1. Hlavní úkoly SM
Tradičně nejvýznamnější politickou událostí roku v Radě Evropy bývá zasedání Výboru ministrů na nejvyšší úrovni. Vrcholné 116. zasedání Výboru ministrů Rady Evropy (VM) se uskutečnilo ve dnech 18. – 19. května 2006 ve Štrasburku. Na ministerské úrovni se jej tentokrát zúčastnilo 20 delegací členských států. Českou delegaci vedl náměstek ministra zahraničních věcí pro otázky právní a konzulární doc. JUDr. P. Svoboda, DEA. Hlavními body agendy byly „konsolidace systému ochrany lidských práv“, respektive úvahy nad reformou kontrolního systému Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, a „vztahy mezi Radou Evropy a EU“, zejména hledání nového rámce spolupráce v intencích sjednávaného memoranda o porozumění a tzv. Junckerovy zprávy. Jako třetí téma, kterému věnovalo svůj příspěvek pouze několik málo delegací, bylo vybráno „follow-up k dalším prioritám Třetího summitu RE“, tedy především implementace Akčního plánu v oblasti reformy pracovních metod organizace a rozvoj mezikulturního dialogu. Vystoupení české delegace bylo věnováno vztahům RE a EU, zejména spolupráci v lidskoprávní agendě a otázkám souvisejícím se vznikající Agenturou pro lidská práva. Ministři přijali závěrečné komuniké a Deklaraci o opatřeních k posílení implementace Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod na národní a celoevropské úrovni. Předsednictví VM se po Rumunsku ujala za značné pozornosti médií na dalších 6 měsíců Ruská federace.
Ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov osobně představil priority ruského předsednictví VM: posílení ochrany lidských práv na národních úrovních; rozvoj vzdělávání o lidských právech a ochrana národnostních menšin; vytvoření jednotného evropského právního rámce za účelem ochrany jednotlivců před novodobými hrozbami (opatření k boji proti terorizmu, revize vybraných starších instrumentů RE v oblasti mezinárodní právní spolupráce); zlepšení přístupu k sociálním právům; rozvoj účinných forem demokracie, občanské angažovanosti a podpora dobrého vládnutí (zde se skrýval prozatím neúspěšný ruský návrh na vypracování jednotných závazných pravidel pro pořádání a monitorování voleb); mezikulturní dialog, jakož i posílení spolupráce v oblasti mládeže a sportu.
Dne 19. května 2006, u příležitosti 116. zasedání VM, uložil náměstek Svoboda za ČR u generálního tajemníka Rady Evropy ratifikační listinu k Protokolu č. 14 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterým se mění kontrolní systém Úmluvy (ETS 194). Účelem sjednání Protokolu je zásadní reforma ESLP, která má Soudu umožnit vyrovnat se s bezprecedentním nárůstem počtu stížností. Nezbytné reformy však prozatím nenastanou vzhledem k jednoznačnému odmítnutí Protokolu ve Státní dumě Ruské federace v samotném závěru roku 2006. Perspektiva ratifikace ze strany Ruské federace je velmi nejistá, čímž je ohrožen jeho brzký vstup v platnost.
S reformou lidskoprávního mechanismu RE souvisí ustavení tzv. Výboru moudrých v roce 2005. Výbor moudrých, jehož hlavním posláním bylo pokusit se nalézt východiska ze současné krize systému ochrany lidských práv zapříčiněné přetížeností ESLP, vydal v roce 2006 dvě zprávy. V nich publikuje doporučení, jak se s danou situací v dlouhodobé perspektivě a nad rámec reforem, které předjímá 14. protokol k EÚLP, nejlépe vypořádat.
Dne 15.11. 2006 uplynulo šestiměsíční období předsednictví Ruské federace ve VM. Zasedání Výboru delegátů ministrů tentýž den bylo věnováno bilancování ruského půlroku v čele VM, předání předsednictví San Marinu (abecedně další členský stát po RF) a představení priorit sanmarinského předsednictví. Na straně San Marina se předsednictví osobně ujal ministr zahraničních věcí Fiorenzo Stolfi. San Marino hodlá pokračovat v implementaci závěrů Třetího summitu RE, mezi nimiž jmenovitě uvádí spolupráci s EU a reformu pracovních metod RE. Jako priority dále uvádí posílení mezikulturního a mezináboženského dialogu a rozvoj lidských práv skrze posílení účinnosti ESLP.
Ve dnech 18. – 19.10. 2006 se v Moskvě uskutečnilo 2. zasedání Fóra Rady Evropy pro budoucnost demokracie. Jeho nosným tématem byla „Role politických stran při budování demokracie“. ČR byla zastoupena diplomatem ZÚ Moskva. Výstupy moskevského Fóra se bude na jednom z plenárních zasedání v roce 2007 zabývat Parlamentní shromáždění RE.
Ve dnech 22. – 23. února 2006 se v Praze uskutečnila mezinárodní konference o Bělorusku. Záštitu nad touto akcí převzalo Parlamentní shromáždění RE a Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Tehdejší ministr zahraničních věcí JUDr. Cyril Svoboda a předseda PS RE René van der Linden přijali společné prohlášení.
Rada Evropy přijala v roce 2006 také Plán aktivit ve vztahu k Bělorusku, který měl podporu české delegace. Smyslem navržených projektů je podpora běloruské občanské společnosti, nezávislých médií, umožnění a usnadnění kontaktů na místní úrovni, šíření povědomí o standardech Rady Evropy a celkově podpora demokratizačnímu procesu v zemi. Plán bylo prozatím možno realizovat jen částečně vně Běloruska.
SM napomohla v roce 2006 zprostředkovat účast Vězeňské služby ČR ve výběrovém řízení, které se týkalo programu modernizace vězeňského systému v Ázerbajdžánu. Jednalo se o společný projekt Rady Evropy a Evropské komise a příslušný rezidentní post v Baku získal náměstek ředitele Vězeňské služby ČR. Působení českých expertů v Ázerbájdžánu má podle ohlasů z několika stran velký úspěch.
Po celý rok 2006 byla jednou z nejsledovanějších kauz na půdě Rady Evropy otázka tajných přeletů a údajných věznic CIA na území členských států. K objasnění této problematiky se od konce roku 2005 snažil přispět vedle poslance PS RE Dicka Martyho také generální tajemník RE, který se obrátil na vlády všech smluvních stran Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podle procedury předjímané článkem 52 této úmluvy. Česká republika zaslala v požadovaném termínu odpověď, jejíž text je společně s reakcemi ostatních států na dotazy GT publikován na internetových stránkách RE. Generální tajemník RE zveřejnil k této problematice během roku 2006 dvě zprávy, přičemž ČR zde figurovala jako jedna z mála zemí, která poskytla dle jeho názoru vyčerpávající odpověď na dotazy, jimiž zahajoval své šetření.
SM se během roku 2006 opět podílela na přípravě návštěv významných reprezentantů ČR v Radě Evropy a na organizaci cest představitelů RE do ČR. Každoročně Radu Evropy, respektive ESLP, navštěvují nejvyšší představitelé soudní moci u příležitosti lednového zahájení nového soudního roku. Za ČR se této ceremonie v roce 2006 zúčastnili předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Iva Brožová, předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský, soudce Ústavního soudu JUDr. Jiří Mucha a také místopředseda Senátu JUDr. Petr Pithart. Ve dnech 24. – 25. února 2006 se expertního jednání k problematice ochrany lidských práv v Radě Evropy zúčastnila zástupkyně veřejného ochránce práv Anna Šabatová. Z plánované účasti ministrů vnitra a zdravotnictví na ministerském zasedání států tzv. Pompidou Group (boj proti obchodu s drogami a drogové závislosti) v listopadu 2006 na poslední chvíli sešlo. K tradičním povinnostem pracovníků SM patří péče o Stálou delegaci Parlamentu ČR do RE, která přijíždí na zasedání pléna PS PČR a na jednání jeho výborů.
Z nejvyšších představitelů Rady Evropy navštívila Českou republiku zástupkyně generálního tajemníka Rady Evropy Maud de Boer-Buquicchio. Stalo se tak u příležitosti mezinárodní konference o Bělorusku ve dnech 22. – 23. února 2006. Ve dnech 30. – 31. března 2006 uspořádal v Praze Výbor pro kulturu, vědu a vzdělání Parlamentního shromáždění RE na pozvání senátora Jařaba kolokvium na téma univerzitní autonomie a odpovědnost ve 21. století. Ve dnech 24. – 25. dubna 2006 se v Praze a Terezíně konal seminář ministrů školství členských států RE, signatářů Evropské kulturní úmluvy, s tématikou výchova k připomínání historie skrze kulturní dědictví. Slavnostního zahájení v Památníku Terezín se za ČR zúčastnila tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petra Buzková a za Radu Evropy ředitelka direktorátu pro vzdělávání a kulturní dědictví Gabriella Battaini-Dragoni. V pražském Karolinu přednesl v rámci této akce projev také bývalý prezident ČR Václav Havel.
Zasedání Štrasburského klubu – sdružení primátorů velkých měst nových členských zemí EU, který vznikl z iniciativy a pod vedením primátorky Štrasburku za účelem výměny know-how – se tentokrát účastnili primátoři Brna a Olomouce, další tři pozvaní představitelé českých měst se omluvili. SM se také podílela na programu delegace Pardubic, které se Štrasburkem spojuje projekt „Evropský spolkový dům“, otevřený v Pardubicích v roce 1999 podle vzoru štrasburského „Domu asociací“ (Maison des Associationes).
V průběhu roku 2006 byly několikrát aktualizovány internetové stránky SM Štrasburk, které byly zprovozněny v roce 2005. Stránky jsou operativně využívány k zveřejňování aktuálních událostí z RE, zpravodajství SM, pracovních příležitostí v RE, jakož i k informování francouzské veřejnosti o České republice. Za rok 2006 shlédlo webové stránky SM Štrasburk bezmála 8000 návštěvníků.
SM Štrasburk pokračovala v průběhu roku 2006 v zajišťování pravidelné účasti v pracovních výborech Rady Evropy (vznikly opět některé nové ad hoc skupiny), nepočítajíc každotýdenní zasedání Výboru delegátů ministrů či plenární zasedání Parlamentního shromáždění RE. Součástí pracovního programu je také pravidelná účast na každotýdenních koordinačních poradách členských států EU. Mezi nejvýznamnější úkoly a priority SM trvale patří zajišťování agendy právní a lidskoprávní. SM pokrývala v průběhu roku 2006 pravidelně účast na specializovaných zasedáních Výboru ministrů pověřených dle článku 46 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod dozorem nad plněním rozsudků štrasburského Soudu, sledovala a zpravodajovala významné kauzy. V roce 2006 vydal Soud celkem 39 rozsudků a 29 jiných rozhodnutí ve vztahu k ČR. Na svých 33 loňských zasedáních projednal Výbor delegátů ministrů celkem 30 790 bodů programu, z nichž většina se týkala rozsudků Soudu (29 614 bodů). 17 po reorganizaci fungujících pracovních výborů a zpravodajských skupin se sešlo na 111 zasedáních. Počet stran dokumentů předložených k projednání představuje 36 830 stran.
Pracovníci SM se během celého roku aktivně zapojovali do jednání o programu aktivit Rady Evropy na rok 2007 a rozpočtových diskusí. Vzhledem k rostoucím finančním požadavkům Evropského soudu pro lidská práva a v souvislosti s uvedením do provozu nových budov Rady Evropy se nepodařilo zachovat nulový reálný růst rozpočtu (tj. jeho navýšení pouze o inflační koeficient). Nerespektování nulového reálného růstu zabránilo schválení rozpočtu konsensem a několik států si vyžádalo hlasování o rozpočtu. ČR podporovala, aby se finální verze rozpočtu co nejvíce přiblížila nulovému reálnému růstu. ČR nakonec hlasovala pro schválení rozpočtu, který dosahuje 270,12 milionů eur (oproti r. 2006 nárůst o 7,5 milionů eur; tzn. reálný růst 1,52 %). Rozpočet byl schválen potřebnou 2/3 většinou (ze 43 zastoupených států v místnosti se vyslovilo 37 pro, 5 proti a 1 se zdržel hlasování). Hlavními prioritami české delegace bylo – v souladu s dlouhodobě akcentovanými prioritami ČR v Radě Evropy – posílení (i finanční) programů spolupráce a rozvojových aktivit, orientovaných především na země východní Evropy a Balkánu, a realizovaných Direktorátem pro lidská práva a Právním direktorátem. Česká delegace dále prosazovala zjednodušení a zpřehlednění vnitřního chodu organizace a hledání vnitřních úspor, včetně omezení růstu platů úředníků sekretariátu, uvážlivějšího najímání externích spolupracovníků, ale též v oblasti investic.
Vedoucí SM pracovala i v loňském roce jako tématický koordinátor pro informační politiku, s cílem zviditelnění instituce a lepšího fungování některých jejích orgánů. Přes ostrá rozpočtová omezení se podařilo přijmout novou ambiciózní komunikační strategii, optimalizovat síť informačních kanceláří RE v zemích střední a východní Evropy a rozšířit jejich pracovní náplň s ohledem na potřeby instituce.
Vedoucí SM také zastupuje ČR v Řídící radě Rozvojové banky Rady Evropy (CEB). Účastnila se dvou jejích zasedání v Paříži, společného jednání rady Řídící i Správní v bulharské Sofii a konference o sociální kohesi, která byla uspořádána v rámci oslav 50 let CEB. Hlavní agendou všech zasedání bylo plnění střednědobého rozvojového plánu, včetně orientace aktivit na transformující se země střední a východní Evropy, a zřetelných sociálních priorit. ŘR mj. usiluje o vyrovnanější strukturu zaměstnanců CEB (zvýšení podílu žen, rovnoměrnější geografické zastoupení) a o vytvoření komunikační strategie banky, především směrem potenciálních uživatelů jejích služeb.
SM zajišťovala po celý rok kontakt s generálním tajemníkem RE coby depozitářem úmluv Rady Evropy. Z celkového počtu 202 úmluv Rady Evropy byla ke konci roku 2006 Česká republika smluvní stranou 98 a signatářem 11 úmluv. V průběhu roku 2006 sice ČR nesignovala žádnou z úmluv RE, avšak po úspěšném zakončení ratifikačního procesu se stala smluvní stranou 3 úmluv, a to:
- Druhého dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních (ETS 182, uložení ratifikační listiny dne 1.3. 2006, součástí ratifikační listiny byla četná prohlášení, která jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách RE);
- Protokolu č. 14 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterým se mění kontrolní systém Úmluvy (ETS 194, uložení ratifikační listiny dne 19.5. 2006);
- Evropské charty regionálních či menšinových jazyků (ETS 148, uložení ratifikační listiny dne 15.11. 2006, součástí ratifikační listiny byla prohlášení týkající se splnění závazků vyplývajících z Charty pro ČR).
S ohledem na přetrvávající výhrady některých zainteresovaných resortů nebyl Českou republikou ani v roce 2006 podepsán Protokol měnící Evropskou úmluvu o potlačování terorismu. ČR zůstává posledním státem, který Protokol dosud nepodepsal a jehož ratifikace je nutná pro následný vstup Protokolu v platnost. Ani úmluvy, otevřené k podpisu v rámci 3. summitu RE ve Varšavě v květnu 2005, nebyly Českou republikou v roce 2006 signovány.
2. Kulturní a společenské akce, krajanská agenda
U příležitosti lednového zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy SM Štrasburk uspořádala výstavu Art Nouveau České republiky (plakáty Alfonse Muchy a barevné fotografie Ester Havlové představující významné památky české secesní architektury). Výstava byla slavnostně zahájena Předsedou parlamentního shromáždění René van der Lindenem, tehdejším předsedou Stálé delegace PČR do PS RE Miroslavem Benešem, ředitelkou direktorátu pro vzdělávání a kulturní dědictví RE Gabriellou Battaini-Dragoni a velvyslankyní ČR při RE Vlastou Štěpovou. Zahájení bylo doprovázeno číší vína a malým občerstvením, za účasti více než 300 osob.
V rámci oslavy státního svátku ČR v říjnu 2006 SM Štrasburk prezentovala výstavu „České památky UNESCO“ ve foyer místnosti Výboru ministrů Rady Evropy. Výstava představující české památky zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO byla slavnostně zahájena u příležitosti recepce ke státnímu svátku ČR. Zahájení se zúčastnili přední představitelé RE, diplomatický sbor a krajanská komunita, dohromady přes 350 osob.
3. Konzulární činnost
Přestože konzulární činnost není součástí pracovní náplně SM, jsme čas od času nuceni konzulární případy řešit. Přistupujeme k nim se samozřejmou zásadou, že pomoc musí být poskytnuta každému českému občanu, který se ocitl v nouzi, a to i navzdory tomu, že tyto povinnosti většinou přesahují naše možnosti (SM například nedisponuje prostorem, kde by bylo možno přijmout žadatele a pohovořit s ním bez výrazného zásahu do pracovního tempa celé mise, ponechat žadatele bez dohledu či uskladnit jeho zavazadla).