemsko

74

11 894

Španělsko

52

3 829

Portugalsko

46

3 669

Arabské země, z nichž

203

24 846

Saudská Arábie

40

6 228

Kuvajt

19

4 592

Libye

46

4 403

Alžírsko

38

1 628

Spoj. arabské emiráty

13

5 426

Ostatní země, z nichž

238

17 269

USA   

68

10 987

Kanada

11

807

Švýcarsko

80

11 933

 

Zdroj : Agentura pro podporu zahraničních investic

 

 

Hlavní zahraniční investoři v Tunisku (v abecedním pořadí)

 

Autoliv

Benetton

British Gas

Danone-STIAL

Era

Fuba Printed Circuits

Gardeur

Gruner AG

Kaschke-ZKE

Leoni AG

Philips

Pirelli-STIP

Société Générale-UIB

Sedium Bag Technology

Téléperformance

Unilever

Van de Velde

Van Laack

 

Zdroj: Ministerstvo rozvoje a mezinárodní spolupráce

           

   

                        V průběhu roku 2007 vzniklo v Tunisku více než 150 nových firem se zahraniční účastí. Založením těchto podniků se na vnitřním trhu vytvořilo celkem 12 tisíc nových pracovních míst. Na konci roku 2007 působilo v Tunisku celkem 2.748 zahraničních nebo smíšených firem, z  toho 2.511 ze zemí Evropské unie. Francie již překročila „magickou hranici“  1 tisíce podniků a s počtem 1.180 smíšených podniků se 106.067 zaměstnanci zaujímá suverénně 1. místo před Itálií, Německem a Belgií. Zahraniční a smíšené podniky zaměstnávaly v Tunisku ke konci roku 2007 více než 270 tisíc pracovníků.  

 

 

            Rozlišení zahraničních podniků podle kapitálu

           

Kapitál

Počet podniků

Počet zaměstnanců

 100% zahraniční

1.428

162.610

 Smíšený

1.320

107.709

 Celkem

2.748

270.319

                                                                                       

                                               

9.3.            České investice v teritoriu

 

Žádné.  

 

9.4.            Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

 

Jako nejperspektivnější se jeví investice do oborů souvisejících s ekologií  (strojírenská zařízení pro ekologii), tzn.:

a)      odsolování spodní (sladké) vody a mořské vody za účelem výroby pitné vody

b)       výroba a přeprava pitné vody, úprava použité vody v průmyslu na další použití

c)      čisticí stanice pro průmyslové podniky, velká města a města do 15.000 obyvatel, hotelové komplexy a hotely všeobecně

d)      v zemědělství zavlažovací zařízení

e)      výstavba údolních přehrad na zachycování dešťových vod

 

            Tuniská vláda  klade důraz na rozvoj nejmodernější telekomunikační techniky (mobilní síť a telekomunikace všeobecně) a na pořadu dne je otázka komunálního a průmyslového odpadu, jeho bezpečné a ekologické skladování a výstavba spaloven komunálního a průmyslového odpadu.

 

 

Přehled projektů, jejichž zahájení nebo pokračování se předpokládá v roce 2008:

 

      -    výstavba společenského, komerčního, sportovního a bankovního centra Tuniska,

      tzv. „malá Dubai“, na jižním okraji Tunisu, na ploše 830 ha, nákladem 14 miliard   

      USD

-      výstavba Města sportu na ploše 255 ha, investice 5 miliard USD

-         výstavba mezinárodního letiště v Enfidhe

-         výstavba nové rafinérie ve Skhiře

-         turisticko-lázeňský komplex na severu země

 

* rekonstrukce přístavu Enfidha pro lodě s hlubokým ponorem (401,5 mil. USD);  

 

* rozšíření tramvajové sítě v hlavním městě Tunis o nové linky ( Manouba - 44,2 mil. USD; El Mourouj – 67,5 mil. USD);

 

* elektrifikace železniční tratě Tunis – Borj Cédria (151,7 mil. USD);

 

* posílení přívodního vodovodního potrubí (trojnásobné zvýšení kapacity) mezi městy Sejnane-Joumine-Medjerda (104,39 mil. USD).

 

* výstavba přehrady Sarrat  (67,4 mil. USD)

 

* výstavba čisticí stanice El Attar (56,2 mil. USD);

 

* projekt na zvýšení distribuce plynu;

 

* výstavba nových úseků dálnice, mostů, okresních cest a zemědělských přístupových komunikací;

 

Přehled projektů, které budou realizovány soukromým společnostmi formou koncesí:

 

*  výstavba terminálu pro námořní lodě v přístavu La Goulette ( 9,636 mil. USD); délka trvání koncese: 20 roků

 

 *  výstavba terminálu pro námořní kontejnerovu dopravu v přístavu Radès (183,8 mil. USD); délka trvání koncese: 30 roků

 

*  výstavba mezinárodního letiště ve městě Enfidha (469,7 mil. USD); délka koncese: 40 roků; v mezinárodním výběrovém řízení zvítězilo turecké konsorcium.

                       

           

            Privatizační program

Od zahájení privatizačního programu v roce 1987 bylo do prosince 2007 zprivatizováno v Tunisku více než 220  státních nebo polostátních podniků. Do státní pokladny privatizace přinesla částku téměř 6 mld. tuniských dinárů (4,9 mld. USD), z toho 2 mld. TND (1,64 mld. USD) byly zahraniční investice. Nejvíce podniků bylo zprivatizováno v sektoru služby (50% z celkového počtu zprivatizovaných podniků), dále následoval průmysl, zemědělství, rybolov a agro-potravinářský průmysl. Finanční sektor a doprava jsou oblasti, kde vláda privatizační proces spíše přibržďuje.

           

           

            Bilance privatizačního procesu

 

Způsob privatizace / restrukturalizace

Počet společností

% z celku

Úplná privatizace

112

51

Dílčí privatizace

44

20

Kapitálový vstup

12

5

Koncese

7

3

Likvidace

40

18

Ostatní

6

3

Celkem

221

100

 

           

            V roce 2007 byly zahájena nebo probíhala privatizace společností:

 

            -   Société de Ciment de Bizerte (SCB) - cementárny 

            -   Société de Transport de Hydrocarbures par Pipelines (SOTRAPIL) – přeprava paliv

            -   Société SOTACIB - cementárny

           

 

Sektor služeb

 

-    Banque de Tunisie et des Emirates (BTE)

-    Banque Franco-Tunisienne (BFT)

-    Banque Tuniso-Koweitienne (BTK)

-    Banque de Tunisie et des Emirates (BTE)

-    Banque du Sud (BS)

-    Hôtel Skanès Palace International (SSPI)

-         Hôtel Résidence Club Skanès (Société EDDEKHILA)

-         Hôtel Boujaâfer, Sousse (Sousede Center)

 

 

Zemědělství

 

-         Société de Développement Agricole Lakhmès : SODAL

-         Société Sidi Saad: SODASS – dvě farmy – guvernorát Kairouan

-         Société Mateur-Jalta d´Elevage: MAJAL v guvernorátu Bizerte

 

 

Formou koncese

 

-         Société Nationale d´Exploitation et de Distribution des eaux – koncese na odsolovací stanici na ostrově Djerba

-         Sportovní zařízení pro Cité olympique ve městě Radès

-         Výstavba letiště Enfidha - koncese   

 

            Pro rok 2007 byl sekretariátem pro privatizaci při úřadu premiéra schválen seznam následujících státních podniků určených pro privatizaci:

 

            -   Société Nationale de Distribution des Pétroles (SNDP) – prodej ropných produktů

            -   Société Tunisienne des Industries de Pneumatiques (STIP) – výroba pneumatik

            -   Société  Tunisienne d´Industrie Automobiles (STIA) – montáž a výroba autobusů a                        užitkových vozů

            -   Société Tunisienne d´Assurances et Réassurances (STAR) – pojišťovna

-   Société Anonyme de Constructions Electro-Mécaniques (SACEM) –

     výroba transformátorů a elektrických bojlerů

            -   Magasin Général – supermarket

            -   Ateliers Mécaniques du Sahel (AMS) – nerezové výrobky pro kuchyně, ventily

            -   Société Tunisienne de Sucre (STS) – cukrovary

           

I když tuniská vláda vyvíjí v otázce privatizace zvýšenou aktivitu, je mezinárodními finančními institucemi kritizována za pomalý postup a bylo jí doporučeno zrychlení tempa s odkazem, že tato se musí dotknout zejména strategických sektorů, tzn. především finančního sektoru, dopravy, telekomunikací, ale i sektoru služeb a provozu přístavů.

 

 

9.5.            Rizika investování v teritoriu

 

Dle platných zákonů jsou podmínky pro tuniského i zahraničního investora stejné. Pro vstup zahraničního kapitálu do země  poskytuje tuniská vláda některá zvýhodnění, zejména zohledňuje produkci, která je určena ze 60% a více  na export. V těchto případech poskytuje výhody v oblasti daní a celních poplatků.

 

Mezi největší rizika investování patří nadále neprůhlednost tuniského administrativního aparátu, celního a daňového systému a také jiné než evropské chápání pracovní morálky a v neposlední řadě i to, že tuniské pracovně-právní zákony straní zaměstnancům.

 

                                   

10.        Očekávaný vývoj – rekapitulace

 

10.1.        Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

           

            V ekonomické sféře bude v roce 2008 pokračovat restrukturalizace tuniské ekonomiky s cílem připravit celé hospodářství na výraznou změnu konkurenčního prostředí po otevření se tuniského trhu, i když zatím jen v sektoru průmyslových výrobků. Na jedné straně se očekává finanční podpora prostřednictvím fondů Evropské unie, na druhé straně je kladen požadavek na zvyšování konkurenceschopnosti podniků, zejména  společností vyvážejících své produkty na zahraniční trhy. Zvláště sledovanou  oblastí  bude  i  nadále  export  tuniských  textilních výrobků  na  evropské trhy. Textilní průmysl je pro tuniskou ekonomiku mimořádně významný vzhledem k tomu, že zaměstnává více než 250.000 pracovníků a do nedávné doby byl pro vládu rozhodujícím odvětvím pro získávání deviz (jeho podíl v minulých letech činil více než 50 %).

 

            Rok 2008 je druhým rokem XI. rozvojového plánu na léta 2007-2011, pro který si vláda stanovila velmi náročné cíle. Mezi ně patří udržení vysokého tempa (6,1%)  hospodářského růstu (oproti průměru 4,5% v předchozích 5 letech), udržení inflace na 3% hranici,  snížení nezaměstnanosti pod 14%, zvýšení podílu sektoru služeb na tvorbě HDP z dosavadních 47,1% o 1% ročně a podpora růstu zahraničních investic tak, aby během plánovaného období (2007 - 2011) dosáhl 8 miliard TND (asi 6,15 mld. USD) oproti 5,1 mld. TND (3,92 mld. USD) během období 2002-2006. Pro rok 2008 si tuniská vláda   klade za cíl dosáhnout přílivu zahraničních investic ve výši 1,8 mld. TND a HDP na 1 obyvatele 4.457 TND (3.650 USD).

 

 

10.2.        Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

           

            V říjnu 2005 schválila Rada ministrů zemí EU návrh na vytvoření Pan-euro-středozemní zóny, v níž bude aplikován zákon o kumulaci původu zboží. Podle nového zákona vznikne nová zóna volného obchodu mezi EU a 16 obchodními partnery (Alžírsko, Bulharsko, Předjordánsko, pásmo Gazy, Egypt, Faerské ostrovy, Island, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Norsko, Rumunsko, Švýcarsko, Sýrie, Tunisko a Turecko). Zóna umožní výrobcům a obchodníkům členských zemí snadnější využívání celních preferencí. Tzv. kumulace původu zboží je instrument, díky němuž určité zboží může být vyráběno (nebo získáváno) v určitém počtu zemí a jako finální výrobek toto zboží neztrácí preferenční tarif při dovozu do zemí EU. Tento systém je úspěšně aplikován mezi zeměmi EU, zeměmi střední a východní Evropy a od roku 1999 také s Tureckem.

 

V září 2005 přijal tuniský parlament nový zákon, podle něhož je nákup, nájem či převod pozemků a prostor v průmyslových a turistických zónách Tuniska osvobozen od tzv. předběžných povolení (autorisations préalables). Tento zákon, který ruší starý zákon ze 4. června 1957, je jedním z opatření tuniské vlády, kterým chce povzbudit zahraniční investory ke zvýšení zahraničních investic do Tuniska. Zákon ruší několik administrativních překážek, kterým dosud musely zahraniční firmy v Tunisku čelit.

 

Kromě změn, uvedených v předchozích kapitolách, nebyly v posledních dvou letech další zásadní změny v legislativě, týkající se ekonomické oblasti, zaznamenány.  Na druhé straně se očekává korekce stávajících zákonů a předpisů, zejména v celní oblasti, vzhledem k otevření se tuniského trhu vůči EU v souvislosti s vytvořením zóny volného obchodu. Předpokládá se pokračování pragmatické zahraniční politiky zaměřené především na ekonomický rozvoj země a z něj plynoucí stability.

    

 

10.3.        Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

                       

Cíle ekonomického rozvoje Tuniska jsou nastíněny v ambiciózním XI. rozvojovém plánu na léta 2007 - 2011. Současně s rozvojovým plánem probíhá privatizační program k odstátnění stávajících podniků. V rozvojovém plánu jsou  určeny priority ekonomické politiky státu, zejména rozvoje infrastruktury a rozvoje v oblasti ekologie. V tomto rozsáhlém programu je i dostatek prostoru pro uplatnění českých podnikatelských subjektů, a to jak v rozvojových projektech (např. formou subdodávek hlavního investora), tak i v privatizačním procesu. V letech 2007 - 2011 má být realizováno několik velkých projektů, mezi nimiž jsou mj.:

 

 

V oblasti výroby a distribuce pitné vody:

 

            Projekt na vybudování 5 zařízení na odsolování mořské vody s celkovou kapacitou 250 000 m3/den. Hodnota této investice bude činit 180 milionů eur. Práce mají začít koncem roku 2008. Zařízení budou umístěna na ostrově Djerba, v Zaaratu a ve Sfaxu.

 

            Projekt na zvýšení vodních zdrojů a zlepšení distribuční sítě vody pro 110.000 obyvatel města Gabès; hodnota projektu 18 mil. USD

           

            Projekt zlepšení a rozvoje infrastruktury výroby vody pro region velkého Tunisu; hodnota projektu 13 mil. USD.

 

 

V oblasti  infrastruktury vč. výstavby dálniční sítě (celk. hodnota 1,2 mld.  USD):

            Výstavba 44 mostů a silničních staveb

            Výstavba pěti úseků dálnic (v celkové délce 390 km)

            Rekonstrukce hlavní silniční sítě ve velkých městech (37 projektů)

            Vyasfaltování 2.200 km zemědělských cestních komunikací.

 

 

            V oblasti výroby a distribuce elektřiny a plynu:

 

Připraveno (v některých případech zahájeno) 10 projektů v hodnotě 850 mil USD, mezi nimi mj.:

 

            Výstavba tunisko-libyjského plynovodu; tuniský investiční podíl ve výši 286 mil. USD;

            Asanace  a modernizace  distribuční elektr. sítě, investiční náklady 225 mil. USD;

            Asanace rozvodní el. sítě; hodnota projektu 168 mil. USD;

            Program rozvoje využití přírodního plynu a zásobování plynem průmyslových a turistických  zón; hodnota projektu cca 93 mil. USD. 

 

 

Vytvoření sítě specializovaných technologických parků:

 

Předpokládá  se s výstavbou  jednoho technologického parku ročně

 

Realizace dalších velkých, již  schválených investičních projektů:

 

Výstavba letiště Enfidha s počáteční roční kapacitou 5 milionů cestujících a cílem 30 miliónů cestujících/rok.Hodnota první fáze projektu je 321 mil. USD;

            Výstavba mola a skladovací zóny pro kontejnerovou přepravu v přístavu Radês na celkové ploše 40 ha. Hodnota projektu je 72 mil. USD;

            Výstavba elektrárny o kapacitě 350-500 MW v režimu BOO. Cena projektu odhadována na 250 mil. USD

            Výstavba čisticí stanice použité vody západně od hlavního města Tunis. Investice odhadována na 155 mil. USD.

 

            Nutno upozornit, že úspěšnost v mezinárodních tendrech, které jsou na jednotlivé projekty vypisovány, je přímo závislá na spolupráci s tuniským partnerem. O možnostech účasti v mezinárodních tendrech a v privatizačních projektech je česká podnikatelská sféra prostřednictvím OEÚ ZÚ ČR v Tunisu ihned po vyhlášení tendru informována.

 

 

            V oblasti zemědělství:

           

                        Tuniské Ministerstvo zemědělství a vodních zdrojů společně s Ministerstvem obchodu a řemesel vydalo 19. srpna 2008 společné tiskové prohlášení, podle něhož dnem 20. srpna 2008 je plně liberalizován dovoz ječmene a krmného obilí do Tuniska. Podle komuniké mohou firmy, zajímající se o tyto dodávky, kontaktovat Úřad pro obilniny (Office des Céréales), kde se seznámí s dovozními podmínkami pro import zmíněných komodit.  Adresa Úřadu pro obilniny (Office des Céréales):

30, rue Alain Savary, 1002 – Tunis, Tunisie.  Telefon: 00216/71.780.550

            Fax:  00216/71.794.152,  E-mail: office.cereales@email.ati.tn

 

           

         PŘÍLOHA

 

Seznam významných zákonů

 

*   Zákon č. 89/442 ze dne 22.04.1989 - veřejné  zakázky  (appels d´offres);

*  Code des douanes - upravující celní odbavení (poslední modifikace ze dne                            

    23.01.1995);

*   Zákon o investicích č. 93 120 ze dne 27.12.1993 - Code d´Investissement

*   Privatizační zákon č. 89-9 ze dne 01.02.1989, doplněný zákonem č. 94-102    

                 z 01.08.1994 a zákonem č. 96-74 z 29.07.1996.