română  česky  по-русски 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Jan Schejbal
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Odhalení památníku legionářů v Kišiněvě

U příležitosti pracovní cesty delegace ministryně obrany Jany Černochové byl 17. listopadu odhalen památník československých legionářů v Kišiněvě v areálu tzv. Hřbitova hrdinů. Tento memoriální komplex vznikl po 1. světové válce a byl pohřebištěm vojáků mnoha národností (ruské, rumunské, francouzské, polské a rakouské). Odhalený pomník je věrnou kopií památníku vybudovaného československou vládou v roce 1926 na paměť československých dobrovolníků, zemřelých v Kišiněvě v roce 1917 na cestě z Rumunska do Francie. Po druhé světové válce sdílel památník osud celého pohřebiště, které bylo zničeno.

Původní památník se společnou hrobkou pro ostatky dobrovolníků byl vybudován na československé náklady ve spolupráci tehdejšího československého konzulátu v Galaci a Památníku odboje Ministerstva Národní obrany. Slavnostně odhalen byl 16. května 1926.

Jeho architektonickou podobu vytvořil architekt-legionář Vilém Kvasnička, který se inspiroval místním motivem tzv. čišmy (pramene, vyvěrajícího ze stěny). Stavbu provedl kišiněvský kameník českého původu Jan Culek. Stejně jako dnes nesl pomník nápis „ZDE ODPOČÍVAJÍ ČESKOSLOVENŠTÍ LEGIONÁŘI ZEMŘELÍ V KIŠINĚVĚ R. 1917 NA CESTĚ Z RUMUNSKA DO FRANCIE“.

Pomník byl zasvěcen památce dobrovolníků získaných M. R. Štefánikem koncem roku 1916 ke vstupu do tvořících se legií ve Francii. Se souhlasem rumunského krále provedl Štefánik nábor v zajateckých táborech Bârlad, Şipote, Dobrovăţ, Tecuci, Galaţi, Măstăcani. V polovině  ledna 1917 transport dobrovolníků přicestoval do Kišiněva - tehdejšího sídla besarabské gubernie carského Ruska. I z důvodu špatného zdravotního stavu dobrovolníků se zde transport půl roku zdržel a několik desítek jich zde na následky zajetí a epidemie tyfu zemřelo. Pohřbíváni byli zpravidla na římsko-katolickém hřbitově (tzv. Polský hřbitov). K exhumaci jejich ostatků a přenesení do společné hrobky došlo až u příležitosti jejího zřízení koncem roku 1925. Transport s více než čtyřmi stovkami dobrovolníků odcestoval v červnu a červenci 1917 přes Archangelsk do Francie. Zde byla na základě dekretu z 16.12.1917 vytvořena samostatná československá armáda ve Francii.

Jedním z motivů pro zřízení pomníku v Kišiněvě byl význam Štefánikova transportu, jenž se stal základním kamenem legií ve Francii. Svou roli sehrála i okolnost, že organizace transportu byla spojena právě se Štefánikem - jedním ze zakladatelů československé státnosti - a v neposlední řadě i tehdejší československo-rumunské spojenectví v tzv. Malé Dohodě.

Obnova pomníku proběhla v součinnosti Velvyslanectví ČR v Kišiněvě a Odboru válečných veteránů a válečných hrobů MO ČR. Dohoda o poskytnutí prostředků z fondů MO ČR byla uzavřena s nevládní Asociací „Monumentum“ Moldavské republiky a podepsána u příležitosti návštěvy premiéra P. Fialy v Kišiněvě dne 2.6.2023.

Galerie


pamatnik_legionaru