Mexické imigrační předpisy rozlišují mezi turisty bez pracovní činnosti a osobami, které v Mexiku pracují.

Čeští turisté mohou pobývat v Mexiku až 180 dní, pokud zde nepracují. Tento limit však není automatický – délku pobytu určuje imigrační úředník při vstupu. Je proto nutné předložit doklady potvrzující plánovanou délku pobytu a následně si ověřit, kolik dní bylo skutečně povoleno. Při překročení povolené doby hrozí pokuta a zdržení při odjezdu na imigrační kontrole. Při vstupu je nezbytné získat do cestovního pasu vstupní razítko nebo potvrzení z e‑gate, které nahrazuje kontrolu migračním úředníkem.

V posledních letech se množí případy nevpuštění cestovatelů do Mexika. Zde najdete praktické rady, jak se takové situaci vyhnout.

Pokud cizinec neplánuje vykonávat výdělečnou činnost, ale hodlá v Mexiku pobývat déle než 180 dní, musí požádat o vízum dočasného rezidenta na Velvyslanectví nebo Konzulátu Mexika (mimo území Mexika). V případě výkonu výdělečné činnosti v Mexiku je nutné, aby mexický zaměstnavatel (fyzická či právnická osoba) předem požádal Národní institut pro migraci (INAMI viz http://www.inami.gob.mx ) o povolení k pobytu, které cizinci umožní pobírat mzdu. Výdělečnou činnost tak může cizinec realizovat buď jako turista (do 180 dní), anebo jako dočasný rezident (více než 180 dní).

Turisté jsou při vstupu do Mexika povinni uhradit migrační poplatek (tzv. turistickou taxu) ve výši přibližně 40 USD (cca 860 MXN). Při letecké dopravě bývá tento poplatek obvykle již zahrnut v ceně letenky. Pokud turista po příletu do Mexika vycestuje do sousední země po zemi a následně se vrací zpět, obdrží na hranicích novou hraniční průvodku a může být vyzván k opětovnému zaplacení poplatku. S případnými dotazy je možné se obrátit na Národní institut pro migraci (INAMI).

Turisté nemají v Mexiku ohlašovací povinnost.