Porovnání Pákistánu a České republiky

Srovnání základních ukazatelů

	Pákistán	Česká republika
Rozloha (tis. km2)	796 (37. největší na světě)	79 (117. největší na světě)
Počet obyvatel (mil.)	207,9 (6. nejpočetnější)	10,7 (85. nejpočetnější)
Nejvyšší bod (m.n.m.)	8 611 (K2)	1 602 (Sněžka)
Nejnižší bod (m.n.m.)	0 (Arabské moře)	115 (Labe)
Použití půdy	zemědělská půda 35,2 % lesy 2,1 % ostatní 62,7 %	zemědělská půda: 54,8 % lesy 34,4 % ostatní 10,8 %
Velikost HDP (miliard USD)	1 061 (2017)	376 (2017)
Růst HDP (%)	5,4 (2017)	4,3 (2017)
Struktura HDP (2017)	zemědělství 24,4 % průmysl: 19,1 % služby: 56,5 %	zemědělství 2,3 % průmysl: 36,9 % služby: 60,8 %
Výdaje na obranu (% HDP)	3,6 % (2017)	1 (2016)
Výdaje na vzdělání (% HDP)	2,8 (2017)	4 (2014)
Výdaje na zdravotnictví ( % HDP)	2,6 (2014)	7,4 (2014)

Ekonomika země

Pákistánská ekonomika je méně vyvinutá, zejména kvůli vnitřním politickým sporům, nestabilitě a z toho pramenícího nedostatku zahraničních investic. Zejména politická nestabilita je velkým problémem země, vzhledem k tomu, že jednotlivé politické strany po svém nástupu k moci zásadně mění základní podmínky pro podnikání. Země se potýká také s problémy s vybíráním daní (velké množství subjektů se vyhýbá placení daní) a taktéž s šedou ekonomikou (především zaměstnávání osob „na černo“). Z pohledu přímých investic jsou velké problémy s dodávkami elektrické energie a plynu, kterou jsou v době vysoké poptávky nestabilní a způsobují výpadky výroby. Na druhou stranu je zde velké poptávka po náhradních zdrojích energie, jako jsou generátory apod.
Země se orientuje z pohledu exportu především na textilní průmysl, který tvoří více než polovinu veškerého pákistánského exportu. Dalším problémem ekonomiky země je, že není schopná pokrýt vlastní poptávku a je tedy závislá na importu z jiných zemí. To je příležitost pro české podnikatele, která nemají zájem o přímé zahraniční investice kvůli jejich rizikovosti, ale měli by zájem o obchodování s Pákistánem.

Přírodní podmínky – ekonomický prohled

Pákistán jakožto rozlehlá země zasahuje od pobřeží až k pohoří Karakoram s druhou nejvyšší horou světa K2. V rámci země jsou rozlehlé nížiny ve východní části (především provincie Paňdžáb a Sindh), zatímco západní část země je tvořena pohořími a vrchovinami. V severní a západní části se vyskytují zemětřesení, země má také problémy s povodněmi.
Země má problémy s dostatkem vody celkově, stejně jako problémy s čistěním vody a obecně se znečistěným prostředím (běžné i průmyslové odpady). Zejména problém nedostatku vody a také pitné vody pro obyvatelstvo je prostor pro další ekonomickou spolupráci.
V zemi je také nedostatek lesů (příležitost z pohledu dovozu dřeva, které Česká republika produkuje ve velkém množství) a dochází k erozi půdy, což omezuje další rozvoj zemědělství a dává prostor k ekonomické spolupráci při dovozu konkrétních typů zemědělských produktů, které se nedají v Pákistánu efektivně vyprodukovat.

Populace – ekonomický pohled

Pákistánská populace je distribuována především ve východních částech země v nížinatých provinciích Paňdžáb a Sindh). Populace Pákistánu je poměrně mladá, 52 % obyvatel (tj. cca 108 mil.) je mladších 25 let. Nevýhodou populace je, že především lidé mimo města, nebo i méně movité vrstvy ve městech nemají přístup ke kvalitnímu vzdělání. Ačkoliv je úředním jazykem angličtina, není její znalost rozšířená mezi celou populací a i ve městech je možné potkat velmi mnoho lidí, kteří anglicky vůbec neumí. Angličtina je na druhou stranu používaná státními úřady, obchodníky a vyšší společností, takže při obchodních jednáních je její používání zcela běžné. Oficiálním jazykem země je jazyk Urdu, jeho rozšířenost je dána pouze skrze postavení úředního jazyka, běžná populace hovoří místními jazyky (paňdžábština, sindhi a další).
Velikost populace je zásadní pro ekonomický vývoj země. Z hlediska trhu jde o velký trh, který nemá příliš velké rozdíly, pro které by se musely produkty modifikovat na lokální verze. Jelikož byla země v minulosti britskou kolonií, je stále mnoho norem převzato z Velké Británie, nebo je Velká Británie používána jako zdroj porovnání při určování kvality. Taktéž vzdělávací systém převzal mnoho prvků vzdělávacího systému z Velké Británie, ovšem vazby již nejsou od získání nezávislosti v roce 1947 obnovovány. Výrazným potenciálem je poměrně mladá populace a taktéž to, že dochází k růstu střední třídy, která je zde doposud velmi malá. To přináší velký potenciál odbytu, který nebude schopen lokální trh pokrýt. Nevýhodou je, že většinové populaci chybí základní výrobní a organizační know-how, což znesnadňuje přímé zahraniční investice.