Hlavním cílem pracovní cesty bylo inspirovat se v předem definovaných oblastech a využít finské zkušenosti při aktuálně projednávané velké novele české trestního zákoníku. Poslanci se speciálně zajímali o digitalizaci justice, vyhodnocení efektivity fungování soudů, působení neziskových organizací ve vězeňství či alternativní tresty. Finské Ministerstvo spravedlnosti v roce 2022 zpracovalo dlouhodobou koncepci trestní politiky a fungování justičního systému, kterou projednal parlament a na základě které nyní probíhá modernizace a optimalizace systému z dodatečně alokovaných finančních zdrojů. Finsko má velmi nízký počet vězňů, byť se jejich počet v posledních dvou letech kvůli zpřísňování sankcí navýšil. Nepodmíněné tresty jsou zde v rámci „severského modelu“ ukládány jen za nejzávažnější trestné činy a v relativně krátké délce. K úspěšné nápravě a následnému začlenění vězňů do společnosti přispívá i systém tzv. „postupného propouštění“, kdy vězni z uzavřených věznic postupují do otevřených věznic, odkud chodí pracovat či studovat, a pokud úspěšně absolvují tzv. kontrolovanou zkušební dobu propuštění, jsou v polovině trestu automaticky podmínečně propuštěni.

Poslanecká delegace se během třídenní návštěvy setkala se svými partnerskými výbory ve finském parlamentu, a to konkrétně Právním výborem a Ústavně-právním výborem. Dále jednala s vedením Ministerstva spravedlnosti a Vězeňské a probační služby. Navštívila také Nejvyšší správní soud a neziskovou organizaci RETS – život bez zločinu, která pomáhá nejen trestaným, ale i jejich rodinám.