česky  english  polski 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: M. Myšková (MXX). Předseda progr. rady P. Blažek a zakladatel polského festivalu NNW A. Gołębiewski
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Muzeum paměti XX. století: Filmový festival Nezlomní a obětovaní

Od 30. října do 11. listopadu 2023 se v pražském kině Atlas uskutečnil 4. ročník mezinárodního festivalu filmů o XX. století Nezlomní a obětovaní. Tento ročník měl v návaznosti na 70 let od dramatické anabáze skupiny bratří Mašínů na západ téma protikomunistického odboje a odporu nejen u nás, ale i v dalších státech bývalého východního bloku.

Na programu bylo celkem 27 snímků, převážně dokumentárních, ale také několik hraných z Československa, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Litvy, Ukrajiny a Německa. Součástí festivalu byly studentské workshopy, komponované pořady, semináře a soutěž studentských filmů o 20. století. Festivalu se zúčastnili mj. hosté z Polska, zejména ředitel festivalu NNW v Gdyni Arkadiusz Gołębiewski, který předal cenu Dveře ke svobodě Janu Novákovi.

 Arkadiusz Gołębiewski předává cenu festivalu NNW Dveře ke svobodě spisovateli Janu Novákovi (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Arkadiusz Gołębiewski předává cenu festivalu NNW Dveře ke svobodě spisovateli Janu Novákovi (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Ke zřejmě největší české události studené války se vrátili hned tři režiséři: Martin Vadas dokumentem Cestou Mašínů, spisovatel Jan Novák s Martinem Froydou natočili filmový dokument s názvem Útěk do Berlína a promítnuto bylo i čerstvě dokončené hrané drama režiséra Tomáše Mašína s názvem Bratři. Diváci mohli vidět také litevský snímek Sbohem, Juozasi, který připomněl, že válka v roce 1945 v Litvě rozhodně neskončila; německý hraný film Střela z blízka přinesl portrét posledního popraveného ve východním Německu, polské snímky Rotmistr Pilecki, Štvanice a Zapora tematizovaly partyzánský boj podzemní polské armády proti komunistickému aparátu a Vratislavská bitva se vrátila do 80. let, kdy generál Jaruzelski vyhlásil v Polsku výjimečný stav. Ukrajinský snímek Živá ilustroval na příběhu mladé ženy dramatické osudy povstalecké ukrajinské armády, která bojovala v 50. letech proti sovětským speciálním jednotkám, maďarská Anatomie revoluce 1956 pojednávala o  nejkrvavější vzpouře ve východním bloku; pokusům o ozbrojený odpor za normalizace byl věnován slovenský snímek Sametoví teroristé. Kromě toho byla na programu řada snímků renomovaných českých režisérů, jako jsou Olga Sommerová, Pavel Křemen, Helena Třeštíková, Kristina Vlachová či Pavel Štingl. V předpremiéře byly uvedeny dva zcela nové dokumenty: Vězení dějin o uherskohradišťské věznici a izraelsko-česko-ruská koprodukce Viktor Fajnberg. Disidentem k zbláznění.

 Režisérka Helena Třeštíková, moderátor Kryštof Zeman a mladé publikum (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Režisérka Helena Třeštíková, moderátor Kryštof Zeman a mladé publikum (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století) 

Dopoledních školních projekcí se konalo celkem šest, všechny se podařilo naplnit na sto procent (cca 1.000 diváků). Odezva od studentů byla vynikající, řada mladých diváků se zapojila do následných debat s tvůrci a historiky. Součástí odpoledního programu festivalu byly studentské workshopy, uskutečnilo se několik seminářů o komunistické propagandě ve filmech i v pořadech Československé televize nebo také o filmu jako muzejnímu médiu. Byly připraveny pracovní listy pro školy. Na podvečerní a večerní představení chodili diváci napříč věkovými skupinami, tedy i starší diváci a pamětníci.

 Na semináři o komunistické filmové propagandě vystoupili historici Petr Kopal a Petr Blažek (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Na semináři o komunistické filmové propagandě vystoupili historici Petr Kopal a Petr Blažek (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Na festivalu byly uděleny tři hlavní ceny: Cena Jaroslavy Janderové Strážce paměti, kterou získala paní Zdena Mašínová, cena Tvůrce paměti, kterou přebral režisér Pavel Štingl, a také studentská cena za nejlepší dokument o 20. století plus dvě zvláštní uznání poroty. Do soutěže studentských filmů o 20. století se přihlásilo 11 mladých filmařů ze čtyř českých uměleckých vysokých škol (FAMU, UTB, JAMU, SUO) a jedné slovenské (VŠMU). Vítězem studentské soutěže se stal režisér Petr Januschka se snímkem Ostrov svobody.

 Senátorka Jitka Seitlová a předseda komise studentské  přehlídky Jiří Voráč předávají cenu režisérovi  Petru Januszkovi (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Senátorka Jitka Seitlová a předseda komise studentské  přehlídky Jiří Voráč předávají cenu režisérovi  Petru Januszkovi (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Projekt se konal za finanční podpory hlavního města Prahy, záštitu nad festivalem převzala ministryně obrany Jana Černochová. Hlavním mediálním partnerem byla Česká televize, dalšími partnery byly Česko-polské fórum, Polský institut v Praze, Národní filmový archiv, Vojenský historický ústav, Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium, Ústav pro studium totalitních režimů, Evropská platforma paměti a svědomí, Slovenský inštitút Praha, Goethe-Institut Česká republika, Maďarský institut v Praze, Velvyslanectví Litvy v České republice, ECHO 24 a další instituce.

 Kino Atlas, ve kterém se IV. ročník festivalu Nezlomní a obětovaní konal (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Kino Atlas, ve kterém se IV. ročník festivalu Nezlomní a obětovaní konal (foto: Marta Myšková, Muzeum paměti XX. století)

Webové stránky festivalu:

https://nezlomniaobetovani.cz/

webové stránky Muzea paměti XX. století:

https://www.muzeum20stoleti.cz/festival-2023/