Doprava, silnice a řízení  

Ve srovnání s většinou evropských zemí je dopravní infrastruktura Albánie na nižší úrovni,  ale  zlepšuje se, jsou stavěny nové úseky dálnic a silnic, vč. tunelů  v horách. Na překonání poměrně krátké vzdálenosti je třeba počítat s mnohem delší dobou než v ČR.  

Relativně kvalitní silnice jsou jen na několika hlavních tazích, např. Tirana – Durrës (dálnice), Tirana – Shkodër (část dálnice), Tirana – Kukës – Pristina/Kosovo (část dálnice), Tirana – Elbasan – Ohrid (Makedonie), Tirana – Debar/Sev. Makedonie (nové tunely), Durrës – Lushnje – Fier – Vlorë,  Fier - Tepelenë – Gjirokastër – Kakavijë (hranice s Řeckem).  

Na hlavních silnicích lze cestovat běžným osobním autem, avšak vzhledem k místním řidičským zvyklostem a smíšenému stavu vozovek se při řízení doporučuje neustálá vysoká pozornost. Pro jízdu na místních, zejména horských silnicích, jsou vhodnější terénní vozy. Po silnějších deštích nebo sněžení mohou být některé vedlejší a horské silnice nesjízdné.  

Zvláště je třeba upozornit na specifika albánského silničního provozu: zatímco pravidla i značení jsou shodná s evropskými, styl řízení a provozu je „orientální“: přednosti (i zprava) a dopravní značení se příliš nedodržují, směrovky příliš nepoužívají, často platí právo silnějšího, většího, rychlejšího, a to zejména na křižovatkách a kruhových objezdech. Toto vše je (doslova) životně důležité pro chodce především na přechodech, kde mohou dostat přednost, nebo také ne. Podobně jsou ohroženi i cyklisté, pro které jsou sice na řadě míst (především v hlavním městě Tiraně) zřízeny stezky a pruhy, v nich se ale bezohledně prohánějí motorky a kurýři na mopedech.  

V silničním provozu (jako řidiči i chodci) se chovejte maximálně obezřetně a defenzivně, nezkoušejte vynucovat mezinárodní dopravní pravidla, vyhněte se konfliktům s místními řidiči, byť jste v právu -  albánské zvyky (a výkonná velká černá auta) jsou silnější.   

Pokud si potřebujete vypůjčit auto, pak nejlépe u velkých (mezinárodních) půjčoven. Seznamte se před podpisem kontraktu s jeho podmínkami včetně odpovědnosti klienta za škody na vozidle.  

V případě nehod či incidentů vždy usilujte o asistenci policie, která však nemusí být zárukou rychlého vyřešení situace ve váš prospěch. Policii, i dopravní, respektujte, byť se vám může zdát, že místní tak nečiní. Albánská policie může přistoupit i k zadržení řidičského průkazu cizincům (a to i po zaplacení pokuty) a jeho vydání zpět řidiči může trvat až tři měsíce. Stejně tak může policie zabránit cizinci vycestovat vlastním vozem ze země. 

Železniční síť je omezená (existuje pouze trať Tirana - Durrës), spoje pomalé a hygienické podmínky ve vlacích nevyhovující. Do Albánie nelze cestovat ze zahraničí osobním vlakem. Autobusy zpravidla nemají jízdní řády a ve větších městech bývá problematické zjistit polohu zastávek/nádraží. Ve větších městech existují turistická informační centra. 

 

Zdravotní péče 

Před cestou se vybavte svými léky a pojistěte se. Ideálně si předem zjistěte smluvní nemocnice vaší pojišťovny. Pokud byste sami či někdo vám blízký měli být ošetřeni v soukromé nemocnici, ověřte si ceny úkonů a podmínky plnění s vaší pojišťovnou; u státní nemocnice počítejte spíše jen se základní/nutnou první pomocí (např. zdravotní materiál je často nutné si ve státní nemocnici pořídit vlastní péčí i zaplatit ho). 

 

Lidé a zvyky  

Nespoléhejte na služby/pomoc neznámých, či dokonce podezřelých lidí (především pokud se sami vnucují). Zároveň však jsou běžní Albánci často obětavě nápomocni cizincům v nesnázích (a to více, než je zvykem v naší části světa).  Počítejte s „jižními“ způsoby jako je nerespektování osobního prostoru v různých situacích (restaurace, hotely, veřejná doprava, pláže atd.) i s vyšší hlučností řady lidských činností (hovoru, práce, zábavy i odpočinku i dětských her apod.).   

Z cizích jazyků je běžná především znalost italštiny, ve větších městech i angličtiny, zejména u mladší generace.  

 

Zvířata  

Vyhněte se kontaktu s toulavými psy, kočkami a dalšími zvířaty. Byť jsou často zubožení a vyhladovělí, nedoporučuje se je krmit vzhledem k možnému riziku nákazy.  

 

Platby a peníze  

Zejména v odlehlejších místech a menších obchůdcích/restauracích/barech počítejte s placením hotově v albánských lecích (100 lek = přibližně 1 euro); někdy je možná i platba v eurech či US dolarech (bez záruky za kurs).  

 

Moře 

Většina pláží veřejných i hotelových je celkově bezpečná a koupací prostor je vymezený bójemi; dohled plavčíků je pouze někde. Pohyb plavců či paddleboarderů či kajakářů/kanoistů apod. mimo vyznačené pásmo těsně u břehu je rizikový především v místech, kde je provoz vodních skútrů a rychlých motorových lodí. Je třeba počítat s výskytem ježovek na skalnatém dně. Doporučuje se obuv do vody. 

 

Hory a výlety  

Nevydávejte se na výlety, především v horách, bez řádného vybavení a bez průvodce.  

Albánské hory s krásnou divokou přírodou mohou skrývat mnohá nebezpečí - značení stezek je minimální, digitální mapy mnohdy neodpovídají skutečnosti, často dochází k výpadkům signálu. Sníh a led zůstávají ve vysokých polohách (nad 2000 m.n.m.) až do léta a i na pohled snadná cesta může znamenat nebezpečí. V nedávné době došlo na takovýchto cestách k několika zraněním, někdy bohužel i smrtelným. 

Horská služba v Albánii neexistuje, v případě nehody může trvat několik hodin, než se pomoc ke zraněnému dostane. Doporučuje se proto najmout si na výlety do hor místního průvodce, případně plánovanou trasu alespoň zkonzultovat s místními obyvateli, např. v místě ubytování. Dále se doporučuje pro náročný horský trekking či horskou cyklistiku mít telefon vybavený GPS. Je třeba mít se na pozoru přes nehlídanými ovčáckými psy agresivně chránícími stáda dobytka. 

 

Desatero bezpečného chování na horách 

Zdroj: Horská služba ČR 

1. Vždy pečlivě naplánovat trasu túry a vybavení na ni (nezapomenut na léky). Túru plánovat podle fyzické a psychické kondice nejslabšího ze skupiny. 

 2. S předstihem získat co nejvíce informací o prognóze počasí, sněhové a lavinové situace. 

 3. Před odchodem na túru předat informace o trase a předpokládané době návratu. Tempo na túře zvolit podle nejslabšího ze skupiny. 

 4. Správně používat mapu, znát druhy značení turistických cest specifické pro jednotlivá pohoří. 

 5. Znát typy výstražných tabulí a jejich význam. 

 6. Nepohybovat se mimo značené cesty 

 7. Mít s sebou lékárničku a v případě potřeby umět poskytnout první pomoc. 

 8. Znát kontakty na Zdravotní záchrannou službu. Mít vždy nabitý a zapnutý mobilní telefon. 

 9. Znát zásady chování pro případ zbloudění, pádu laviny, nebo zřícení v exponovaném terénu. 

10.Nikdy nepodceňovat hory a nevystavovat nezodpovědným chováním do nebezpečí sebe ani ostatní. 

 

V případě nehody poskytněte níže uvedené informace: 

• co a kde se stalo nejlépe GPS souřadnice 

• charakter nehody, problému 

• popis zranění, věk, pohlaví a stav zraněného 

• jestli již někdo poskytuje první pomoc 

• vaše jméno a telefonní číslo 

 

Kontakt na tísňová volání v Albánii 

 

112  Jednotné evropské číslo tísňového volání  

 

127  Zdravotnická záchranná služba (Urgjenca) 

 

128  Hasičský záchranný sbor ( Zjarrfiefikese) 

 

129  Policie