Moldavsko v posledních letech systematicky posiluje své propojení s Evropskou unií a modernizuje klíčovou dopravní síť. Hlavní finanční rámec nyní představuje Moldova Growth Facility (Růstový plán) a Reformní Agenda, spuštěné Evropskou unií v roce 2024, kombinující finanční mechanismus pro modernizaci moldavského hospodářství s řadou reforem. Tento investiční nástroj EU ve výši 1,9 mld. EUR, by měl v celkovém souhrnu spolu s investicemi moldavské vlády, mezinárodních finančních institucí a soukromých investorů přilákat investice až v objemu 6,1 mld. EUR. Prostředky jsou poskytovány formou grantů, zvýhodněných úvěrů a technické asistence. Financování je podmíněno 25% spolufinancováním ze strany moldavské vlády a soukromých partnerů, což otevírá prostor i pro zapojení zahraničních investorů. V dopravě se také spojují infrastrukturní investice s reformními kroky, které mají zajistit stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí. Doprava je jednou z hlavních priorit plánu a v současnosti zahrnuje čtrnáct projektů v různých fázích rozpracovanosti – od předběžných studií přes schvalování až po realizaci. Moldavsko je zároveň první nečlenskou zemí EU, která díky rozhodnutí EU v roce 2024 získala přístup k financování dopravních projektů prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a jeho hlavní trasy byly začleněny do sítě TEN-T. To otevírá jedinečné příležitosti i pro české firmy v oblasti stavebnictví, inženýrských služeb, výroby kolejových a silničních konstrukcí či logistiky.

Silniční infrastruktura

Silnice tvoří páteř moldavského dopravního systému a zároveň největší podíl investic. Program ROADS IV zahrnuje rekonstrukci úseků silnice R33 v centrální části země (Hîncești–Lăpușna), silnice R14 z Codru Nou přes Sorocu až k ukrajinské hranici v Unguri a části tahu M5 spojujícího Bălți s Crivou na severozápadní hranici (schváleno k realizaci). Navazující ROADS V se zaměřuje na silnici M1, hlavní spojení z Kišiněva k rumunské hranici v Leușeni (147 mil. EUR, ve fázi schvalování). Dalším významným projektem je TEN-T Road Network Rehabilitation v hodnotě 1,2 mld. EUR, který má zásadně modernizovat hlavní silniční tahy napojené na evropskou síť (ve fázi schvalování). Schváleno k realizaci je rovněž rozšíření silnice M3 Chișinău–Comrat–Giurgiulești až k rumunské hranici (114 mil. EUR). Ve fázi příprav studie proveditelnosti je projekt rekonstrukce silnice Bălți–Florești–R14 (55 mil. EUR), který má zlepšit přístup k letišti Mărculești.
Doplňkově je připravována také studie proveditelnosti pro dálnici Ungheni–Chișinău–Oděsa, která má být dokončena do konce roku 2025. Zvláštní program je rovněž vyhrazen obnově hlavních mostů a hraniční infrastruktury, nezbytných pro obchodní výměnu a bezpečnou mobilitu.

Letecká infrastruktura

Rozvoj letecké dopravy se soustředí na letiště Mărculești nedaleko druhého největšího moldavského města Bălți, které má být přeměněno na svobodnou ekonomickou zónu a nabízí atraktivní daňové pobídky. Moldavská vláda plánuje jeho transformaci na mezinárodní logistický hub a zároveň druhé národní letiště pro osobní dopravu. Investiční plán zahrnuje prodloužení přistávací dráhy, výstavbu nového terminálu a posílení kapacit pro nákladní leteckou přepravu. Celková rekonstrukce letiště Mărculești v hodnotě 20 mil. EUR je již schválená k realizaci.
Významně roste také poptávka po osobní přepravě – mezinárodní letiště v Kišiněvě zaznamenalo v roce 2024 nárůst počtu cestujících o 46 % oproti předchozímu roku.

Železniční doprava

Železniční síť je klíčová pro tranzitní napojení Moldavska na Rumunsko a Ukrajinu. Investice se soustřeďují na koridor Ungheni–Chișinău, který má být převeden na evropský rozchod kolejí (ve fázi příprav studie), a na jižní trať Basarabeasca–Giurgiulești, jejíž rekonstrukce v objemu 243 mil. EUR již probíhá. Rovněž se rozpracovává studie na modernizace regionální trati Bălți–Mărculești (34 mil. EUR). Schválený byl také projekt nového železničního spojení k letišti v Kišiněvě (8 mil. EUR).

Logistika a multimodalita

Moldavsko chce posílit svou roli tranzitního uzlu prostřednictvím nových logistických a multimodálních kapacit. V Kišiněvě se připravuje vnitrozemský nákladní terminál (120 mil. EUR, ve fázi schvalování). V Berești se chystá multimodální logistické centrum na ploše 80 hektarů v hodnotě 61 mil. EUR (ve fázi příprav studie). Toto centrum má ambici stát se první velkokapacitní logistickou platformou schopnou manipulovat s vozy obou rozchodů a odbavit až 200 000 kamionů ročně. Na jihu země se rozšiřuje multimodální hub v Giurgiulești (50 mil. EUR, schváleno k realizaci). S ním souvisí i modernizace hraniční infrastruktury Giurgiulești–Galați (7,8 mil. EUR, ve fázi příprav studie), která má zvýšit kapacitu přechodu a usnadnit tok zboží s Rumunskem. Giurgiulești Free Port současně prochází expanzí prostřednictvím mezinárodního investičního tendru.

Integrovaná infrastruktura a digitální konektivita

Vedle fyzické infrastruktury Moldavsko modernizuje i digitální systémy. V rámci spolupráce s Transport Community vláda připravuje balík právních aktů k transpozici Národní strategie inteligentních dopravních systémů (ITS). Ta má urychlit digitalizaci mobility a posílit propojení napříč všemi druhy dopravy. Reformy zahrnují rozšiřování širokopásmového internetu do venkovských oblastí, vytváření 5G-ready dopravních koridorů a integraci celních a logistických platforem do národních e-government systémů. Tyto změny otevírají prostor pro soukromé investice do bezpečné digitální infrastruktury, monitoringu dodavatelských řetězců v reálném čase a inteligentních mobilitních služeb.

Příležitosti pro české firmy

Pro české firmy a podnikatele to znamená možnost uplatnit své zkušenosti v širokém spektru oborů – od stavebních a inženýrských prací přes železniční elektrifikaci a signalizaci až po dodávky technologií pro logistiku a letištní infrastrukturu. U projektů financovaných EIB, EBRD a EU se navíc předpokládá uplatňování environmentálních a sociálních standardů, které mohou vytvářet další příležitosti pro firmy nabízející např. řešení v oblasti snižování hluku a emisí, energetické efektivity, odvodnění komunikací či recyklace stavebních materiálů. Očekává se také rostoucí důraz na udržitelnost v logistických centrech a na letištích, což otevírá prostor pro dodávky technologií zajišťujících hospodárný provoz, šetrný k životnímu prostředí.

Klíčové je aktivně sledovat připravované tendry na portálech EBRD a EIB, stejně jako na oficiálních stránkách moldavské vlády a Ministerstva infrastruktury a regionálního rozvoje. Včasná registrace v těchto tendrových systémech a navázání kontaktů s místními partnery může být rozhodujícím faktorem pro úspěšné zapojení do této vlny investic. Zastupitelský úřad v Kišiněvě je připraven českým firmám poskytnout další potřebné informace a kontakty.

Aktuálně navíc Evropská komise vyhlásila výzvu k podávání investičních záměrů (Call for Expressions of Interest), otevřenou pro podniky z EU, EHP a Moldavska. Jejím cílem je vytvořit pipeline transformačních soukromých investic v Moldavsku, které by mohly být následně podpořeny dostupnými finančními nástroji EU, včetně záruk v rámci EFSD+. Minimální velikost investičního projektu je 10 milionů EUR, přičemž žadatel musí zajistit alespoň 15 % vlastního kapitálu. Výzva je otevřená od 4. září 2025 do 4. května 2026 a zahrnuje priority definované v moldavském Růstovém plánu – mimo jiné dopravu a logistiku, energetiku, zemědělství a agropotravinářství, průmyslovou výrobu či digitální inovace. Pro české firmy jde o možnost nejen zapojit se do infrastrukturních projektů, ale i přímo navrhnout vlastní investiční iniciativy v Moldavsku.