Pokračující stavební boom a očekávané trendy ve stavebnictví Spojených států
06.12.2019 / 16:36 | Aktualizováno: 06.12.2019 / 16:46
Rekordně trvající ekonomický růst od června 2009 doprovází pokračující stavební boom napříč všemi stavebními sektory. Primárním tahounem investic je obnova zastaralé dopravní a energetické infrastruktury a také investice do rezidenčního bydlení. Aktuální výdaje na soukromé projekty dosahují téměř 1 bil. dolarů z celkových 1,3 bil. dolarů, v roce 2022 se investice zvýší až na 1,5 bil. dolarů. Jen v samotném Chicagu je projektována výstavba 33 rezidenčních budov vyšších než 50 metrů a modernizace letiště za 8 mld.
Stavební sektor vždy měl a bude mít významný podíl na utváření HDP USA, přičemž aktuálně se na HDP podílí více než 4 % a existuje další potenciál jeho růstu. Zatímco celkové investice stavebního sektoru zůstávají v roce 2019 na úrovni objemu investic z roku 2018 a do roku 2022 se předpokládá jejich růst až k hodnotě 1,5 bil. dolarů, výrazně se změní struktura investic dle jednotlivých stavebních segmentů v návaznosti na očekávané trendy stavebního sektoru v nadcházejících letech.
Zatímco ve většině zemí EU dominuje stavebním investicím veřejný sektor, v USA je trend přesně opačný. Veřejný sektor představuje pouze 25 % celkových investic, aktuálně zhruba 300 mld. dolarů z veřejných zdrojů oproti 900 mld. dolarů soukromých investic.
Očekávané trendy stavebního sektoru v USA
Zatímco doposud dominovaly stavebnímu trhu USA spíš malé a středně velké projekty pod 1 mld. dolarů, u kterých došlo v roce 2019 k poklesu o nemalých 15 % ve srovnání s rokem roku 2018, velké projekty nad 1 mld. dolarů především v oblasti energetické infrastruktury a rezidenčního bydlení ve velkých městech USA kopírují růstovou trajektorii.
Existuje zde několik základních faktorů podporujících tento trend i do budoucna, které budou muset jak investoři, tak developeři reflektovat. Jedná se především o následující očekávání:
-
stagnace růstu populace USA bude mít dopad na počet nových rezidenčních projektů (toto se ovšem netýká amerických metropolií, kde je trend přesně opačný),
-
stárnutí populace si vyžádá obrovské investice v segmentu výstavby nových zdravotnických zařízení,
-
růst popularity online nákupů sníží potřebu výstavby v segmentu komerční výstavby, tedy především nákupních center a kamenných retailových obchodů,
-
růst pracovních míst v high-tech sektorech naopak zvýší poptávku po nových kancelářských budovách soustředěných opět především do amerických metropolí.
Stavební segmenty s očekávaným růstem
Očekává se další růst počtu velkých projektů v hodnotě nad 1 mld. dolarů se zohledněním těchto trendů:
-
rozvoj energetického segmentu, tedy především výstavba např. nových plynových elektráren, rafinerií či LNG projektů, ale i potřebné lineární infrastruktury,
-
potřeba investic do zastaralé dopravní infrastruktury, tedy především do projektů v silniční (výstavba rychlostních obchvatů velkých měst), železniční (výstavba regionálních vysokorychlostních tratí) a letecké dopravě (letiště), vůbec největší investice až v řádu 1 bil. dolarů lze očekávat do silniční infrastruktury,
-
potřeba nové rezidenční a komerční výstavby v prosperujících metropolích (téměř 50 % podíl na celkové výstavbě) a vládní podpora dostupného bydlení.
Energetický segment má být hlavním tahounem stavebního sektoru USA v nadcházejících letech. USA jsou nyní světovým lídrem v energetice, největším vývozcem LNG plynu. Rostoucí poptávka po LNG a zemním plynu je a bude hlavním růstovým faktorem i do budoucna.
V segmentu dopravní infrastruktury je naplánována řada megaprojektů zaměřených na zrychlení dopravy (tzv. municipal rapid transit arena) či na výstavbu ať již nových, nebo především na modernizaci stávajících civilních letišť, jejichž stav je někdy dost tristní. Jen v silniční infrastruktuře se odhaduje potřeba investice v hodnotě 1,5 bil. dolarů do roku 2028. Zajímavými příležitostmi z pohledu českých firem mohou být vedle velkých projektů modernizace letiště JFK v New Yorku v hodnotě 13 mld. dolarů, v Los Angeles v hodnotě 14 mld. dolarů či v Chicagu v hodnotě 8 mld. dolarů, také investice do modernizace regionálních letišť v menších amerických městech.
Nicméně asi nejzajímavějším a z pohledu potenciálu firem z České republiky na stavebním trhu USA je i nadále akcelerující výstavba rezidenčních a komerčních staveb v amerických metropolích.
Příkladem takového stavebního boomu rezidenčního bydlení je například Chicago, kde jen do konce roku 2022 bude rozestavěno několik desítek rezidenčních/komerčních budov v centu města, kde mají šanci se uplatnit právě ty české firmy, které se zaměřují především na stavební design či technické vybavení takových staveb. Jako příklad může posloužit firma Lasvit, která již řadu takových instalací na trhu realizovala, či společnost Cominfo, která, jako dodavatel sofistikovaných vstupních turniketů, získala několik úspěšných zakázek v Chicagu.
Kde získat aktuální informace o stavbách a zakázkách
Případným zájemcům z České republiky doporučujeme registraci ZDE , přes které je možno se napojit na zadavatele staveb a vypisované zakázky v USA a Kanadě. Minimálně v první fázi poskytnou potenciálním zájemcům přehled o chystaných stavbách na území USA. Ucelené informace o stavebních zakázkách lze nalézt také na Dodge projects placeném webu, kde lze hledat stavby dle států a segmentů.
Samozřejmě největší šanci na úspěch mají ty firmy, které již mají z trhu USA reference, znají prostředí a mají zde aktivní zástupce, kteří jim projekty a vypisované tendry intenzivně monitorují. Pro ty firmy z České republiky, které se na trhu USA v oblasti stavebnictví ještě žádné projekty nerealizovaly, doporučujeme spojení s americkými partnery v roli jejich subdodavatelů, což jim usnadní se na komplikovaný stavební trh s obrovským potenciálem dostat.
Pro podrobnější zmapování konkrétních stavebních projektů dle stavebních segmentů a států USA se můžete obracet na čtyři zastupitelské úřady České republiky ve Spojených státech (Washington, New York, Chicago a Los Angeles), kde vás budeme dále navigovat podle vašich specifických potřeba a zájmu.
Zpracoval: T. Trnka, vedoucí obchodně-ekonomického úseku, Generální konzulát Chicago
sledujte nás na